ZH (Středa 19. ledna 2011)

Ale to SkyCafe je krásná hračka a složité to není. Když se zaškrtnou všechna políčka vpravo, člověk pak leccos pochopí nebo si připomene, jako že je sice Měsíc tři dny po novu daleko od Slunce, ale protože obíhají skoro po stejné zdánlivé oběžné dráze, vycházejí to ráno skoro na stejném místě obzoru, jen v různých časech.

Že by křesťanské kostely byly zakládány podle židovské tradice a synagoga podle Panny Marie? ;)

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Z. H.: Na zorientování se v odkazovaném programu "bych si musel vzít dovolenou". Úprava okna pro zadávání souřadnic je výborný nápad, velmi to zrychlí. Já myslím, že při zakládání kostelů už nemuseli vědět o co vlastně původně šlo. Dodržovali jenom kánon o příslušnosti úplňku k ženské podstatě. Azimut Staronové synagogy odpovídá dnům po Zvěstování a Narození P. M. Je ale raně gotická, tak bych zde byl opatrný.

ZH (Středa 19. ledna 2011)

Na to je dobrý http://www.skyviewcafe.com/skyview.php, když se klikne na Měsíc, abychom si ho zvětšili, vidíme, že tenounký srpeček je vidět za dva až tři dny po novu poměrně daleko od Slunce, viz 9.1.2011.

No, nevím, co bych na programu ještě vylepšoval, sice by se dal ještě víc zpřesnit, ale nejde to, protože by se neúnosně zpomalil, když se vše počítá 365x. Tak se teď budu věnovat ročním statistikám pro Statistický úřad, daním a jiným relaxacím, které už pár týdnů odkládám;).
Ta nahatá Luna a Venuše mě ovšem vzrušujou, ale nevím, jestli si to lajsli duchovní projektanti kostelů.
Staronová synagoga má mimochodem 84,7°.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Také to není úplně ono. Omlouvám se, že to obtížně vysvětluji. Tam je to matematické rozdělení fází po 3 - 4 dnech. Já mám na mysli to, co lidé jedině mohli dříve vidět. To znamená, když za východu Slunce budu na obloze hledat Měsíc v novu, abych mohl běžet do izraelského chrámu toto oznámit, tak kde ho najdu? Podle mne na severozápadě, ale kde přesně? Musí být viditelný, tedy na obloze a zároveň poprvé se srpkem.

Franta (Středa 19. ledna 2011)

Jan Cinert: takže nejspíš myslíte to, co je označeno jako dorůstající srpek, zde:
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1959-faze-mesice
je uvedena tato fáze po 4 dnech od novu

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Franta: Právě že naopak, na severozápadě. Za úsvitů jsem si toho všiml. Myslím tím objevení se viditelného srpku, tedy ne, snad, astronomické novoluní během kterého Měsíc zmizí na asi tři dny z dohledu.

Franta (Středa 19. ledna 2011)

Jan Cinert: Aha. No z definice novolunní bude v tomto případě Měsíc blízko Slunce. SkyMAp už zase nemám, tak někdy příště, řekl bych, že se bude motat kolem Slunce

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Děkuji J. Čihákovi za uvedené starozákonní zmínky o novoluní. Vyhledávání údajů v Bibli mne vždy hodně vyčerpá.

Z. Homolo, odfrkněte si!

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Aha, tak omlouvám se Frantovi. Napsal jsem to tam jinak, nežli jsem myslel. Nikoliv kdy dochází k novoluní, ale kde se nachází Měsíc za novoluní při východu Slunce.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Franta: Díky, ale já měl na mysli postavení Měsíce za východu Slunce. Ukazuje se, že východ Slunce byl základním okamžikem pro posouzení postavení hvězd.

Franta (Středa 19. ledna 2011)

Jan Cinert:
pro 2011 by měly být azimuty vycházejícího Měsíce o novolunní:
01: 125.5
02: 110.8
03: 97.5
04: 77.5
05: 60.4
06: 53.5
07: 52.4
08: 82.6
09: 97.1
10: 110.4
11: 125.3
12: 126.3
Jestli jsem se tedy nepřekoukl, platí pro Prahu, spočetl SkyMap Pro

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Dočetl jsem se, že se vlastně neví, jak Dionysius Exiguus skutečně došel ke stanovení počátku letopočtu. Uplatňovaný výklad o úplňku je dodatečnou spekulací. Mě to vychází takto:
V roce -47 byl stanoven nový počátek času podle Venuše, Jupitera a Saturnu. Z evangelií se dá odvodit, že 40 let poté, to je po 5 Venušiných cyklech, bylo do roku -7 vloženo narození Ježíše. Tehdy začala Betlémská hvězda (Venuše) svojí heliakální pouť od východu směrem k Betlému.
Jenže, po uplynutí 4 Jupiterových cyklů byl rok +1. Herodes se vyptával na čas kdy se hvězda ukázala a posléze dal zabít všechny chlapce ve věku do 2 let, podle času který mu mudrci řekli. K přiblížení Venuše k Betlému po roce -7 došlo roku -2 a narozeným v tomto roce byly roku +1 dva roky.
I Evangelia jsou tedy založena na astronomických výpočtech a Dionysius se nemusel splést, ale mohl postupovat podle textů a znalosti principu 5 + 3 pro Venuši.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Franta: Dobře jste upozornil, jak je článek "ros chodeš" úsměvný. Ale určení novoluní podle svědků může mít reálný základ v rozdílech mezi skutečným novoluním a stanoveným počátkem měsíce v kalendáři. Oficiální stanovení svátku by pak mělo být dohodou více lidí.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)

Seznam kostelů: Také jsem si již dříve uvědomil, že možnou výtkou může být množství svátků a novoluní s úplňky do kterých je možné azimuty zasadit. Sama praxe tomu odporuje. Příslušný den se nenalezne několika kliknutími myší, dá to celkem dost práce. Nehledám totiž den, který se mi dopředu zalíbil, ale konkrétní číslo +- několik desetin stupně, které zároveň musí vyhovovat dalším podmínkám. Vypovídací hodnotu mají i poslední změny po zpřesnění programu. V některých došlo k lepšímu výsledku vzhledem k historickým údajům, ale stěžejní (obě fáze sv. Víta a sv. Jiří), zůstaly beze změny. Děkuji Z. Homolovi, že doladění provedl.
Samozřejmě vím, že je to dosud málo pro obecné přesvědčení. Ideální by byl souhrn vývoje svatyň od pravěku až po románské období. Jenže to je hodně práce.

S úplňkem bych to viděl tak, že je to pozdější symbolické ztotožnění s původní "ženskou nahotou", čili svítivostí planety Venuše. Proto úplněk náleží k P. Marii. Novoluní je zrod nového, tudíž náleží k tomu co má souvislost s příchodem Spasitele.

U chrámů např. v Mnajdře a New Grange je vchod z východu a tím také ráno vstupovali blíženci, potažmo slunce. Na irských rytinách v takových svatyních je častý jejich symbol, zhruba dvě obrácené C. Proto ty starozákonní citace, které uvádí J. Čihák o vchodu z východu, je to odkaz z dávné doby. Ještě bych upozornil, že při východu Slunce je přibývající srpek na severozápadě. Mohl by někdo zběhlý stanovit na jakém azimutu k novoluní dochází? Mohl by to být jeden z možných klíčů k řešení "zakletého" úhlu 45° a jeho kolmice 135°.

J. Čihák: Je třeba odlišovat předrománské kostely 8. - 10. století od románských z 11. - poč. 13. století. Zatím byly v zásadě řešeny předrománské, protože románské mohly být zakládány už jinak, snad opravdu ve vztahu ke světcům. Ale to ještě uvidíme.

Betlémská hvězda: Článek na který odkazuje Franta, je právě postaven na: V Mezopotámii bylo nalezeno XY a to dokazuje, že v bibli se píše pravda. Podle stejné logiky by ostatní nalezené, nemající vztah k bibli dokazovalo, že v bibli se pravda nepíše. Navíc je zde stále opakován dopředu stanovený Keplerův předpoklad, který se autor snaží dokázat, v případě nejistoty s pomocí boží.
Kdybych byl starověkým astronomem řešícím kalendář, považoval bych konjukce za zajímavý úkaz hodný zaznamenání. Ale pro stanovení nového počátku kalendáře by bylo určující zrození planety ve Slunci (heliakální). Proto se už s přesvědčením přikláním k roku -47 (BCE), kdy k tomu došlo u všech pěti planet. Teď už je jenom třeba "v Mezopotámii nalézt XY, které prokáže, že Jan Cinert píše pravdu" :-).

Myslím, že příliš vycházíte z obecně uplatňovaného euhemerismu, to je představy, že héroiové byli původně významnými lidmi z masa a kostí, kteří byli dodatečně zbožněni. Já jsem došel k opačnému závěru o původu v časových a astronomických principech. Polidštěni byli proto, aby se o nich daly vyprávět příběhy. Z mého pohledu pak tři mudrci nekráčeli po kupeckých stezkách.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)

Červený Měsíc je prý symbolem konce světa. I křesťané se ho museli bát, protože byl jednou z předzvěstí Soudného dne. Tento zvláštní úkaz vzniká za úplňku.

Janovo zjevení 6,12. "A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem."

Skutky apoštolů 2,20. "Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně.

Temně červený Měsíc je vidět při zatmění 1 a 2. Další zvláštní úkaz.