Pražský hrad

Jak praví překladač na Google:
nový -> néa
devět -> ennéa

V Čechách jsou známy nálezy dokládající pozorování Venuše z archeologické lokality Makotřasy z období asi 2 700 let př. n. l
Pleslová-Štiková E., Marek F., Horský Z.: A square enclosure of the... Archeologické rozhledy XXXII. Praha 1980. S 3-35.
na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Venuše_(planeta)

To doufám pochopím zítra.
Ale fór je, jestli je má představivost dobrá, v tom, že v určitém období není zároveň vidět ráno Jitřenka a večer Večernice, to by asi člověka trklo, že je to totéž. Když je při východě Venuše "nad" Sluncem, napřed vyjde zpoza obzoru Venuše a pak Slunce, které ji přezáří, až zmizí z očí. Při západě Slunce ovšem vidět není vůbec, protože za obzor zmizí ještě v záři Slunce. A naopak.

O tom, že Venuše je vidět jen za svítání a soumraku jsem ovšem nevěděl. Jestliže jsem dospěl přesto k závěru, že rozhodující byl východ Slunce, je to zase ten netušený střípek potvrzující správnost postupu, jak jsem se o tom již zmiňoval.

Ovšem na odkazované Wiki je tohle pouze drb o starých Řecích: Staří Řekové mysleli, že večerní a ranní výskyty Venuše na obloze představují dva odlišné objekty, které nazývali na západní večerní obloze Hesperus a na východní ranní obloze Phosphorus. Nakonec díky Pythagorovi dospěli k závěru, že oba objekty jsou stejnou planetou. To by v době vyspělých civilizací museli Řekové ještě počítat pravěkým způsobem 1, 2, 1 + 2 = 3, 2 + 2 = 4 atd. a neměli by vytvořený samostatný název pro devět. Ten je totiž významově založen na počátku "nového" či "druhého" osmiletého Venušina cyklu. Něco takového je nemožné. Podle toho já kladu znalost Venušina cyklu minimálně do období neolitických zemědělců, spíše ale ještě dříve.

ZH: moc nerozumím

Jinak Venuše v proběhu svého cyklu nabývá magnitudy -4,7 až -3,7. Z definice je tedy roddíl jejich jasností vyjádřitelný v poměru 2,512:1
Její jas se tedy zvyšuje až na 2,5 násobek hodnoty.

Co se týče Jitřenky a Večernice, jen se chci ujistit, zda je všeobecně jasné, že Venuše jako vnitřní hvězda je vidět jen při svítání a soumraku podobně jako Merkur, na rozdíl od ostatních planet.

Vaše diskuse je racionálnější, než jsem myslel, doufám, že doladíte ty astronomické rozpory, tady je něco o pozorování Venuše.
Vrátil jsem oblohu do lišty (není to problém, jen to během vteřiny přehodím). To pootočení o 90° jsem zkusmo udělal právě proto, že když pozorujeme vycházející Slunce, díváme se víceméně k východu, ne k jihu, takže vidíme planety a souhvězdí podobně jako ve skutečnosti. Nechal jsem tam písmena taky natočená, jednak, aby trklo, že je to otočené, jednak bych ani neuměl je otočit ;). Když se klikne na větší mapu, je to klasický pohled k jihu. Ale já to zatím nepoužívám ;), když rada starších rozhodne, že to má být postaru, tak OK.
Jinak jsem udělal poslední rest - kalendář v roce 1582 při jeho změně na greg. a už asi po šesté tvrdím, že je to hotové ;).

Franta: S Jitřenkou máte samozřejmě pravdu. Ale když si vezmete celou pouť Venuše při východech Slunce od zrodu ve Slunci až po dosažení nejvzdálenějšího bodu elipsy, tak je postupně více a více jasnější. V mýtech přebírá vládu ukázáním své nahoty, později převlečením za prostitutku a svedením. To je v souladu s tím, že její osmiletý cyklus začíná v době zimního slunovratu.

Ano je to tak. Nově jsem začal užívat Oráčův cyklus po zjištění, že je zakódován ve výmalbě znojemské rotundy. Je tak lépe vyjádřena jeho podstata, která je v souladu s mýty a nadnárodní. Meton jej jenom popsal, je to pouze nejstarší dochovaný záznam, a tak pojmenování jeho jménem není zase až tak výstižné a objektivní. Je to stejné jako s tzv. Platonickým rokem podle Platóna.

Jan Cinert: Chápu, ale Venuše je třetí nejjasnější těleso na nebi (po Slunci a Měsíci) a je pověstná tím, že jako Jitřenka je na nebi ještě ve svitu vycházejícího SLunce vidět i když ostatní hvězdy už pohasnou - je Lucifer - tedy přináší světlo a fakt, že tak dlouho odolává slunečním paprsků prý bylo základem pro mýtus o vzpouře Lucifera - tedy, že odmítala do poslední chvíle poblednout jako ostatní hvězdy.

Aha, tak než jsem si udělal čas na dopsání vzkazu se problém trochu vyjasňuje. V třetím odstavci posledního příspěvku (Jako astronomický laik nemohu stanovit v jakých dalších letech k takové konstalaci došlo.) mám na mysli jako konstalaci zrození planet ve Slunci, nikoliv "sněm", který pro cykly neměl význam.

Jan Cinert:

"Venuše je při východu Slunce z hlediska pozorovatele nejjasnější (nahá), když je nejvíce vzdálena vycházejícímu Slunci. To je zároveň když je nejvíce přiblížena k jihu, a to je za zimního slunovratu v ročních cyklech 3 + 5."

Proč?