Pražský hrad

Opravil jsem ty Velikonoce, ovšem výjimečně se to o den liší (např. 1301, 1001) od např. http://almanac.oremus.org/easter/ nebo http://www.smart.net/~mmontes/ec-cal.html. Na calendar.sk je to stejně jako u mě, předpokládám, že použili stejnou funkci. Všiml jsem si rozdílných výpočtů různých programů už dřív, přikládal jsem to tomu, zda počítají juliánské dny od půlnoci, nebo od poledne. Ale možná je to zakleté v něčem jiném, třeba, o čem jsem mluvil posledně.

Dík za upozornění, použil jsem easter_days($rok,CAL_EASTER_DEFAULT) a zapomněl to před rokem 1582 vztáhnout k juliánskému kalendáři, myslím, musím se na to podívat. Ale to s tím předešlým nesouvisí.

Každopádně je to námět k úvaze.

Všiml jsem si, že vypočítáváte jinak datum "Zmrtvýchvstání".
Pro rok 1000 Vám vychází 25.3. Mě vychází 31.3.
Můj výpočet vychází z:
http://www.assa.org.au/edm.html
kde jsem použil jen část "Table A: PFM Date for Years 326 to 2599" pro výpočty do roku 1582.
Myslel jsem, že zkontroluji jesli nemám někde chybu a doplním to o zbylé roky. Všiml jsem si, že mají na stránce copyright, tak abych nelezl zbytečně do cizího zelí tak jsem se ještě poohlédl dále a našel jsem toto:
http://www.gmarts.org/index.php?go=415
Na konci je i algoritmus zapsaný v javascriptu, obsahuje
funkce EasterJulian(),EasterWestern() i EasterOrthodox() - to by mělo pokrýt všechny potřeby.
Zkoušel jsem funkci napsanou pro Visual Basic a pro rok 1000 také vychází 31.3. Někdy po Vánocích to snad převedu do PHP.

Dělal jsem to principiálně obdobně, tj. za základ jsem vzal gregoriánský rok, 1.lednu jsem přidělil první den cyklu o 365 iteracích.
No - za prvé nám v přestupných rocích chybí 31. prosinec.
A potom, jestli je má úvaha správná: za rok se po oběžné dráze dostane Slunce zpět na své místo, ale trvá to 365,24... dnů. Juliánská reforma určila 365,25 dnů. Proto se každé 4 roky přidá den. Ovšem denní eventy se tím během toho čtyřletého cyklu posouvají o čtvrt dne, tj. k jarní rovnodennosti dojde první rok řekněme v 6 hodin, druhý rok ve 12, 18 a 24 (http://en.wikipedia.org/wiki/Equinox) (přičemž Slunce vychází pochopitelně ráno). Tím ale dochází k tomu, že některé dny je rovnodennost 20., jiné 21., výjimečně 19. března. Tudíž astronomický první leden se nemusí shodovat s kalendářním. Jestli už zase neblbnu, ty Vánoce jsou snad ještě horší než práce, když se člověk potřebuje zamyslet ;).

Já jsem dny počítal podle juliánského kalendáře, tedy jsem u zadaného roku začal od 1.1. a pomocí funkce v PHP jsem vypočetl gregoriánské datum. Podle vypočteného gregoriánského data jsem dni přidělil deklinaci Slunce (tedy s přepočteným sklonem zemské osy podle vaší terminologie a podle rozpočtené deklinace Slunce, kterou poskytuje "soudobý" vzorec) a pak vypočítal azimut. Předpokládal jsem tak, že za mne PHP vyřeší problémy s posuny dnů.
Je to správná úvaha?

Nakonec jsem si dal dárek sám, protože už vím, čím ta chyba je. Poslední můj příspěvek byl ovšem taky špatně, protože jsem ze zvyku u fotky ze 7.9. hledal data k 6.9. Zkrátka se musí předělat distribuce dnů v tom kterém roce, aby vycházely přestupné dny, to dělá ten bordel. Každý rok se posune slunovrat o čtvrt dne a s ním celý tento systém, za 4 roky se to zase částečně srovná, ale někde v roce se to projeví skokem o den. Na začátku jsem věděl, že to budu muset předělat, ale pak jsem na to zapomněl.

Přeji všem šťastné a veselé Vánoce. Stačil jsem pouze sledovat diskuzi a zítra již budu pilnější. Děkuji Frantovi a Z. Homolovi za krásný vánoční dárek. Já budu nadělovat dodatečně, podle juliánského kalendáře :-).

Po svátcích budu zjišťovat parametry východů. Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově je příliš natočený oltářem k severu. Zvláštnost by mohl vysvětlit východ hvězdy Sadir. Deneb je u nás cirkumpolární, ale v Římě už to neplatí. Bylo by zajímavé zjistit tamní heliaktické východy hvězd Deneb, Sadir, Albireo a k tomu přidat Vegu a Altaira z tzv. letního trojůhelníku.

Přeji všem veselé Vánoce plné hvězdiček.
http://myhome.spu.edu/ddowning/Cygnus_1976_w.jpg

Využil jsem svého privilegia admina a smazal, co jsem tu napsal. Byl jsem hodně přetaženej v posledních dnech a dělal chyby, jednu jsem ještě teď opravil. Ovšem jedna z mých chyb byla i v empirickém pokusu dle Frantovy fotky. Nakonec se zdá, že program to měří přesně, nějaké odchylky +-0.2° jdou na vrub atmosférickým podmínkám, příležitostně tam ještě dám volbu min-stř-max hodnota přízemní refrakce. Ještě (to je poznámka pro mě, abych nezapomněl) bych měl promyslet vliv nadmořské výšky stanoviště na atmosférický tlak a tudíž astronomickou refrakci, ale to nebude velká odchylka. Další poznámka: při pozorování východu Slunce nad převýšeným obzorem, je možná stabilně nadprůměrná hodnota přízemní refrakce, protože vrstvy atmosféry ve výšce návrší jsou zahřáty a stoupá tlakový gradient.

Taky přeju vše nejlepší a díky za vzájemnou spolupráci a velkorysost.

Dárek je už celkem na světě, doporučuji nepoužívat starší prohlížeče (IE6) a mít zapnuté skriptování (to ale myslím JČ nemůže), pak je to pohodlnější, že se nemusí furt skrolovat.

J.Čihák - s tím výpočtem to z mé stramy bude asi problém. Nemám žádné takové vzdělání. Spíše to vidím na hledání v nějakém počítačovém planetariu jako je SkyMap nobo pro dnešní dobu Stellarium či Albiero

Najít na letní obloze souhvězdí Labutě je docela jednoduché. Letnímu nebi dominuje to, čemu se říká letní orientační trojúhelník - jsou to tři jasné hvězdy Vega (Lyra) - Altair(Orel) a Deneb(Labuť). Deneb je ocas Labutě. Na červencové noční obloze je ten trojúhelník nepřehlédnutelný.

Franta: Orientace kostelů byla možná v některých případech podřizována východům hvězd. Moje hvězdářské zkušenosti jsou malé a proto nevím, jak to je s viditelností hvězd nízko nad obzorem. Předpoládám, že i jasné hvězdy jsou špatně vidět. Přesto mě zajímá azimut a den heliaktického východu hvězd Albireo a Altair. Zhruba tím směrem jsou orientovány osy kostelů. Mohu požádat o výpočet?

Podívejte se znovu na jarní oblohu nad severním obzorem, odkaz mladez.astro.cz. Severní kříž bývá v tomto období naležato jako Skandinávský kříž, který podle legend symbolizuje šíření křesťanství. Svatojiřský kříž je též ležatý a podle legend byl atributem archanděla Michaela. V čase, kdy je delší rameno Severního kříže vodorovné, má svislice od paty kříže-hvězdy Albireo azimut cca 70˚. Sem je natočeno hodně kostelů. Nevím, jestli je tato úvaha dobrá, protože budou rozdíly mezi Římem, Prahou a skandinávskými oblastmi.