ZH (Pondělí 17. ledna 2011)
Makotřasy - jen kvůli principu těch nesrovnalostí se světovými stranami, protože s tím pořád děláme:

1. Tu červenou kresbu jsem odkudsi okopíroval (nemám to tady) a otočil o cca 8°, abych ji mohl přiložit na ortofotomapu z mapy.cz (která je severojižní). (Ten původní plánek totiž neobsahoval mapku okolí.) To je problém onoho tereziánského natočení katastrálních map o 7-8° (viz). Mimochodem amapy.cz jsou takto natočeny.

2. Nevšiml jsem si, že tento nákres má sever o ty dva stupně, jak říkáte, otočený. To bych přikládal buď blbé fotokopii, nebo měření busolou, méně pravděpodobně nějakému problému se zeměpisnou délkou nebo s rovnicí času, pokud to snad někdo měřil podle Slunce ve 12:00:00 hodin in situ, to ale asi ne, protože pokud by to byl Horský, tak by věděl, o co jde.
Myslím, že lze vyloučit, že by GPS souřadnice na Google Earth nebo mapy.cz byly chybné. Mimochodem před 10 lety USA zrušily úmyslnou chybu GPS, která byla aplikována z vojenských důvodů.


Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)
Vzpomněl jsem si na Zlatou ratolest J. G. Frazera. Jeden z jeho zpravodajů, koloniálních úředníku, tuším někde v Indočíně, vyslechl od domorodců informaci, že dříve své krále po 12 letech vlády usmrcovali. Oba to vzali vážně. Mohlo se jednat jedině o záměnu krále za planetu Jupiter a vlády za Jupiterův rok. Používali tedy kalendář postavený na dvanáctiletých cyklech.

Tady jsem narazil na tohle:
- Na jiném místě uvádí Hérodotos slova egyptských kněží, kteří mu vysvětlovali délku trvání egyptské říše:

„Při tom poukazovali na to, že od prvního krále až po tohoto kněze Héfaistova, který kraloval naposled (zřejmě mezi roky 2070-17 př. n. l., protože král, který panoval před ním, si prý dal postavit cihlovou pyramydu a to bylo zvykern vládců střední říše), žilo tři sta jedenačlyřicet generací lidí a každá měla své velekněze a krále ve stejném počtu. Tři sta lidských generací znamená ovšem deset tisíc let, protože tři generace připadají na sto let. Jedenačtyřicet zbývajících generací, které přesahují přes tři sta, představuje tisíc tři sta čtyřicet let. Za jedenáíct tisíc tři sta čtyřicet let prý se žádný bůh nezjevil v lidské podobě. Nic takového prý se nestalo ani za těch, kdo byli dříve či později ostatními egyptskými králi. Za tu dobu prý čtyřikrát slunce nevycházelo na svém obvyklém místě; tam, kde dnes zapadá, vycházelo dvakrát, a kde dnes vychází. tak dvakrát zapadalo; přitom však nepovstaly z toho v Egyptě žádné změny, ani pokud jde o nemoci a úmrtí.”

Předchozí Hérodotova slova naprosto nesouhlasí se zjištěními egyptologů, kteří kladou prvního krále celého Egypta do třetího tisíciletí před naším letopočtem. I kdybychom počítali, že na století připadá pět generací, neboli že každý dvacetiletý už má dítě, dostaneme místo 11.340 let ještě 6.820 let, což by představovalo - vzhledem k tomu, že se ona data zřejmě vztahují k rokům 2070-1790 př. n. l. - že by podle kněží existovalo království v údolí Nilu už nejméně 8.610 (6.820 plus 1.790) a nejvíce 13.410 let (11.340 plus 2.070) před naším letopočtem. Je ovšem možné, že kněží nepovažovali za prvního krále onoho sjednotitele Horní a Dolní říše Meniho, ale nějakého dřívějšího krále, který ovládal pouze část Egypta. -

Teď já: Jestliže zde nahradíme slovo "generace" za víceletý cyklus, dostaneme zcela přijatelná čísla - 341 * 12 = 4092 nebo, a to daleko spíše, 341 * 8 = 2728. Jako vtípek, podle principu Occamova břitva, která teze je správná?

Staroegypské kalendářové záznamy se činily dle vlády panovníka: v roce XY vlády se událo ZZ. Ve třicátém roce faraonovy vlády se konal svátek "sed", který byl obnovou faraonovy síly. Saturnův rok trvá téměř třicet let.

Tolik asi ukázka toho, co se dá vydolovat o víceletých cyklech v literatuře, která se jimi vůbec nezabývá.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Makotřasy: Tak takhle. Ale přece jenom, po zkušenostech s kostely se vkrádá otázka, jak zde byl přesný sever určen. Buzolou, trigonometricky? Nemuže se dojít pomocí GPS k nějaké odchylce? Při hledání podstaty útvaru jsou nutné přesné a ověřené vstupní informace. Ale zase už odbíháme k něčemu jinému.

Takových kalendářů jako zmíněný židovský bylo více. Jsou založeny na zpětném vypočítání počátku, třeba domnělého vzniku světa. Nejsou to tedy původní kalendáře skutečně používané ve 4. tis. př. n. l. a neobsahují víceleté cykly. Nevím z hlavy jestli i založení Říma nebylo vypočítáno zpětně, ale 19. 9. 753 BCE došlo ke zrození Saturnu ze Slunce.


ZH (Neděle 16. ledna 2011)
Makotřasy: no to červené čmárání je zřejmě dle katastrální mapy, já jsem pootočil ortofoto, aby se to shodovalo. Katastrální mapy Čech jsou od Marie Terezie takto natočeny.

Cykly: já ty přírodní zákonitosti zhruba chápu, ale začátek nějakého cyklu musí být určen konvencí. Tohle je mi jasné viz.
Začátek řeckého kalendáře ve shodě s prvními olympijskými hrami byl tedy 8.7.776 BC, založení Říma, od kdy byl počítán starořímský a domnívám se i Caesarův juliánský kalendář byl od 753 BC. Židovský dle středověké tradice od 7. října 3671 BC. Ale nevím, jak to koreluje s těmi přírodními cykly.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Franta: Já si nemohu pomoci, snad už neslepnu, ale vidím tam odchylku asi 2,5° k západu. Možná by stálo za to prověřit to nějak pořádně. Já k Makotřasům nic nemám.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Franta: Takhle ta myšlenka z mýtů nevyplývá. Tam se vždy jedná naopak o rozchod mezi různě počítanými časy, tedy zhroucení systému, který je reprezentován apokalyptickým bojem mezi časovými cykly a následně dojde k novému počátku.


Franta (Neděle 16. ledna 2011)
Jan Cinert: myslím, že je sever v pořádku


Franta (Neděle 16. ledna 2011)
ZH: to je kardinální otázka. Třeba to, čemu říká pan Cinert Oráčův cyklus je vědecky definované takto:

Metonův (měsíční) cyklus (neboli Enneadecaeteris = devatenáctice) je společných násobkem tropického roku a synodického měsíce. 19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.

Takže za 19 tropických roků uplyne 235 synodických měcíců. V době, kdy se "počítání času" podle obou systémů sejde je jakýsi uzlový bod, který má nádech vyjímečnosti - shoda obou způsobů počítání času.

Magická je ta shoda. Domnívám se, že slavný konec světa podle mayského kalendáře v roce 2012, je jeden z těchto "uzlových bodů", který Mayové vypočetli


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Makotřasy: Připadá mi, že tady je sever jinak, nežli zde. Bylo by vůbec něco takového možné?

Z. Homola: To je právě ten problém. Pokud vím, tak doložený počátek víceletého starověkého cyklu máme jen roku -776. Ten začíná schématem 5 + 3, takže v souladu s mýty začínal Venušin cyklus "ukázáním nahoty" za zimního slunovratu, kdy je Venuše nejvíce vzdálena od Slunce při jeho východu. Vlastně i takové symbolické vítězství nad Sluncem, jak už se tu zmiňoval Franta v souvislosti s Luciferem. Podle roku -47 bych odvodil, že za počátky dalších cyklů bylo považováno "zrození ve Slunci" Jupitera a Saturnu. Jenže k tomu došlu v průběhu několika tisíciletí asi několikrát a navíc i postupnému rozchodu se solárním časem. Takže se muselo znovu stanovit nový počátek a případně inovací přejít na jiný, dokonalejší cyklus, např. devatenáctiletý Oráčův (Metonův, luněsolární, později kruh Měsíce) nebo dvacetiosmiletý (kruh Slunce).


ZH (Neděle 16. ledna 2011)
Dobrá, ale jakým eventem ten který cyklus začíná? Když pominu, že přísně vzato kruh nikde nezačíná...


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Ještě aby nedošlo k mýlce. Mínusovými roky mám na mysli roky před n. l., nikoliv astronomické dle NASA.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Úplně jsem zapoměl, že čtyřleté cykly starořeckých olympiád se začaly používat od roku -776. To je podle polovin Venušina cyklu.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
J. Čihák: Rok -2 nemá vztah k Jupiterovu roku. Budeme-li počítat od roku -47, tak následují -35, -23, -11 a rok Ježíšova narození +1.


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Myslel jsem zadáním "Berosova čísla" do vyhledávače, nikoliv některého jeho čísla:-).


Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)
Makotřasy: Když jsem v minulosti narazil na astronomický výklad Makotřas, připadalo mi to násilné, nevěrohodné a příliš komplikované na to, aby tehdy lidé takto uvažovali. Tak jsem jako astronomický laik, nemohoucí oponovat, záležitost odložil. Ovšem jednoduchý výklad, že se mohlo jednat o ohradu na dobytek nebo otroky je také možno odmítnout. Dobytek se pásl víceméně samostatně v lesích a zavřený by neměl co spásat. Kdyby se jednalo o ohradu v době nebezpečí bylo by zvoleno místo s využitím terénních překážek. Ani otroci nepřichází v úvahu, tolik a často jich tehdy nemohlo být, aby se vyplatilo stavět ohradu. Rovněž shromaždiště bez sakrálního významu a posvátného vytyčení není možné. Něco tam je jistě zakódováno, ale já v tuto chvíli nejsem k tomu schopen více napsat.

Víceleté cykly: Jejich používání se dá zjistit pouze z narážek a číslic v mýtech, názvů pro číslovku devět, germánského zwelf, svatyň s osmi kůly atd. Na konkrétní historický údaj jsem zatím nikde nenarazil, možná je to dáno tím, že toto lidem ještě moc nedochází a pozornost je stále soustředěna na dümezilovský výklad o trojfunkcionalitě náboženství. Proto také ta potíž, kdy vlastně se má počítat začátek Venušina cyklu, jestli ve smyslu 3 + 5 nebo 5 + 3. Dále třeba počítat s tím, že v delším období docházelo i u víceletých cyklů k posunům oproti skutečnosti. V mýtech jsou to vzpoury časových héroů, převážně blíženců, protože ti jsou základní neměnnou denní jednotkou.

Ztotožnil jsem se s počátkem nového počítání času a příchodu nového věku v roce -47. Přidáním číslice 40 se stanovilo narození Ježíše v roce -7. Juliánský kalendář byl zaveden v roce -45. To asi není náhoda.

San Apollinare: Na jiných vyobrazeních je vidět, že květy jsou i jinde, nejen u tří mudrců. Nejsou však tak zdůrazněné, mezi nohama, takže je možno vyslovit domněnku, že pravděpodobně je jejich počet u mudrců záměrný, ale ne s naprostou jistotou. Před nimi je ještě pět květů a 5 * 8 = 40. Keltové měli svátky posunuté o 40 dnů, a Nanebevstoupení J. K. je 40 dnů po Velikonocích. Franta již upozornil na četnost této číslovky. Její původ bych nejspíše viděl ve čtyřletých polovinách osmiletého cyklu. Přidání řádů jsem si již často dříve všiml v různých mýtech. O častých záměnách dnů za roky se diskutovalo již ve starověku. Na informace o tom se dá dostat zadáním Berosova čísla, ale teď z hlavy přesně nevím.