Pražský hrad

To je pravda, že to asi nebyli Židé, jinak by to nepřišli prásknout. Takže asi nebyli z východní čtvrti a když říkali, že viděli hvězdu na východě, mohli tím myslet doma na východě. No to ostatně mohlo být x-krát zkreslené převyprávěním příběhu, který vypravěči různě pochopili.

Nedávno jsem zrovna Makotřasy studoval, myslel jsem tím, že pozorovatelna byla v dolíku, ale zas tak úplně u mlejna to nebylo - viz.

ZH: uvědomte si ještě fakt, že 3 králové s nebyli Židé a nepozorovali onen úkaz v Jeruzalémě (odešli do své země jinudy - tedy nevrátili se referovat Herodovi). V Jeruzalémě o tom nic nevěděli. Možná se nevědomost dá přisoudit na vrub tomu, že Herodes byl vlastně představitel okupační správy a tak jeho úřednický aparát asi nebyl to, co by měl být a ti, co věděli to před ním tajili.

Co se začátků cyklů týče, nevím.

Cituji:

"A skutečně - mezi Makotřasy a místem, kde Betalgeuze na obzoru zapadá, je vzdálenost přesně 365 megalitických yardů - a z tohoto faktu je už poměrně jednoduché zjistit analogicky i nejsevernější polohu východu Měsíce. Nadšení nad tímto zjištěním je ale opět ochlazeno fakty. Měsíc se do této nejsevernější polohy při svém východu nad obzor dostane pouze jednou za 18,6 roku! K čemu by tedy tento údaj (pro nás astronomicky, ba dokonce i astrologicky dost dobře nevyužitelný) stavitelům údajné observatoře v Makotřasech byl?"

Jan Cinert:
Zdá se, že na http://www.kpufo.cz/wkd/mako3.htm mají ještě značné mezery

Mohl by mi někdo říct, co se počítá za začátky oněch Venušina, Jupiterova, lunárního, solárního, lunárně-solárního cyklu?

V tom roce 2 BC (-1) byla v Jeruzalémě kolem 9. hodiny večer vidět nad západním (poněkud severněji od západu) konjunkce Jupitera s Venuší, zároveň nad obzorem na jihovýchodě Měsíc v úplňku. A stalo se to 7 dní před letním slunovratem. Slunce vychází/zapadá kolem slunovratu prakticky na stejném místě, přesněji onen týden činí 0,15 setin stupně azimutu a výkyvy refrakce to mohou modifikovat. To mi připadá jako docela dobrá kumulace nebeských okamžiků. Akorát, že ta "hvězda" - Jupiter s Venuší byly podle mě vidět při západu a ne při východu, tedy ne na východě. Říkám to správně?

Ještě jsem do toho scriptu s nebeskou bání dal přímo formulář, kterým se dá posouvat čas během dne atd.

Nepochybně s "Makotřasy" není něco v pořádku.

Já to nechápu v dolíku, ale na kopci, Ministr k tomu píše:

"... střed čtverce byl 6 m nad silnicí v úvozu na vrstevnici 308 m a oba rohy čtverce byly v úrovní silnice 302 m n.m. Takže z rohu do rohu čtverce nebylo tehdy vidět, pokud by v rozích nestály vysoké věže, snad strážné."

Franta: mně to přišlo jako ilustrace toho, jak vznikají mylná dogmata i v oficiální vědě. Sice jsem nečetl originální článek, ale věřím, že Z. Ministr jako jistě lokálpatriot neměl motivaci to shodit neprávem.
Vypadá to, že Horský tam snad ani nebyl, protože je to v dolíku a dle Ministra by například musel být vizír pro pozorování letního slunovratu vysoký 13,5 metru atd. Takže pokud je v originálním článku něco o pozorování Venuše, tak je to asi ze stejného soudku. Ty linie v nákresu taky nevím, k čemu se vztahují.

Zdeněk Ministr onu Horského hypotézu v Géniích příkře odmítl a čtvercový "rondel" označil za ohradu na otroky nebo dobytek ;).
Z astronomů se těmito věcmi zabývali Horský a Křivský, kteří zemřeli. Věnuje se tomu někdo dnes?

Jak praví překladač na Google:
nový -> néa
devět -> ennéa

V Čechách jsou známy nálezy dokládající pozorování Venuše z archeologické lokality Makotřasy z období asi 2 700 let př. n. l
Pleslová-Štiková E., Marek F., Horský Z.: A square enclosure of the... Archeologické rozhledy XXXII. Praha 1980. S 3-35.
na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Venuše_(planeta)

To doufám pochopím zítra.
Ale fór je, jestli je má představivost dobrá, v tom, že v určitém období není zároveň vidět ráno Jitřenka a večer Večernice, to by asi člověka trklo, že je to totéž. Když je při východě Venuše "nad" Sluncem, napřed vyjde zpoza obzoru Venuše a pak Slunce, které ji přezáří, až zmizí z očí. Při západě Slunce ovšem vidět není vůbec, protože za obzor zmizí ještě v záři Slunce. A naopak.

O tom, že Venuše je vidět jen za svítání a soumraku jsem ovšem nevěděl. Jestliže jsem dospěl přesto k závěru, že rozhodující byl východ Slunce, je to zase ten netušený střípek potvrzující správnost postupu, jak jsem se o tom již zmiňoval.

Ovšem na odkazované Wiki je tohle pouze drb o starých Řecích: Staří Řekové mysleli, že večerní a ranní výskyty Venuše na obloze představují dva odlišné objekty, které nazývali na západní večerní obloze Hesperus a na východní ranní obloze Phosphorus. Nakonec díky Pythagorovi dospěli k závěru, že oba objekty jsou stejnou planetou. To by v době vyspělých civilizací museli Řekové ještě počítat pravěkým způsobem 1, 2, 1 + 2 = 3, 2 + 2 = 4 atd. a neměli by vytvořený samostatný název pro devět. Ten je totiž významově založen na počátku "nového" či "druhého" osmiletého Venušina cyklu. Něco takového je nemožné. Podle toho já kladu znalost Venušina cyklu minimálně do období neolitických zemědělců, spíše ale ještě dříve.

ZH: moc nerozumím

Jinak Venuše v proběhu svého cyklu nabývá magnitudy -4,7 až -3,7. Z definice je tedy roddíl jejich jasností vyjádřitelný v poměru 2,512:1
Její jas se tedy zvyšuje až na 2,5 násobek hodnoty.