Pražský hrad

No, nebudu se přít, nemám to dost promyšlené ani obecně, ani konkrétně. Byl jsem si vědom, že jen tak plácám.
Ale už někdy před rokem jsem tu namítal v tom smyslu, že svět byl kdysi roztříštěn do kultur, které o sobě nevěděly, mýty se nedědily geneticky, ale tradicí, tradice se v předhistorické době měnila z generace na generaci. Jedině velké říše dokázaly mocensky něco sjednotit, pravda, že na Blízkém východě to tak bylo a v na přelomu letopočtu platila intepretatio romana (je to femininum), která ale nevím, jak se uplatnila v případě monoteistického náboženství.

Na mýtech je fascinující, že mají stejnou základní strukturu danou původními časovými poučkami a na ně jsou naroubovány "věty" mýtů. Astronomické principy byly závazné pro všechny, ale "věty" vytvářeli různí lidé v různých dobách a civilizacích. Proto ta výsledná proměnnost. Proto také moje primární nedůvěra k "větám" a výkladům, které jsou založeny na rozborech výsledných "vět". Nejkřiklavějším příkladem je, jak dopadl Gilgameš (Světlo) se svým stínovým dvojčetem Enkidem. Dochovaná verze mýtu je již několikrát opsaným epickým vyprávěním a současný uznávaný výklad je, že se jedná o "epos o smrtelném údělu člověka"(!).

Pohrávání si s tématem je nutný předpoklad pro nalezení souvislostí a následného řešení. Mohu li doporučit, je však třeba respektovat např. "interpretatio romano", čili základní schéma bohů v různých kulturách. Potom není možné zaměňovat "úterního" Marta s mesiášem.

Já teda podotýkám, že nic netvrdím, toho jsem v tomto oboru opravdu dalek, a když někdo něco tvrdí, je mi to podezřelé a koukám oddělovat ty zrna od plev. Ale astronomie mě fascinuje, že je asi opravdu exaktní, koukněte na lahůdku - fotku, kterou mi poslala před týdnem kamarádka porovnanou s Hvězdnou mapou ze stejné minuty (bohužel je znehodnocená příliš malým obrázkem Měsíce) - viz.
Jako úplný začátečník v astronomii jsem si myslel, že planety běhají podle jednoduchých vzorců, ale i to je mnohem složitější, jsou nutné samé korekce, což zjišťuji jako mírně pokročilý. A už vůbec se mi nezdá, že by v lidské onto- a fylogenezi existovala jednoduchá schémata, ze kterých jde vše odvodit, jako to udělal v mém oboru Freud nebo Jung.

Nicméně ten příběh jsem si představoval trochu jinak: hlavní římský bůh Jupiter, ztotožněný s Hospodinem, se dotknul na nebi Venuše - Panny Marie a došlo k neposkvrněnému početí, vtělení (to je ale slaveno 25. 3., ne 17.6.). Toto znamení zasvěcení očekávali a tři mudrci zpozorovali a šli to hlásit do Jeruzaléma. Pak je trošku problém, na narození čekali buď půl roku, nebo rok a půl, řekněme, že byl Ježíš spíše nedonošený. Slunovrat byl tehdy 24.12. dnešního juliánského kalendáře. Tu skorokonjunkci Venuše s Marsem nevím, zda mám započítat, Mars byl v Římě považován za otce Romula a Rema a praotce římského národa, tak třeba mohl být ztotožněn s židovským mesiášem. Když tedy se blížili k Betlému, spatřili nad ním tu jeho hvězdu (Mars vycházející z lůna Venuše) a zaradovali se. Atd.
Opakuju, že si jen hraju, protože je mi jasné, že tyto spekulace jsou neověřitelné.

Pánové, nezlobte se, ale myslím si, že příliš zohledňujete znění v relativně pozdějších evangeliích. Takto by se dalo diskutovat např. o tom, zda Libuše poslala svého koně z Libušína nebo z Prahy a jestli Přemysl pocházel opravdu ze Stadic nebo z hradiště u Zabrušan. Rovněž bych doporučil být kritičtější k výkladům typu: v Mezopotámii byly nalezeny vrstvy bahna a ty dokládají, že k biblické potopě opravdu došlo. To se týká názorů vycházejících z Koperníka o konjukci Jupitera a Saturnu a z toho pak úvaha o narození v létě, což se má vzájemně potvrzovat.

Můj přístup je takový, že za "mýtickými větami" se skrývá původní časová, a tím i astronomická poučka nebo záznam, na který je epické vyprávění nasazeno. Jestliže je narození Ježíše slaveno každý rok, je základem jeho mýtu solární rok, který astronomicky začíná za zimního slunovratu, nikoliv "někdy" v létě.

Z. Homola: Blízkosti Marsu a Venuše roku 2 jsem si také všiml, řecká Afrodita byla Hefaistovi nevěrná s Áresem/Marsem a osm květů v San Apollinare je červených. Nakonec mi v našem případě přece jenom připadá rok -7 lepší. Rychlým nápadem je, že by se archeoastronomicky dal datovat vznik některých mýtů. Afroditina nevěra tedy třeba rokem 2. Řecké mýty jsou záznamy od různých autorů z různých období s různými přídavky a změnami. Také jsem text Nového zákona dosud vynechával.

Modré jablko - Takovou literaturu nečtu, ale teď jsem se díky odkazu podíval. Řekl bych, že je to poněkud splácané, bez ujasněného názoru a řešení. Jablka s hruškami a švestkami dohromady.

Zeitgast - Autor se vydal správným směrem, ale záměr odporovat křesťanství převýšil nad objektivitou. Je to také tak trochu spíchnuté horkou jehlou. Nezohledňuje jeden ze základních héroiských atributů, a sice "nalezení u vody". Ježíš nebyl poslán v košíku po vodě a pak nalezen, tak nemůže být ztotožňován s Mojžíšem. Naopak byl ovšem Ježíš nalezen blíženci s Baltazarem stejně jako Oráč blíženci s batoletem na zádech ve znojemské rotundě. Na tom je vidět jak se způsob nalezení obměňoval a zjednodušený přístup v Zeitgast nelze nekriticky přijímat.

Klášter Visoki Dečani - Já samozřejmě nemohu s pragmatickým pohledem na mýty vysvětlit zcela vše a hlavně se to týká pozdních vyobrazení, již vzdálených např. mezopotámským pečetím, kde i počet cípů hvězdy byl závazný. Tento výjev není o narození, ale o ukřižování a tak zde mohou být prvky z Apokalypsy v lidovějším podání. Nedivím se, že se vyobrazení již dávno chytil Däniken.

J. Čihák: jak jste se u mě stavil opravovat překlepy, mluvil jste o problému s Archeogon-Azorem na menších obrazovkách. Snažil jsem se pravý panel zmenšit, ale víc to nejde, jedině bych zrušil některé sloupce hlavní tabulky. Principiálně nevím proč nejde, aby, když je ten pravý panel připoutaný k obrazovce (position:fixed) a ne ke stránce, se na malé obrazovce objevily posuvníky.
Nicméně jsou dvě možnosti, buď nahoře vpravo stisknout svázat s tabulkou, nebo zmenšit celkově písmo ve stránce (zpravidla Ctrl minus nebo Ctrl-kolečko myši). Pokud to snad jde jinak, tak mě opravte. Kdo používá Internet Explorer do verze 6, ani možná neví, o čem mluvím, protože ten position fixed nepodporuje.

To, že by to mohlo být v létě je zmíněno i v tom článku, viz překlad z Google Chrome:

Tam je odkaz není na dítě (brephos v řecké), ale na batole (paidion), což naznačuje, že samotný porod byl několik měsíců předtím.
To by znamenalo, Ježíš se narodil na jaře nebo v létě, což je lepší nastavení pro Lukáš účet z pastýřů.

A dále je tam, že křesťané kvůli utajení datum neustále měnili. Na 25.12 se to ustálilo až po té, co se kř. stalo oficiálním náboženstvím a ten svátek nahradil Saturnálie

Tak jsem maně přemýšlel, že na té konjunkci by něco mohlo být a tehdejší hvězdáři by spojení planet mohli dávat osudový význam, ale ten Saturn mi do toho neseděl, i když nevím, jakou měl pověst v semitské mythologii. Nicméně tam vládli Římané, kteří byli velmi tolerantní k náboženstvím porobených národů, jen si jejich bohy přejmenovali podle svých zvyklostí. Teda tolerantní byli, dokud se křesťani nezačli příliš roztahovat.
Napadla mě konjunkce Venuše s Jupiterem, a hele ona byla v roce 2 BC, viz, ovšem v červnu, v souhvězdí Lva. Našel jsem k tomu i povídání viz. Ovšem v zimě už byly obě planety daleko od sebe. To už bylo ale dávno po onom zplození, ale v první polovině prosince Venuše byla téměř v konjunkci s Marsem, řekl bych, že to vypadalo, jako když má Venuše děťátko ;).
Ve snu by mě nenapadlo, že se jednou budu věnovat výkladu Písma ;).

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu.

Matouš 2,9-10: „Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“

tak to píšou v
http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9msk%C3%A1_hv%C4%9Bzda

Myslím, že hvězda na Betlém neukazovala. Svým zjevením se na východě podala zprávu o narození krále. Betlém jako správné místo označili až Herodovi poradci. J. Čihák tu zmínil wmmagazím, kde stránka na kterou odkazoval je vlastně děj první části filmu Zeitgast (na konci se na něj okazují, lze najít na youtube). Podle filmu bylo známo, že se má narodit v Betlémě. Věděli to tedy Herodovi poradci a myslím si, že pokud by mudrci byli židé, věděli by to zcela jistě také.
Ve filmu je spekulace, že Betlhem je něco jako "dům chleba" a ztotožňují ho tam se souhvězdím Panny. Pokud se mi podařilo najít tak židé označovali souhvězdí Panna slovem Betulah.

To, že pak hvězda šla před nimi a ukázala konkrétní osobu už vypadá jako doplněný zázrak

Je fakt, že jsem splnil svůj cíl s Archeogon-A°zorem a měl bych teď mít volnou kapacitu i na hvězdy v kostelích. Diskusi periferně sleduji, občas jsem měl chuť nějaký názor přidat, ale vím, že by nebyl fundovaný. Přemýšlel jsem, co znamená mudrci z východu, kteří viděli hvězdu na východě - jedině mně dává smysl, že šlo o východní čtvrť Jeruzaléma, ale nevím, kdo v ní tehdy bydlel, kde měl palác Herodes ap. Pokud byli mudrci astronomy, což je možné, protože v tehdejším stadiu poznání byli mudrci polyhistory, pochybuju, že by je spletla konjunkce J se S. Na druhé straně Venuše nic extra nebyla. Ani jsem si neuvědomil, že z Jeruzaléma do Betléma je to pouhých 9 km jihojihozápadně. Byla hvězda vidět jen v noci? Chápal bych, kdyby šli k večeru a hvězda se objevila při soumraku. Je to skutečný příběh, nebo převzatá legenda?