Jan Cinert (Pátek 31. prosince 2010)
Franta: Ještě jsem si uvědomil, že díky J. Campbellovi jsem začal chápat podstatu vzniku mýtů z časových pouček. On to sice ještě nedefinoval, ale měl k tomu již trochu nakročeno. Bylo to hlavně tím, že měl vlastní přístup a neopakoval pouze "dumezilovské" pohádky o výjimečných trojfunkcionálních Indoevropanech. To je pak samozřejmě inspirující.
Franta (Pátek 31. prosince 2010)
Jan Cinert: OK, uvidím, co J.Campbell. Počátkem 80 let, v porovnání s Petiškou a Zamarovským, to bylo něco jako zjevení.
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Franta: Od R. Gravese bych doporučil udržet si určitý odstup. Je to opravdu dobrá informační pomůcka, ale jeho výklady nelze brát zcela vážně. Jsou podmíněny dobou před šedesáti lety na západě a tehdejším stavem informací.
Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)
ZH: nedokáži dát odkazy na nějakou literaturu. Když o tom tak přemýšlím, tak ten můj názor vznikl hlavně na základě Řeckých mýtů R. Gravese a také tím, že následně to nic nevyvracelo. Ta fascinace nepochybně souvisela s kalendářem, tedy lunárním, který prý přetrvával v Anglii jako součást náboženské tradice mezi rolníky ještě v době Edvarda II.
Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Jan Cinert:
Aha, takže je to jinak než jsem myslel. Zjistil jsem, že:
Proměny mýtu v čase
Tisíc tváří hrdiny : Archetyp hrdiny v proměnách věků
Primitivní mytologie : masky bohů
a
Mýty
od J.Campbella v mostecké knihovně mají, takže zkusím nastudovat.
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Teď mi konečně něco došlo. Franta nemá mojí knihu Bylo to jinak. Jestli o ní má zájem, tak stačí sdělit adresu na "bylotojinak@centrum.cz" a já mu jí rád pošlu. Totéž platí i pro ostatní diskutující, kdyby jí chtěli ještě pro někoho jiného.
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Princip Letní a Zimní bohyně jsem pochopil z mýtů a starověkých vyobrazení. Inspiroval jsem se původně J. Campbellem, ale teď z hlavy si nevzpomenu kam až došel on a co jsem přidal já. Musel bych se k tomu vrátit. Nicméně svým přístupem a myšlením mi velmi vyhovoval.
Definoval jsem to jako "trojúhelníková hierarchie", kdy horním vrcholem trojúhelníku je Matka země, jejím pravým dolním vrcholem je Letní bohyně a levým Zimní bohyně. Letní a Zimní bohyně jsou tak dvěma aspekty (dcerami) Matky země.
Něco jiného je "horizontální posloupnost" tří fází Měsíce (panna-žena-stařena, Libuše-Teta-Kazi).
Termín Jarní bůh války používám proto, aby bylo pochopitelnější o koho se jedná. Původně to byl hodný bůh jarního vánku, který přinášel jarní oteplení. Teprve kolem poloviny 1. tis. př. n. l. se z něho stával "vítěz nad zimou" a tedy bůh válečný. Dnes je to sv. Jiří vítězící nad drakem.
zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Je o tom nekde neco vic? Ktere kultury (indoe,bl.vychod?), jak je to dolozeno, proc je tato konstelace fascinovala?
Palindrom pri zalozeni Karlova mostu je jen novodoba hypoteza.
Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Jan Cinert: ještě než zmizíte a budete se věnovat nějakou dobu něčemu jinému, mám jeden dotaz. Letní a Zimní bohyně - to je Váš "terminus technikus", či je to převzaté odjinud? I když si myslím, že chápu o čem je řeč, přijde mi, že tam jedna do trojice chybí. Takové ty analogie panna-žena-stařena, bílá-červená-černá, bříza-líska-olše, asi víte, co myslím. Zaznamenal jsem u Vás jarního boha války takže tuším, že teorie nejsou omezeny na číslo dvě.
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Franta: Čarodějnice rovněž vidím jako takový pozdně antický až středověký balast vycházející z potřeby vytváření protikladu dobra a zla. To původní mýty ani starořecké tragedie ještě neznají. Rovněž ani Kosmas se o Kazi, Tetě a Libuši nevyjadřuje jednoznačně negativně. Také se domnívám, že stanovení os kostelů navazovalo na "pohanské" rituály. Potom princip pochází již z "předčarodějnického" období.
Neprůstřelnost teorie: Právě proto jsem hned na úvod uvedl postup, aby si to mohl každý sám zkontrolovat a případně samostatně použít jinde. Ze stejného důvodu jsem uvedl i použitá data. Když to podle vašich rad zvládl takový počítačový a astronomický analfabet jako jsem já, tak to snad zvládnou i jiní.
Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Už jsem si taky uvědomil, že je to špatně napsané. Ten samý princip jako je u velikonoc, prostě při prvním úplňku, který nastane po rovnodennosti.
zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Franta: Co znamena prvni uplnek u tech predkrestanskych kultur?
Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Jan Cinert: Cítím v tom jakousi nadřazenost Měsíce. Chápu to zatím tak, že úplněk patřil čarodějnicím - tedy aleternativní, nežádoucí kultuře, která o světě kolem věděla své. O jako takové bych si dokázal představit, že časem byla ta praxe potlačena.
Jako zásadní v této chvíli vidím to jestli je metoda dostatečně neprůstřelná a čelící tvrzením, že jste si to vycucal z prstu. Tedy jesli jsou azimuty skutečně takové jaké uvádíte atd...
Znáte to, věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval.
Přeji zdar!
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Po Novém roce se budu muset věnovat zase nějakou dobu něčemu jinému. Avšak v pozdních večerech se na uvedené románské kostely rád podívám, abychom zkusili nalézt řešení.
Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)
Franta: Ovlivněn mýty jsem původně fandil více novoluní než úplňku. Systémově ale zafungoval úplněk. Má to i svojí logiku. Je to střed mezi přibývajícím a ubývajícím srpkem, tak jako je i polovina slunečního kotouče, kdy došlo k vytyčení osy. Před novoluním Měsíc asi na tři dny zmizí a tak je úplněk vizuálně lépe dopředu odvoditelný, stejně jako polovina kotouče. Úplněk je také vítězstvím světla nad noční tmou a připomíná noční Slunce. Dochází k setkání denního a nočního Slunce. Ale to jsou až mé dodatečné doplňky.
V průběhu roku bylo opravdu teoreticky 12 - 13 termínů pro vytyčení osy. Jenže v každém z devatenácti let cyklu v jiném dni. Dostatečné denní odstupy úplňků v jednotlivých letech umožňují roční dataci.
J. Čihák: Já vím, že hvězdy hrály u lidí odedávna významnou roli. Nevěnuji se jim tak jako Vy, ale mám pocit, že ve výkladech je přidáno trochu středověkého až novověkého balastu. Nechci nikomu nic vnucovat, ale abychom si lépe rozuměli, uvedu svůj pohled na "Tři krále". Jsou to blíženci Světlo - Stín a ten třetí vzadu je Stín zatažené oblohy. Ti symbolizují denní časovou jednotku, a proto se jako první přišli poklonit Solárnímu roku a uznali jej za krále. Již Ábel, Kain a Set jsou takovou trojicí, aniž by někdo řešil jejich vazbu na hvězdy. Jedna, dva a tři (tar/dar - tři) jistě také nevzniklo podle hvězd. Chápu však, že je asi těžké jednoduše oddělovat původní podstatu od pozdějšího nánosu.