Pražský hrad

Když je u nás o rovnodennosti 6 hodin ráno a vychází Slunce, je v Londýně-Greenwichi teprve 5 hodin a Slunce tam vyjde za hodinu. Takže v našich 6 hodin je 5 hodin UT.
Střed našeho časového pásma - 15. poledník - je shodou okolností blízko Prahy, na louce kousek za Kouřimí, kde se i protíná s 50. rovnoběžkou. Takže je to prakticky hodinový rozdíl proti UT, co se týče místního času v Praze. Do roku tuším 1884 časová pásma a Greenwich Mean Time nebyly, protože nebyla rychlá doprava, a počítaly se místní časy. Pro výpočet Velikonoc atd. si myslím, že byl rozhodující místní čas v Římě, který je skoro na stejném poledníku jako Praha, přesněji o 50 minut oproti UT.

Zatímco slunovraty a úplňky jsou počítány pro UT, Azor východy Slunce počítal původně dle místního času jedno kde. To bylo ovšem nepřesné, co se týče azimutů, proto jsem začátek roku kalibroval podle greenwichských zimních slunovratů. To není moc přesné, začátek roku se tak může lišit o hodinu oproti skutečnosti, ale nechal jsem to zatím, hlavně protože jsem byl líný se s tím trápit a je to relativně zanedbatelné, chyba v azimutech třeba 0.04°, myslím. Asi budu muset zavést zadávání zeměpisné délky i v základním formuláři a pak nebude těžké to udělat přesně.

S tou hvězdnou oblohou jsem pohořel, nevím proč, všechna data se tam přenesou, ale časová ne, nějak hapruje to jejich defaultní zatržení aktuálního času, a to i když se přes můj formulář reálně u nich odzatrhne. Ale pro naše účely je to stejně na draka, když je to omezené do r. 1980. Nicméně, jelikož to autor označil za svou seminární práci, tak klobouk dolů.

Hodně laická otázka pro jistotu. Je opravdu správně, když k "Universal Time" v NASA přičtu 1 hodinu pro naší délku? Nebo dokonce kolik je to přesně? Zdá se, že je třeba zohlednit počátek dalšího liturgického dne již hodinu před západem Slunce.

Také bych tam hvězdnou mapu dal, i když "v tom nejsem zběhlý". Je opravdu úchvatná.

Ne, odhalil jste mě. Zjistil jsem, že žena onemocněla a nemůže za mě vyřídit úřední věci v Praze, tak jsem musel sám, pak už se mi jet do Jeseníku nechtělo, po pravdě, ta práce na úplňcích, kterou jsem odhadl na hodinu, se protáhla, neb jsem furt dělal chyby, a byl jsem nevyspalý. Možná v tom hraje roli i absťák gamblera...

S úplňky a juliánským datem máte taky pravdu, opravil jsem to, ale nejsem schopný to pořádně otestovat.

S tou mapou to byl takový pokus, ona beztak funguje jen od r. 1980, ale je tak krásná, že jsem napsal autorovi, zda na ni mohu udělat ty odkazy a zda by byl problém prodloužit ji do minulosti, zatím neodpověděl, tipnul bych si, že to nebude schůdné, neb dle jeho guestbooku ho nadšení již přešlo. Nicméně, co jsem odhadl na hodinu... už se s tím trápím asi 3 a nefunguje to pořádně.

Z. H.: Já už se pochopitelně bojím uvést, že v programu je nějaká chyba. Přece to ale ještě jednou zkusím. Podle mě jsou nyní úplňky v juliánském kalendáři z NASA nasazeny na gregoriánský kalendář v Azoru.

Při napravování mé zbrklosti při čtení jednoduchých anglických nápisů se ukazují nové poznatky. Dny úplňku se uplatnily po svátku Nanebevzetí P. Marie 15. 8., ale po Zmrtvýchvstání Ježíše (nikoliv Nanebevzetí) se používaly dny Novoluní! - trochu více symbolické. V týdenních dnech se nějaká systematičnost neukazuje. Vytyčení se neprovádělo po polovině kotouče, ale v době mezi objevením o odpoutáním kotouče. Zřejmě v tom hrála roli viditelnost. Ještě se v tom vrtám, je to neustálé hledání a vracení se.

J. Čihák: Já hledám systémový princip s přesností na den. U hvězd se to asi nalézt nedá, ale následně by se třeba nějaké "hvězdné doplňky" daly najít. Stále mi leží v hlavě kostel na Pohansku. Matně jsem si vzpomněl, že některé starověké chrámy (Sumer) měly osu přibližně také na 45°. U mne na str. 157 je komplex chrámů v Mnajdře, z nichž jeden je naopak zase 90 + 45 = 135°. Je také někde na internetu. Napadlo mě jestli nebyly vytyčeny podle deklinace Slunce v určitou denní hodinu. Jak by ale k tomu došli ojediněle na Pohansku?

Z. Homola přistižen! Na konferenci nepracuje, věnuje se svým koníčkům a přidal do programu hvězdnou oblohu. Uchvatné!

Franto,
mezitím jsem tam dal údaje dle NASA, takže by to mělo být v pořádku, sice to bolelo, ale jiné řešení mi přišlo v nedohlednu.. Omlouvám se, jestli jsem vás zbytečně do něčeho uvrtal, ale principiálně budu rád, pokud v tom uděláte jasno.
Za chvíli odjíždím, na shledanou v neděli, ev. per mobil, pokud by mě svrběl jazyk...

Diskuzi o hvězdách asi bude lepší ukončit, ale doporučuji panu Cinertovi, aby do své práce zařadil zmínky o možné orientaci ke hvězdě nebo o možné podvojné orientaci. Záleží na něm, jestli to tam dá a jak to provede. Jsem zajedno s tím, že původní je třeba očistit od pozdějších nánosů.

Dodatky k tématu. Severní cesta ve Hvězdě má směr spíše ke hvězdě Betelgeuze 78˚/Orion. Zajímavá je také jasná hvězda Ras Alhague 70˚/Hadonoš.

Při pohledu od oltáře byl otevřeným vchodem vidět západ některých jasných hvězd. Proto jsem zjistil, které zapadají v ose kostelů (240-280˚). Třeba by to mohlo mít význam. Souhvězdí Orion 255˚, 257˚, 280˚, 282˚, pás 267-269˚, Spica 252˚/Panna, nejjasnější hvězda V.Psa 243˚, Procyon 278˚/M.Pes.

Franta: Můžete prozradit, které dominikánské kostely směřují k Procyonu?

No, ono se to má tak, že ten zdánlivě složitý vzorec z Wikipedie je pouhým sčítáním synodické periody 29,530588853 dne. Ale tím, že je oběžná dráha Měsíce eliptická (vzdálenost v perigeu 364397 km, v apogeu 406731 km), dochází k odchylkám až 14,5 hodiny. Sám si to představuju tak, že řekněme na jaře se zastihuje úplněk, tedy osvětlení Sluncem, v jiné fázi oběhu Měsíce než v létě.

Tedy buď musím získat lepší vzorec, nebo data odněkud získat, což by teoreticky šlo z těch výpisů NASA, protože to nakonec stejně dávám do databáze kvůli rychlosti programu. Ale to by bylo moc pracné a málo elegantní, nevím, zda legální.
Zatím tedy je to orientační.

Ty úplňky a pondělky patří k oběma kalendářům zároveň, jde o ten samý den v historii, jen jinak označený. Terminus technicus je juliánský den. Sedmidenní týdenní cyklus běží furt dál, bez ohledu na kalendář, lunární cyklus taky.

Zatím jsem na zmíněné denní odchylky narazil jen u nehodících se dat. Takže něco se zatím dá stvořit.

Z. H.: Při čtení odkazovaného článku o narození Ježíše jsem si vzpomněl na jeden svůj starší námět k vyřešení pro toho, kdo se lépe orientuje v kalendáři a astronomii. Teď tím tady nechci tříštit práci, takže později. Ale mohlo by to být zajímavé.

Další doplněk s nedělemi je také výborný. Jenom bych navrhoval drobnou grafickou úpravu. Je li juliánský kalendář černě, mělo by být černě i to co s ním souvisí, to je neděle a úplňky. Když jsou šedě, tak to vypadá, že mají vazbu na gregoriánský kalendář.

Ále, mažu část svého předpředešlého příspěvku, aby to nemátlo. Onen výpis, jehož script jsem ob 6 příspěvků napsal, to ukazuje odchylně od NASA a Sky Map (mám na mysli ty občasné jednodenní odchylky), tedy pes není zakopán v mém programu, ale v tomto výpočtu. Takže ještě jednou, jestli by na to Franta nekouk, zda tam nemám nějakou chybu.