Franta (Čtvrtek 6. ledna 2011)

J. Čihák

Sirius
1000 - 136° 52' 11''
2000 - 123° 46' 55''

Deneb
1000 - 308° 38' 37''
2000 - 303° 33' 8''

Altair
1000 - 298° 54' 17''
2000 - 286° 14' 16''

Arcturus
1000 - 22° 19' 0''
2000 - 7° 37' 11''

zdroj SkyMap Pro pro 6.1.2000 a pak pro 6.1.1000 pro Prahu

Franta (Čtvrtek 6. ledna 2011)

J.Čihák: uvedomte si jednu věc - nula je docela pokročilý matematický objev. Když v 6 století Dionysius Exiguus vypočítal, kdy se Kristus narodil, tak v jeho římském matematickém vzdělání nula prostě chyběla - uměl počítat I II až do DXXV. A trvalo hodně dlouho než se nula definitivně v Evropě zabydlela.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Z. H.: V tabulce je to v pořádku, žádné úplňky tam nechybí. Asi řádil šotek při přenosu dat.

J. Čihák (Čtvrtek 6. ledna 2011)

ZH: Jsou různé názory na počátek našeho letopočtu, který začíná rokem jedna. Myslím, že kněží nemohli vysvětlit lidu číselnou osu, protože by to nikdo pro značnou zaostalost nepochopil. Kdyby říkali, že Kristus se narodil v roce nula, lid by je považoval za hlupáky a bludaře. Proto snad začali počítat od roku jedna, neměli jinou možnost, viz latinský výrok A nihilo nihil.

zh (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Vzpomnel jse si, ze na zhola.com/vychodySlunce/uplnek.php by mel byt vypis z nove database uplnku. Kdyz tak na to kouknete, zda tam nejake roky chybi.

zh (Čtvrtek 6. ledna 2011)

dik za upozorneni, kouknu na to v ne

Jan Cinert (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Myslel jsem to tak, že Měsíc vychází na západě a tak by u nás měl vyjít později než v Londýně. Ale asi to zase chápu nějak jinak.

Po mém úspěchu s odhalením nasazení úplňků na GrK si dodávám odvahy a přidávám další. Zvěstování P. Marii je 25. 3., nikoliv 25. 4. a Hromnice se vloudily i na 2. 12. Na absenci značek úplňku jsem narazil v r. 898 (většina roku), 1009 ( od 8. měsíce) a 1090 (v prosinci). Perspektivně si dovoluji navrhnout přidání Novoluní, ale ne též čtvrtí. Ty pro naše účely nejsou důležité a zbytečně by se tam pletly. Rovněž je vhodné doplnit Narození P. Marie 7. 8.

Mikulčický kostel č. V. (50 23 11.26, 14 17 22.46) má azimut 46°. Jeho orientaci mohla ovlivnit vedle vedoucí cesta k bráně. Pořád mi ale ovlivnění urbanizací u tak starých kostelů připadá jako laciná výmluva. Spíše bych to viděl na nějakou sektářskou herezi, ale asi to odložíme a uvidíme později. Hodně mě potrápil zachovaný kostel sv. Margarity v Kopčanech (48 47 46.37, 17 06 31.6). Nakonec jsem zjistil, že půdorys, který jsem používal se dost liší od snímku na GE, takže musím sehnat jiný. Ale zjistil jsem zde zajímavost. Velmi pravděpodobně nebyla vytyčena osa kostela, ale nejprve vnitřní líc jižní zdi. Následně severní zdi a tím již má tato zeď azimut cca +1°.

Tzv. Platonický rok přesně 25 920 let.

J. Čihák: "Mariánských" založení "mužských" zasvěcení se objevuje více. Např. sv. Jiří na Řípu: 11. 9. 1090 nebo 1109. Zde za předpokladu, že se jedná o původní svatyni, která byla r. 1126 obnovena a přesvěcena Soběslavem II. Zároveň měl být předtím kostel zasvěcen sv. Vojtěchovi. O tom by bylo lepší dělat závěr až po vyhodnocení více kostelů.

zh (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Jsem uz v Jeseniku bez pc a knih. Azimuty Slunce cca dle mistniho casu. Uplnky a slunovraty dle Ut, ale to je zanetbatelne. Precese - z hlavy, opraveno dodatečně: - za 25765 let o 360 st, za 1000 let o 13.97?

J. Čihák (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Cinert: U heliaktických východů hvězd je problém s viditelností, z toho se nedá zpětně odvozovat datum. Těm "hvězdným doplňkům" docela věřím, samozřejmě jen v některých případech. Např. Spica, hvězda Panny Marie, katolický ženský klášter. Třeba byla P.Marie druhou a tajnou patronkou kostela sv.Jiří.
Co si mám myslet o rotundě v Přední Kopanině? Původní orientace je jasná, ale jižní přístavba ji narušuje. Stala se z apsidy boční kaple? Míří rotunda po přístavbě jižní lodě na sever?

ZH: Hvězdná interaktivní mapa (nemá ještě název) není určena pro archeoastronomii, ale to nevadí. Je to i tak výborná pomůcka. Pro stará data je nutné k azimutům východů a západů hvězd připočítávat vliv precese. Vím, že teď máte hodně starostí s Azorem. Můžete mi přesto poradit nějaký snadný a rychlý způsob, třebas tabulkový, pro opravy? Stačí mi to pro náš letopočet.

Franta (Čtvrtek 6. ledna 2011)

Jan Cinert: Pokud Vám dobře rozumím tak platí jeden světový čas a všichni astronomové se v něm vyjadřuji. Pak jsou definovaná časová pásma, jedno pásmo 15° zeměpisné délky (obvykle). My jsme hodinu od světového času.
Všechny jevy na obloze vyjádřené ve světovém čase mají od nás stejný posun v čase

Jan Cinert (Čtvrtek 6. ledna 2011)

No jo, to se týká východů Slunce a dokonce i já jsem to zhruba věděl. Ale jak je to s Měsícem? Ten by měl vyjít naopak o hodinu později?

ZH (Středa 5. ledna 2011)

Když je u nás o rovnodennosti 6 hodin ráno a vychází Slunce, je v Londýně-Greenwichi teprve 5 hodin a Slunce tam vyjde za hodinu. Takže v našich 6 hodin je 5 hodin UT.
Střed našeho časového pásma - 15. poledník - je shodou okolností blízko Prahy, na louce kousek za Kouřimí, kde se i protíná s 50. rovnoběžkou. Takže je to prakticky hodinový rozdíl proti UT, co se týče místního času v Praze. Do roku tuším 1884 časová pásma a Greenwich Mean Time nebyly, protože nebyla rychlá doprava, a počítaly se místní časy. Pro výpočet Velikonoc atd. si myslím, že byl rozhodující místní čas v Římě, který je skoro na stejném poledníku jako Praha, přesněji o 50 minut oproti UT.

Zatímco slunovraty a úplňky jsou počítány pro UT, Azor východy Slunce počítal původně dle místního času jedno kde. To bylo ovšem nepřesné, co se týče azimutů, proto jsem začátek roku kalibroval podle greenwichských zimních slunovratů. To není moc přesné, začátek roku se tak může lišit o hodinu oproti skutečnosti, ale nechal jsem to zatím, hlavně protože jsem byl líný se s tím trápit a je to relativně zanedbatelné, chyba v azimutech třeba 0.04°, myslím. Asi budu muset zavést zadávání zeměpisné délky i v základním formuláři a pak nebude těžké to udělat přesně.

S tou hvězdnou oblohou jsem pohořel, nevím proč, všechna data se tam přenesou, ale časová ne, nějak hapruje to jejich defaultní zatržení aktuálního času, a to i když se přes můj formulář reálně u nich odzatrhne. Ale pro naše účely je to stejně na draka, když je to omezené do r. 1980. Nicméně, jelikož to autor označil za svou seminární práci, tak klobouk dolů.

Jan Cinert (Středa 5. ledna 2011)

Hodně laická otázka pro jistotu. Je opravdu správně, když k "Universal Time" v NASA přičtu 1 hodinu pro naší délku? Nebo dokonce kolik je to přesně? Zdá se, že je třeba zohlednit počátek dalšího liturgického dne již hodinu před západem Slunce.

Také bych tam hvězdnou mapu dal, i když "v tom nejsem zběhlý". Je opravdu úchvatná.

ZH (Středa 5. ledna 2011)

Ne, odhalil jste mě. Zjistil jsem, že žena onemocněla a nemůže za mě vyřídit úřední věci v Praze, tak jsem musel sám, pak už se mi jet do Jeseníku nechtělo, po pravdě, ta práce na úplňcích, kterou jsem odhadl na hodinu, se protáhla, neb jsem furt dělal chyby, a byl jsem nevyspalý. Možná v tom hraje roli i absťák gamblera...

S úplňky a juliánským datem máte taky pravdu, opravil jsem to, ale nejsem schopný to pořádně otestovat.

S tou mapou to byl takový pokus, ona beztak funguje jen od r. 1980, ale je tak krásná, že jsem napsal autorovi, zda na ni mohu udělat ty odkazy a zda by byl problém prodloužit ji do minulosti, zatím neodpověděl, tipnul bych si, že to nebude schůdné, neb dle jeho guestbooku ho nadšení již přešlo. Nicméně, co jsem odhadl na hodinu... už se s tím trápím asi 3 a nefunguje to pořádně.

Jan Cinert (Středa 5. ledna 2011)

Aha, tak pracuje a dal to tam asi dřív. Já jsem to v zahleděnosti do své teorie nepostřehl. Takže J. Čihák s tím už asi pracuje?