Pražský hrad

J.Cihak - to je fakt zajimave,nejdriv jsem myslel, ze je to ulet. K tomu memu: Pokud nejaky program deklaruje data v UTC, pak jsou v nem mozna data pred 1884 posunuta o necelou hodinu hodinu a muze to zpusobit odchylku kalendare o den proti dobovemu usu. Uvazuju spravne?

V Bibli je sdělení, které prý obraznou řečí vysvětluje konstelaci souhvězdí Orionu se Siriem a bodem východu Slunce.
Nový zákon, Matoušovo evangelium. "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě (přišli od východu Orionu) a ptali se: "Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.""
"A hle, hvězda (Sirius), kterou viděli na východě, šla před nimi (před pásem Orionu), až se zastavila nad místem (bod zimního slunovratu), kde bylo to dítě." (Pás Orionu a Sirius pomyslně ukazovaly k místu, odkud vyjde nové slunce.)

Cinert: Azimuty kostelů byly určovány podle Slunce a svátků nebo vzácně podle souhvězdí. Mám podezření, že podle nejstarších kostelů byly orientovány nové kostely a nikdo už neuměl vysvětlit, proč to tak má být. Raději přejímali pravidla předků, aby něco nezkazili. Báli se Božího hněvu, který by mohli na sebe přivolat. Ten svojanovský sv.Mikuláš je možná příkladem odmítnutí přežitého kánonu při zakládání gotické sakrální stavby. Kostel je buďto orientován podle čistě urbanistických hledisek nebo se může jednat o jakýsi duchovní experiment, ale to už asi nevyřešíme.

Tohle tu prece porad resim a pisu.
Pripravna tabulka je spravna principialne, ale ma spatne referencni datum, ktere zatim marne hledam. Uz jsem ho mel, ale nevim, jak se vyrovnat s daty pred zavedenim UTC v 80. letech 19.stol., nevim, zda to NASA ap. resi, nebo ne. Jak psal Franta, zatim musite pro relativne presnou praci najit azimut na NASA a pra ziskanou hodnotu najit stejnou v Azoru, patrne to vyjde pro stejny nebo vedlejsi den, a pohrat si s prevysenim. Nepamatuju si, zda NASA zohlednuje refrakci.

Nemohu to dodělat. "Prográmek" má nějakou chybu. Například azimut poloviny kotouče s refrakcí 59.11°/59.12° je v letech 1095, 1097, 1098, 1099, 1100 dne 16. 5., ale v roce 1096 dne 15. 5. Podobně 62.65° v letech 1059, 1061, 1062, 1063 je dne 8. 5., ale v roce 1060 dne 7. 5. Další roky jsem zatím neprověřoval.

Popletl jsem onen refer. rok, kdy se shoduje zacatek tropickeho a kalendarniho roku, ma byt 2.5min pred pulnoci,ne po. Tomu se nejvic blizi rok 1582. kdy zavedli greg. kalendar. Ale to je asi nahoda, tehdy nebyl greenwichsky cas, ale nejspis rimsky rozhodujici pro kalendar, coz me driv nenapadlo. Premyslim, co to pri mych vypoctech znamena...

Fantazie je bezmezná, např. Bootes a Přemysl Oráč. Proč by tedy někdo nemohl vidět v Labuti anděla letícího na sever. Atributem Michaela byl ležatý latinský kříž.

Orion nelze na obloze přehlédnout, ale výborná viditelnost nízko nad obzorem asi nebývá častá.
http://k53.pbase.com/v3/44/342644/1/51359430.051027.003303.800.jpg

Betlémský chrám Narození Páně je také záhadně orientovaný a vysvětlení žádné. Ve hvězdném programu, který už jsem si velmi oblíbil, jsem zjistil, že při pohledu z Betléma vychází na východní straně souhvězdí Orion. Tři hvězdy v řadě vychází téměř na východu. Nejjasnější hvězdy souhvězdí vycházejí téměř současně a mají azimuty 100˚(Rigel) a 81˚(Betelgeuze). Osa chrámu možná směřuje k Rigelu.

Orion má údajně souvislost s biblickými událostmi v Betlémě a dost se o tom píše. "Ježíšovo narození bylo určeno na 25. prosinec a přišli se mu poklonit tři králové. 24. prosince hvězda východu Sirius vejde do přímky se třemi hvězdami pásu Orion. Tyto tři hvězdy bývaly už dávno nazývány Tři králové (někdy též Tři Marie). Přímka tvořená Siriem a Třemi krály protíná horizont v místě, na kterém 25. prosince vyjde Slunce."

J.Čihák - podle způsobu "letu" je to spíše labuť než anděl - ta letí nataženým krkem vpřed (Deneb je z arabštiny ocas). Anděl by používal poněkud netradiční styl letu. Maximálně by mohl sjíždět po Mléčné dráze jako po klouzačce.

Osa kostela sv.Mikuláše nemá jednoznačný azimut, protože jsou křivé zdi nebo střecha. Na různých online mapách jsem naměřil 26-29˚. Při odtržení "Severního kříže" má Deneb azimut 28˚ a výšku 10,6˚. Měl by procházet tím úzkým oknem, avšak o kostelu se píše, že je neorientovaný. Z toho plyne, že nejsou ani domněnky.

Možná nebylo důležité, kdy nastal první východ hvězdy (těsně před východem Slunce). Sledováno bylo místo, kde hvězda opakovaně vycházela nebo se odtrhávalo celé souhvězdí.

Souhvězdí Labutě může připomínat letícího anděla. Že by kostel směřoval k hlavě archanděla Michaela?

Azimut východu Altaira se od Betléma 79˚ do Stockholmu 72˚ liší jen málo. Do tohoto rozmezí směřuje nejvíce středověkých kostelů v Evropě.

Z astronomického hlediska se tehdejší realitě na obloze asi nejvíce přiblížíte když použijete výpis třeba z
http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi#top
- pokud dobře rozumím tak je potřeba získat údaje o poloze Slunce během jednoho dne a takový tabelární přehled dat Vám to poskytne - pak vyberete jen ten správný řádek (třeba podle výšky Slunce, která je odvozena z převýšení, viz prográmek pana Homoly).
A budete mít doložená data z renomovaného zdroje.

Já k tomu přistupuji tak, že prográmek, GE a GPSV nahrazuje přímé pozorování na místě, které někdy už ani není možné. Je tím jedno jaké dříve měli vědomosti, řídili se podle viditelných úkazů. Právě proto je nutné se tehdejší realitě co nejvíce přiblížit.

Konsekrační kříže svojanovského kostela jsou vzácně dochovanou památkou na obřad konsekrace čili svěcení kostela. Ve středověké podobě tohoto obřadu světící biskup pomazal posvátným křížmem (olejem) na pěti místech oltář a na dvanácti místech symbolizujících 12 apoštolů zdi kostela.

Proč byl oltář pomazáván na pěti místech?