ZH (Neděle 16. ledna 2011)

Dobrá, ale jakým eventem ten který cyklus začíná? Když pominu, že přísně vzato kruh nikde nezačíná...

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)

Ještě aby nedošlo k mýlce. Mínusovými roky mám na mysli roky před n. l., nikoliv astronomické dle NASA.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)

Úplně jsem zapoměl, že čtyřleté cykly starořeckých olympiád se začaly používat od roku -776. To je podle polovin Venušina cyklu.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)

J. Čihák: Rok -2 nemá vztah k Jupiterovu roku. Budeme-li počítat od roku -47, tak následují -35, -23, -11 a rok Ježíšova narození +1.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)

Myslel jsem zadáním "Berosova čísla" do vyhledávače, nikoliv některého jeho čísla:-).

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)

Makotřasy: Když jsem v minulosti narazil na astronomický výklad Makotřas, připadalo mi to násilné, nevěrohodné a příliš komplikované na to, aby tehdy lidé takto uvažovali. Tak jsem jako astronomický laik, nemohoucí oponovat, záležitost odložil. Ovšem jednoduchý výklad, že se mohlo jednat o ohradu na dobytek nebo otroky je také možno odmítnout. Dobytek se pásl víceméně samostatně v lesích a zavřený by neměl co spásat. Kdyby se jednalo o ohradu v době nebezpečí bylo by zvoleno místo s využitím terénních překážek. Ani otroci nepřichází v úvahu, tolik a často jich tehdy nemohlo být, aby se vyplatilo stavět ohradu. Rovněž shromaždiště bez sakrálního významu a posvátného vytyčení není možné. Něco tam je jistě zakódováno, ale já v tuto chvíli nejsem k tomu schopen více napsat.

Víceleté cykly: Jejich používání se dá zjistit pouze z narážek a číslic v mýtech, názvů pro číslovku devět, germánského zwelf, svatyň s osmi kůly atd. Na konkrétní historický údaj jsem zatím nikde nenarazil, možná je to dáno tím, že toto lidem ještě moc nedochází a pozornost je stále soustředěna na dümezilovský výklad o trojfunkcionalitě náboženství. Proto také ta potíž, kdy vlastně se má počítat začátek Venušina cyklu, jestli ve smyslu 3 + 5 nebo 5 + 3. Dále třeba počítat s tím, že v delším období docházelo i u víceletých cyklů k posunům oproti skutečnosti. V mýtech jsou to vzpoury časových héroů, převážně blíženců, protože ti jsou základní neměnnou denní jednotkou.

Ztotožnil jsem se s počátkem nového počítání času a příchodu nového věku v roce -47. Přidáním číslice 40 se stanovilo narození Ježíše v roce -7. Juliánský kalendář byl zaveden v roce -45. To asi není náhoda.

San Apollinare: Na jiných vyobrazeních je vidět, že květy jsou i jinde, nejen u tří mudrců. Nejsou však tak zdůrazněné, mezi nohama, takže je možno vyslovit domněnku, že pravděpodobně je jejich počet u mudrců záměrný, ale ne s naprostou jistotou. Před nimi je ještě pět květů a 5 * 8 = 40. Keltové měli svátky posunuté o 40 dnů, a Nanebevstoupení J. K. je 40 dnů po Velikonocích. Franta již upozornil na četnost této číslovky. Její původ bych nejspíše viděl ve čtyřletých polovinách osmiletého cyklu. Přidání řádů jsem si již často dříve všiml v různých mýtech. O častých záměnách dnů za roky se diskutovalo již ve starověku. Na informace o tom se dá dostat zadáním Berosova čísla, ale teď z hlavy přesně nevím.

ZH (Neděle 16. ledna 2011)

To je pravda, že to asi nebyli Židé, jinak by to nepřišli prásknout. Takže asi nebyli z východní čtvrti a když říkali, že viděli hvězdu na východě, mohli tím myslet doma na východě. No to ostatně mohlo být x-krát zkreslené převyprávěním příběhu, který vypravěči různě pochopili.

Nedávno jsem zrovna Makotřasy studoval, myslel jsem tím, že pozorovatelna byla v dolíku, ale zas tak úplně u mlejna to nebylo - viz.

Franta (Neděle 16. ledna 2011)

ZH: uvědomte si ještě fakt, že 3 králové s nebyli Židé a nepozorovali onen úkaz v Jeruzalémě (odešli do své země jinudy - tedy nevrátili se referovat Herodovi). V Jeruzalémě o tom nic nevěděli. Možná se nevědomost dá přisoudit na vrub tomu, že Herodes byl vlastně představitel okupační správy a tak jeho úřednický aparát asi nebyl to, co by měl být a ti, co věděli to před ním tajili.

Co se začátků cyklů týče, nevím.

Franta (Neděle 16. ledna 2011)

Cituji:

"A skutečně - mezi Makotřasy a místem, kde Betalgeuze na obzoru zapadá, je vzdálenost přesně 365 megalitických yardů - a z tohoto faktu je už poměrně jednoduché zjistit analogicky i nejsevernější polohu východu Měsíce. Nadšení nad tímto zjištěním je ale opět ochlazeno fakty. Měsíc se do této nejsevernější polohy při svém východu nad obzor dostane pouze jednou za 18,6 roku! K čemu by tedy tento údaj (pro nás astronomicky, ba dokonce i astrologicky dost dobře nevyužitelný) stavitelům údajné observatoře v Makotřasech byl?"

Jan Cinert:
Zdá se, že na http://www.kpufo.cz/wkd/mako3.htm mají ještě značné mezery

ZH (Neděle 16. ledna 2011)

Mohl by mi někdo říct, co se počítá za začátky oněch Venušina, Jupiterova, lunárního, solárního, lunárně-solárního cyklu?

V tom roce 2 BC (-1) byla v Jeruzalémě kolem 9. hodiny večer vidět nad západním (poněkud severněji od západu) konjunkce Jupitera s Venuší, zároveň nad obzorem na jihovýchodě Měsíc v úplňku. A stalo se to 7 dní před letním slunovratem. Slunce vychází/zapadá kolem slunovratu prakticky na stejném místě, přesněji onen týden činí 0,15 setin stupně azimutu a výkyvy refrakce to mohou modifikovat. To mi připadá jako docela dobrá kumulace nebeských okamžiků. Akorát, že ta "hvězda" - Jupiter s Venuší byly podle mě vidět při západu a ne při východu, tedy ne na východě. Říkám to správně?

Ještě jsem do toho scriptu s nebeskou bání dal přímo formulář, kterým se dá posouvat čas během dne atd.

Franta (Neděle 16. ledna 2011)

Nepochybně s "Makotřasy" není něco v pořádku.

Já to nechápu v dolíku, ale na kopci, Ministr k tomu píše:

"... střed čtverce byl 6 m nad silnicí v úvozu na vrstevnici 308 m a oba rohy čtverce byly v úrovní silnice 302 m n.m. Takže z rohu do rohu čtverce nebylo tehdy vidět, pokud by v rozích nestály vysoké věže, snad strážné."

ZH (Neděle 16. ledna 2011)

Franta: mně to přišlo jako ilustrace toho, jak vznikají mylná dogmata i v oficiální vědě. Sice jsem nečetl originální článek, ale věřím, že Z. Ministr jako jistě lokálpatriot neměl motivaci to shodit neprávem.
Vypadá to, že Horský tam snad ani nebyl, protože je to v dolíku a dle Ministra by například musel být vizír pro pozorování letního slunovratu vysoký 13,5 metru atd. Takže pokud je v originálním článku něco o pozorování Venuše, tak je to asi ze stejného soudku. Ty linie v nákresu taky nevím, k čemu se vztahují.

J. Čihák (Neděle 16. ledna 2011)

Měsíc, Venuše a Jupiter. Má Jupiterův rok nějaký vztah k roku 2 př.n.l.?

Franta (Neděle 16. ledna 2011)

Odkaz na Makotřasy mne zaujal z toho důvodu, že se zmiňuje souvislosti s pozorováním Venuše. To jsem v dospupných nákresech a ani v Ministrově knize nezaznamenal.

ZH (Neděle 16. ledna 2011)

Zdeněk Ministr onu Horského hypotézu v Géniích příkře odmítl a čtvercový "rondel" označil za ohradu na otroky nebo dobytek ;).
Z astronomů se těmito věcmi zabývali Horský a Křivský, kteří zemřeli. Věnuje se tomu někdo dnes?