Pražský hrad

Franta: Díky za odkazy. Mám variantu půdorysu v Z. Měřínský (2006), ale on doplnil vlastní růžici a tak jsem si nebyl jistý, jestli je přesně. Zkusím se na to nezávazně podívat. Po dosavadním stanovování azimutů se trochu bojím, abych neuváděl zavádějící výsledky vzniklé nepřesnostmi převzatými od někoho jiného.

Kostel Na baště: Azimuty jsem korigoval u více kostelů. Neustále jsem se totiž průběžně vracel k podkladům a zjišťoval, že umožňují více možných určení azimutů, vzhledem k jejich malé přesnosti. Prostudoval jsem výsledky revizního výzkumu J. Frolíka z roku 1997 a je to jinak, nežli podle Borkovského. V seznamu kostelů jsem uvedl jen suché výsledky dvou fází podle původního určení Borkovského. Více bude v článku.

Mikulčice: Už jsem tu dříve zmiňoval, že jsem také zkoušel odečíst azimuty podle vykopávek z Google Earth. Jenže obrysy jsou rozostřené a hodnověrně se azimuty nedají stanovit, tak jsem toho radši zanechal. Poprosil jsem proto jednoho archeologa o poslání odkazu nebo kvalitního půdorysu zajímavého a zachovaného kostela v Kopčanech, neodpověděl ani po připomínce. Ptal jsem se také proto, že zrovna nejstarší mikulčický kostel I. a II. je zakrytý v pavilonu. Takže jsem nakonec došel k závěru, že jedině smysluplné je, se někdy vypravit na Moravu a pomocí GPS zaměřit vykopávky na místě.

Rotunda sv. Víta: Pořád jsem se v skrytu duše nemohl zbavit pocitu, že Hilbert musel k vychýlení os nějak dojít. Mám totiž takové obecné krédo, nepovažovat naše předchůdce za hlupáky, kteří dělali nepřesnosti a chyby. Vyplatilo se a v nočních hodinách jsem na to přišel. Opravdu byla severní apsida a tím i druhá rotunda vychýlena o +3,3 - +3,5 stupně. Půdorys jsem myslel tento. Naivní, ale nejstarší vyobrazení této rotundy je na Wolfenbütelských ilustracích. Já mám sice koupené kvalitní foto, ale je chráněno autorskými právy a tak ho sem nemohu dát. Je ale na zadní straně mé knihy.

Ještě ke kostelu Na baště - přečetl jsem si pořádně Borkovského text v PH v době př. knížat, knihu jsem sehnal teprve před měsícem. Starší kostel byl delší (857 oproti 815cm) a starší apsida byla o 41 cm předsunutá k východu oproti novější a byla lomená zaoblenými hranami, jedná se tedy zřejmě o onen světlý oblouk na našem nákresu. Nicméně jsem ani z popisu, ani z nákresu, ani z fotky nebyl schopen rozeznat půdorys starší lodě, ty vnitřní struktury (hrobka) jsou sice šikmo na nákresu, ne však na fotce.

Ještě, že máme tak vzorně nekomerční - vědecké, ba pavědecké pohnutky. Kdysi jsem stál na druhé straně bariéry a snažil se zabezpečit prodejní galerii proti stahování fotek, ale na print screen a snímače snapshotů jsem byl krátkej.

Jako každý den jsem jel kolem kostelíka na Zlíchově, který jsem považoval za barokizovaný románský, zaujal mě, že má severojižní osu (182°), před ním v té ose stojí sloup, je konečnou stanicí oné známé linie Petr-Jindřich-Longin-románský Petr-Pavel na Vyšehradě.
Ale chyba lávky, kostelík je dle kram zmiňován 1257 jako sv. Štěpán a údajně byl ještě v r. 1778 okrouhlý, tedy zřejmě rotunda. Odpadla mi tím jedna výjimka ;).

J.Cinert: já používám program pdf2html - ten převede pdf na html soubor, ve kterém jsou nalinkované jpg soubory extrahované z PDF. Je fakt, že v případě práce J. Mařikové extrahuje obrázky tak, že z jednoho obrázku vznikne více jpg souborů. V HTML souboru jsou ale zobrazeny tak, že tvoří jeden obrázek. Já bych ty kousky spojil v prohlížeči IrfanView, který používám, lze to tam docela snadno.

A nebo, pokud je k dispozici dostatečně velký monitor, je "vyfotím" na to používám program MWSnap

P.S. ještě bych se chtěl zeptat, vy se v tom nákresu kostela Na baště vyznáte, resp. co je ta starší fáze. Všiml jsem si, že jste postupně azimut v různých verzích měření měnil, ač na to Azor nemá vliv, mně ten vnitřní čtverec připadá natočený o cca 4° oproti velkému půdorysu. Ale kdyby to byl ten vnitřní čtverec, byl by vnitřní půdorys pomalu jak koupelna v paneláku, sotva 3x3 metry.

Jan Cinert: to téma mě zajímá, který z H. půdorysů máte na mysli?
Ve Windows je klávesa Print Screen, nevím jak v jiných operačních systémech... Koukám, že obrázek z té práce nepochází.
Azimuty jsem naměřil na Google Earth podle konzervovaných základů, s přesností jsem měl problém, ostatně viz ten odkaz, kde se lze přes Azor na mapu dostat. Velkomoravský kostel I tam nemám, ne? Jinak Mikulčice jsou číslovány podle Um. památek, obdobný nákres je tady: http://www.lovecpokladu.cz/home/sidla-velkomoravskych-knizat-i-1944.

Z. Homola: Kroužím apsidy rotund a díky Vaší fotografii severní apsidy jsem pochopil, proč v AA PH mají ostřejší oblouk. Dělají to poslední dva kameny na východě, které zřejmě byly vytlačeny ze své polohy při bourání rotundy a vytváření podlahy severní apsidy baziliky. Odchylka rotund byla opravdu velmi malá. Vůbec nechápu, jak mohl K. Hilbert vytvořit svůj půdorys s několika stupňovým vychýlením severní apsidy rotundy a hlavně, jak se mohl tak dlouho publikovat bez revize.

Zajímalo by mne, jak jste dokázal vytáhnout z práce J. Maříkové půdorys jižní apsidy K. Hilberta. Mě se daří jenom půlka, zřejmě ochrana proti okopírování, přitom pro vědeckou práci je to zásadní dokument.

Jak jste získal azimuty velkomoravských kostelů a který je kostel I.?

J. Čihák: Pro mne jsou atypické pouze kostely, které se vymykají úhlům mezi slunovraty, takže ten první odkazovaný je v normě a není zjevně ovlivněn urbanizací. Takže je použitelný.