Pražský hrad

Ten azimut jsem počítal ne k vrcholu kopce, ale ke středu Slunce. K výpočtům azimutů používám krom GE williams.best.vwh.net/gccalc.htm.

Mimochodem jsem si tuhle četl ty krásné stránky o Havrani a vzpomněl jsem si, jak jsem se snažil najít informace o chrličích, bohužel fr./angl. stránka, která se jim věnovala, zanikla. Je tam taky o green manovi, který měl ratolesti ne nepodobné jelením parohům např. Nikdy jsem se tomu více nevěnoval, ale jen mi bleskl nápad, zda plastiky na havraňském kostele nemohly být gotické plastiky (gargouille a kus greenmana) odstraněné při barokní přestavbě a pak tam druhotně nějakým nadšeným farářem dané v domnění, že jde o heraldický či jaký prvek.

Ještě jedno porovnání.
Azimut kopce Líska podle:
http://pefr.net/060910/060910-0535.jpg
a podle SUNAH je:
80,33 podle http://pefr.net/060910/060910-000.txt
80,25 podle http://pefr.net/060910/060910-111.txt

000 precese, nutace, rerakce vypnuta (111 zapnuta)

Azimut ortodromy je podle PHP knihovny GeoCalc
79,98 a vzdálenost 19195m

Super, díky.
Mně vyšlo naměřeno na Google Earth 80.34° ke středu Slunce na fotce, na Hofrminu 80.38° pro horní okraj kotouče ve výšce vrcholu kopce+20m (les, Slunce nepatrně nad lesem), 7.9.2010. Přičemž neznáme tlak a teplotu a horizont je členitý.

Hm, protože bude program na vyhledávačích k nalezení, musím ho ještě zabezpečit před chybnými zadáními, což je votrava. Pokud byste tam někdo něco zadával, tak prosím desetinné tečky, ne čárky.

Mimochodem, to je jen nevýznamná drobnost: Google Earth, jak se zdá, počítá azimut dle sférického modelu zeměkoule, ač inzeruje elipsoid. Odchylka je v našem případě nepatrná, 0.02° (kdyby šlo o elipsoid, azimut na naší mapě by byl 80.32°). Jestli to dobře chápu, ten less precise model počítá s koulí a ten more precise bůh ví, možná s elipsoidem. Já též v pgm používám ten less presice.

ZH:
Koukám, že jste nezahálel, jestli chcete lepší obrázek tak zkuste

http://pefr.net/070910_053412.jpg

Kopec vlevo od kostela se jmenuje Líska
50.469475° sš
13.849024° vd
nadmořská výška vrcholu 534 m

Pozorovatelna
50.43985° sš
13.5822° vd
nadmořská výška 309 nebo 308 m

Snímek byl pořízen 7.9.2010 v 5:34

Zpravidla žádný program, pokud si ho člověk neudělá sám nebo nedonutí autora, není přizpůsoben na to, co člověk potřebuje...

Tuhle jsem psal o Frantově ilustrativní fotce, kde vychází Slunce u jižního úpatí Bořeně viz 17.6.2007 při pohledu od poloviny hřbitovní zdi u havraňského kostela. Převýšení obzoru je 110 m, vzdálenost 14.89 km, latituda pozorovatelny 50°26'30.58''. Azimut úpatí Bořeně je dle GE 50.74. Azimuty pro tři fáze východu Slunce dle programu jsou pro dané datum 50.56, 50.82, 51.09. Bohužel obrázek je příliš malý, aby na něm bylo možno přesně určit fázi a místo východu Slunce, ale odpovídá to docela, ne? Lepší empirické ověření budu těžko hledat. Ještě podotýkám, že jsem se vykašlal na SkyMap a refrakci udělal dle údajů ve Wikipedii.

Ty adresy je asi lépe kopírovat a pastovat, pod Windows Ctr-C a Ctrl-V, nevím jak pod Linuxem.

Cinert, Franta: Myslím, že kolo bylo především slunečním symbolem. Samozřejmě slunce představovalo návraty, znovuzrození, opakování a pod.. Nejčastější halový jev je malé halo, viz
www.ian.cz/redsys/upload/760-OBR6 cerny.jpg (v adrese je opravdu mezera).

ZH: To je výborná pomůcka, ale neumím posoudit kvalitu, jako u těch jiných českých prográmků.
www.obloha.webzdarma.cz/a_pl.php
www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi

Jsem zvědav, kam dospějete, já mám svůj směr k Boleslavi a jsem zatím spokojenej ;). S těmi azimuty na svátek patronů jsem se kdysi daleko nedostal.
Teď mě chytla krátká recidiva programátorské vášně a jako Frantův epigon jsem si udělal taky podobnej prográmek, zde, abych si dokázal, že to svedu a hlavně abych věděl, co to uvnitř dělá a mohl to upravovat. Jestli někdy budu mít zase azimutální záchvat, tak s ním zkontroluju své teorie. Je tam refrakce i převýšení, jak jsem byl schopnej. Je pochopitelně k obecnému použití, když mu bude někdo věřit.

Gundestrup - Vyobrazení vidím poprvé, nepatří k často publikovaným. Řešení výzdoby kotle jsem odložil na neurčito, protože věc je třeba řešit komplexně a já zatím všechny výjevy nemám k dispozici. Vypadá to, že se jedná "boha roku" s kolem (Tannis, Saturn, Kronos) a vedle něho je s helmou "bůh zatažené oblohy" typu Hermes, Veles, Wodan atd., jehož podstatu upřesňuje had (stín), který je pod ním. Ostatní zoomorfikace jsou již volně geometricky použity. Nahoře jsou dva lvi jako blíženci, zároveň vyladřují světlo, na rozdíl od dolních okřídlených gryfů, kteří představují stín.

S kaplí sv. Mořice je to dost zamotané. Svátek sv. Mořice je již od 5. století 22. 9., a tak osa kaple nemohla být vytyčena v astronomické závislosti. Buď bylo původní zasvěcení jiné, nebo byla kaple postavena, a její osa ovlivněna, až za existence baziliky. Podle AA PH by to mělo být časově naopak. Takže musím vzít zpět svůj nápad zařadit kapli do základního výzkumu. Myšlenka, že existence kaple ovlivnila západní transept baziliky, byl jen rychlý pracovní nápad. Opět je to o tom, že až souhrn souhlasných poznatků může stanovit výsledek, nikoliv jednotlivosti.

Nemohu vstupovat do diskuze o refrakci, byť jsem si něco velmi laicky odvodil. Určitě není u mé hypotézy nutné počítat se zpožděním Juliánského kalendáře. Vše se může klidně vztahovat ke Gregoriánskému.

No, moc velký rozdíl to není, ten precizní vzorec navíc platí nejspíš pro rok 1950.
K tomu SkyMap: Když je na něm opticky střed Slunce na obzoru, má nulovou altitudu. Když je první paprsek, má altitudu -50', když se dotýká obzoru spodním okrajem, má altitudu cca 14'. Z toho soudím, že altituda je brána k obzoru se započtením refrakce. K 1.1.2000 GK na latitudě 50° je při nulové altitudě deklinace 23°3'1.8'' a azimut 126°39'33''. Naše programy ukazují podobný azimut se započtením refrakce (126.20-126.31), to by souhlasilo, deklinace je taky podobná (23-23.06).
Co se týče teploty, rozdíl -5 až 15°C, který očekávám při rozbřesku během roku, se projeví odchylkou cca 0,1° azimutu, průměrný tlak vzduchu se mění o 5 hPa, jak jsem psal, to je zanedbatelné.
No, jak naložit s refrakcí, když má jinou hodnotu pod a nad obzorem, mi teď hlava nebere, vlastně nad obzorem se prakticky neprojevuje. Takže při protnutí středu Slunce rovníku bude asi menší než těch mých 0.83 a shoda se SkyMap bude ještě větší.
No, už mi to nemyslí, ale mazat to nebudu...