zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Franta: Co znamena prvni uplnek u tech predkrestanskych kultur?

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Jan Cinert: Cítím v tom jakousi nadřazenost Měsíce. Chápu to zatím tak, že úplněk patřil čarodějnicím - tedy aleternativní, nežádoucí kultuře, která o světě kolem věděla své. O jako takové bych si dokázal představit, že časem byla ta praxe potlačena.

Jako zásadní v této chvíli vidím to jestli je metoda dostatečně neprůstřelná a čelící tvrzením, že jste si to vycucal z prstu. Tedy jesli jsou azimuty skutečně takové jaké uvádíte atd...

Znáte to, věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval.
Přeji zdar!

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Po Novém roce se budu muset věnovat zase nějakou dobu něčemu jinému. Avšak v pozdních večerech se na uvedené románské kostely rád podívám, abychom zkusili nalézt řešení.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Franta: Ovlivněn mýty jsem původně fandil více novoluní než úplňku. Systémově ale zafungoval úplněk. Má to i svojí logiku. Je to střed mezi přibývajícím a ubývajícím srpkem, tak jako je i polovina slunečního kotouče, kdy došlo k vytyčení osy. Před novoluním Měsíc asi na tři dny zmizí a tak je úplněk vizuálně lépe dopředu odvoditelný, stejně jako polovina kotouče. Úplněk je také vítězstvím světla nad noční tmou a připomíná noční Slunce. Dochází k setkání denního a nočního Slunce. Ale to jsou až mé dodatečné doplňky.

V průběhu roku bylo opravdu teoreticky 12 - 13 termínů pro vytyčení osy. Jenže v každém z devatenácti let cyklu v jiném dni. Dostatečné denní odstupy úplňků v jednotlivých letech umožňují roční dataci.

J. Čihák: Já vím, že hvězdy hrály u lidí odedávna významnou roli. Nevěnuji se jim tak jako Vy, ale mám pocit, že ve výkladech je přidáno trochu středověkého až novověkého balastu. Nechci nikomu nic vnucovat, ale abychom si lépe rozuměli, uvedu svůj pohled na "Tři krále". Jsou to blíženci Světlo - Stín a ten třetí vzadu je Stín zatažené oblohy. Ti symbolizují denní časovou jednotku, a proto se jako první přišli poklonit Solárnímu roku a uznali jej za krále. Již Ábel, Kain a Set jsou takovou trojicí, aniž by někdo řešil jejich vazbu na hvězdy. Jedna, dva a tři (tar/dar - tři) jistě také nevzniklo podle hvězd. Chápu však, že je asi těžké jednoduše oddělovat původní podstatu od pozdějšího nánosu.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)

J.Čihák - jasné je jedno. Nevíme! Buď věříme a nebo nevěříme.

Přeji Vám všem šťastný a úspěšný nový rok.

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)

To sice ne, ale zase je ten princip dobre zdokumentovany, je to zdaleka nejdulezitejsi krest. svatek, krestani se modli zejmena ke Kristu, ktery je v hlavnim oltari jako k Bohu, kterym se stal na velikonocni nedeli. Uplnek po neznamem svatku je podobne nejasny jako me vyjimky, ke kterym mam ostatne vysvetleni, az na ty ns severu Velke Prahy. Ale blbe se mi pres mobil hada, necham vam vasi hypotezu;). Ale ja mam seznam skoro vsech romanskych kostelu v Praze a kolem s azimuty, kde se to da urcit, a jen nekolik se vymyka.

J. Čihák (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Franta: Chtěl jsem to tady letos ukončit, ale nedá mi to a proto ještě udělám tečku za záhadou hvězdy nad Betlémem. Poloha Siria a Orionu v noci z 24.12. na 25.12. a ranní východ Slunce měly připomínat 1. příchod Spasitele. Bylo to pouze symbolické divadlo na hvězdné obloze. Nejprve se objeví na východě pás Orionu (Tři králové), pak hvězda Sirius, která králům (mágům) ukazuje, kde ráno vyjde nové slunce (Kristus). Noční obloha nabízí také druhé dějství tohoto divadla. Hlavní roli hraje hvězda Altair, která je součástí konstelace kříž+trojúhelník. Měly snad její východy připomínat druhý příchod Spasitele? Směřují kostely přibližně k východu hvězdy Altair? Zatím se teoretizuje o tom, co byl ten jiný, neobvyklý a zářivý úkaz nad Betlémem. A nestačí třeba jenom to, že Sirius je nejzářivější hvězda na noční obloze? Takže ještě jednou PF 2011 a doufám, že se ty osy v příštím roce zdárně vyřeší.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Předkřesťanské kultury prý slavily svátky podle Slunce, ale až při prvním úplňku, ale asi také při novoluní. Pokud by byl úplněk správný den pro vytyčení osy kostela tak by to mohlo být pokračování starých tradic. Z. Ministr mluví o "pohanské orientaci" starých kostelů (i když to myslí trochu jinak) a princip, že pokud to bylo dobré tisíce let, je to dobré i nadále, by pro nějaký takový princip i svědčil. tedy až do doby než by bylo jasné, že se ten osvědčený princip ideologicky míří někam jinam než oficiální ideologie.

Otázka je, co by kvalifikovalo ten den, který předcházel úplňku. Kdyby tam figurovalo i zasvěcení kostela - tedy, že kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen při úplňku, který následoval po svátku Nanebevzetí Panny Marie, měla by metoda další dimenzi, která by svědčila pro jasný záměr.
V roce tedy bylo 12-13 termínů pro založení kostela?
Napadá mne, že známe přesné datum založení Karlova mostu. Sice je to časově vzdálené a není to kostel, ale možná podobné zásady mohly platit nejen pro kostely.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Z. Homola: No dobře, ale dá se první jarní úplněk a neděle po něm systémově aplikovat na uvedených čtrnáct kostelů, zároveň tak, aby se to vešlo do daných historických dat?

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Vzdycky se mi libily souboje vedcu na konferencich v mem oboru, ale nikdy jsem se jich nezucastnil. Tak aspon na kolbisti paravedy: Preferuji prvni jarni uplnek a nedeli po nem, pane kolego. Slavime to dodnes, i nekrestani. Vas uplnek mi pripada ponekud dubiosni. :):):)

J. Čihák (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Práce pana Cinerta je založena na výpočtech a proto nelze přehlížet výsledky ani překvapivé skutečnosti, které z toho vyplývají. Jsem zvědavý na profesionální odezvy a držím palce.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Doplněk: Konec úvodní části se nezkopíroval celý.

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.2°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 67.45° + 0.45° = 67.9°, 28. 4./23. 4., r. 975, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen roku 975 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 18.4. (GrK 23.4.).

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Pánové, držte si klobouky, pojedeme s kopce!

Postup:
1. Stanovení nebo ověření azimutu osy kostela, souřadnic a výšky stanoviště dle Google Earth.
2. Nalezení výšky obzoru a jeho vzdálenosti dle GPSV.
3. Dosazení hodnot do „prográmku“ a určení příslušného dne východu Slunce.
4. Podle NASA Moon Phases stanovení roku, ve kterém došlo k úplňku Měsíce příslušného dne.
5. Zpětná korekce podle pořadí roků v přestupném cyklu. Při změně dne návrat do NASA Moon Phases.

Dosavadní výsledky:
(kostel – azimut VZ osy, souřadnice, v. n. m. kostela, v. obzoru, vzdálenost obzoru, azimut poloviny kotouče +/- ¼ - ¾ z 0,6° pro roky mezi přestupnými, příslušný den podle GrK/JuK, rok ve kterém došlo k úplňku příslušného dne, historické údaje)

Kostel Na baště I. – 70°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 290 m, 10 km, 70.1°, 19. 8./15. 8., r. 866, o kostelu nejsou žádné hodnověrné informace. Kostel byl založen roku 866 v den úplňku a zároveň svátku Nanebevstoupení P. Marie 15. 8. (GrK 19. 8.).

Kostel Na baště II. (Spytihněvův) – 68.5°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 284.5, 7.8 km, 68.55°, 25.4./21. 4., r. 896. Spytihněv vládl v letech 895 – 915. Kostel byl založen roku 896 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 21.4. (GrK 25.4.).

Rotunda I. (Bořivojova) – 74.9°, 50:05:26.6, 14:24:2.79, 255 m, 287.9 m, 10.5 km, 74.7°- 0.15°=74,55°, 28.8./21.8., r. 877, Bořivoj vládl v letech 874 – 889. Kostel byl založen roku 877 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK 22.8.).

Rotunda II. (Boleslava I.) – Dosavadní rekonstrukce nejsou hodnověrné. Bude řešeno dodatečně.

Kostel sv. Jiří I. (Vratislavův) – 72,5°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.3 m, 9.75 km, 72.37°, 23.8./18. 8., r. 920, Vratislav vládl v letech 915 – 928. Kostel byl založen roku 920 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK – 22.8.).

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.2°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 67.45° + 0.45° = 67.9°, 28. 4./23. 4., r. 975, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen roku 975

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Pokračování:

Bazilika sv. Víta (Spytihněva II.), východní část – 62.5°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305.5 m, 7.2 km, 62.65°, 7. 5./1. 5., r. 1060, podle Kosmy byla založena r. 1060. Kostel byl založen roku 1060 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 9.4. (GrK 15. 4.) a zároveň po svátku sv. Vojtěcha 23. 4. (GrK 29. 4.).

Bazilika sv. Víta (západní část) – 59.1°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305 m, 7.2 km, 59.4° + 0.3° = 59. 34°, 27. 7., r. 1062, o odlišném založení západní části nejsou žádné historické údaje. Západní část byla založena roku 1062 v den úplňku po neznámém svátku.

Budeč, rotunda sv. Petra – 67.71°, 50:11:28.25, 14:14:41.77, 286 m, 315,9 m, 1 km, 67.38°, 12. 8./7. 8., r. 900, postavena v době vlády Spytihněva 895 – 915. Kostel byl založen roku 900 v den úplňku a zároveň svátku Narození P. Marie 7. 8. (GrK 12.8.).

Budeč, podélný kostel P. Marie – 69.37°, 50:11:29.7, 14:14:44.1, 286 m, 315,9 m, 1 km, 69.05° + 0.15 = 69.2°, 28. 4./23. 4., r. 957, podle archeologického výzkumu je doba vzniku kladena kolem r. 950. Kostel byl založen roku 957 v den úplňku po svátku Zmrtvýchvstání 19. 4. (GrK 24. 4.).

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)

Pokračování:

Holubice, rotunda Narození P. Marie – 69.5°, 50:12:11.05, 14:17:35.86, 286 m, 292 m, 32.5 km, 69.88°- 0.3°= 69.58°, 20. 8./13. 8., r. 1210, dokončena roku 1225. Kostel byl založen roku 1210 v den úplňku po svátku Narození P. Marie 7. 8. (GrK 14. 8.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, podélný kostel – 111.75°, 48:51:33.94, 16:02:00.86, 328 m, 411.6 m, 41.5 km, 111.18° + 0.15° = 111.33°, 13. 2./9. 2., r. 829, předpokládá se 1. polovina 9. století. Kostel byl založen roku 829 v den úplňku po svátku Uvedení Páně (dříve Očišťování P. Marie) 22. 2. (GrK 6. 2.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, rotunda – 87.6°, 48:51:30.38, 16:02:06.44, 329 m, 432.6 m, 45.5 km, 87.69°, 18. 9./14. 9., r. 866, velkomoravské období. Kostel byl založen roku 866 v den úplňku po neznámém svátku.

Linec (AT), kostel sv. Martina – 63.43°, 48:18:15.85, 14:16:46.01, 300 m, 725 m, 25 km, 3. 8./30. 7., 63.33°, r. 796, postaven mezi roky 795 – 799. Kostel byl založen roku 796 v den úplňku po neznámém svátku.

Vídeň (AT), kostel sv. Štěpána – 125.41°, 48:12:29.81, 16:22:24.39, 188 m, 254.2 m, 21.5 km, 125.38° – 0.3° =125.68°, 2. 1./26. 12., r. 1138, roku 1137 uzavřena smlouva pro stavbu kostela. Kostel byl založen roku 1137 v den úplňku a zároveň svátku sv. Štěpána 26. 12. (GrK 2. 1. 1138).