Pražský hrad

Už jsme o tom mluvili, svátku Zmrtvýchvstání odpovídají všechny kostely, které mají azimut mezi 66-88°, tedy skoro všechny až na Mořice, Víta, Bartoloměje a ty na severu Prahy a Zlíchov, Kříž. Jiljí je sporné, románské základy se nedochovaly. Těch ostatních je několik desítek, mám je někde vypsané. Ale nebudu se hádat, proč nezkoušet další možnosti.

Jinak jsem dal dohromady tu refrakci, večer jsem nebyl ve formě a udělal překlep. Taky jsem opravil a upravil základní deklinační rovnici, takže to odpovídá NASA aj. (naše Líska NASA 80.3, Azor 80.37). Jak asi všichni kromě mě tušili, blbě jsem to měl já, ne Fred Espenak ;). Problém byl v takové blbosti - přiliš jsem zaokrouhlil jednu průběžnou hodnotu.

Omlouvám se Janu Cinertovi, asi tam budou nějaké diference (třeba 0.3-0.4°) oproti starší verzi, je to halt daň za to, že nepřemluvil profesionálního astronoma, ale laika. Škoda, že před asi 3 lety zemřel dr. Křivský z Ondřejova, který byl kamarád mého tatínka a otec ženiny kamarádky, ten se o archeoastronomii zajímal zřejmě fundovaně z pozice astronoma.

Kolik % kostelů směřuje ke Slunci o svátku patrona a Zmrtvýchvstání? Mě to nepřesvědčilo. Popeleční středa je "změna cesty" a počátek "návratu k Bohu", což je vlastně začátek duchovního roku každého věřícího. Když se podíváme trochu do historie, je to blízko k 25.březnu, který byl začátkem církevního roku.

Pardon, a proč to nesouvisí se Zmrtvýchvstání, když to vychází a je to nejdůležitější křesťanský svátek, na rozdíl od Popeleční středy? Pominu námitku J. Cinerta, kterému zas vycházejí patroni. Autoři, kteří mluví o orientaci k východu asi nevědí, co říkají, protože prakticky žádný kostel na východ nesměřuje.

Stále nevíme, kam měly směřovat románské kostely. Z výsledků alespoň vyplývá, že současné rozšířené mínění je mylné. Orientace kostelů nesouvisí se svátkem Zmrtvýchvstání a patroni jsou také mimo osu. Vyjímky se zdají být náhodné, ale může se jednat o rozmar panovníka nebo církevního hodnostáře. Nechce se mi věřit, že kánonem bylo určeno jenom rozmezí pro azimuty kostelních os. Myslel jsem, že budeme muset dlouho čekat na nové nápady. A jeden už tu je. Někteří autoři odborných článků píší o východo-západní orientaci křesťanských kostelů. Nepodávají k tomu žádné vysvětlení, ale asi mají představu, že důležitější byl hlavní portál, přední strana kostela a dominantní věž. Když se na to podíváme z čistě architektonického hlediska, tak mají pravdu. Z toho vznikl nápad, že kostely mohou být orientovány k západu Slunce v den pohyblivého svátku Popeleční středa. Je to možná pošetilé, může se to zdát nesmyslné, ale přesto zkuste zjistit, kam směřují vchodové osy.

Mám nějaké problémy s tou refrakcí,jak zjišťuji po ránu, budu se snažit to opravit, takže to, Franto, ještě netestujte.
Dolů do Azoru jsem tehdy napsal o spolupráci s FP atd., protože mi bylo trapné, že jsem vám nápad převzal, chápu Jana, že má taky potřebu vyjádřit poděkování. Ale já také po publicitě neprahnu, stačí uvést název programu. Mimochodem, na netu lze narazit na mého jmenovce, astrologa. Mám, Franto, to poděkování vám z Azoru vymazat?

Co mě se týče, spíše se snažím být na internetu nevidět, než vidět. Už to, že jsem se "podepsal" pod ten můj výtvor na webu byl docela odvaz. Tedy bych se "spokojil" klidně s tím, že by bylo uvedeno, že jste svůj postup diskutoval na fóru pana Homoly a že diskutující se k Vám zachovali vlídně.
Ten, kdo přímo stojí o to aby byl ve vaší práci uveden je Fred Espenak, viz:
Permission is freely granted to reproduce this data when accompanied by an acknowledgment:
"Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC"
Takže na něj nezapomeňte :-)
a ten:
"All calculations are by Fred Espenak, and he assumes full responsibility for their accuracy."
je schopen se za uveřejněná data zaručit. To se o mě třeba říci nedá.
V tom je zásadní rozdíl mezi mnou a Fredem Espenakem - on je nejspíš odborník v oboru a reprezentant prestižní organizace, kterým já ani zdaleka nejsem.
Pokud uvedete, že Vaše podklady počítal "nějaký Azor od nějakého Homoly", přenášíte odpovědnost, a tedy i povinnost nějak se postavit k případným námitkám a vysvětlovat je, na pana Homolu.

Z. Homola: Titul jsem si přečetl dřív, nežli jste ho vymazal :-). Já osobně používám titul také jen v úřední a poloúřední identifikaci. O to tady právě jde. Myslím si, že kvůli bližšímu určení by jako vstupní informace měl být titul uveden. Dále je problém, že buď může být u všech účastníků nebo u nikoho. Nechcete to ještě zvážit? Bylo by to uvedeno jen jednou. Také budu muset uvést konečný název programu, ale to zatím nespěchá.

Franta: dal jsem tam hodnotu astronomické refrakce. Byla tam drobná chyba, která se však v praxi významně neprojevila.

Jedná se o úhlové stupně korespondující s altitudou, ne azimutem. Ev. převýšení a terestrická refrakce tam už byly.

Jan Cinert: Já radši svůj titul a profesi u těchto svých pošetilých témat tutlám, NASA zní v daném kontextu rozhodně lépe.

Franta: Použité programy budou v samostatně uvedeném postupu. Tady mi jde jenom o vaše připomínky k textu, protože jste zde jmenováni. Hlavně chci vyjádřit, že jsem se v prvé řadě opíral o vaší práci a jaký i v tomto případě byl postoj "profesionálních a renomovaných".

Je hezké, že mě chválite, ale věřte, že s profesionálním astronomem by následná cesta teorie byla jednodušší. Nechápu, co by mohlo být nevědeckého na exaktním výpočtu pozice Slunce na obzoru před tisíci lety. Spíše bych řekl, že Vás prostě odmítl proto, že neměl zájem se angažovat, nebo si prostě uvědomoval, že je to značně ošidná záležitost.

ZH: uvažoval jsem, že by bylo vhodné kdyby Azor vypsal i hodnoty korekce výšky Slunce aby bylo možné vyhledat azimut i v tabulce efemerid (třeba v JPL Horizon, která pracuje s modelem, který zahrnuje vliv atmosfery - tedy by stačila ta korekce na převýšení+části Slunce).

Jan Cinert: prezentoval bych výsledky založené na výsledcích NASA, tedy http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html, kde je přímo uvedené, že je to určeno pro bádání historiků a dále pak:
http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi, kde bych se snažil opřít teorie o jejich výsledky.

Uf, to mi spadl kámen se srdce. Mohu tedy v klidu pokračovat v tvoření článku o kostelech a dávám sem druhý odstavec ke konzultaci:

Jsem astronomickým laikem, a proto jsem zkusil písemně požádat o spolupráci postupně dva profesionální astronomy, kteří se o archeoastronomii již dříve zajímali. První po vysvětlení mé myšlenky více neodpověděl ani po připomínce, podle druhého by takové počínání nebylo dostatečně vědecké. Oslovil jsem tedy diskutující na webových stránkách zhola.com, kteří se astronomií ze zájmu zabývají. Výsledek předčil očekávání. Iniciativy se hned chopil Ing. František Pešek, též provozující stránky havran.pefr.net, a vytvořil první verzi programu, jehož pomocí byla ověřena možná pravdivost myšlenky. Následně byl program zdokonalen Zdeňkem Homolou a mohlo se přikročit k přesné dataci většího souboru kostelů. Těžko lze nalézt slova pro poděkování za tak ochotnou, usilovnou a přitom nezištnou několika měsíční spolupráci, bez které bych svojí myšlenku nikdy nemohl uplatnit.

Ještě bych potřeboval jestli chcete doplnit třeba profesi a hlavně u Z. H. titul atd. Na úplný závěr článku počítám ještě s poděkováním.