Pražský hrad

OK.
Něco mi to připomnělo. Na výjevu z Gundestrupského kotle, který je označovaný jako "broken wheel" je bezvousá, tedy mladá postava s přilbou s rohy a vousatá postava. Řekněme, že spolu drží část kola. O té mladé postavě se soudí, že by to mohl být Esus. Ta stará by mohl být Taranis. Dvojice je doplněna na trojici (tedy Teutates). Kromé té trojice, řekněme slunečních bohů, se však ještě v mýtu vyskytuje Cernunnos. Jsou náznaky, že Esus se mění na Cernunna a opačně. Vykládají to jako, že Cernunnos je tak zásadní a prastarý, že si své postavení na jisté úrovni obhájil i po té, kdy se objevila nová trojice slunečních bohů (konfrontace patriarchálních příchozích z východu s matriarchálním obyvatelstvém v evropském pralese).
Když jste o Cernunnovi napsal, že je "nesedící", chápu tu jeho pozici se zkříženýma nohama (jako např. u Šivy) jako zásadní výraz božství - řekněme nirvány (nakonec i Šiva má rohy - srpek měsíce ve vlasech).
U ravennské mozaiky mi přišlo, že součet Baltazara a Melichara (3+5) dává 8, což by tedy mohlo vyjádřit, že ti dva jsou jedna entita. Číslo 3 u Baltazara je pak vyjádření jeho božství - jako i zlatá barva. Melicharova bílá vyjadřuje mládí, Kašparova červená zase zralý věk. Zbývající černá představuje v trojici stáří - což by sedělo na Baltazara jako Cernunna (prastarost a ztotožnění se zemí a podsvětím). Esus a Cernunnos se střídali ve vládě (vždy byl jeden v zásvětí) - 3 a 5 by mohlo symbolizovat dobu jejich vlády.

Bohuzel nemohu beztrestne zobrazovat na mobilu obrazky, mam tydenni datovy limit 15 MB. Nevim,jestli mi neujede vlak soucasneho tematu,pak asi poprosim, aby to nekdo polopate shrnul, moc to vse nechapu. Jinak k precesi a vl. pohybu hvezd asi zreba zapocitat nutaci, aspon tu s dlouhou periodou, kterou pocita nas program u Slunce.

J. Čihák: Opravdu pěkné snímky. Ještě doplněk k předchozímu. Blíženci a tím i nový den, se rodí při východu Slunce. Přesně na východě, odkud mudrci přišli, je to o jarní rovnodennosti, kdy také tehdy začínal nový rok. Od tohoto azimutu je Betlém při pohledu z Jeruzaléma + 45°. Konstelace Venuše se opakuje po osmi letech. Dá se z toho něco stanovit?

Franta: Začínáte být pěkně nebezpečný :-). Já jsem podobné věci řešil asi před třemi lety a došel jsem k závěrům, které budou hlavním námětem některé další knihy. Proto bohužel, nemohu nyní více prozrazovat. Jste na dobré cestě, jenom je třeba nalézt klíč. Něco v těch květech je, ale já teď musím dodělat ty kostely.

Jan Cinert: Spona na Kašparově plášti na Ravennské mozaice je také osmičetná. Květina pod jeho nohami má osm květů. Jeho barva je asi červená. Melicharova barva je bílá a stoji nad květinou s pěti bílými květy.
Barva toho černého vzadu je asi zlatá (podle bot, ale logicky vychází černá). Jeho květina má tři květy. Součet květů na květinách Baltazara a Melichara je osm.
Může to něco znamenat?

Pánové, s třemi mudrci máte už dobře nakročeno. Dovolím si vás ještě trochu popostrčit. Právě vyobrazení v st. Apollinare mě také přivedlo k poznání, že se jedná původně o blížence Světlo-Stín a Zataženou oblohu. Všimněte si, že Kašpar/Stín je vyjádřen v souladu s mýty jako starší oproti Melicharovi/Světlu. Baltazar/Zatažená obloha už pak nutně musí být tmavý. Nyní můžete porovnat barvy plášťů Melichara a Kašpara s plášti blíženců ve znojemské rotundě sv. Kateřiny (třeba u mne na webu). Teprve třetí v pořadí je obraz Giottův. Pouze u Baltazara je zde barva pláště jiná, přece však jeho celkové oblečení vyjadřuje tmavost. Původní, jak jste k tomu už došli, je tedy osmicípá hvězda, symbol Letní bohyně povýšené na osmiletý Venušin cyklus, nikoliv kometa. Já osobně, kdybych tomu rozuměl, bych nyní hledal konstelaci planety Venuše ve vztahu k Betlému. Jestliže byla hvězda nad Betlémem, byla nad ním z pohledu pozorovatele. Například Betlém je přesně na jih od Jeruzaléma.

Snad dnes večer vložím opravený seznam kostelů s daty založení.

Na posuny východů hvězd má vliv nejen precese, ale také vlastní pohyb hvězd. Příklady vlastního pohybu ve stupních za 1000 let: Pollux 0,17˚, Altair 0,18˚, Procyon 0,36˚, Arcturus 0,63˚. Oproti tomu Deneb 0˚ a Rigel 0˚. Pro hledání souvislostí s osami kostelů je nutné započítávat všechno. Největší odchylku, až několik stupňů, může způsobit převýšení terénu, ikdyž se terén nezdá kopcovitý.