Pražský hrad

Cinert: Oponenti se budou chytat všeho, i toho, co předvádí hvězdné divadlo. Hvězdy bude nutné zapracovat a buďto je vyloučit nebo prokázat vyjímečný případ. Samozřejmě není nutné hledat spletité souvislosti se souhvězdími, jako jsem to dělal se svojanovským Mikulášem. Stačí vzít v úvahu noční východy a raději přezkoumat i datum heliaktických východů, které jsou za ideálních podmínek pozorovatelné u některých hvězd. Doporučuji zeptat se odborníka, které hvězdy to jsou. Myslím, že vhodné k přezkumu jsou Aldebaran, Alhena, Arcturus, hvězdy Orionu, Procyon, Regulus, Ras Alhague a Altair.

Na ten kostel se podívám příští týden.

Když jsem si přeměřil vzdálenost Pražského hradu a Staré Boleslavi - je to trochu přes 22 km - tak jsem si vzpomněl na nákresy českých menhirů od Milana Špůrka - vzdálenost 22 km se tam opakovala celkem často. 60° je zase úhel, který lze snadno primitivními prostředky vyměřit(kružítko a poloměr kruhu). Tak mě napadlo jesli např. směr k Staré Boleslavi nemůže být zafixován už z těch dob

http://www.zbuzany.eu/tajemne-pamatky/d-5739/p1=2326
www.kpufo.eu/img/pre/megalitvcr_cz.pps

Z. Homola: Oba azimuty baziliky sv. Víta mají jasnou shodu s kostely ve Staré Boleslavi, jak uvádíte. Já si jenom stále nedovedu představit, jak by tehdy takovou vzájemnou souvislost mohli lidé vytvořit. Přiznávám, že sama "nová metoda" není schopná rozdíly v azimutech východní a západní části nyní uspokojivě vysvětlit. Ještě mě napadlo, že západní část sa původně nacházela na druhém návrší. Tím by mohlo dojít k chybě při prodlužování osy z východního návrší. Nebo je historie stavby kostela složitější, nežli nyní víme. Pro mne to zatím zůstává záhadou.

O žlutém špendlíku vím. V GPSV jdu pro kontrolu zadaných souřadnic na Map it, nebo dole na Draw map. V pozdních hodinách se mi to velmi osvědčilo!

J. Čihák: Moje metoda je založena na přesném vytyčení osy v příslušný den a možnosti toto systémově uplatnit. Přibližné směřování k hvězdě Bootes tomu, myslím si, nemůže oponovat. Ale upozornil jsem zde na vymykající se azimut kostela Na Pohansku 45,5°. Dá se u něho určit nějaká hvězdná závislost? Tady je prostor pro oponenturu.

Vzpomněl jsem si na diskuzi o Hvězdě. Už tehdy jsem si myslel, že letohrádek má možná svůj hvězdný protějšek a opravdu, vchodová osa míří k východu Siria. Severní cesta vedoucí k nejstarší bráně směřuje přibližně k Altairu. V tom je možná řešení záhady, proč boční cesty svírají úhel 50° a nikoliv 60° podle letohrádku.

Chrám Narození Páně směřuje spíše ke hvězdě Spica ze souhvězdí Panny.

Při zakládání kostelů byly uplatňovány věkovité astronomické zkušenosti. Několikrát za rok nastane vzácná situace, kdy je výborná viditelnost a jsou vidět vzdálené vrcholy hor. Pak se dají určovat body nočního východu hvězd pozorováním.

Některé románské kostely budou směřovat k východu jasné hvězdy a z toho vzniknou dilematické případy, které nelze podceňovat. Takové hvězdy s azimutem 60-90° nejsou vzácné. Románské kostely, které tady uvádí pan Cinert, směřují více či méně přesně k nejjasnější hvězdě souhvězdí Bootes. Takže pozor, na tom by mohli stavět mnozí oponenti.

Trochu jsem testoval to zadávání azimutu a délky, zkuste třeba 59.1° - zatrhnout Google Earth. Uvidíte, že od hrobky sv. Václava se tímto azimutem dostanete přímo do kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, který má i shodnou orientaci. Pokud byste celou linii posunuli o pár metrů severněji, bude směřovat od západního chóru baziliky ke kostelu sv. Václava ve St. Boleslavi, na druhou stranu protíná chór strahovské baziliky, i když se to nezdá (ona je na ortofoto hodně šikmo). Těch 59.1 není můj výmysl, Hilbert výslovně píše, že osa západního chóru Svatovítské baziliky je o 10.5° odkloněna od katedrály.

Mimochodem, upozorňuju, na to, čeho jsem si na začátku nevšiml. V tom neuvěřitelně dokonalém programu Google Earth se k získání GPS souřadnic daného místa používá takový obří žlutý špendlík v zaměřovacím čtverečku s naznačeným křížem. Automaticky jsem se domníval, že je potřeba na kýžené místo umístit střed kříže a špendlík je jen ozdoba, ale ne, zaměřovacím bodem je špička špendlíku, která je při blikání čtverce chvilkama vidět.

Nemluvím o tom, že moje česká mutace GE vyplivne souřadnice s označením šířky S/J (sever/jih) a délky V/Z, ale sama tomu pak nerozumí, což je ostatně asi dobře, protože S je Sud.

Já z různých důvodů o větší publicitu nestojím, když si to někdo najde na webu, tak OK. Trochu to kontrastuje s povzdechnutím, že to třeba nikdo nepoužije, vím. Kdyby to bylo na prodej nebo šlo o převratný objev, tak by to bylo jiné. Ostatně převratný objev chystám ;), vzniklo to jako vedlejší produkt při práci na tomhle. V podstatě se bojím závazků, které publicita přináší, v době, kdy už mě to dávno přestane bavit.

Můžu poprosit, abych nebyl uveden jako spoluautor, ale že pro výpočty byl použit mj. ten a ten program, tak, jak to je?

Jsem teď zahrabaný v korekcích a pak bych chtěl ještě přidat další kostely, ale nejsem dnes příliš v kondici. Potom, teď nejisto kdy, bych umístil článek s přidanými historickými souvislostmi s snad i obrázky na svůj web. Budete tam uvedeni jako spoluautoři a celý výsledek bude vám oběma k dispozici pro jakékoliv použití kdekoliv.

Rok a půl jsem se snažil o medializaci obsahu mé knihy a dalších poznatků uvedených na mém webu. V podstatě marně. Naposledy jsem takto oslovil redakci časopisu Vesmír (14. 10.), navíc s nabídkou vytvoření oponentních článků ke článkům M. Webera (2007) a J. Brůžka a V. Novotného (1997). Ani po urgenci redakce neodpověděla. Tuto marnou činnost jsem tímto ukončil, když často dotyčným nestojím ani za odpověď. To neznamená, že se o to nemůžete pokusit vy. Jenom bych snad počkal na výsledný článek na mém webu, aby záležitost byla co nejobsažnější.

Jan Cinert:
Před nějakou dobou jsem sem dával obrázek, kde jsem porovnal svůj a AA náčrt (viz), sloupky východní krypty baziliky se zdají na obou náčrtech souběžné, o 7.1° ukloněné od osy katedrály, která má 69.6. Snažil jsem se kombinovat vlastní pozorování (vůči základům katedrály ap.) s různými náčrty podzemí v čele s Hilbertovým. Zda to opravdu geodeticky měřili v AA, nevím, doufám jo. Vzhledem k tomu, že jsem se tou zalomenou osou opravdu trápil, protože jsem dlouho nechtěl věřit, že by zalomená byla, tak jsem si dal záležet. Třeba je to zanedbatelné...

Franta: možná tam dám nějaká klíčová slova pro vyhledávače, ale víc asi pro propagaci neudělám...
Asi opráším svůj první záměr, jak vypočítat slunovrat, on je principiálně dobrý, ale nějak jsem to konil (s tím výpočtem tropického roku rok od roku). To, co tam teď je, je omezeno rokem -1000, a když se to jmenuje archeo... Kontaktoval jsem autora té tabulky, výpočet v js je uplatněn např. tady, vřele mi doporučoval publikaci, na kterou má odkaz u té tabulky. No, post scriptum, nechám tam, co tam je...
Vy máte s GeoCalc větší zkušenosti, nevíte, jestli by se z toho dal vytáhnout obrácený postup, tedy jedny souřadnice, azimut a délka by daly druhé souřadnice? To by bylo myslím užitečné, kml pro Google Earth vytyčit azimut čáry zřejmě neumí.

ZH: Gratuluji k dokončení a smekám před Vámi pomyslný klobouk za koncentrované úsilí, které jste tomu v posledních dnech věnoval.

Jestli to ještě někdy někdo použije bude asi taky odvislé od toho jakou program získá publicitu. Vídím to jako další krok učiněný za jednoduchým návodem jak spočítat azimut východu Slunce, který ve své knize uvádí Z. Ministr, a který je také někdy citován na internetových stránkách. Asi by to tedy chtělo vyvinout jisté popularizační úsilí.

Z. H.: Projíždím upravený prográmek, někde bude korekce letopočtu, ale systém zůstává zachován. I teď bych pro stoprocentnost potřeboval trochu "zfalšovat" azimut baziliky sv. Víta :-) u které vycházím z Vašeho zaměření osy 62,5°. Není to vyloženě nutné, ale líbilo by se mi 62,8°. Můžete připustit takovou toleranci nebo je to vyloučené?

Výsledná podoba prográmku je vynikající a nemám vůbec žádné obavy, že by se dále nepoužíval. Naopak, koukám přes GE na viditelné vykopávky a postupně přidám do seznamu další kostely. Já ale jen ty viditelné, takže u ostatních bude aplikace na archeolozích a to i u v budoucnu nalezených kostelů. Kdyby měl někdo chuť a čas, může u některého kostela použít můj postup a nezávislé výsledky porovnáme. Dobře viditelná je třeba bazilika na hradišti u Mikulčic (48 48 13.09, 17 05 17.52).