Pražský hrad

Ještě k vašemu předchozímu příspěvku.
Náš dosavadní výpočet udává azimut při konjunkci středu Slunce se skutečným rovníkem, pro zkušeného by neměl být problém spočítat z deklinace, latitudy a altitudy azimut, je pravda, že hodinový úhel je zbytečný. Já se bohužel učím po letech za pochodu pracovat s goniometrickými funkcemi, tak to dost skřípe...

Pak přidat korekce pro refrakci a převýšení, což by neměl být problém s tím vzorečkem na astronomickou refrakci. Pak je ale otázka, jak je to s terestrickou refrakcí. Ta trápí geodety, mám dva kamarády geodety, ty ale takovými otázkami přivedu do rozpaků, oni to v kompjůtru zapnou a basta... Uvažoval jsem, jestli to prudké zvýšení refrakce při obzoru je v rámci astronomické refrakce, nebo jestli je potencované tou terestrickou.

Aha, to je super. Já tam totiž dával stupně od zenitu, jako to bylo v mnou použitém scriptu, který je ostatně divný, resp. už jsem přetaženej a nemyslí mi to. Kdyby nenapad proti očekávání ten sníh, tak bych teď dělal stavebního dělníka na chatě a měl bych pokoj ;).
Můžu ten vzorec převzít? Ukrad jsem vám nápad a princip, ale zase to vyvažuju tím, že když se do něčeho pustím, tak se zabejčím a dotáhnu to, jinak bych se ve scriptu už nevyznal. Jako že bychom byli spoluautoři a pak to prodávali archeoastronomům ;), to poslední je legrace, aby to někoho nezmátlo, myslím o tom prodeji.

S Řípem - pokud jsou oba obzory v horizontálním zákrytu, tak je to asi jedno, pokud by neexistovala terestrická refrakce, ale na to je moje představivost momentálně krátká, když mrcha existuje.

Druhý můj vzoreček je:
$r=1.02/(tan(deg2rad($altitude+(10.3/($altitude+5.11)))));
(to je z toho simulačního skriptu, kde Slunce stoupalo kolno).

Já si představuji, že bych určil výšku pro první objevení paprsku a při oddělení spodku od obzoru. Tedy spočítal bych výšky Slunce podle výšky obzoru (se kterým mám problém). Podle té výšky bych spočítal azimuty.
Čas východu bych do toho vůbec nezahrnoval.

Ostatně, Ministr ve své knize píše, že v české kotlině (typicky je obzor často výše než pozorovatelna

No já mám vzorce dva + tabulku od Ministra, která je prý z hvězdářské ročenky a odpovídá prý Valouchovým tabulkám, které nemám a ještě jsem se nedostal k tomu je sehnat. Zatím ovšem se zábývám jen armosferickou refrakcí. A s horizontem mám problém, to už jsem se svěřil dříve.

No, jo. Typicky jsem zase zapomněl, že to chce vysvětlivky. Je to funkce z astronomické knihovny, která se jmenuje libnova. Takže takhle v C vypadá zdrojový kód funkce.

/*! fn double ln_get_refraction_adj (double altitude, double atm_pres, double temp)
* param altitude The altitude of the object above the horizon in degrees
* param atm_pres Atmospheric pressure in milibars
* param temp Temperature in degrees C.
* return Adjustment in objects altitude in degrees.
*
* Calculate the adjustment in altitude of a body due to atmosphric
* refraction. This value varies over altitude, pressure and temperature.
*
* Note: Default values for pressure and teperature are 1010 mBar and 10C
* respectively.
*/
/*
double ln_get_refraction_adj (double altitude, double atm_pres, double temp)
{
long double R;

/* equ 16.3 */ /*
R = 1.0 / tan (ln_deg_to_rad (altitude + (7.31 / (altitude + 4.4))));
R -= 0.06 * sin (ln_deg_to_rad (14.7 * (R / 60.0) + 13.0));

/* take into account of atm press and temp */ /*
R *= ((atm_pres / 1010) * (283 / (273 + temp)));

/* convert from arcminutes to degrees */ /*
R /= 60.0;

return R;
}

Výsledky podle Ministra (oranžově) a podle libnova (žlutě) jsou v
pefr.net/refrakce.xls

Já se teď trápil s tím, že ve svém dosavadním scriptu jsem si započítání refrakce představoval jako Hurvínek válku, zapomněl jsem, že se Slunce během východu horizontálně posune, zahrabal jsem se do těch vzorců, kde se počítá s deklinací, latitudou, azimutem a hour angle a nevychází mi to.

Na refrakci jsem našel tohle rad2deg(0.0162* tan (deg2rad($z - atan (12*$z + 36)))), což zhruba odpovídá té tabulce v Hosnedlovi, jehož vzorec jsem nerozchodil. K vašemu výpočtu bych asi potřeboval komentář, zkusil jsem to aplikovat, ale vycházejí mi nějaké nepravděpodobné výsledky.

Přemýšlím mimochodem o tomhle: počítáme astronomickou refrakci, tj. ohnutí paprsků při průchodu z vnějšku atmosféry až k zemi. Ta je u obzoru největší, pak její hodnota směrem vzhůru prudce klesá. Ovšem obzor máme zdánlivě zvednutý terestrickou refrakcí.
Dále, pokud je obzor výše než pozorovatelna, atmosférická refrakce je na něm podstatně menší, než kdyby byl obzor ve stejné výšce jako pozorovatelna.

Mně sama přišla na jazyk zkrácenina Archeoazimutoru Archeozor. Ovšem, jak zjišťuju, má to ještě další nedostatky ve výpočtech, takže je to takové embryo, které si ještě na jméno v matrice musí počkat ;). Musím zgruntu předělat ty posuny mezi jednotlivými fázemi východu Slunce a hodnoty refrakce.

Teď jsem se podíval na program a ten můj název Archeoazimutor mi připadá nemožný. Doporučuji vybrat něco z kratších názvů: Archeogon, Astrogon nebo Azimutor. Nejvíc se mi líbí zkrácení názvu Archeogonik na Argonik /ARcheo+GONIa+K/. Slovo může vyvolat představu souhvězdí, bájných mořeplavců, starověkého města nebo mýtického obra, což není myslím na škodu. Nechci nic vnucovat. Pokud je libo variace, tak tady jsou: Argonet, Argonex, Argonis, Argonius, Argonio, Argonion, Argonas, Argonak, Argonato, Argoniko...

Franta - Gundestrup 1. S počítáním loukotí na to jdete opravdu dobře, ale zde se jedná nejspíše o pouhou stylizaci kola. Pokud by tady mělo mít kolo jasný početní význam, bylo by zobrazeno celé. Navíc osmiletý cyklus byl ženský, podle Venuše (Ištařina osmicípá hvězda), nemůže potom být vyjádřen mužskou podobiznou. Pouze u Kosmi se Letní bohyně Libuše proměňuje v Dívku přibývajícího srpku Měsíce. Jen tato Dívka si bere za manžela héroa devatenáctiletého Lunárněsolárního cyklu a ten pak v pohádkách dostane i půl království. Správné podání je v Trojské válce, kde Afrodita pouze sjednává sňatek mezi Paridem a Helenou, a neproměňuje se v Helenu. Půlka království je až z pozdějších dob, kdy plnoletý kněžic dostal samostatný úděl.

Gundestrup 2. Dříve jsem si myslel, že Cernunnos je pouze vyjádřením jednoho roku. Jenže podstata tohoto boha bude složitější. Správně poukazujete na protiklad nákrčníku (hvareny, hřivny) a hada. Skutečně je to střídání světla a stínu. Jenže jsou tu i čtyři zoomorfikace, kozoroh s býkem a jelen s kancem. Podle mne to jsou nejspíše čtyři roční období. Rovněž toto chci důsledně řešit někdy v budouucnu. Jisté je to, že Cernunnos nesedí. Je to vyjádření opaku chůze, či běhu denního boha "zatažené oblohy" nebo blíženců, čili deního pohybu slunce. Cernunos tedy není sedící, ale nechodící.

Z. Homola. Pěkně jste se rozjel. Upřímně mne potěšilo, že prográmek ještě nemám požívat. Snad o vánočních svátcích se do toho dám.

Aha, no protože to je pro neastronomy, následuje po roce -1 rok 1 a ne nula ;). Dík za upozornění, nulu jsem zablokoval.

Našel jsem skvělou diplomku od J. Hosnedla o atmosférické optice, která mi otevřela oči.

Večer byl Archeozor rozbitej, protože jsem udělal ve zdrojáku překlep. Prosím Jana C., aby zatím nedělal na jeho základě zásadní závěry, dokud to nebude doladěné.

Díky ;).
Mořil jsem se s tím půl víkendu a na odreagování jsem to trochu kosmeticky upravil. To bylo užitečné, protože jsem díky tomu našel ještě chyby ve výpočtech a odstranil, až budu mít čistou hlavu, tak to ještě projedu, teď už nezvládnu ani trojčlenku... Za hlášení chyb budu vděčný.
Omezovat to do budoucnosti mi přijde zbytečné (leda bych se kryl před ověřováním v praxi ;)). Matoucí asi byl ten defaultní rok 2000 v nadpisu, tak jsem ho vymazal. Říkám si, že když to bude přehledné (jsou tam slunovraty, rovnodennosti, svátky patronů českých kostelů), třeba člověka něco praští do očí. Ta data svátků byla sbírána v rychlosti, snažil jsem se, aby to bylo ověřeno podle "Univerzálního kalendáře světců" (catholica.cz), ale nebylo to vždy jednoduché.

ZH: Připomněl jsem si Textor a Poetor. Z toho jsem analogicky odvodil Azimutor=kalkulátor azimutů. Také mě napadlo slovo Goniator="úhlopočítač", ale to je spíše pro pobavení. Dále jsem vymyslel předlouhé slovo archeogoniokalkulátor. Dalo by se zjednodušit na Argoniator nebo Argonator. Nakonec jsem si napsal ARCHEOAZIMUTOR. Slovo je pro název trochu delší, ale foneticky je přijatelné jako pojem archeoastronomie. Program není určen pro hvězdáře. Budou ho používat zájemci zabývající se historií a proto si myslím, že poslední nápad je nejvhodnější. Název bude mít smysl jen v případě, když program bube počítat azimuty do minulosti. Muselo by se tedy omezit zadávání, třeba do roku 2000.