Pražský hrad

Jan Cinert:

pokud je "broken wheel" neznámý výjev, tak tento:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gundestrupkarret2.jpg
je známý notoricky.
Lze tedy ústřední postavu chápat jako toho, kdo ovládá temnou i světlou polovinu roku?
Had v jedné ruce a kruhový útvar (záměrně řečeno, že by obdoba chvareny?) v druhé? Tedy "drží světlo i stín"

Ten odkaz na "broken wheel" jsem uvedl záměrně právě proto, že část kola na výjevu má osm loukotí - viz Váš výklad o osmiletém cyklu - což je "Velký rok 100 úplňků" - tedy, že 27,3*100 je přibližně 7,47*365,25

"Broken wheel" tedy představuje scénu předání moci, kterou dotyčný získal tím, že za ženu dostal, Vaší terminologií, letní bohyni.
Tedy ruky princezny a půl království, že by od toho ta půlka kola?
Inspirace pro Zlatovlásku, Isoldu, Guinevru

ZH: Slovo Astromat je velmi rozšířené po celém Internetu. Což takhle řada Archeogonia-Archeogonika>Archeogonik?

Franta: Zlomené kolo možná představuje rozpad věčného koloběhu, tedy konec světa. www.symboly.mysteria.cz/Symboly/Uroboros.htm
Polovina kola asi symbolizuje polovinu roku, pokud se jedná o sluneční kolo. Podívejte se na www.pixmac.cz/pictures/konark.

Jan Cinert:
Zkuste použít
http://www.gpsvisualizer.com/calculators#bearing.
zadáte souřadnice kostela, azimut a vzdálenost - vypočte to koncové souřadnice a zakresí to trasu - směr pozorování do mapy a také to vygeneruje výškový profil, kde je přesně uvedena maximální výška na trase. Generuje to i docela obsáhlý výpis souřadnic a výšek po trase, gpx, lze to přenést do Google Earth...

No, já se do toho včera večer ponořil, že bych teď ráno na foťák ani neviděl... Zasek jsem se na trivialitách a zapomněl na siderický/synodický den, přestupné roky atd. Sice mám k dispozici složitý vzorec, který počítá s bůhvíjakými kompenzacemi asi vč. tady toho, ale vyplivne výsledek s přesností miliontiny juliánského dne a php funkce jdToGregorian to převede do kalendáře pouze s přesností na den... Tím chci pro nezasvěcené říct, že je v programu zatím hvězdný místní čas, který nepočítá s refrakcí, vzhledem k našemu středoevropskému času se o pár (prům. snad 4) min. předchází a je jen orientační, což ale pro naše konkrétní potřeby stačí.

S tím juliánským x gregoriánským - dal jsem tam tedy oba, jako to má Franta, ale aby to nebylo matoucí, před tisíéci lety nebyl slunovrat 21. 6., ale 15.6. atd.

"Prográmek" Z. Homoly je výborný. Bohužel se teď dostávám k počítači až v noci za stavu, kdy jsem včera odeslal vzkaz do diskuze, aniž by byl odeslán. Dnes jsem na tom podobně. Přesto jsem s prográmkem již něco zkusil. Nejsem si ovšem jistý, jestli mé laické odvození vzdálenosti obzoru z mapy ve vzdálenosti 8,4 km od Pražského hradu je správné. Rovněž jsem se nedostal k přesnému určení převýšení na azimutech os sledovaných kostelů a používám jen orientačně odvozené. U prográmku by bylo praktičtější, kdyby byl postaven na Gregoriánském kalendáři, aby se nemusel dělat přepočet z Juliánského.

Je vidět, že jsem udělal dobře, když jsem vstoupil do diskuze s oslovením o spolupráci na hypotéze. Těší mne to a hned jak to bude možné se do záležitosti také zcela ponořím.

Ano určitě je to o pár minut později, přikládal jsem to i tomu, že na obzoru jsou ty kopce. Jména souborů - 0531 - je čas, kdy to bylo vyfoceno (+- pár sekund)
Myslel jste, že chcete s foťákem vstávat v současnosti.

To je skvělé, zkusil jsem to takhle. Bohužel tam nejsou exif info, takže nevím čas. Ale stejně jsem na rozpacích, jak to intepretovat. Srovnal jsem fotky podle kostelní věže, protože nebyly přesně v zákrytu.

Nakonec jsem ty časy nějak zbastlil, měl jsem klasické problémy s radiánama/stupněma. Ty php funkce jako date_sunrise zase narážejí na ten unixový začátek světa.
Ukazuje to (doufám) čas vztažený k azimutu bez refrakce, takže o pár minut pozdější.

Ten aplet je hezký. Říkal jsem si, že když se směrem od obzoru nahoru refrakce postupně snižuje, projeví se to na změně zdánlivé rychlosti Slunce a na nedokonalém oválu, tak jsem si to chtěl ověřit, ale ta mrcha teď nechce být vidět, abych to vyfotil sám.... Chvění jsou asi poruchy vlivem pohybu vzduchu a ten se pohybuje asi i díky změně teploty vlivem Slunce ap., různé sensace dělají ledové krystalky atd.

Už jsem si vzpomněl, co mě ta býčí hlava připomněla (viz), to je na Vítu, taky tohle, v královském paláci, myslím, že jsem četl, že maskarony a chrliče záležely z valné míry na fantazii kameníků. Ale nechtěl bych to rozvíjet, nic o tom nevím.

J. Čihák: já jsem to pracovně ošklivě nazval Hofrmin, to je něco jako Ho-či-min, ale ze jmen, která na to měla vliv. Rád využiju vaší slovotvorné invence, protože jste na to mistr, nevím, jestli tu můžu prozradit váš pseudonym.
Chtěl jsem tam ještě přidat časy východů Slunce, abych věděl, kdy mám s tím foťákem vstávat, ale bez úspěchu.

ZH: určitě by se něco našlo, ale bylo to potřeba nějak zpracovat. Myslím, že Slunce nijak neposkakuje. Ta atmosferická refrakce se ale na Slunci projevuje a to tak, že není kulaté. Také prý když se podíváte na Slunce (když to ještě jde) dalekohledem, vidíte jak se chvěje - to prý je způsobené tím jak paprsky prochází různě teplými vrstvami atmosfery. Kromě toho šišatění na vrub atmosferické refrakce jde i deformování - třeba známé z Egypta, kdy Slunce na obzoru vypadá jako stupňovitá pyramida.
Simulace "šišatění" je tady:
http://www.jgiesen.de/refract/index.html

Zelený muž je asi nějaká vzpomínka na doby před křesťanstvím.

V diskuzi na téma jeleního paroží a býčích rohů z reliéfu jsme se dostali i k Panně Marii na Týnském chrámě viz třeba diskuzi na foru Keltymologie

Mimochodem, nemáte ve své studnici fotek nějakou sérii snímků východu Slunce mezi prvním a posledním paprskem, tj. asi 4 minuty? Zajímalo by mě, jestli se obraz Slunce pohybuje v té fázi pravidelně, jak plyne z pouček ve Wikipedii, nebo jestli se během toho mění hodnota refrakce a mění se dráha Slunce.

Pardon, nevšiml jsem si té fotky se Sluncem na špičce Lísky.
Tam mi to vychází cca 79.70 (mezi půlkou a plným) oproti oněm 79.98, pokud bychom brali za obzor špičku kopce. Pokud bychom brali jako obzor pozadí odhadem o 50 m pod vrcholem kopce a Slunce by tedy bylo přesně spodním okrajem na obzoru (tak je to spíš, i vzhledem k deformaci Slunce), vyšlo by mi 79.98, viz.