Pražský hrad

Pojmenování Tetína a Libušína je jen podle přibližného směru cest z Prahy do těchto hradisek podle západů úplňkového a novolunního Měsíce za letního slunovratu.

Nevím jestli jsem úplně v obraze, ale:
Synodický měsíc je 29,5 dne, od toho 235 lunací rovná se 19 slunečních roků, byl-li při letním slunovratu úplněk, bude za 19 let zase při letním slunovratu.
Pak se s periodou 18.6 roku opakují třeba ty už zmíněné lunovraty, když tedy třeba Měsíc zapadá nejseverněji. Tedy každých 18,6 roku se vrátí Měsíc na to samé místo. To je drakonický nebo siderický cyklus, teď nevím... Má-li být nějaký směr určen podle západů úplňkového a novolunního Měsíce za letního slunovratu, který nastane jednou za 19 let, pak přeci každých dalších 19 let musí Měsíc musí vyházet někde kousek jinde, protože ten druhý cyklus se o 0,4 roku zpožďuje proti tomu devatenáctiletému (Metonovu).

Kombinace 235x29,5=6932,5 dne s periodou Saros - 6585 dní?
Wikipedie:
Saros je perioda o délce 18 let a 11 dní, tj. 6585 dní, za kterou Měsíc vykoná 223 synodických a 242 drakonických oběhů, takže se opět ocitne ve stejném postavení vůči Slunci i vůči uzlům své dráhy.

Franta: Myslím "ley lines", ale jinak. Ve středověku postavili kostel na příhodném místě, aby skrze křesťanství ovlivňovali přilehlý lid. Výjimečná schopnost jednotlivce senzibila nebo "vidícího za horizont", případně věštícího budoucnost v případě staveb z různé doby v tom nemůže hrát žádnou roli.:-) Lidé prvořadě mysleli v rámci střídání období během roku, takže i se řídili podle výročních svátků. Takže linie byly pouze azimuty kostelů podle výročních svátků. Jinak to opravdu nejde a není ani nic, co by nasvědčovalo, že by to bylo jinak.

I Libuše ukazujíc na pražského tesaře měla na mysli bod rovnodennosti na východním obzoru. Pojmenování Tetína a Libušína je jen podle přibližného směru cest z Prahy do těchto hradisek podle západů úplňkového a novolunního Měsíce za letního slunovratu.

ZH: Jánský vršek ale není "in media urbem", aby mohl být Zizi (Žiži). Spíše přes něj vedla původní raně středověká západní hradba.

III. nádvoří je ve výšce 257 metrů a tabule kolem Prahy mají o 100 metrů víc, třeba letiště 362, Bílá hora 381, ve směru na Jánský vrch je nejbližší planina u Horoměřic – 339 metrů, vlastně už Hanspaulka (303 m) překáží. Z ochozu stometrové Velké věže katedrály, který je cca 60 metrů vysoko, tedy 317 m.n.m., by to asi díky refrakci vidět bylo. Z Petřína od paty sv. Vavřince (321 m.n.m.) asi taky. Na Malé Straně je ulice Jánský vršek, podle kostela sv. Jana, který ale na žádnm vršku nestál, tak se domnívámn, že pražský Jánský vršek byl takový ten kopec mezi západními hradními příkopy, který je dobře vidět na Sadelerově prospektu, odhaduju, že mohl mít tak 270 m.n.m., to by nestačilo. Mimochode po odtěžení toho vršku pro stavbu silnice na Hradčanské náměstí na jeho místě vznikl na vysokánské noze kostel p. Marie Einsiedelnské (dodnes tam svým způsobem je), nevím, proč ho takto podivně udělali, napadá mě, jestli neměl nahrdit starší svatyni na tomto místě, i když taková na prospektech není vidět. Takový skromný kandidát na Žiži a P. Marii, i když to dnešním představám neodpovídá...
Ondřejovská hvězdárna je na kopci 523 metrů vysokém, Jánský vrch 738 m, tak Praha je v ďolíku.

Jan Cinert:
"Navíc, já osobně zastávám tradičně názor, že linie mezi vzdálenými útvary jsou vytvořeny přírodou a nemají s lidskými záměry nic společného."

Myslíte třeba něco jako "ley lines" a tedy, že nějaký citlivý jedinec průchod linie nějak vycítí a rozhodne se na ní něco postavit?

Dodnes třeba nevím, co si mám myslet třeba o Marko Pogačnikovi - o jeho geomantických názorech a tom, že třeba vídí elementární bytosti...

ZH: Co se viditelnosti Krušných hor z Pražského hradu týká, nahlodal mě obrázek, který ve své knize uvádí Z.Ministr (Géniové dávnověku, barevná příloha XVI/a a XVI/b - pořídil jí A. Kolář a je to pohled z Ondřejova přes Prahu, kde je patrný chrám sv.Víta a televizní vysílač na Žižkově, na hřeben Krušných hor, nad kterým zapadá Slunce. Val Krušných hor se docela výrazně rýsuje na horizontu. Spíše pocitově jsem si odvodil, že by z místa hradní ostrožny byly Krušné hory vidět.

Zmínil jsem se o DMR, tak jsem poslal vývojářům dotaz, jak je to s mým návrhem, od toho vycouvávají, ale vymysleli lepší věc, lze tam pro určitou oblast, kterou vytyčíme, zobrazit podrobnou vrstevnici, třeba 257 metrů. Jako to bylo ve floodmap.net, kde to však bylo hrubé (dlaždice o straně 100 stop).
Není to vhodné pro velká území, třeba Praha-Krušné hory, to pak výpočet trvá velmi dlouho a výsledek nejde zoomovat. Nicméně z 20metrového Žiži je vidět jedině kaňonem přímo na sever.
Když jsem blbnul s linií Praha-Jeruzalém, tak jsem zajásal, že jde přímo přes presbytář (dřív tam snad byla rotunda) baziliky v Třebíči, ale nakonec jsem z jistil, že jakákoliv náhodná dlouhá linie vždycky protíná nějaké kostely...

Franta: Pravda, vzpomněl jsem si. To zlehčení důležitosti tradice keltských svátků se mi tam líbilo. Jak jsme dávno probrali, tak jejich umístění v kalendáři nemá zřetelnou vazbu na mýty a astronomické děje. Byť v irské Knize o dobývání Irska sepsané ve středověku splácáním starých mýtů dohromady zmínky o těchto svátcích jsou. Napadla mne už otázka, jestli se Dušičky a spol. nerozšířily po Evropě díky iroskotským mnichům. Ti totiž byli i prvními zapisovateli keltských mýtů.

Stejně i uvedení různých možností významu hradiska Hrádek. Ale chyběl tam nějaký jasný výsledek, takže to mé zklamání, že revizní výzkum nic nevyřešil. Navíc, já osobně zastávám tradičně názor, že linie mezi vzdálenými útvary jsou vytvořeny přírodou a nemají s lidskými záměry nic společného. Takže jejich uvádění je tam vlastně omáčkou nastavující délku textu. Ve výsledku je to pak celé trochu o ničem s čerpáním grantové podpory.

Došel jsem k závěru, že skákání zhrzených dívek se skály do vodoteče západním směrem je slučitelné jen s podzimní rovnodenností. Je to slovní vyjádření rituálu, nevím jestli a jak mohl být třeba napodobován. Ale si nějak ano, stejné je koulení zapálených kol s kopců za letního slunovratu a potupné přeskakování ohně na oslavu počátku klesání drah Slunce. Při podzimní rovnodennosti se protnou dráhy Slunce a Měsíce. To je setkání (zasnoubení) slunečního héroje s Novolunní dívkou. Následně se rozejdou tak, že héroj odejde do "solárního podsvětí" a dívka skočí do "měsíčního moře", do nízkých poloh novolunního Měsíce během zimy. Na jaře je to obráceně a tím dojde ke svatbě. (Ivánek s Nastěnkou se poznají a zamilují u potoka, rozejdou se do svých zimních nebytí a pak se na jaře v témže místě opět setkají a děj nezadržitelně směřuje ke sňatku.)

Skákání souvisí s rituály v rámci roku, ty jsou nejstarší, a vysoký a nízký Měsíc je poznatek nejdříve až někdy z neolitu, domnívám se. Může se odrážet v orientacích staveb, ale není obsažen v předcházejících mýtech. Tak je orientována osa Kaaby v Mekce, k východům a západům vysokého Měsíce.

Žel, s knihou se musím trapně opakovat, jako v posledních letech, že bude dokončena následujícího jara. Dost jsem se zasekl na vylepšení první kapitoly věnované mytologii. Ale vyplatilo se.

Jan Cinert: To, co jsem napsal změně z vysoké na nízký Měsíc samozřejmě moc smysl nedává, ale:
Azimuty západu Měsíce při severním nízkém a severním vysokém lunovratu jsou pro zeměpisnou šířku Prahy 300° a 318°. Mezi těmito azimuty se nachází vrchol hory Kubačka - na obzoru severně od Kletečné. Měsíc by měl tedy zapadat v obzorovém okně 10° jižně a severně od Kubačky. Tedy v okolí míst, kde zapadá Slunce o letním slunovratu. Výskyt Slunce nad horou Kletečná (jižně od této pozice) by mohl sloužit k určení času letního slunovratu - rozpůlení počtů dnů, za který se Slunce vrátí na stejné místo nad Kletečnou.A podle lunovratů by mohli sledovat za jak dlouho uplyne 18,6 roku.
Tuším, že Jiří Waldhauser je autorem výroku, že obzorový kalendář jde v Česku zřídit téměř všude. V tomto případě by to měli naservírované celkem luxusně.

Zapadalo by to k tomu skákání? Podobná pověst je i o hoře Bořeň - tam tedy dolu skočila Krokova žena Bořena

Ta kniha se dost obšírně věnuje i "keltským svátkům" a její závěr ohledně nich je dost skeptický. Pozorované polohy Slunce dávají do časového kontextu s těmi svátky, ale jejich pohled na věc je až tak skeptický, jestli Keltové vebec něco takové slavili a když tak jen některý a třeba jen v Irsku. Takže rozhodně nijak nepodléhají keltománii, z tohoto pohledu to lze asi hodnotit kladně.

Třeba uvádějí:
"... se někteří domnívají, že lidové zvyky jako jako například "Dušičky" nebo "Čarodějnice" jsou keltského původu. Takové tvrzení je však velmi problematické až mylné. O keltských svátcích nevíme téměř nic, nemáme téměř žádné prameny, a vše, co se onich dnes píše, je konstrukcí posledních několika století."

V podstatě konstatují, že:
1. je možné pozorovat východy i západy Slunce u příležitosti tří svátků, že by je obyvatelé mohli slavit a hradiště by mohlo být observatoř
2. nelze vyloučit, že obyvatelé pozorovali celkový pohyb Slunce, což jim pomáhalo s vnímáním času v průběhu roku, ale východům a západů v daných období nevěnovali zvláštní pozornost
3.slavili jiné svátky, pokud vůbec nějaké slavili
4 hradiště nebyla observatoř a podobnost s východy a západy Slunce v průběhu roku za horami Českého středohoří je čistě náhodná

Ani jednu z možností nelze zcela potvrdit ani vyvrátit, ale s ohledem na uvedené skutečnosti by možnost číslo 1 mohla být reálná

Spíš to vypadá tak, že se o hradiště nikdo moc nezajímal, tak že udělali první krok. Uvádějí zřejmě zcela vyčerpávající souhrn pověstí o místě, nejspíš misto téměř zcela chybějích archeologických nálezů, uvádějí výčet depotů a archeologických nálezů v okolí a na okolních horách

Moje poznámka:
Když spojíme na mapě místa se souřadnicemi
N 50°5.41457', E 14°24.00575' (Žiži?)
a
N 50°33.16167', E 13°29.38718' (Johennesfeuerberg - Jánský vrch v Krušných horách)
prochází ta spojnice v azimutu 309° blízko menhiru u Klobuk
Co si myslet o souvztažnosti těchto tří míst?

Jan Cinert: A kdy už bude kniha?

Samozřejmě se to tu zase rozjelo zrovna, když nejsem na svém počítači.

Orientaci rotundy na Pohansku jsem před časem pečlivě posoudil sesazováním plánků, map a leteckých snímků. Podle toho výsledek, že autor výzkumu dlouhodobě pracuje s chybným určením severu podle katastrální mapy. To se týká i předchozích popisů nálezů na Pohansku. Ale to jste si mezitím vyjasnili, navíc, jak jsem před časem zjistil, není v tom J. Macháček ojedinělým publikujícím archeologem.

Hrádek u Libochovan není dosud jasně datován. Podle mne nemůže být Canburgem, protože opevnění tvoří 1/3 obvodu. Hradsko u Mšena bylo nutné opevnit jen na úzké přístupové šíji. Hrádek je tedy asi už hradiskem doby bronzové. Vysvětlení, že se jedná o spíše hlavně sakrální prostor, je obvyklé při nejasnostech u objasnění funkce podle hmotných nálezů. Stejně se u předmětů nejasného smyslu uvádí, že měly patrně kultovní účel. Frantou zmíněný popis nového výzkumu mne osobně tedy nijak nenadchl.

S Hrádkem je spojena pověst o třech sestrách (třech zimních lunacích), které po odmítnutí pánem na Kamýku, společně skočily z "akropole" hradiska zvaném Tříkřížový vrch do Labe. Je to obvyklý skok zhrzených dívek západním směrem do vodoteče pod strmou skálou. Tedy západy měsíce za podzimní rovnodennosti, kdy se rozcházejí dráhy Slunce a Měsíce.

Dlouho jsem tu nepsal, že s keltským bohem Cernunnem je to zase jinak. Opravdu, po delším úsilí se mi podařilo základy mýtů konečně správněji systematizovat. Podle toho je Cernunnos hérojem kalendářního roku počítaného podle 30denních měsíců, takže blízkým původně uváděnému hérojovi solárního roKU. Omlouvám se, ale o tom se tady více rozepíšu po opravě článků na mých webových stránkách a až budu v lepší kondici.

SRTM3 - s tím jsem se asi nesetkal.
Ale setkal jsem se s podobným projektem pro ČR viz, teoreticky by měl být výškopis velmi přesný, ale kamarádka geodetka mi říkala, že vrstevnice mezi skuteně zaměřenými body geodeti zakreslují od oka, takže s touto výtkou... Výšky se odečítají tak, že se to napřed vlevo dole zapne a pak se kamkoli klikne. Myslím, že jsme o tom vlastně s JC diskutovali někdy před rokem, od 27. července. Tj. nevím, jestli v českém měřítku je SRTM vhodnější. Mimochodem jsem psal vývojářům dmr, jestli bynešlo udělat podrobnější výškové rozlišení pro právě sledovanou oblast, třeba v Praze je to světle zelenkavé či tmavěji zelenkavé, ale chtěl bych, aby spodky byly zelené a výšky hnědé i v rámci Prahy. Pochopii to, přislíbili, a nic....

O Hrádku jsme se tady myslím taky zmínili, když jsme se s JC zúčastnili prohlídky hradiště Hradsko na Kokořínsku, Hrádek je taky jedním z kandidátů na umístění Canburgu, ale zatím jsem tam nebyl a nic o tonm nevím, dík za tip.

Mimochodem, před pár dny jsem se mailem ptal na něco JC, říkal, že odjíždí kamsi do Evropy, tak proto asi nereaguje.

ZH: Jen tak pro zajímavost. Když jsem tak zkoumal internet kvůli té rotundě na Pohansku, našel jsem odkaz, že vyšla kniha: Hradiště Hrádek u Libochovan. Je to monografie věnovaná zkoumání dotyčného hradiště, jde hlavně o nedestruktivní archeologický průzkum a kniha má i archeoastronomickou část - hradiště je situované na skále nad "Porta Bohemica" a je z něj pěkný výhled na kopce Českého středohoří.
Pracují tam také s digitálním modelem terénu SRTM3
(https://dds.cr.usgs.gov/srtm/version2_1/SRTM3/)
Nesetkal jste s tím? Odkazují na použití programu GRASS (což jak jsem pochopil bude nějaký Open Source), pro který lze stáhnout z výše uvedené adresy balík dat. A jak jsem také dále pochopil asi to nebude nic triviálního.
Výhled je hlavně na západ, proto většina azimutů je vztažena k západu Slunce.
Zvláštní na tom hradišti je, že jak jsem zatím letmo nahlédl do té knihy, má snad nejvyšší valy mezi českými hradišti a působí jakoby tam snad ani nebyl v minulosti žádný provoz, takže jedna ze spekulací autorů je, že jde o:
nadkomunitní sakrální areál značného symbolického významu sloužící jako astronomická observatoř

OK, asi tomu už rozumím. Pokud použiji obrázek
Pohansko - zákres rotundy do čtvercové sítě
kde čtverečky odpovídají síti, která byla vytyčena při zahájení archeologických výzkumů na Pohansku. Viz text v níže odkazovaném článku:
Základní čtvercová síť byla odvozena z jednotného ystému, který na Pohansku zavedl již v roce 1959 František Kalousek (1971,7).Beze změn je používán dodnes a tvoří základ bezproblémového zpracování rozsáhlé terenní dokumentace.
Pak podélný kostel zakreslený do této sítě má odměřitelný azimut přes 50° a odpovídá to tedy pootočení čtvercového rastru vzhledem k severu. Obdobně je pak pootočena i čtvercová síť na mnou přiloženém obrázku, kde je odměřený úhel přibližné položeného směru osy rotundy asi 32°, což je při dopočtu do 90° 58°
Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi