ZH (Čtvrtek 16. prosince 2010)

Zpravidla žádný program, pokud si ho člověk neudělá sám nebo nedonutí autora, není přizpůsoben na to, co člověk potřebuje...

Tuhle jsem psal o Frantově ilustrativní fotce, kde vychází Slunce u jižního úpatí Bořeně viz 17.6.2007 při pohledu od poloviny hřbitovní zdi u havraňského kostela. Převýšení obzoru je 110 m, vzdálenost 14.89 km, latituda pozorovatelny 50°26'30.58''. Azimut úpatí Bořeně je dle GE 50.74. Azimuty pro tři fáze východu Slunce dle programu jsou pro dané datum 50.56, 50.82, 51.09. Bohužel obrázek je příliš malý, aby na něm bylo možno přesně určit fázi a místo východu Slunce, ale odpovídá to docela, ne? Lepší empirické ověření budu těžko hledat. Ještě podotýkám, že jsem se vykašlal na SkyMap a refrakci udělal dle údajů ve Wikipedii.

Ty adresy je asi lépe kopírovat a pastovat, pod Windows Ctr-C a Ctrl-V, nevím jak pod Linuxem.

J. Č. (Čtvrtek 16. prosince 2010)

Cinert, Franta: Myslím, že kolo bylo především slunečním symbolem. Samozřejmě slunce představovalo návraty, znovuzrození, opakování a pod.. Nejčastější halový jev je malé halo, viz
www.ian.cz/redsys/upload/760-OBR6 cerny.jpg (v adrese je opravdu mezera).

ZH: To je výborná pomůcka, ale neumím posoudit kvalitu, jako u těch jiných českých prográmků.
www.obloha.webzdarma.cz/a_pl.php
www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi

ZH (Čtvrtek 16. prosince 2010)

Jsem zvědav, kam dospějete, já mám svůj směr k Boleslavi a jsem zatím spokojenej ;). S těmi azimuty na svátek patronů jsem se kdysi daleko nedostal.
Teď mě chytla krátká recidiva programátorské vášně a jako Frantův epigon jsem si udělal taky podobnej prográmek, zde, abych si dokázal, že to svedu a hlavně abych věděl, co to uvnitř dělá a mohl to upravovat. Jestli někdy budu mít zase azimutální záchvat, tak s ním zkontroluju své teorie. Je tam refrakce i převýšení, jak jsem byl schopnej. Je pochopitelně k obecnému použití, když mu bude někdo věřit.

Jan Cinert (Čtvrtek 16. prosince 2010)

Gundestrup - Vyobrazení vidím poprvé, nepatří k často publikovaným. Řešení výzdoby kotle jsem odložil na neurčito, protože věc je třeba řešit komplexně a já zatím všechny výjevy nemám k dispozici. Vypadá to, že se jedná "boha roku" s kolem (Tannis, Saturn, Kronos) a vedle něho je s helmou "bůh zatažené oblohy" typu Hermes, Veles, Wodan atd., jehož podstatu upřesňuje had (stín), který je pod ním. Ostatní zoomorfikace jsou již volně geometricky použity. Nahoře jsou dva lvi jako blíženci, zároveň vyladřují světlo, na rozdíl od dolních okřídlených gryfů, kteří představují stín.

S kaplí sv. Mořice je to dost zamotané. Svátek sv. Mořice je již od 5. století 22. 9., a tak osa kaple nemohla být vytyčena v astronomické závislosti. Buď bylo původní zasvěcení jiné, nebo byla kaple postavena, a její osa ovlivněna, až za existence baziliky. Podle AA PH by to mělo být časově naopak. Takže musím vzít zpět svůj nápad zařadit kapli do základního výzkumu. Myšlenka, že existence kaple ovlivnila západní transept baziliky, byl jen rychlý pracovní nápad. Opět je to o tom, že až souhrn souhlasných poznatků může stanovit výsledek, nikoliv jednotlivosti.

Nemohu vstupovat do diskuze o refrakci, byť jsem si něco velmi laicky odvodil. Určitě není u mé hypotézy nutné počítat se zpožděním Juliánského kalendáře. Vše se může klidně vztahovat ke Gregoriánskému.

ZH (Čtvrtek 16. prosince 2010)

Tak to bude lepší, já jsem si to udělal "empiricky", podle SkyMap. Něco je na Wiki.

Franta (Čtvrtek 16. prosince 2010)

ZH: já jsem na to nějak teď neměl čas a tak jsem to moc nezkoumal. Pro refrakci kolem obzoru mám hodnoty, které mám zase proložené polynomem takže se dají použít pro výpočet. Tedy vypočítat podle altitudy refrakci. I jsem viděl vzorce, kterými se to dá spočítat.

ZH (Středa 15. prosince 2010)

No, moc velký rozdíl to není, ten precizní vzorec navíc platí nejspíš pro rok 1950.
K tomu SkyMap: Když je na něm opticky střed Slunce na obzoru, má nulovou altitudu. Když je první paprsek, má altitudu -50', když se dotýká obzoru spodním okrajem, má altitudu cca 14'. Z toho soudím, že altituda je brána k obzoru se započtením refrakce. K 1.1.2000 GK na latitudě 50° je při nulové altitudě deklinace 23°3'1.8'' a azimut 126°39'33''. Naše programy ukazují podobný azimut se započtením refrakce (126.20-126.31), to by souhlasilo, deklinace je taky podobná (23-23.06).
Co se týče teploty, rozdíl -5 až 15°C, který očekávám při rozbřesku během roku, se projeví odchylkou cca 0,1° azimutu, průměrný tlak vzduchu se mění o 5 hPa, jak jsem psal, to je zanedbatelné.
No, jak naložit s refrakcí, když má jinou hodnotu pod a nad obzorem, mi teď hlava nebere, vlastně nad obzorem se prakticky neprojevuje. Takže při protnutí středu Slunce rovníku bude asi menší než těch mých 0.83 a shoda se SkyMap bude ještě větší.
No, už mi to nemyslí, ale mazat to nebudu...

Franta (Středa 15. prosince 2010)

ZH:
na http://pefr.net/julia.php?z=50:00:00&r=2000&a=99.5
má 1.1.2000 podle juliánského kalendáře deklinaci -21,43, (14.1.2000, podle gregoriánského kalendáře).
Vy uvádíte 14 den v roce -21,49
To je ta odchylka, kterou jste myslel?

J. Čihák (Středa 15. prosince 2010)

Velmi jasný dolní halový sloup sestupující před obzorem, jakoby blízko pozorovatele. V podobných úkazech mohli mystikové spatřovat ohnivé znamení sv.Kříže nebo seslání sv.Ducha. Ohnivý kříž byl opravdu vidět, nebylo to žádné blouznění mysli.
www.asahi-net.or.jp/~cg1y-aytk/jpg/xspic060122-2m.jpg

Franta (Středa 15. prosince 2010)

Já jsem pro výpočet deklinace použíl ten míň more precise vzorec a to z toho důvodu, že tam figuruje to číslo 23,44 - tedy maximální deklinace - protože tu maximální deklinaci vypočítávám podle Newcombova vztahu pro minulost, vypočítávám ji tedy i pro přítomnost.

ZH (Středa 15. prosince 2010)

Nedalo mi to a udělal jsem zkusmo cyklus dle vzorců na en.wikipedia.org/wiki/Solar_declination (more precise), výsledek s refrakcí 0.83° je pro srovnání tady: tady.
Deklinace se trochu liší od Julie, ale nad tím jsem se zatím nezamýšlel, spíš nad těmi azimuty.

ZH (Středa 15. prosince 2010)

Kdybych byl neskromný...

Mohl bych dodat podle SkyMap graf průměrných hodnot refrakce během roku v ranních hodinách v těch třech různých fázích východu Slunce, pokud mezi nimi bude významný rozdíl.

Během roku to asi kolísá jen v závislosti na teplotě, průměrný tlak se během ročních období mění jen nevýznamně, o 5 hPa mezi říjnem, kdy je nejvyšší, a dubnem.

Altituda by se mohla v programu zvolit (první paprsek/střed/celé Slunce) nebo vypsat ve třech sloupcích. Pak je ještě ta vzdálenost a převýšení obzoru, což je teoreticky snadné spočítat, jen nevím, jak vzdálenost obzoru může měnit hodnotu refrakce.

Když tak vám můžu v něčem ulevit, třeba dodat html formulář.
Říkám si, že když jste tomu věnoval tolik energie, mělo by se to dotáhnout.

Franta (Středa 15. prosince 2010)

A asi by šla nějak počítat i ta refrakce, je závislá na výšce a teplotě, tedy pro stanovenou výšku a pak třeba nějaké hodnoty jaro-léto-podzim-zima.

Franta (Středa 15. prosince 2010)

ZH: jasně, není problém počítat tu nezjednodušenou rovnici. Je potřeba ovšem definovat jinou výšku Slunce, kterou (na rozdíl od Z. Ministra) považujeme za východ Slunce.

ZH (Středa 15. prosince 2010)

Franta: k tomu výpočtu azimutů - nepochopil jsem moc, proč je při počítačovém zpracování třeba rovnici zjednodušovat, a ještě takhle pro mě nepochopitelně. To ovšem je dle p. Ministra, který to zřejmě počítal ručně.
Když jsem do rovnice zadal refrakci $r = 0.83 (dle SkyMap: 50') a $h a $x nulové, vyšlo to obdobně jako ve SkyMap.