Pražský hrad

Kdybych byl neskromný...

Mohl bych dodat podle SkyMap graf průměrných hodnot refrakce během roku v ranních hodinách v těch třech různých fázích východu Slunce, pokud mezi nimi bude významný rozdíl.

Během roku to asi kolísá jen v závislosti na teplotě, průměrný tlak se během ročních období mění jen nevýznamně, o 5 hPa mezi říjnem, kdy je nejvyšší, a dubnem.

Altituda by se mohla v programu zvolit (první paprsek/střed/celé Slunce) nebo vypsat ve třech sloupcích. Pak je ještě ta vzdálenost a převýšení obzoru, což je teoreticky snadné spočítat, jen nevím, jak vzdálenost obzoru může měnit hodnotu refrakce.

Když tak vám můžu v něčem ulevit, třeba dodat html formulář.
Říkám si, že když jste tomu věnoval tolik energie, mělo by se to dotáhnout.

Jan Cinert - o Mořici:
Já si o prostorové orientaci humanitních vědců, pečlivosti a spolupráci jejich týmů, kopistů, sazečů atd. myslím své, jakož i o tom, jak někteří dokážou prosadit své objektivně nejisté hypotézy jako senzační ověřené objevy. Ale to je, jako když si mravenec vyskakuje na slona... Ostatně, měl bych si zamést i před vlastním prahem.

Naskenoval jsem si nákres z AA, tam ještě víc vyniknou nepřesnosti, např. v nákresu Mořice. Ale myslím si, že souosost Mořice a Víta lze mít za jistou. Mezi apsidou Mořice a transeptem je cca 70 cm mezera, ne jako na tom modro-růžovém nákresu, na který jsem dával odkaz včera, viz. Pokud Mořic bazilice předcházel, potom zřejmě osa baziliky kopírovala osu Mořice.

Konfigurace terénu dle AA se liší od onoho Borkovského nákresu dle stavebního deníku - právě v místě nejvyšší kóty AA při jižní zdi Mořice, kde u Borkovského šrafování již není, ač slovně popisuje ono břídlo. Ovšem, pokud byl Mořic postaven na holé skále, není divu, že tam archeologové nic nenašli, i kdyby tam něco před Mořicem bývalo bylo.

Myslím, že jsem o tom vyosení baziliky kvůli Mořici či jiné stavbě četl nebo slyšel, ale moc se mi to nezdá. Copak by někdo postavil chrám do zatáčky kvůli takové věci, vždyť nebyl problém natočit západní chór i v daném případě do osy východního, posunout o metr transept nebo chór atd., ale zalomit osu? Evidentně zalomený je sv. Josef na Starém Městě, nezkoumal jsem proč, ale intuitivně si myslím, že takové věci se nemůžou dít během jedné stavební fáze, nota bene víceméně na zelené louce, kde překáží v rohu jen jedna kaple..

Z. Homola - Na informace o reliktech předcházejících kapli sv. Mořice jsem nikde nenarazil. Pokud by byly nějaké nalezeny, bylo by to velmi významné a publikované. Takže zde nic nalezeno nebylo. Podle AA PH je skutečně osa kaple souběžná se západní kryptou a transeptem baziliky. Tak mě napadlo, jestli nebyla osa západní části baziliky záměrně odkloněna tak, aby se západní stěna transeptu vyhnula apsidě kaple sv. Mořice. No, v tomto ještě uvidíme. Nemohu si teď vzpomenout, jestli jsem I. Borkovského (1949) měl v ruce, ale jistě je to dnes již obtížně použitelná kniha. Když jsem v jeho knize Svatojiřská bazilika ... (1975) nalézal nedostatky v půdorysu, převrácené negativy ve fotodokumentaci a rozporné výklady v textu vedle výborného archeologicklého popisu, tak jsem to přičítal jeho věku a spolupracovníkům. Podle Vašich citací (1949) rozporných tvrzení je zřejmé, že výklady v publikacích I. Borkovského je nutné brát obecně trochu opatrně.

Od začátku jsem si myslel, že rozdíly v azimutech východu Slunce se v jednotlivých rocích významně lišit nebudou. Jde mi ale o to, aby součet tolerancí os, refrakce, převýšení a výkyvu zemské osy nebyl příliš veliký. Potom se zohlednění, i sebemenší jednotlivé odchylky, může hodit. Díky za odkaz.

J. Čihák - Bělbog a Černobog jsou "vyprávěcí" názvy. Navíc se v žádném názvu boha neuplatňoval kořen bog, gott a deux. Jsou to tedy křesťanské novotvary a doporučuji je zcela vynechat. Přebírání moci je v mýtech pouze delšími časovými cykly od kratších.

Již jsem zde zmínil, že staroegytské mýty je nutné příjímat s opatrností. Slunce u Hora a Hathry je nejspíše vyjádřením, že oba symboliují čas.

Cinert: Byli Bělbog a Černobog také blíženci?
http:cs.wikipedia.org/wiki/Bělbog

Pro římskou mytologii a kulty byl ve 2.-3. stol. charakteristický synkretizmus. Myslím, že to nebylo o zbratření Apollóna a Mithry, ale spíše o lstivém přebírání božské moci. V předchozím příspěvku odkazuji na foto z digineff.cz. Podobné sluneční úkazy mohly být "důkazem" onoho přebírání.

Na reliéfu egyptského boha Hora a jeho nebeské matky Hathor jsou oba znázorněni se slunečním kotoučem na hlavě. Má to snad vyjadřovat společnou sluneční moc? Nebo střídání moci, neboť každý je vládcem svého slunce?
http://files.mojiandele.webnode.cz/200000244-cc6a3cd640/Abydos2aa.jpg

Další odkaz je zdrojem ukázek toho, co Slunce a ledové krystalky umějí vykreslit na nebi. Můžeme jen spekulovat, co si o tom lidé mysleli v dávných časech, avšak všechno mělo zajisté nějaký význam.
www.halo.astronomie.cz/index.php

Podařilo se mi získat Ivana Borkovského O počátcích pražského hradu z r. 1949, za prvé je tam kaple sv. Mořice souběžná s románským Vítem i Bartomějem. To ale celkem nic neznamená, s přesností si starosti evidentně nedělá.

O Žiži píše: "Pohřebiště v místech dnešního monolitu...," zakresluje ho ovšem jihozápadně od monolitu, takže k monolitu nedosahuje.

Dále "Taktéž kopec Žiži ... vyčníval v místech, kde v 11. století byl vystavěn biskupský dům ... Kopec nebyl jen v místech, kde dnes stojí zmíněné proboštství a zbytky kaple sv. Mořice, nýbrž táhl se hřebenem odtud dále k jihozápadu ... Na východní straně ... biskupství, jižně u základu kaple sv. Mořice, jsou zbytky břídlového kopce dosud zachovány. Perličkou je, že reliéf terénu byl objeven náhodně architektem Janákem v nákresu stavbyvedoucího z r. 1920.

Že by teda bylo něco ausgerechnet v místě monolitu, z toho nevyplývá.

Opravil jsem, co jsem napsal o natočení Mořice. Na nákresu, který mám dávno k dispozici, jsou Mořic a bazilika souběžné, na tomto nákresu, který byl dělán týmem, který připravoval AAPH, je souběžný jen kousek a vůbec je to divné, Atlas teď nemám k dispozici, tak popravdě to přesně nevím. V pavilonu jsem byl naposledy jako dítě, kdy byl ještě součástí běžné prohlídky.

To je pěkný, líbí se mi anglický název pro parahelia "sun dogs" něco jako sluneční psíci. To asi mohlo lidi ohromit a vystrašit. Kdoví, co si představovali, když Slunce měsíc "dlelo ve znamení Vah" a dělalo tam občas ráno takovéhle skopičiny. Nevěděli asi, že se Slunce pod nohama v noci pokojně vrací na své místo, každý den se rodilo znovu, občas to byl obtížný porod dvojčat, trojčat...

ZH: Tady je trojí azimut, neboť Slunce má po obou stranách dvě falešná (meteorologický jev, není to trik).
http://image.tn.nova.cz/media/images/750x750/Oct2009/558906.jpg

Určete, které je to pravé, jinak naměříme dvojí azimut.
www.digineff.cz/galerie/data/505/11031DF_P8043668-med.jpg

Falešná slunce jsou normální sluneční úkazy vznikající v atmosféře.
www.astro.cz/apod/ap990823.html