Franta (Neděle 9. ledna 2011)
místní čas sluneční - vyjadřuje nejspíš odchylku od středoevropského času, která se projeví z důvodu, že ač máme na hodinkách středoevropský čas, tak nestojíme na 15 poledníku
Franta (Neděle 9. ledna 2011)
ZH: Co je "místní čas sluneční"?
Je to tohle:
Střední sluneční čas (Ts ): Hodinový úhel myšleného tělesa, které se pohybuje rovnoměrně po Světovém rovníku, tak aby se jeho hodinový úhel co nejméně lišil od hodinového úhlu pravého Slunce ±12 hodin. Rozdíl mezi Tp a Ts udává časová rovnice E = Tp Ts. Pravý a střední sluneční čas jsou si rovny 16.4, 14.6, 1.9, a 25.12. Největší odchylky jsou 3.11 (+16 minut) a 12.2 (-12 minut).
?
Pokud si vzpomínám tak tento čas je zdůvodnění čekací lhůty, které se říká akademická čtvrthodinka. Jinak se zdá, že jsem už definitivně ztratil krok.
Všiml jsem si, že Nanebevstoupení je uvedeno 14 dnů po Zmrtvýchvstání - nevím jak ve středověku, ale dnes je to 40 dnů po Velikonocích (50 dnů po Velikonocích jsou Letnice - tedy Sv. Duch a tím končí Velikonoce)
A mělo by to být ve čtvrtek, jak je uvedeno
zde
Jan Cinert (Neděle 9. ledna 2011)
Drobný příspěvek aby nedošlo k nějaké nejistotě díky rozporům. Ve starověkých mýtech a vlastně i v době Koperníka byl tzv. Platonický rok dlouhý 25 920 roků. Čili s pootočením o jeden stupeň se počítalo za 72 roků. Vyhovovalo to šedesátkové soustavě. Takže níže uvedené zpřesnění v současnosti je obdobou zavedení gregoriánského kalendáře namísto juliánského.
ZH (Neděle 9. ledna 2011)
Udělal jsem ještě to zadání zeměpisné šířky, což jednak upřesní azimuty (ale v případě Prahy nepatrně, jak jsem očekával - třeba místo 127.630871 127.625277, zaokrouhleně obojí 127.63. Za druhé je v obláčku nad místním časem UT čas a CET. Snad je to správně, prosím o oponenturu. Na letní čas nemám nervy... Není to propojené s dolejším výpočtem spojnic.
ZH (Neděle 9. ledna 2011)
Ještě doplním precesi (rozuměno generální, tj. vč. odečtené obliquity) pro Prahu: 8°40'44'', Jeruzalém 6°32'50'' dle SkyMap mezi roky 1000 a 2000.
ZH (Neděle 9. ledna 2011)
Jan Cinert:
Ten soubor dat je záslužné dílo, super. Ty dedukce nejsou můj šálek čaje, jak jsem psal, asi se na tom podílí řevnivost ;).
ZH (Neděle 9. ledna 2011)
Koukal jsem na tu precesi, samozřejmě, že jsem to obráceně vydělil, tak jsem to tam opravil, aby to někoho příště nezmátlo.
Anglická Wikipedie uvádí periodu Platónského roku 25771,5 roku, když 360° vydělíme 25,7715, vyjde 13,97° za tisíc let. Ekvivalentně vyjde, že o jeden stupeň se precese změní za 71,5875 let, tedy za jeden lidský život (abych si to zapamatoval).
Změna sklonu zemské osy (obliquity), o které jsem se kdesi dočetl, že jde o jednu z nutací, se nazývá dle české Wiki planetární precese zemské osy, jde v současné době proti smyslu oné lunisolární precese, má periodu 40000 let a hodnotu necelého půl stupně (24') za 1000 let.
Pak je ještě nutace s periodou 18,6 roku a výkyvem +-9,2'', to je asi pro nás nutné zanedbat.
Z toho mi vychází, že posun souhvězdí při východu vlivem generální precese by měl být 13,73° za 1000 let.
Ovšem díval jsem se do SkyMap, na východ hvězdy Deneb. Na 53. rovnoběžce, což je základní nastavení programu, byl rozdíl mezi rokem 1000 a 2000 9°21' (v r. 1000 95°, v r. 2000 86°).
Na rovníku 5°33', na obratníku Raka 6°04', na 45. rovnoběžce 7°52', na severním pol. kruhu 13°59' (13,98°), dál už mrcha pod obzor nezalézal. Při určení obratníku a spk jsem počítal s odlišnou obliquity pro r. 2000 a 1000.
Posun azimutu na sev. pol. kruhu (13,98°) se prakticky rovná hodnotě precese bez započtené obliquity (13,97°), tedy se to prakticky rovná, jestli se nemýlím. Ale momentálně si to nedovedu představit a nechci dělat hloupý závěr. Každopádně se musí na každé rovnoběžce započítat jiná hodnota precese.
Jan Cinert (Neděle 9. ledna 2011)
Po napravení nepřesností a omylů je nyní tento výsledek:
Kostel Na baště I. – 70,3°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 290 m, 10 km, 70.04° - 70.86°, 17. 8./21. 8., r. 859, o kostelu nejsou žádné hodnověrné informace. Kostel byl založen roku 859 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK 19.8.).
Kostel Na baště II. (Spytihněvův) – 68.5°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 284.5, 7.8 km, 68.49° - 69.32°, 21.4./26. 4., r. 901. Spytihněv vládl v letech 895 – 915. Kostel byl založen roku 901 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání 12.4. (GrK 17.4.).
Rotunda I. (Bořivojova) – 74.9°, 50:05:26.6, 14:24:2.79, 255 m, 287.9 m, 10.5 km, 74.6° - 75.4°, 23.8./27.8., r. 880, Bořivoj vládl v letech 874 – 889. Kostel byl založen roku 880 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK 22.8.).
Rotunda II. (Boleslava I.) – Dosavadní rekonstrukce nejsou hodnověrné. Bude řešeno dodatečně.
Kostel sv. Jiří I. (Vratislavův) – 72,9°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.3 m, 9.75 km, 72.87° - 73.68°, 21.8./26. 8., r. 921, Vratislav vládl v letech 915 – 928. Kostel byl založen roku 920 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK – 22.8.).
Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.4°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 68.23° - 69.06°, 21. 4./26. 4., r. 977, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen roku 977 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání 8.4. (GrK 13.4.).
Bazilika sv. Víta (Spytihněva II.), východní část – 62.5°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305.5 m, 7.2 km, 61.85° - 62.83°, 2. 5./8. 5., r. 1060, podle Kosmy byla založena r. 1060. Kostel byl založen roku 1060 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha 23. 4. (GrK 29. 4.).
Bazilika sv. Víta (západní část) – 59.1°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305 m, 7.2 km, 58.99°, 9. 5./15.5., r. 1092, o odlišném založení západní části nejsou žádné historické údaje. Západní část byla založena roku 1092 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha 23. 4. (GrK 29. 4.).
Budeč, rotunda sv. Petra – 66.14°, 50:11:28.25, 14:14:41.77, 286 m, 314.7 m, 1.1 km, 65.93° - 66.77°, 29. 4./3. 5., r. 899, postavena v době vlády Spytihněva 895 – 915. Kostel byl založen roku 899 v den úplňku po svátku Zvěstování 25. 4. (GrK 29.4.).
Budeč, podélný kostel P. Marie – 70.22°, 50:11:29.7, 14:14:44.1, 286 m, 315,9 m, 1 km, 70.02° - 70.84°, 21. 4./26. 4., r. 958, podle archeologického výzkumu je doba vzniku kladena kolem r. 950. Kostel byl založen roku 958 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání 11. 4. (GrK 16. 4.).
Jan Cinert (Neděle 9. ledna 2011)
Pokračování:
Holubice, rotunda Narození P. Marie – 69.9°, 50:12:11.05, 14:17:35.86, 286 m, 292 m, 32.5 km, 71.13° - 71.95°, 15. 8./22. 8., r. 1220, dokončena roku 1225. Kostel byl založen roku 1220 v den úplňku a svátku Nanebevstoupení P. Marie 15. 8. (GrK 22. 8.). Nepřesnost!
Znojmo – hradiště sv. Hypolita, podélný kostel – 112°, 48:51:33.94, 16:02:00.86, 328 m, 409.5 m, 41.8 km, 111.28°, 7. 2./11. 2., r. 825, předpokládá se 1. polovina 9. století. Kostel byl založen roku 825 v den úplňku po svátku Uvedení Páně (dříve Očišťování P. Marie) 2. 2. (GrK 6. 2.).
Znojmo – hradiště sv. Hypolita, rotunda – 89.69°, 48:51:30.38, 16:02:06.44, 328.6 m, 432.6 m, 45.5 km, 89.62° - 90.36°, 18. 9./22. 9., r. 871, nebo 89.22° - 89.96° 17. 9./21. 9., r. 886, velkomoravské období. Kostel byl založen roku 871 v den novoluní po svátku Povýšení sv. Kříže nebo roku 886 v den úplňku po svátku Narození P. Marie 8. 9. (GrK 12. 9.).
Linec (AT), kostel sv. Martina – 63.43°, 48:18:15.85, 14:16:46.01, 300 m, 725 m, 25 km, 7. 5./11. 5., 62.96° - 63.77°, r. 791, první zmínka r. 799. Kostel byl založen roku 791 v den novoluní po svátku Nalezení sv. Kříže 3. 5. (GrK 7. 5.).
Salzburg (AT), kostel sv. Ruperta – 86.52°, 47:47:53.01, 13:02:48.85, 435 m, 1182.6 m, 4.8 km, 6. 4./10. 4., r. 764, založen asi 761 – 767, vysvěcen roku 774. Kostel byl založen roku 764 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání 25. 3. (GrK 27. 3.).
Regensburg (D), kostel sv. Jimrama (II) – 103.2, 49:00:55.09, 12:05:35.77, 347 m,806.6 m, 72.5 km, 102.61° - 103.38°, 25. 2./1. 3., r. 769, založen asi 770 a dokončen asi 783. Kostel byl založen roku 769 v den úplňku po svátku Uvedení Páně (dříve Očišťování P. Marie) 2. 2. (GrK 6. 2.).
Vídeň (AT), kostel sv. Štěpána – 125.41°, 48:12:29.81, 16:22:24.39, 188 m, 254.2 m, 21.5 km, 124.7° - 125.58°, 29. 12./5. 1., r. 1138, roku 1137 uzavřena smlouva pro stavbu kostela. Kostel byl založen roku 1137 v den úplňku po svátku sv. Štěpána 26. 12. (GrK 2. 1. 1138).
Říp, rotunda sv. Martina – 87.96°, 50:23:11.26, 14:17:22.46, 452 m, 786.8 m, 145 km, 87.3° - 88.31°, 11. 9./17. 9., r. 1090 nebo 1109, rotunda byla obnovena a přesvěcena Soběslavem II. v roce 1126. Kostel byl založen roku 1090 nebo 1109 v den úplňku po svátku Narození P. Marie 8. 9. (GrK 14. 9.).
ZH (Sobota 8. ledna 2011)
Zdravím.
Po návratu jsem snad úspěšně opravil chybějící úplňky a přebývající Hromnice. Novoluní zatím nebude, nestačí bohužel přidat k úplňku polovinu měsíčního cyklu, je to složitější a musel bych znovu absolvovat to, co mě při úplňcích znechutilo... Nicméně se to dá odhadnout.
Budu se snažit dát do pořádku UT a místní čas, bude potřeba zadávat i zeměpisnou délku.
Brenny u Hvězdné oblohy se neozval a nepočítám, že by se tak stalo, teoreticky by se do jeho programu dalo vstupovat z Azoru s vyplými cookies, ale to stejně nemá cenu, když to nejde do minulosti.
Zkusím dle SkyMap ověřit, jak vychází ten posun kvůli precesi a nutaci.
Celou cestu z Jeseníku jsem jel za srpkem měsíce, který byl nízko nad obzorem, opravdu nápadná hvězda, viditelná často i za dne ;).
Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2011)
Ano to je ono. Jinde je též název O námořníkovi.
Franta (Sobota 8. ledna 2011)
Jan Cinert: myslíte třeba
tohle ?
Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2011)
Franta: Ta stránka na Wiki je dobrá. Jenom tam chybí, že o pádu hvězdy je zmínka již v staroegyptské Povídce o námořníkovi. V té jsou ještě i číslovky, proto je tím nejdosažitelnějším podáním vycházejícím ještě z časové poučky.
Franta (Sobota 8. ledna 2011)
Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2011)
Franta: Zajímavý a poučný odkaz. Teď jde jenom o to, do jaké míry se jedná o pohled astronomů, pro které je nejpodstatnější viditelnost úkazu. Právě například skrytí se Venuše ve Slunci mohlo být tím pravým momentem. Ale já nejsem povolán k tomu, abych do toho mluvil, takže jdu raději na ty kostely.
Včera jsem se zase zasekl na znojemském podélném kostele. Stále jsem nemohl pochopit, jak mohly být nalezené kůlové jamky (původně kůly) nápomocné při vytyčení osy kostela. Nakonec mi došlo, že až po založení kostela si dál "hráli" s vytyčováním azimutů za následujících fází Měsíce. Zdržení se ale vyplatilo. Ke všemu mohlo dojít pouze roku 825 a tím je trochu jinak potvrzena platnost metody (více bude v článku). Dalším poznatkem je, že po Hromnicích se zakládalo za úplňku, protože to byl původně svátek Očišťování P. Marie, tedy vlastně svátek mariánský.