Pražský hrad

Tak přece bych si dovolil nyní mít jednu uživatelskou připomínku. Nedaly by se nově přidané planetární údaje dát do nějaké bubliny nebo přehodit dolů? Při projíždění hvězdné oblohy v jednotlivých dnech se nyní musí po každém otevření dalšího dne sjet pomocí kolečka na myši dolů. Samozřejmě nemyslím ihned. Také cítím, že máme za sebou vypjatější období a nastává čas na vyzrání a sběr zralých plodů. Já už také musím dodělat článek o kostelech a dát ho na web.

Z. Homola: Také jsem si myslel, že se jenom doladí Frantova Julie, protože pro aplikaci mého nápadu by to bylo dostačující. Výsledná podoba je tedy nad očekávání a skutečně vynikající. Myslím si, že práce se vyplatila, protože program bude určitě dále používán při hledání a zkoumání i toho, co nás třeba ještě nenapadlo. Znovu musím poděkovat.

Jestliže je program schopen používat někdo takový jako jsem já, je to ta nejlepší známka pro jednoduchost a uživatelskou přístupnost. Program je i rychlý. Potěšila mne i nynější všeobecná přítomnost sluníčka na hvězdné obloze, to mi tam trochu chybělo :-). Dokonce jsou tam teď i další údaje k planetám! Tak jenom tradiční drobnost, u dne 13. 4. je napsáno "Anotoním" zřejmě místo Antonín.

Prozatímní třešničkou na vrcholu toho, na co se dá díky programu přijít, je zodpovězení dřívější Frantovy otázky, jestli počty květů na mozaice v San Apollinare něco znamenají. Když jsem si projížděl polohy Venuše při východech Slunce, tak jsem si všiml, že krajní poloha nejvíce k jihu je během osmiletého cyklu dvakrát. V pátém a osmém roce. Pokud počet květů není náhoda, a to asi není, potom je to "kód Betlémské hvězdy": 8 = 5 + 3. Čili roční intervaly, ve kterých se Venuše nejvíce přiblíží k jihu (Betlému) a zároveň za zimního slunovratu.

Franta: Abychom si lépe porozuměli. Mýty jsou založeny na opakování starého a posvátného, byť znalost astronomie postoupila už dále. Toto oddělení se zřetelně projevuje rámcově v 1. tis. př. n. l., kdy se mýty stávají epickým příběhem, vedle pokročilé astronomie. Jestliže se měl obecně uplatnit mýtus o příchodu nového Spasitele, tak jedině se všeobecně známými prvky. Přitom příchod Spasitele je výsledkem poznatku pokročilé astronomie, že nejlepší je dát za základ kalendáře jeden solární rok. To ostatně trvá do dnes. Drtivou většinu lidí oslovíte opakováním známých klišé, nikoliv něčím novým.

J. Čihák: Hvězdy v Galla Placidia jsou osmicípé proto, že Venuše byla nejznámější hvězdou/planetou, a tak se tento symbol stal obecným vyjádřením pro hvězdičku. Zde bych jiný smysl nehledal.

Ten časový rozdíl u SHC bych z patra přisoudl tomu, že pracují asi s místním pravým slunečním časem, když se to týká slunečních hodin.
Inspirovat se oněmi programy v oop php a fortran je pro mě problém, protože ani jeden jazyk neovládám a jsou tam předpokládám algoritmy pro jakoukoli pozici, nejen pro obzor. Ale zkusím upravit tu more precise formuli (0.396372-22.91327*cos($g)+4.02543*sin($g)-0.387205*cos(2*$g)+ 0.051967*sin(2*$g)-0.154527*cos(3*$g) + 0.084798*sin(3*$g) ), aby se jednak přizpůsobovala obliquity a jednak konkrétnímu slunovratu. Bohužel těm konstantám nerozumím, ač ta 22.91327 nápadně připomíná obliquity, ale ne žádnou její hodnotu, která by byla nějak charakteristická, odpovídá obl. roku cca -6500.

Jan Cinert: myslím, že pentagram Venuše (ten, který je prezentovaný na mnou odkazované stránce) je astrologická záležitost.

Řekové ve starověku modelovali pohyby planet pomocí důmyslných mechanických zařízení (využití epicyklů), tam také sestrojili přístoje na měření pozic nebeských těles vzhledem ke hvězdám - (viz Ptolemaios a armilární sféra). Navíc měli k dispozici babylonské záznamy o prozorování nebe - typicky Venuše.

Odtud je k vynesení pozic třeba zmíněné Venuše do tabulek nebo do podoby, kterou při výpočtu používají astrologové jen krůček. Znali cykly, jen prostě změřili polohy Venuše a přehledně je zaznamenali a tohle:
http://www.freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/principles.jpg
mohlo být na světě, i když na na nebi se ukazovalo toto:
http://www.freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venusrecursive.jpg
o to to bylo tajemnější.

ZH: z mého pohledu jste už několikanásobně překonal očekávání, která jsem já na začátku od zjiš´tování azimutů vycházejícího Slunce měl. Jen připomenu, to, co jsem panu Cinertovi navrhoval, že udělám bylo to, že zpracuji tabulku s denními východy Slunce - prvotní idea byla, že vypíši do souboru po jedné minutě polohy Slunce - tedy azimuty a výšky z SHC - tedy něco přes půl milionu poloh, ze kterých vyberu pro každý den čísla o výšce Slunce, které se nejvíce blíží nule (nejbližší záporné a nejbližší kladné), tedy dvě polohy v čase, které se liší o minutu, pak jsem byl schopen ten úsek lineárně rozdělit a nějak tak odhadnout výšku nula.
Pak nějak došlo na vlastní výpočet podle Ministra, který je triviální (ze zeměpisné šířky a deklinace), věděl jsem, že deklinace se v průběhu věku mění a našel jsem vzoreček, který rozděloval maximální deklinaci do jednotlivých dnů. Poslední inovace, kterou jsem uděla byla, že jsem zjednodušený Ministrův základní vztah spočítal v nezjednodušené formě -tedy s výškou a refrakcí. Ještě jsem pak bádal o tom jak spočítat refrakci a tam jste mě předběhl.
Připomínám mé několikrát opakované, že se těmito výpočty dostaneme k přibližné hodnotě, která ale zase až tak chybná (Mistrův předpoklad o výšce a refrakci), finální odkaz na zdroj dat jsem si vždy představoval, že bude na nějakou tabulku efemerid (místo SHC se objevil HORIZON od JPL). Tedy, že jako zdroj poloh Slunce bude uveden nějaký renomovaný (třeba jako je Fred Espenak u měsíčních fází).Také pan Cinert mezi tím spočetl své první výsledky.

Z mého pohledu se mi to jeví začít od začátku, podle astronomické metodiky, vy jste se jí asi přiblížil, kde jsem zůstal já jsem popsal.
K SHC je dostupný zdrojový kod (Fortran), existuje také možnost čerpat inspiraci v celestialSphere.php a nebo začít studovat astronomii. Fundovaného vyjádření jak se přiblížit přesnějším výsledkům nejsem schopen.
Zarazilo mne např.
jirkaj 80,3 bez refrakce (5:30:30h)
NASA 80,3° bez refrakce, 79,7 s refrakcí (5:30:10h)
Brenny 80,3° bez refrakce, (5:30h)
a
SHC 80.3 bez refrakce, 80.25, s refrakcí (5:25h)
Tedy ten velký časový rozdíl.

Z mého pohledu je mnou předsevzatý cíl řešení Vaším programem bohatě splněn. Nástroj umožňující kvalitní orientaci díky Vám existuje.

Trochu jsem zakouzlil s tím jirkaj scriptem, že by tam mělo být vidět Slunce a Měsíc i v případě, že je ještě pod obzorem, a jsou tam číselné údaje o Slunci, Měsíci a planetách, takže ev. odchylka Azoru se dle toho dá zjistit. Že je východní obzor vlevo, snad nevadí, možná by to šlo otočit a udělat výřez, ale tohle má taky své výhody, že je vidět celá báň.
Ale už mě tahle milenka omrzela, ještě se pokusím udělat, aby se Azor shodoval s jirkaj, třeba Franta pomůže, a jdu od ní ;). Převzal jsem ji od Franty, a teď ať si užívají jiní, v této ignorantské době.
Nicméně, dokud to mám v hlavě (co jsem psal před 3 týdny, na to teď čumím jak vrána a nerozumím tomu pořádně), tak klidně Jane C. řekněte, když to používáte, jestli to nemá nějaké mouchy, i co se praktičnosti týče.

Franta: Znakem Letní bohyně povýšené na osmiletý Venušin cyklus byla vždy osmicípá hvězda, nebo jinak vyjádřené číslo osm (např. osm opláštěných štítonošů ve znojemské rotundě). Počítačem vykreslený pentagram v odkazu by ve starověku nikdo nenakreslil. Oni tehdy viděli pět elips které Venuše vytvoří na obloze během osmi solárních let. Proto má v Máhabháratě Draupadí (Venuše) pět manželů zvaných Pándůovci (od slova pět). Evangelisté opravdu jistě nebyli astronomové, rozvíjeli příběh původně vycházející z časové (astronomické) poučky nebo záznamu úplně stejně, jako byly vytvořeny i jiné mýty.

Musím vzít zpět úvahu o roku +2. Roku -7 došlo k novoluní tři dny před zimním slunovratem. Ty jsou zřejmě těmi původními třemi dny od ukřižování do zmrtvýchvstání. Tím nastává větší soulad i s počítáním lidu po r. -8 a obdobím vlády Herodese. Potom je základem Ježíšova narození astronomický záznam o postavení Venuše a Měsíce v roce -7. Po ztotožnění s tehdejším počátkem roku o jarní rovnodennosti bylo ukřižování a zmrtvýchvstání přesunuto na jaro. Následovalo přiřazení beránka k Ježíšovi a dále spekulace o první neděli po prvním jarním úplňku.

Rovněž Keplerovo řešení tedy nelze jednoduše smést se stolu. Celý rok -7 byl díky postavení Jupitera a Saturnu významný a kvůli záznamu o nejbližší poloze Venuše k jihu o slunovratu téhož roku, bylo k tomuto roku přiřazeno narození Ježíše v Betlémě.

Čtrnácticípá hvězda v Betlémě je nějaká pozdější výtvarná stylizace. Může to ale být důsledek dávné záměny čísla šest (polovina Jupiterova roku) za sedm. Potom namísto dvanácti let Jupiterova roku vyjde čtrnáct.

Z. Homola: Snad je pro Vás dobrou motivací, že ještě nedoladěný program je už používán a přináší výsledky. To je v dnešní ignorantské době výjimečná situace :-).