Pražský hrad

Tři králové poznali z úkazů na obloze, že nastal nový věk
Ravenna - San Vitale - mozaika zobrazuje osmicípou hvězdu - tedy Betlémskou hvězdu, která, jak vyplývá ze srovnání s babylonskými mýty, je Venuše.
Mozaika spojuje narození Ježíše, jako pána nového věku, s Venuší, tedy s venušiným cyklem - synodickou dobou oběhu Venuše - tj. dobu mezi stejnými fázemi Venuše se Sluncem - 583,92 dne (8 let)
Pan Cinert tvrdí, že v roce -2 nastává tento úkaz:
"V tomto roce se zároveň za východu Slunce objevuje na východě 21. 5. Saturn, 15. 8. Jupiter a 25. 8. Venuše."
Tedy heliakální východy tří významných planet - dovozuje z toho, že se v roce dva setkávají tři cykly:
"Tím v tomto roce nastává počítání/zrodu času podle osmiletého Venušina cyklu, dvanáctiletého Jupiterova roku a Saturnova třicetiletého roku."
Tedy nastavá začátek, řekněme, nového eonu, který by měl trvat 8*12*30 roků - tedy 2880 let - to by měl být tedy věk Ryb
Pokud dobře chápy jeho závěr tak předpokládá, že se ta konstelace za 2880 let zopakuje.
Neusuzuje na příchod Spasitele - jen dovozuje, že rok -2, který je označován jako narození Ježíše je ve shodě s časovou poučkou o shodě tří cyklu - cyklu Venuše, a cyklů planet spojených s "králem" a "Izraelem".

Tak to chápu já. Mozaika v San Vitale spojuje s třemi králi symboliku čísel 3+5=8, tj. že osmiletý cyklus se skládá z dvou podčástí, které trvají 3 a 5 let (květy pod nohami králů). Kniha Ester uvádí 3 rok vlády, kdy končí vláda...

Dále to nechám na pana Cinerta, tuším jeho myšlenkovou konstrukci, ale nejak mi nejdou teď ty správné formulace

Přimlouvám se, aby se toto téma rozebralo, moc tomu nerozumím. Přečetl jsem si tu pasáž v knize Ester, kde nařídil Achašveróš (Xerxes) sedmi (jmenovaným) eunuchům přivésti královnu Vašti v královské koruně, aby lidu i velmožům předvedl její krásu, když to odmítla, radil se se sedmi též jmenovanými mudrci/velmmoži, jak s ní má naložit. Resultát byl, že si může najít jinou, lepší, a uzákonil to pro celou říši. Jak se z toho dá soudit na příchod spasitele a počátek nového věku?

Jan Cinert:

"Určující je údaj z Knihy Ester, že Ahašveroš přikázal Vastí, aby se ukázala nahá ve třetím roce vlády. Nahá znamená osvětlená, zde nejvíce vzdálená od Slunce, což je za zimního slunovratu."

Že by "nahá" mohlo znamenat "osvětlená", to bych si představit dokázal. Jak ale chápat to, že to je tehdy, když je (Venuše) nejvíce vzdálená od Slunce a ještě, že toto nastává za zimního slunovratu?

Existuje něco exaktního, co by tuto teorii podpořilo?

Jen pro ilustraci, "svítivost" Venuše je možné zjistit. Odkaz vede na diagram, kde je uvedena magnituda Venuše, ke skutečné hodnotě je přičteno číslo 5 (aby byl graf v kladných číslech - nejnižší hodnoty v grafu představují nejvyšší jasnost). Je to vypočteno v SkyMap Pro pro Jeruzalem a je tam zobrazeno 3652 dnů od 1.1. 5 BC - jistě je tam tedy zaznamenán jeden cyklus Venuše.

JČ: tady se nám hodí, že máme určitou hvězdářskou a geodetickou průpravu. Je třeba vzít v potaz:
1. zda máme pyramidy dobře vyměřené, což je z ortofotografií problém, doufejme, že ten Frantův odkaz je přesný.
2. vzájemné posuny hvězd během epoch, to jsem řešil s oním planetáriem ViewCafe, byla tam zapnutá refrakce, jak si teď uvědomuju. Konstelace hvězd se díky refrakci může u obzoru měnit, ale zachytil jsem Orion někde poměrně vysoko na nebi pro onu zem. šířku, kde už refrakční gradient je minimální. Jak to ovšem zjišťovali starověcí Egypťané, bůh ví. Taky jsem přemýšlel, v jakém časovém rozmezí byly pyramidy vyměřeny, tuším se předpokládá, že každou stavěl jiný faraon během cca 30 let pro sebe, ale mám tendenci tomu nevěřit, je to hrozný fofr, z hlavy si to nepamatuju, ale myslím mi vyšlo ke stovce dvouapůltunových bloků denně, které se musely vylámat, dopravit, usadit, přitom relativně titěrné chrámy stavěli několik generací. Ale to je jen pohled úplného laika.

To je fajn, že -2 vyšlo i dle vašeho algoritmu, i když je to pro mě jiný programovací jazyk, který zatím neovládám ;).

Chvíli mně trvalo, než jsem doufám pochopil, jaký je problém s tou velikostí okna, asi na výšku. Zmenšil jsem hvězdnou oblohu, ale dá se na ni kliknout a objeví se větší.
Taky jsem zkusil, aby se obloha neotevřela v záložce, ale v extra okně. Když se kamkoli do okna klikne dvojklikem, tak se okno zavře (pokud se ale najede na tu větší oblohu, tak se okno musí zavřít klasicky, to asi nebude časté).

No a konečně - vyřešil, resp. okoukal, jsem tu rovnici času pro jiné epochy a Slunce už by mělo být na obzoru bez větších odchylek.

Ještě k "Českému Orionu". Odkazovaný článek má datové chyby a je v něm obsažen princip, na který jsem dříve upozornil: nalezené vrstvy bahna v Mezopotámii dokládají, že k biblické potopě došlo. "Na Budči bylo nalezeno kostěné pisátko a to dokládá, že zde byla škola ve které se učil sv.Václav". Dovolím si doporučit takové články a webové stránky zcela vypustit.

Tak je to s Ježíšem zase trochu jinak. Nejlepším výsledkem pro základ Ježíšova mýtu je rok -2, nikoliv rok -7. Určující je údaj z Knihy Ester, že Ahašveroš přikázal Vastí, aby se ukázala nahá ve třetím roce vlády. Nahá znamená osvětlená, zde nejvíce vzdálená od Slunce, což je za zimního slunovratu. Potom je "kód Betlémské hvězdy" 3 + 5 = 8, nikoliv 5 + 3 = 8. Počátek Venušina cyklu je tím v roce -2 (+-8), nikoliv v roce -7 (+-8). V tomto roce se zároveň za východu Slunce objevuje na východě 21. 5. Saturn, 15. 8. Jupiter a 25. 8. Venuše. Tím v tomto roce nastává počítání/zrodu času podle osmiletého Venušina cyklu, dvanáctiletého Jupiterova roku a Saturnova třicetiletého roku. To je právě ten dopředu spočitatelný/očekávaný příchod počítání času v novém věku a zároveň příchod Spasitele. Není tedy rozhodující konjukce např. Marsu se Saturnem 27. 8. roku -2. Podstatná je shoda počátku víceletých cyklů. Je tak třeba dát za pravdu těm, kteří došli k závěru, že Herodes zemřel roku -1 a převládající názor o úmrtí v roce -4 je možno označit za nepravdivý.
Pánové, jste skvělý tým, radost spolupracovat.

Uživatelská připomínka, na kterou poukázal již J. Čihák. Nešlo by zmenšit celkový rozměr stránky s hvězdnou oblohou? Při přeskakování z programu na hvězdnou oblohu se musí zmenšit stránka programu, aby se hvězdná obloha vešla do okna.

Od kostelů 9. až 10. století se dostáváme k záležitostem několik tisíc let před naším letopočtem a majících zároveň celosvětový dosah. Je to pozitivní, ale z mého osobního pohledu by bylo nejlepší pokračovat v uspůsobení programu pro tuto potřebu až za několik měsíců. Nejdříve je třeba konečně zpracovat dosavadní výsledky :-).