Jan Cinert (Neděle 23. ledna 2011)
Dávám ke konzultaci následující znění a poprosil bych pokud možno o ponechání prvního odstavce. V druhém odstavci prosím o kontrolu, jestli jsem to napsal věcně správně, případně o návrhy na doplnění.

Jsem astronomickým laikem, a proto jsem zkusil písemně požádat o spolupráci postupně dva profesionální astronomy, kteří se o archeoastronomii již dříve zajímali. První po vysvětlení mé myšlenky více neodpověděl ani po připomínce, podle druhého by takové počínání nebylo dostatečně vědecké. Oslovil jsem tedy diskutující na webových stránkách zhola.com, kteří se astronomií ze zájmu zabývají. Výsledek předčil očekávání. Iniciativy se hned chopil František Pešek, též provozující stránky havran.pefr.net, a vytvořil první verzi programu, jehož pomocí byla ověřena možná pravdivost myšlenky. Následně byl program zdokonalen Zdeňkem Homolou a mohlo se přikročit k přesné dataci většího souboru kostelů. Těžko lze nalézt slova pro poděkování za tak ochotnou, usilovnou a přitom nezištnou několikaměsíční spolupráci, bez které bych svojí myšlenku nikdy nemohl uplatnit.

Metoda používá následující programy:
1 – Uživatelsky přístupný a pro archeoastronomické datování nejvhodnější „Azor“ Z. Homoly, vycházející z „NASA Solar systém Dynamics“ a zároveň využívající „PHP knihovnu Jiřího Jozifa“ pro vykreslení hvězdné oblohy.
2 – Program „Eclipse Prediktions“ Freda Espenaka - „NASA Moon Phases“ pro nalezení novoluní a úplňků v příslušných dnech a rocích.
3 – Program Adama Schneidera „GPSVisualizer“ pro stanovení převýšení obzoru a jeho vzdálenosti.
Všem jmenovaným je třeba poděkovat za veřejné zpřístupnění jejich programů a možnost je volně používat.


ZH (Neděle 23. ledna 2011)
Omlouvám se, že jsem včera blbnul s tou refrakcí, nějak jsem nebyl ve formě, teď s jasnější hlavou vidím, že to bylo a je podle všeho správně.

Ten rozdíl proti NASA 0,17° mi přišel docela příznivý, ale je pravda, že to dělá 1/3 Slunce... Ale s tím asi nic nenadělám, musel bych použít složitější výpočet časové rovnice a ten trvá 0.0077s *365 = 2,8 s, a možná další kompenzace, přitom celý program trvá 0,5 s. Ale lze najet na ten jirkaj výpočet, který je přesnější, i když prý také ne úplně, protože ze stejného důvodu nemohl započítat všechny kompenzace.

Tím, že se vypisuje do obláčků 9 časů pro každý den, se zase zpomalilo načítání stránky do prohlížeče a zlobí přechod na určitý anchor (když třeba, dám-li do guestbooku odkaz na na určitý den v programu, mělo by to na něj najet, ale ono to ještě není načtené, je to možná chyba Firefoxu, který by měl vyčkat načtení celé stránky).


ZH (Neděle 23. ledna 2011)
Už vím, čím to je, ale ještě ne, jak to spravit. Ale doufám, že už bude fungovat prodloužení platnosti a nebude to třeba.
Dobrou noc.


Jan Cinert (Neděle 23. ledna 2011)
Z: Homola: Také se mi to stalo, a sice při zkopírování textu z textarei a opětovném vložení do stránky.


ZH (Neděle 23. ledna 2011)
No blbnu, přízemní refrakce se bez převýšení nepočítá.
Zkusil jsem ještě zapracovat na tom prodloužení expirace session v tomto guestbooku, nějak se prodloužení neprojevilo.


ZH (Sobota 22. ledna 2011)
Spamery - asi ne, taky se mi stalo, že při nějaké operaci odkaz zmizel, ale neměl jsem čas to zkoumat. To se stalo, když se to nechtělo uložit a objevila se textarea s textem pro okopírování? Kouknu, jestli tam není striptags, omlouvám se.

Čas - je třeba se dívat na čas v obláčku toho modrého sloupce, tam pro 120.29 vychází 6:45:59.

Já už vše nepochytám, NASA počítá i s přízemní refrakcí?


Franta (Sobota 22. ledna 2011)
Ono se to smíchalo dohromady. Já jsem odkaz na Azora už uvedl, ale překopíroval jsem text s vloženým odkazem do chránky a když jsem ho tam později vložil tak už se odkaz nepřevzal. Když jsem si toho všimnul tak už tam byl další Váš příspěvek o Lukovu. Ochrana proti spamerům?


Franta (Sobota 22. ledna 2011)
Ministrova kniha není dopsaná. Někdo vydal ještě "ne úplně hotovou" knihu, kterou už ZM nestačil dopsat


Franta (Sobota 22. ledna 2011)
Můj pokus v Azoru se netýká Lukova - je to pokus na souřadnicích 50 sš,15vd - podklad pro výpočet refrakce.


ZH (Sobota 22. ledna 2011)
Mám na mysli totéž, ale asi tam má překlep, ne že jde o jinou fotku, je to z 22.4.
Azor - asi nějaký šotek. A je to stejný Lukov? Mně vyšlo těch 71°.


Franta (Sobota 22. ledna 2011)
Azor s mým pokusem.



Franta (Sobota 22. ledna 2011)
ten můj citovaný text o Lukovu je na straně 82, poslední odstavec na stránce


Franta (Sobota 22. ledna 2011)
V Azoru vychází azimut 120,29°, mě podle Horizons 120,46° (interpolací mezi dvěma hodnotami 120,4182 a 120,6084). Rozdíl je 0,17° tedy asi 10' - třetina Slunce.
O 6 minut se mi taky liší čas Horizons mezi 6:46 a 6:47, Azor 6:52:33 (UT) - místní čas sluneční v Azoru je 7:40:42


ZH (Sobota 22. ledna 2011)
Koukal jsem do Ministra, ale na barevnou reprodukci východu Slunce od Lukova vlevo od Řípu, vrchol Řípu mezi polovinou a spodním okrajem Slunce, 22.4.1995, vrazil do Azoru viz. Astronomická refrakce vychází 0.45° pro střed, terestrická 0.57°. On ale mluví o jiné fotce z jiného data.
Z té barevné: GPS azimut 71.11°, vypočtené azimuty: 70.32-70.72-71.11, to je docela dobré.
On tam píše, že přízemní (terestrická) refrakce dělá "zmatky", asi s ní nepočítá. To je asi i další faktor působící na tvar Slunce.



Franta (Sobota 22. ledna 2011)
Ministr:
Lukov 22.6.95 10° C poměr horní a spodní části Slunce 32'/25' pro "první kotouč" - tedyasi při odlepení spodního okraje - to je zpolštění 0,78, což je prý víc než podle refrakčních tabulek (pro 0° 0,834, pro -25 °C 0,8125

A refrakce.xls, pokud se nemýlím je výpis z refrakčních tabulek, které Ministr uvádí ve své knize