Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)
To jak je Slunce a planety seřazeno "v jedné lajně" ve směru ekliptiky je často vidět na zobrazeních v SkyMap


ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)
Ještě taková malá přednáška, rád si to ujasním i sám.
Země i ostatní planety obíhají kolem Slunce v téměř stejné rovině. Náš Měsíc obíhá též téměř v této rovině, resp. o 5° odkloněné, je to výjimka, ostatní satelity ve sluneční soustavě obíhají v rovině rovníku planety. Země je ukloněná o oněch nyní 23.44°, což je úhel mezi rovníkem Země a rovinou oběhu kolem Země. Té se říká ekliptika podle "eklipsis" (zatmění), které v této rovině nastává. V této rovině jsou také souhvězdí Zvířetníku.
Zdánlivá dráha Slunce, Měsíce a planet na našem nebi je tedy téměř identická (s výjimkou Měsíce, jehož dráha je o oněch pouhých 5° odkloněná, ale zjednodušeně taky shodná). Sklon této dráhy se mění podle roční doby, v zimě je v našich zeměpisných šířkách dráha nad obzorem hodně plochá, v létě příkrá. A před nebo za dominujícím Sluncem běží Měsíc a planety jako smečka psů, někdy před ním, někdy za ním, a vycházejí ten den prakticky na stejném místě obzoru.


Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)
ZH: ano, ale to je s velkou pravděpodobností nejspíš jen nová fasáda, která je vystavěná na tisíciletých tradicích, které křesťanství předcházely. Co třeba rozdělávání ohně o velikonoční noci před kostelem a jeho transformace do svíčky Paškál.

Četl jsem někde o eleusínských mysterích a o tom, že se nějaký křesťanský hodnostář docela pobaveně vyslovil o výsledku mnohadenního obřadu, kdy je nakonec ukázán klas obilí. Autor textu podotkl, že zřejmě zapomněl, že jako vrchol jeho bohoslužebného aktu je zvedání chleba ze stejného obilí.

Věřím, že ty prastaré kořeny tam někde jsou, jen jsou zapomenuty nebo transformovány podle aktuální potřeb.

Zmiňuje se také, že Nanebevstoupení Panny Marie se neslavilo dříve v srpnu, ale v lednu. Protože v tomto období probíhal sběr léčivých bylin, který byl před křesťanstvím "pod patronátem" "Letní bohyně", jak by řekl pan Cinert, byly prý snahy tyto pohanské zvyky vymýtit. Protože to byla ale tak zásadní věc, tak se to nedařilo. Tak prý byl posunut svátel Nanebevstoupení PM do tohoto období aby to bylo možné nějak "nábožensky pokrýt".

Speciálně v české kotlině nemusely být rozpory mezi starým a novým tak zásadní. Neproběhly tu zřejmě žádné velké vojenské akce na podporu křetanství, panovník šířil křetanství a pokud byly zdroje příjmů dostatečné bylo mu zpočátku asi celkem jedno v co jeho poddaní věří.


ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)
Fáze: to bylo ve stejnou roční dobu?

Mé znalosti jsou povrchní, ale veškeré křesťanské svátky se vztahují k novému spasiteli, bohorodičce a svatým, nikoho z nich judaismus neuznává. Křesťani mají římský solární kalendář, židé lunární. Odlišné náboženské zvyky byly jedním z důvodů pogromů atd.


Jan Cinert (Čtvrtek 20. ledna 2011)
Vlastně si vzpomínám, že si nevzpomínám o jaké fáze se přesně za úsvitu jednalo. Zaujal mne tehdy rozdíl umístění za úsvitu mezi přibývajícím srpkem (severozápad), úplňkem (jihozápad) a ubývajícím srpkem (jih).

Už jsem se dříve zmiňoval, že novoluní a úplněk byly při zakládání stanoveny podle kalendáře. Jinak by to nebylo proveditelné a "zmizení" Měsíce během novu na celkem 5 - 6 dní tedy v naší záležitosti nehraje roli.

Vzhledem k tomu, že křesťanství navazuje na židovské tradice, bych rozdíly v kánonech nenalézal. J. Čihák ještě neuvedl Ezechiel XVI, kde je zakódován rozchod času Jupitera (Hospodin) s Venuší (dcera Izraelská). Hospodin zde hrozí, že odkryje její nahotu, jak také jinak, když potřeboval, aby zasvítila v souladu s jeho časem. Nakonec uvěří možnoti její nápravy, čili, že se časy jednou sejdou. Uvádím to jako doklad, že svítivost (nahota) byla v tomto tradičním ženským prvkem.


ZH (Středa 19. ledna 2011)
Ale to SkyCafe je krásná hračka a složité to není. Když se zaškrtnou všechna políčka vpravo, člověk pak leccos pochopí nebo si připomene, jako že je sice Měsíc tři dny po novu daleko od Slunce, ale protože obíhají skoro po stejné zdánlivé oběžné dráze, vycházejí to ráno skoro na stejném místě obzoru, jen v různých časech.

Že by křesťanské kostely byly zakládány podle židovské tradice a synagoga podle Panny Marie? ;)


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Z. H.: Na zorientování se v odkazovaném programu "bych si musel vzít dovolenou". Úprava okna pro zadávání souřadnic je výborný nápad, velmi to zrychlí. Já myslím, že při zakládání kostelů už nemuseli vědět o co vlastně původně šlo. Dodržovali jenom kánon o příslušnosti úplňku k ženské podstatě. Azimut Staronové synagogy odpovídá dnům po Zvěstování a Narození P. M. Je ale raně gotická, tak bych zde byl opatrný.


ZH (Středa 19. ledna 2011)
Na to je dobrý http://www.skyviewcafe.com/skyview.php, když se klikne na Měsíc, abychom si ho zvětšili, vidíme, že tenounký srpeček je vidět za dva až tři dny po novu poměrně daleko od Slunce, viz 9.1.2011.

No, nevím, co bych na programu ještě vylepšoval, sice by se dal ještě víc zpřesnit, ale nejde to, protože by se neúnosně zpomalil, když se vše počítá 365x. Tak se teď budu věnovat ročním statistikám pro Statistický úřad, daním a jiným relaxacím, které už pár týdnů odkládám;).
Ta nahatá Luna a Venuše mě ovšem vzrušujou, ale nevím, jestli si to lajsli duchovní projektanti kostelů.
Staronová synagoga má mimochodem 84,7°.


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Také to není úplně ono. Omlouvám se, že to obtížně vysvětluji. Tam je to matematické rozdělení fází po 3 - 4 dnech. Já mám na mysli to, co lidé jedině mohli dříve vidět. To znamená, když za východu Slunce budu na obloze hledat Měsíc v novu, abych mohl běžet do izraelského chrámu toto oznámit, tak kde ho najdu? Podle mne na severozápadě, ale kde přesně? Musí být viditelný, tedy na obloze a zároveň poprvé se srpkem.


Franta (Středa 19. ledna 2011)
Jan Cinert: takže nejspíš myslíte to, co je označeno jako dorůstající srpek, zde:
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1959-faze-mesice
je uvedena tato fáze po 4 dnech od novu


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Franta: Právě že naopak, na severozápadě. Za úsvitů jsem si toho všiml. Myslím tím objevení se viditelného srpku, tedy ne, snad, astronomické novoluní během kterého Měsíc zmizí na asi tři dny z dohledu.


Franta (Středa 19. ledna 2011)
Jan Cinert: Aha. No z definice novolunní bude v tomto případě Měsíc blízko Slunce. SkyMAp už zase nemám, tak někdy příště, řekl bych, že se bude motat kolem Slunce


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Děkuji J. Čihákovi za uvedené starozákonní zmínky o novoluní. Vyhledávání údajů v Bibli mne vždy hodně vyčerpá.

Z. Homolo, odfrkněte si!


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Aha, tak omlouvám se Frantovi. Napsal jsem to tam jinak, nežli jsem myslel. Nikoliv kdy dochází k novoluní, ale kde se nachází Měsíc za novoluní při východu Slunce.


Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Franta: Díky, ale já měl na mysli postavení Měsíce za východu Slunce. Ukazuje se, že východ Slunce byl základním okamžikem pro posouzení postavení hvězd.