Pražský hrad

Franta (Středa 22. prosince 2010)

Ukazuje mi to pro první paprsek 80,91, pro střed 80,76 a pro celé SLunce 81,16. Tam se zdá, že jsou prohozené sloupečky nebo je tam nějaká chybka. První paprsek by měl mít azimut nejmenší a pak by to mělo růst.

V SUNAH se vším zapnutým (precese, nutace, refrakce) vychází azimut 80,25 a Slunce je 0,88° stupně nad obzorem, pokud je vše vypnuto vychází azimut 80,32 a Slunce je vysoko 0,52°

Nulovou výšku mělo podle SUNAH se vším zapnutým při atimutu 79,7° a bylo to v 5:32, tzn, že by měl být na obzoru střed a celé by to mělo být zvednuté o refrakci. Podle SUNAH je refrakce 0,36°
http://pefr.net/053208_P1050402.jpg - čas 5:32:08
http://pefr.net/053224_P1050404.jpg - čas 5:32:24
Na prvním obrázku je Slunce skryté za mrakem, horní okraj Slunce se objevil v 5:32:24
Přikládám ještě výřez z mapy s kopcem Líska
http://pefr.net/Liska.png
ten charakteristický zub na severním úbočí je vykácený les - tam, co je označení vrstevnice 480 m

Sunah refrakci počítá takto (Fortran):
c-----------------------------------------------------------------------

c refrakce.f - Refrakce s malou presnosti.
c Miroslav Broz (miroslav.broz@email.cz), Aug 30th 2002

c-----------------------------------------------------------------------

real*8 function refrakce(h,p,t)

implicit none
real*8 h,p,t

c parametry: h ... vyska nad obzorem, [h] = rad
c p ... tlak vzduchu, [p] = hPa
c t ... teplota vzduchu, [t] = deg C

real*8 pi, deg, rad
parameter(pi = 3.1415926535d0, deg = pi/180.d0, rad = 180.d0/pi)
real*8 h0, p0, t0

h0 = h*rad
p0 = p
t0 = t
if (p0.lt.0.d0) then
p0 = 1013.25d0
endif
if (t0.lt.-273.15d0) then
t0 = 10.d0
endif

if (h.gt.0.d0) then
refrakce = 0.28d0*p0/(t0+273.d0)/tan((h0+7.31d0/(h0+4.4d0))
: *deg)*(1.d0/60.d0*deg)
else
refrakce = 0.d0
endif

cc jine, nepouzite vztahy; viz tmp/refrakce.plt
c if (h.gt.15.d0*deg) then

c else if (h.gt.0) then
c refrakce = p0/(t0+273.d0)*(0.1594d0+0.0196d0*h0
c : +0.00002d0*h0**2)/(1.d0+0.505d0*h0+0.0845d0*h0**2)*deg;
c else
cc refrakce pri horizontu
c refrakce = 34/60*deg
c endif

return
end
c-----------------------------------------------------------------------

Azimut 81° má ten druhý kopec. Mě to v julia.php počítá bez korekcí 80,89°

Ty dny byla ráno docela zima, bylo jasno a velmi výrazná rosa. Nevím přesně jestli to bylo ten den, ale v jednom z dní byla na hromádkách slámy, která ještě ležela na poli, jinovatka.

Jinak Ministr tvrdí, že refrakce je nevypočitatelná záležitost - mohu-li to tak řící - srvonával prý focené Krušné hory z Ondřejova, přes Prahu a vysílač na Žižkově používal jako měřítko - na různých fotkách je hřeben Krušných hor v různé výšce vysílače. Tvrdí, že rozhodující je vždy kvalifikovaně popsaná fotografie

J. Čihák (Středa 22. prosince 2010)

Osa Mikuláše nemá zjevně nic společného se Sluncem a Měsícem. Možná míří k bodu na obzoru, kde vychází určitá hvězda v některý významný křesťanský den. Už dávno jsem uvažoval, že souhvězdí "Severní kříž" bylo pro křesťany důležité. Mohlo být tušeným obrazem Kristova kříže na noční obloze. Neznám však žádné křesťanské dogma o posvátném souhvězdí a tak mi nezbývá nic jiného, než zase spekulovat o hermetickém učení. K tomu mohu jen říci, že astrologie, náboženství a duchařina se stále prolínaly.

Možná je to předčasné, ale uvažuji o tom, že mnoho azimutů zůstane nevysvětleno a bude nutné hledat další možnosti. Už jsem se setkal s názory, že takzvaný Severní kříž, který je součástí souhvězdí Labutě, mohl určovat body na obzoru svými pomyslně protaženými rameny. Deneb, Sadir a další hvězdy kříže také mohly posloužit k určení bodů na obzoru a to pomocí svislic.
http://mladez.astro.cz/upload/clanky/nocni-obloha/minimum_o_hvezdach/obr.13-jarni_obloha.jpg

Ze slov azimut a axon lze vytvořit názvy Azimutaxon, Azimaxon, Azimax.

ZH (Středa 22. prosince 2010)

Tipnul bych si, že už program běhá, jak by měl, je tam i ten vzorec od Franty na výpočet zakřivení. Nicméně, jak to na začátku krásně vycházelo, tak čím je to dokonalejší, tím to méně koreluje se skutečností, řek bych, že když já to mám dobře, tak to musí mít blbě konkurence (míním Stvořitele). Tohle (060910-0535.jpg) by mělo dávat asi 80.06°, ale ukazuje to s převýšením víc: viz.
Na http://kof.zcu.cz/st/dp/hosnedl/html/jevy2.html je pojednání o zdánlivém zvednutí obzoru. To závisí na gradientu hustoty vzduchu, kde rozhraní je 3.4°na 100 metrů, je-li menší nebo je inverze, je obzor rozšířen a naopak. Otázkou je, za jakých teplotních a tlakových podmínek je východ Slunce pozorovatelný, tj. zda nejsou nějaké podmínky typické. Také jsem ještě nevykoumal, jaké mohou být extrémní hodnoty.

odkazy:1 2 3 4

Franta (Středa 22. prosince 2010)

Ale snad je prý vidět Sněžka, dokonce v slunovratovém azimutu

ZH (Středa 22. prosince 2010)

Nojo, fakt už blbnu. Na 160 km jsou tedy Rýchory sníženy proti tečně o 2km. Na moři ovšem můžou být vidět i útvary do 300 km díky terestrické refrakci, jak jsem předevčírem někde četl. Přes kopec to asi nelze.

Jinak jsou tam už aplikovány ty vzorce na výpočet azimutu a astronomické refrakce při prvním paprsku, středu, celém Slunci. Převýšení obzoru a terestrickou refrakci musím ještě nastudovat a promyslet.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)

Ještě k výšce horizontu. Ministr používá vztah, který použil K. Mišoň (1984) - jakýsi pokus o výpočet průměru zeměkoule, na základě kterého snižuje rozdíl nadmořských výšek pozorovatelny a horizontu o hodnotu:

vzdálenost na druhou lomeno průměr zeměkoule

(ten je 12756 km) - sníženou hodnotu používá pro výpočet úhlu převýšení (vliv zakřivení zemskoho povrchu)

Franta (Úterý 21. prosince 2010)

Archeos je už etablovaný název, asi by se to mělo jmenovat jinak než už něco známého a existujícího, viz
http://www.archeos.cz/