Pražský hrad

Cinert: U heliaktických východů hvězd je problém s viditelností, z toho se nedá zpětně odvozovat datum. Těm "hvězdným doplňkům" docela věřím, samozřejmě jen v některých případech. Např. Spica, hvězda Panny Marie, katolický ženský klášter. Třeba byla P.Marie druhou a tajnou patronkou kostela sv.Jiří.
Co si mám myslet o rotundě v Přední Kopanině? Původní orientace je jasná, ale jižní přístavba ji narušuje. Stala se z apsidy boční kaple? Míří rotunda po přístavbě jižní lodě na sever?

ZH: Hvězdná interaktivní mapa (nemá ještě název) není určena pro archeoastronomii, ale to nevadí. Je to i tak výborná pomůcka. Pro stará data je nutné k azimutům východů a západů hvězd připočítávat vliv precese. Vím, že teď máte hodně starostí s Azorem. Můžete mi přesto poradit nějaký snadný a rychlý způsob, třebas tabulkový, pro opravy? Stačí mi to pro náš letopočet.

Když je u nás o rovnodennosti 6 hodin ráno a vychází Slunce, je v Londýně-Greenwichi teprve 5 hodin a Slunce tam vyjde za hodinu. Takže v našich 6 hodin je 5 hodin UT.
Střed našeho časového pásma - 15. poledník - je shodou okolností blízko Prahy, na louce kousek za Kouřimí, kde se i protíná s 50. rovnoběžkou. Takže je to prakticky hodinový rozdíl proti UT, co se týče místního času v Praze. Do roku tuším 1884 časová pásma a Greenwich Mean Time nebyly, protože nebyla rychlá doprava, a počítaly se místní časy. Pro výpočet Velikonoc atd. si myslím, že byl rozhodující místní čas v Římě, který je skoro na stejném poledníku jako Praha, přesněji o 50 minut oproti UT.

Zatímco slunovraty a úplňky jsou počítány pro UT, Azor východy Slunce počítal původně dle místního času jedno kde. To bylo ovšem nepřesné, co se týče azimutů, proto jsem začátek roku kalibroval podle greenwichských zimních slunovratů. To není moc přesné, začátek roku se tak může lišit o hodinu oproti skutečnosti, ale nechal jsem to zatím, hlavně protože jsem byl líný se s tím trápit a je to relativně zanedbatelné, chyba v azimutech třeba 0.04°, myslím. Asi budu muset zavést zadávání zeměpisné délky i v základním formuláři a pak nebude těžké to udělat přesně.

S tou hvězdnou oblohou jsem pohořel, nevím proč, všechna data se tam přenesou, ale časová ne, nějak hapruje to jejich defaultní zatržení aktuálního času, a to i když se přes můj formulář reálně u nich odzatrhne. Ale pro naše účely je to stejně na draka, když je to omezené do r. 1980. Nicméně, jelikož to autor označil za svou seminární práci, tak klobouk dolů.

Hodně laická otázka pro jistotu. Je opravdu správně, když k "Universal Time" v NASA přičtu 1 hodinu pro naší délku? Nebo dokonce kolik je to přesně? Zdá se, že je třeba zohlednit počátek dalšího liturgického dne již hodinu před západem Slunce.

Také bych tam hvězdnou mapu dal, i když "v tom nejsem zběhlý". Je opravdu úchvatná.

Ne, odhalil jste mě. Zjistil jsem, že žena onemocněla a nemůže za mě vyřídit úřední věci v Praze, tak jsem musel sám, pak už se mi jet do Jeseníku nechtělo, po pravdě, ta práce na úplňcích, kterou jsem odhadl na hodinu, se protáhla, neb jsem furt dělal chyby, a byl jsem nevyspalý. Možná v tom hraje roli i absťák gamblera...

S úplňky a juliánským datem máte taky pravdu, opravil jsem to, ale nejsem schopný to pořádně otestovat.

S tou mapou to byl takový pokus, ona beztak funguje jen od r. 1980, ale je tak krásná, že jsem napsal autorovi, zda na ni mohu udělat ty odkazy a zda by byl problém prodloužit ji do minulosti, zatím neodpověděl, tipnul bych si, že to nebude schůdné, neb dle jeho guestbooku ho nadšení již přešlo. Nicméně, co jsem odhadl na hodinu... už se s tím trápím asi 3 a nefunguje to pořádně.

Z. H.: Já už se pochopitelně bojím uvést, že v programu je nějaká chyba. Přece to ale ještě jednou zkusím. Podle mě jsou nyní úplňky v juliánském kalendáři z NASA nasazeny na gregoriánský kalendář v Azoru.

Při napravování mé zbrklosti při čtení jednoduchých anglických nápisů se ukazují nové poznatky. Dny úplňku se uplatnily po svátku Nanebevzetí P. Marie 15. 8., ale po Zmrtvýchvstání Ježíše (nikoliv Nanebevzetí) se používaly dny Novoluní! - trochu více symbolické. V týdenních dnech se nějaká systematičnost neukazuje. Vytyčení se neprovádělo po polovině kotouče, ale v době mezi objevením o odpoutáním kotouče. Zřejmě v tom hrála roli viditelnost. Ještě se v tom vrtám, je to neustálé hledání a vracení se.

J. Čihák: Já hledám systémový princip s přesností na den. U hvězd se to asi nalézt nedá, ale následně by se třeba nějaké "hvězdné doplňky" daly najít. Stále mi leží v hlavě kostel na Pohansku. Matně jsem si vzpomněl, že některé starověké chrámy (Sumer) měly osu přibližně také na 45°. U mne na str. 157 je komplex chrámů v Mnajdře, z nichž jeden je naopak zase 90 + 45 = 135°. Je také někde na internetu. Napadlo mě jestli nebyly vytyčeny podle deklinace Slunce v určitou denní hodinu. Jak by ale k tomu došli ojediněle na Pohansku?

Z. Homola přistižen! Na konferenci nepracuje, věnuje se svým koníčkům a přidal do programu hvězdnou oblohu. Uchvatné!

Franto,
mezitím jsem tam dal údaje dle NASA, takže by to mělo být v pořádku, sice to bolelo, ale jiné řešení mi přišlo v nedohlednu.. Omlouvám se, jestli jsem vás zbytečně do něčeho uvrtal, ale principiálně budu rád, pokud v tom uděláte jasno.
Za chvíli odjíždím, na shledanou v neděli, ev. per mobil, pokud by mě svrběl jazyk...

Diskuzi o hvězdách asi bude lepší ukončit, ale doporučuji panu Cinertovi, aby do své práce zařadil zmínky o možné orientaci ke hvězdě nebo o možné podvojné orientaci. Záleží na něm, jestli to tam dá a jak to provede. Jsem zajedno s tím, že původní je třeba očistit od pozdějších nánosů.

Dodatky k tématu. Severní cesta ve Hvězdě má směr spíše ke hvězdě Betelgeuze 78˚/Orion. Zajímavá je také jasná hvězda Ras Alhague 70˚/Hadonoš.

Při pohledu od oltáře byl otevřeným vchodem vidět západ některých jasných hvězd. Proto jsem zjistil, které zapadají v ose kostelů (240-280˚). Třeba by to mohlo mít význam. Souhvězdí Orion 255˚, 257˚, 280˚, 282˚, pás 267-269˚, Spica 252˚/Panna, nejjasnější hvězda V.Psa 243˚, Procyon 278˚/M.Pes.

Franta: Můžete prozradit, které dominikánské kostely směřují k Procyonu?