Pražský hrad

No most přes celou řeku tam pochopitelně přinejmenším za Kosmy byl, akorát teď nemohu najít dobové románské ortofoto. Ale o tom jsme už polemizovali a nechci Vás dráždit, protože chci drobnou službu, jestli byste nezkontroloval tyto tři odstavce. ;-)

Vycházím z Borkovského monografie Svatojiřská baizlika a z Frolíkovy stati o Anně-Marii v CP3. Hlavně že Borkovský s jistotou píše o románském a předrománském zdivu kaple P. Marie, a Frolík tam skoro žádné předrománské prvky nenašel, i když to nijak podrobněji nediskutuje, jen píše, že se Borkovský nechal strhnout představou, že Mladin (ostatně není dle E. Vlčka Mlady) hrob musel být obestavěn zděnou kaplí. Na Borkovského nákresu v CP3 je předrománské zdivo, resp. z 10.-11. st., jasně nadepsáno.

Ten Heidenwall je obvyklé opevnění severních Slovanů a odolnost proti povodním je až druhotná, protože se jedná o blatný typ opevnění. U nás Slované stavěli jen výšinná opevnění na kopcích.

Přislíbil jsem před časem vložení doplněného rodokmenu Přemyslovců na web. Omlouvám se, ale vzpoměl jsem si ještě na jednu skutečnost a pak mi do toho vlétlo něco jiného, takže později.

Potápěči zase zkoumají Juditin most s naivní představou, že najdou i zbytky "dřevěné lávky", která prý byla tím vymyšleným dřevěným mostem přes řeku podle tzv. Kristánovy legendy ze 14. století. Určitým posunem k lepšímu, je zakreslení malostranského konce tohoto dřevěného mostu podle mého obrázku na webu a není zakreslení zcela libovolné a nesmyslné, jako v minulosti. Snad dojde také konečně na změření pilíře úseku přes řeku Juditina mostu a přestane se opakovat nemožné tvrzení o šířce Juditina mostu kolem sedmi metrů namísto správně kolem 10 metrů. Tady.

No já tak bájil.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.

Dík za hypotézu.

Už jsme mluvili o tom, že když se (za Keltů?) na Petříně vyčerpaly zásoby uhlí, plavily se sem vory, aby se v milířích dělalo dřevěné uhlí, na kterém se pak pražila petřínská železná ruda (z toho obřího lomu, který vykusuje kopec jakožto dnešní Semninářská zahrada), a ty klády, tedy prahy, byly charakteristické pro to místo, stejně jako struska, tedy řekněme výpraha či praha? ;-)

Loni jsem zmínil o zaniklých pražských ostrovech, které skončily pod navážkami. Ve středověké Praze bývalo více povodňových naplavenin různého tvaru a velikosti. Mohly být osídleny, chráněny protipovodňovými valy a pospojovány můstky a hrázkami. Ve městě Oldenburg byl nalezen val středověké pobřežní pevnosti, která asi sloužila ke kontrole brodu. Třeba takové středověké opevnění bylo i v Praze a pak ho odnesly velké povodně.

Deichatlas 1625-6
Článek
Wikipedia

Dík, že jste se tomu věnoval.
Co se týče mercedinia, teď jsem se dočetl, že s jeho vkládáním manipuloval pontifex maximus proto, aby jeho přátelé zůstali v úřadu déle, anebo aby byli (jeho?) nepřátelé dříve (z úřadu) vytlačeni. Tak Římané nežijící v Římě často nevěděli, jaké je datum.
Chápu to to tak, že se onen měsíc dlouhodobě vkládal každé dva nebo tři roky pravidelně, třeba třikrát ne, tak se za Caesara nashromáždilo těch 90 dnů. Ale přesně to nikdo neví, viz.

Na rodokmen jsem zvědavý.

Přídavky jsou pěkně zpracované. S "narozením" Krista vám to vychází. Ale nějak mi tam chybí zohlednění skutečnosti, že pontifikové přece jen někdy vkládali měsíc na vyrovnání. Nebo jsem to třeba nepochopil.

Já jsem trochu pohnul s aktualizací Rodokmenu Přemyslovců, ale nemám ještě dokončený komentář. Takže na webu bude až v některý následující den.

Krolmuse bych vážně nebral. Byla to počáteční doba archeologie obsahující hodně domýšlení a dosud málo vyzkoumaného.

Zajímavé je "dřevěna kaple, která byla umístěna před mostem v Pesku". Před mostem by mělo být na druhé straně Juditina mostu, tedy proti proudu. Ale tam nebylo Na písku. Že by byl stále míněn Kosmou zmiňovaný most, tedy ten přes zaniklé rameno, jak stále tvrdím? To by pak bylo "před mostem" na cestě od brodu a zároveň "Na písku", ale i na ostrově "pod mostem". Skutečný smysl, překvapivě "dřevěné kaple", by ale byl dán umístěním u tehdejšího předpokládaného přívozu od Platnéřské ulice někam severně od Juditina mostu. Těžko soudit podle stručných zmínek v pramenech bez doložení archeologickým výzkumem.