Pražský hrad

Franta: už jsem pozapomněl, jak jsme k tomu tématu tehdy dospěli, myslím, že se na to ptal někdo zvenku.
Samozřejmě cesty žádný nepraktický smysl mít nemusely, na druhé straně Ferdinand Tyrolský (a asi jeho Filipína) projektoval letohrádek na magických principech. Nevím, jestli je známo, jak byly situovány cesty v 16. století, já znám vyobrazení z r. 1723 viz. Tam tedy dominuje jiný obrazec, ta osmisměrná růžice cest, mýlil jsem se, že jižní cesta dřív nebyla (to podle Císařského mapování). Ta tedy nikam nevede, leda k zimnímu slunovratu.
Dovedu si představit, že cesty sloužily mj. k nějakým loveckým ceremoniálům. Po bělohorské bitvě mohlo být vše jinak.
Myslím, že letohrádek stojí na místě starého hrádku, ale to jen lovím z paměti, stojí na takovém ostrohu.

Hvězda - :-) když si stoupnete do vchodu z Libocké ulice, tedy na konec severního průseku a podíváte se před sebe (a odmyslíte si ty stromy) tak je obora vlastně na pláni. Co když má hlavní průsek tento smysl. Z hradu se přijelo na pláň, tam, kde se pláň začala svažovat se naplánoval letohrádek a před ním naplánovala ona zhruba 20° výšeč, tak aby aktivní plocha obory byla v rovině. Ta jižní cesta vlastně ohraničuje rovnou plochu obory na jižní straně. Prostě středový výsek vede středem rovné plochy, která byla pro oboru k dispozici. Nejsem z Prahy, byl jsem tam asi dvakrát, ale působí to tak na mě.

Zdravím. Máte pravdu, sice přes hory a doly...

Já považoval za významné, že to směřuje k viditelnému kostelu na Karlově (v té době probíhala nebe se chystala přestavba Bonifácem Wohlmutem), kde končilo Nové Město, a severnější cesta k Belvederu, kde končila Praha na severu. Ta jižní cesta tam tuším ještě nebyla.

Nevím, jak byla Barbora pro Ferdinanda T. v té době významná, tehdy pro nedostatek financí se práce zastavily.

Já pak začal být k liniím na dlouhé vzdálenosti skeptický, zjistil jsem, že libovolná přes 100 km čára vždycky přes nějaký kostel ap. vede...

Omlouvám se, že ten význam zpochybňuji, postřeh je to dobrý ;-).

Přátelé, při hledání významu směru hlavního průseku od letohrádku Hvězda jsem našel tyto stránky. Všiml sem si podle map google, že průsek směřuje ke chrámu sv. Barboy v Kutné Hoře. Podle údajů z Wikipedie byla hlavní stavba Hvězdy dokončena v roce 1558 a ve stejném roce byla na dlouhou dobu ukončena i stavba chrámu v Kutné Hoře.

Franta: Ani na Tetín a Libušín není z Prahy vidět, takže to není o přesných liniích k místům. Podstatné byly základní směry cest od ústředního hradiska nebo sídelní oblasti. Tak i "Lev-ov" (Levý Hradec), protože je od Šárky vlevo na východním obzoru. Rovněž Psov - Kanburg (Hradsko u Mšena) je ve směru východů za letního slunovratu, myslím, že to jsme tu už probírali. Opačným směrem je Budeč, čili západů za zimního slunovratu, kdy se rodí pohádkový Budulínek.

Jan Cinert: OK.
:-)
Dělal jsem si takový malý průzkum a v případě Tetína, který je od Prahy (od obelisku na Pražském hradě) v azimutu 234° a úplňkový Měsíc zapadá kolem letního slunovratu v azimutu 232°+-6,7° a tedy se do toho směru trefuje, tak Libušín je v azimutu 287° a azimuty západu novolunního Měsíce vycházejí 307°+-6,6°. Je tedy trochu stranou. Spíše to, v souvislosti s novolunní dívkou, vychází na Panenský Týnec - ten je v azimutu 304°, nebo by Zkamenělý pastýř mohla být Zkamenělá dívka - azimut 308°.
Otázka je jak moc by azimut změnil třeba druhý den po novu - to by se asi měl objevit na nebi úzký srpek novolunního Měsíce.Nový Měsíc by měl být vidět už za jeden den (viz odkaz 18 hodin), ale zase v létě má být velmi obtížně pozorovatelný.

Franta: Při vší úctě, výklad R. Raichla je už trochu vousatý, sice stár pár let, ale funkčně ve výslužbě. Je to o koukání za obzor a v delším časovém období, neboť kostely nebyly stavěny najednou.

Vnímání směrů na Libušín a Tetín se týká Prahy, šárecké hradisko už bylo zaniklé. Tetín vznikl na počátku 10. století, Libušín někdy kolem poloviny 10. století. Vzdálenost mezi pražskou západní hradbou a předhradím šáreckého hradiska je 30 honů (stadií), jak celkem přesně uvedl Kosmas v Libušině věštění, že sláva Prahy hvězd se bude dotýkat. Solná stezka do Halle je ta na Libušín.

ZH: Už jste mne tu jednou opravoval, s tím mým "in media urbem", nevím proč to mám tak v hlavě zažité, snad na potřetí to už trefím. :-)

Hradčany byly až gotickým purkrabským městem. V Kosmově době byl tento prostor součástí civitas pragensis (města pražského) a jak již popsal ibn Jakůb, nad ním se tyčila tvrz (samostatně opevněný Pražský hrad).

Hrob "bojovníka", dnes módně vykládaného jako "vikinga", nemohl být pod mohylou. Pochází z 2. poloviny 9. století, kdy pohřbívání pod mohylami končilo, ale hlavně Praha nenáleží do oblastí, kde druhá základní slovanská osídlovací vlna prováděla takové pohřby. To bylo ve východních Čechách, jižních a jihozápadních.

Ještě k "media urbe" (urbe je ablativ). To je jediná slabina, zdánlivě ;-). Což Hradčany nejsou město, urbs? A Hrad jejich hrad, castrum?
Ještě vysvětlit, proč tam takovou vysokkou stavbu, která měla terasu ve výšce Hradčanského náměstí, stavěli, když to asi šlo někde vedle, možná kvůli pozemkům...

No spíš jsem se vrátil k staré hypotéze, že Žiži byla velká mohyla nad Hrobem bojovníka a Marie byla na ní, akorát se na nestabilním terénu rozlámala, jako kostely na mohyle v Dušníkách, proto ji nelze nalézt.

Šárka-Tetín, Šárka-Libušín - vzdálenosti jsou okolo 22 km, to mi připomnělo tu menhirovou teorii o modulu 22 km jako vzdálenosti mezi nimi (Špůrek?). A taky mi to připomnělo jeden článek R. Rajchla a zakládání kostelů kolem Jihlavy, kde popisuje, že by ty kostely měly být zakládané v jakési geodetické síti odvozené od azimutů Měsíce na obzoru. A taky, když jsem psal o té linii Žiži-Jánský vrch, tak v podstatě tím směrem se ubírala středověká cesta, která je nyní označovaná jako Stará solná stezka -z Prahy do Halle - Praha, Slaný, Panenský Týnec, Louny, Dobroměřice, Most, Litvínov, Seiffen,...

Že by to byly náznaky té "geodetické sítě", o které píše R. Raichl, nebo spíše způsobu uvažování podle jakého se v krajině rozmíšťovaly důležité body?

Franta: Omlouvám se, samozřejmě jsem měl na mysli západy Měsíce KOLEM slunovratu a stejné platí i v případě rovnodenností. Přesněji, kolem slunovratu je to extrémní, princip platí celou dobu mezi rovnodennostmi. V létě je novolunní Měsíc ve vysokých polohách, takže zapadá severně na západním obzoru ve směru na Libušín, úplňkový Měsíc v nízkých polohách, tudíž zapadá ve směru k Tetínu.

Jak jsem už napsal, tak zároveň azimut kratšího rozměru Kaaby v Mekce ale opravdu směřuje k nejsevernějšímu východu Měsíce a na opačné straně k nejjižnějšímu západu Měsíce. To znamená, že tam opravdu uplatnili cyklus vysokého a nízkého Měsíce 18,6 roku.

Po 19 letech zapadá Měsíc jinde, jde o souběh podle počítání měsíčního a slunečního času. To znamená, že místo východu Slunce je na stejném místě a tím i je stejný počet času podle Slunce, ale v případě Měsíce jde jen o načtení počtu lunací odpovídajících délkou 19 solárním rokům.