Pražský hrad

Já Vám mohu jenom držet palce, ale věřím, že to zvládnete. Také si myslím, že by se dalo trochu zvolnit. Já se snažím umě skládat věty do článku o kostelech a zároveň už myslím na Klanění tří mudrců. Přitom mám tak rád, když se nejprve dodělá jedna věc a pak se rozdělá druhá. To ani nemluvím o dalších rozdělaných záležitostech.

Jestliže je opravdu Venušina nevěra něco určující, tak k úplné konjukci nemuselo dojít. Nevěra je něco nepatřičného a oproti legitimnímu svazku nedokonalého. Zaujalo mne, že motiv Klanění mudrců při zrodu Slunce je vlastně již na té akkadské pečeti z let -2300 až -2200 a zároveň zde je přítomen Mars s Venuší. Proto by celá záležitost blízké konjukce Venuše a Marsu mohla být velmi stará, včetně spojení s příchodem Spasitele. No ale to chce v klidu dořešit ze všech úhlů pohledu.

To nové planetárium jsem podcenil, je v něm perfektní, že když myší označíme jakoukoliv položku data a hodiny a stiskneme šipečku vedle, krokuje to plynule po rocích, měsících ... až minutách, a tak můžeme vypozorovat, kdy se planety k sobě blíží a pak podrobnějším krokováním najít konjunkci. Ta konjunkce Venuše a Marsu neproběhla, planety byly jen blízko sebe. Zato ona absolutní konjunkce dvou nejjasnějších "hvězd" Venuše a Jupitera, navíc v souhvězdí Lva (které Starý zákon asociuje s židovským národem) blízko hvězdy Regulus identifikované prý s královstvím, se zdá mnohem zajímavější. to mám z onoho odkazu. Problémem je jen údajné Herodovo úmrtí v roce 4 BC, byť jsou názory, že to bylo v r. 1 BC.

Bohužel mám, doufám už naposled, zamotanou hlavu, protože jsem sice vyřešil problém se Sluncem, nesedícím na rovníku oné hvězdné mapky, vyřešením rovnice času, ovšem nenapadlo mě, že ta je pro různé epochy jiná v závislosti na obliquity aj. a zatím nevím, jak ji upravit pro ony vzdálenější epochy. Podotýkám, že výpočet Azoru je dobrý, ale protože data do mapky přenáším pomocí středního slunečního času přepočteného na UT (jinak to do programu zadat neumím), k čemuž je třeba počítat rozdíl mezi pravým a středním SČ pomocí oné rovnice, nesedí to. Mám panickou hrůzu, že nějaký rozumbrada řekne po vzoru tamtoho, o kterém kdysi Franta mluvil, že je to pěkné, ale přesnost je nulová :).

Franta: To není ucho/uši ale roh/rohy a vyjadřují protiklad oproti bezrohému lvu. Ten výjev je oblíbenou, byť nevím proč, stylizací ve které blíženci zabíjejí své zvířecí protiklady, lva (Světlo) a rohatce (Stín). Na "raketovém" vyobrazení se pro nízkou kvalitu nic s jistotou rozhodnout nedá.

Ještě jsem zapoměl dříve napsat, co mě napadlo, když jsem psal Frantovi svůj výklad tohoto. Vlevo by podle mne měl být Enlil, který, ale rovněž podle mne, by měl být "úterním" Jarním válečným bohem. Čili řeckým Aresem se kterým byla Afrodita nevěrná a římským Martem. Tím se obloukem zase dostáváme k již zmíněné blízké konjukci Venuše a Marsu v roce 2. Kdyby "někdo zběhlý" měl chuť a čas, mohl by prověřit, jak to s takovou konjukcí za slunovratu při východu Slunce bylo dříve před rokem 2? Tedy je-li to jednoduché. Už jsem zmínil nápad o případné možnosti datovat vznik některých mýtů právě na takových konjukcích. Ovšem to by byl běh na podstatně delší trať nežli azimuty kostelů. Pořád je tak trochu ve hře i rok údajného narození Ježíše v roce 2. Obchod Marie do Betléma kvůli sčítání lidu vyhlášeném v roce -8 a vložení příběhu do Herodesovy vlády -37 až -4, by pak bylo pozdější osmiletou mýlkou. Celá astronomická podstata mýtu by mohla být daleko starší.

Franta: Došlo trochu k mýlce. Rachejtle, alias rýč, je až v dalším odkazu. Nejsem Děd Vševěd a ani si na něho nechci hrát, ale podívejme se ještě na scénu s praporem, alias raketou. To není jedna souvislá scéna. Zleva je stylizace spořádaných blíženců, následuje Letní bohyně, pak zápas blíženců nebo svržení/zabití časového héroa následujícím. Pak následuje mocnější héroi na voze, přičemž přítomnost vozu je doklad aktualizace staršího mýtu. Je to obrazová zkratka nějakého mýtu v podobě odpovídající době vzniku "ilustrace".

Pokud v té scéně s rachejtlí něco fouká, tak by to mohly být čtyři větry, které patřily Mardukovi a tedy foukaly s ním a ne proti němu:

Enúma eliš:

Od svého děda dostane Marduk dvojí božství a čtyři větry. Anu také stvoří prach a vlny, které poháněny větry ruší Tiámat.

Marduk získá moc od bohů osudu. Je stvořeno souhvězdí zvěrokruhu a Marduk ho jako důkaz své moci zničí a poté znovu stvoří pouhým slovem. Marduk si vytvoří svoji zbraň, luk, udělá síť a vezme své větry. Poté pozvedne potopu a svým vozem, doprovázen atributy boje, vyrazí do bitvy. V ní Tiámat spoutá sítí a zbaví ji života. Její vojsko rozdrtí, Kingua zajme a pošle ho do podsvětí, při čemž mu odnímá Tabulku osudu. Nyní Marduk může započít svou stvořitelské dílo a z Tiámat vytvoří nebesa a oceány. Nad nebem si postaví nové sídlo nazvané Ešarra.

ZH: on v monoteismu není nejvyšší bůh nikdy sám, takže interpretovat by se vždycky asi něco dalo

A nebo může být rachejtle vyztužena, podobně jako americká vlajka na Měsíci. Vozataj má sice ruce v poloze, která připomíná jízdu, ale člověk před koněm jej nejspíš drží za uzdu. Je to vůbec bojová scéna?
Mě spíše zaujal ten zajíc, či, co to je.

Jan Cinert: díky za popis výjevů na pečetních válečcích

ZH: hezké planetarium, dokonce zase se zdrojovými kódy (java)

Pokud "rachejtle" obsahuje sdělení, tak je to rýč, atribut boha Marduka. Chlapík vpravo je Innana (Venuše) s osmicípou hvězdou nad hlavou.

Kdyby prapor vlál proti směru jízdy, byl by zakryt hlavou vozataje. To je to hlavní, ale i tak prapor vlaje po větru a při silném, může vlát i po směru jízdy.