Pražský hrad

Okopíroval jsem část článku o počátcích české státnosti. Autor se zabýval úvahami o podobě rotundy sv.Víta.
"Bohemie za knížete Vratislava byla již pevně zakotvena ve sféře vlivu římského episkopátu. Praha měla svého archipresbytera, dosazovaného biskupem z Řezna. Zřetelným odklonem od byzantských vlivů je Vratislavem založená bazilika sv. Jiří, architekturou i zasvěcením příslušející již k západnímu křesťanství. Stavba nového kostela (rotunda sv.Víta) ve stylu „velkomoravské“ rotundy knížetem Václavem tak pozbývá smyslu, zvláště pokud měl být zasvěcen patronu saských křesťanů, sv. Vítovi (podobnost jména se slovanským Svantovítem nemusí být čistě náhodná). Václav nemohl s darem od krále Jindřicha I. příliš otálet a možná se mu naskytla i příležitost, jak uspokojit svého ochránce a současně naplnit přání zesnulé báby Ludmily. Od ní mohl vědět, že v ruinách kostela spočívá někdo z předků. Svého děda však kníže Václav neznal a patrně jej nepamatoval ani jeho otec Vratislav, tzv. Přemysl přežíval pouze v legendárním podání vdovy Ludmily. Dostavba 35–40 let staré rotundy se jevila jako nejrychlejší a také politicky únosný akt v zájmu krále, proti kterému se nemohla postavit ani církev. Rok 929 tak nemusí být datem založení třetího kostela na Pražském hradě, ale záznamem jeho dostavby a nového vysvěcení. Důvod, že rotunda se v 10. a 11. století stala v Čechách tolik oblíbeným stavebním typem kostela, je pouze důsledek napodobování. Jednalo se přece o ústřední kostel knížecího hradu, po roce 976 také svatostánek pražského biskupa."

Frolík - profesionální archeologové to mají těžké, aby zvrátili dosavadní dogma, se kterým nesouhlasí, musí na rozdíl od nás mít pádné důkazy a obhájit je. JF se nerozpakuje napsat, že se vlastně nic neví a pochybnosti vyjadřuje velmi diplomaticky, což souvisí s tou seriosností.

Našel jsem si v Castrum pragense 6. pojednání o maltách v kostele P. Marie (Na baště), je tam krom půdorysu uvedeného ve Frolíkovi i příčný řez západními základy, ze kterého vůbec neplyne, že by nejnižší klasové zdivo bylo předsunuto směrem k západu, jak je na půdorysu, ba naopak začíná asi v půlce horní zdi. Hlavně pak je datováno do 11. století spolu s vrstvami nad ním, což je hodně divné. Chtělo by to kompletní dokumentaci revizního průzkumu.

Četl jsem si vaše nové pojednání o tomto kostele, víte o tom hodně, možná by stálo za to text trochu rozvést, protože ač jsem s věcí celkem obeznámen a četl jsem i v Bylo to jinak, není to pro mě moc srozumitelné. Konkrétně zda vyloučení, že by šlo o Bořivojův kostel plyne z předchozí věty nebo z údajů v BTJ, jak s tím je svázána následující věta o revizním výzkumu. Pak mi nejsou jasné ty tři versus dvě původní fáze - zdá se mi, že mezi oficiálním a vaším výkladem v tomto není rozpor.

Ještě mi nejsou jasné ty azimuty: Rotunda II. (76.9° - 71.1°), asi by se to mělo stručně vysvětlit..

Článek "Archeoastronomické datování předrománských kostelů" je umístěn na webu!

Z. Homola: Já nakonec došel u kostela Na baště k asi 69°. Těch 68,45° jsem původně stanovil podle obrázku se stávající architekturou, který jste mi poslal. Jenže jsem došel k tomu, že je to příliš malé a nedá se z toho vycházet.

Také považuji J. Frolíka za velmi zdatného, pracovitého atd., jehož popisy jsou určující. Vždy, podle publikací, mi jenom vadilo, že jako archeolog příliš přijímá tzv. oficiální výklad historiků.

Problém je ještě v tom, že vnitřní stěny kostela byly "čisté", čili ty byly vytyčovány. Například u kostela v Kopčanech, který by mne tak zajímal, jsem došel k poznatku, že zde mohly být vnitřní stěny vytyčeny samostatně, takže nebyla nejprve vytyčena osa kostela.

Franta: Předběžně vychází u mikulčického kostela II. toto:
novoluní - 5. 10. 826 a 845
úplněk - 5. 10. 830, 849 a 2. 3. 850
Kostel I. jsem vypustil, protože na čáře azimutu byla hradba neznámé výšky a vzniká otázka jak k tomu tehdy přistupovali.

Na Frolíka jsem zapomněl, oskenoval jsem si ho a měřil úhly na PC. Podle jeho růžice mi vyšlo 69.88° pro starší fázi, 68.8° pro novou, pokud měříme zachované severní strany. Frolík však zdá se předpokládá, že starší stavba byla trochu lichoběžníková a tudíž souběžná s mladší - dle dokreslených jižních stran, které jsou nedostupné. Zřejmě proto, že západní strany jsou souběžné.
Ono jde jen o základy, vlastní stavba mohla být přesněji pravoúhlá i u starší fáze.
Takže bych se spíš přikláněl k tomu, že stavby byly souběžné a měly oněch 68.8 (nebo 68.45 dle vašeho měření). Pečlivosti Frolíka důvěřuji, shodou okolností jsem s ním chodil 9 let do třídy a další čtyři do vedlejší a byl to naprosto seriosní a pečlivý člověk.

Franta: Díky za odkazy. Mám variantu půdorysu v Z. Měřínský (2006), ale on doplnil vlastní růžici a tak jsem si nebyl jistý, jestli je přesně. Zkusím se na to nezávazně podívat. Po dosavadním stanovování azimutů se trochu bojím, abych neuváděl zavádějící výsledky vzniklé nepřesnostmi převzatými od někoho jiného.

Kostel Na baště: Azimuty jsem korigoval u více kostelů. Neustále jsem se totiž průběžně vracel k podkladům a zjišťoval, že umožňují více možných určení azimutů, vzhledem k jejich malé přesnosti. Prostudoval jsem výsledky revizního výzkumu J. Frolíka z roku 1997 a je to jinak, nežli podle Borkovského. V seznamu kostelů jsem uvedl jen suché výsledky dvou fází podle původního určení Borkovského. Více bude v článku.

Mikulčice: Už jsem tu dříve zmiňoval, že jsem také zkoušel odečíst azimuty podle vykopávek z Google Earth. Jenže obrysy jsou rozostřené a hodnověrně se azimuty nedají stanovit, tak jsem toho radši zanechal. Poprosil jsem proto jednoho archeologa o poslání odkazu nebo kvalitního půdorysu zajímavého a zachovaného kostela v Kopčanech, neodpověděl ani po připomínce. Ptal jsem se také proto, že zrovna nejstarší mikulčický kostel I. a II. je zakrytý v pavilonu. Takže jsem nakonec došel k závěru, že jedině smysluplné je, se někdy vypravit na Moravu a pomocí GPS zaměřit vykopávky na místě.

Rotunda sv. Víta: Pořád jsem se v skrytu duše nemohl zbavit pocitu, že Hilbert musel k vychýlení os nějak dojít. Mám totiž takové obecné krédo, nepovažovat naše předchůdce za hlupáky, kteří dělali nepřesnosti a chyby. Vyplatilo se a v nočních hodinách jsem na to přišel. Opravdu byla severní apsida a tím i druhá rotunda vychýlena o +3,3 - +3,5 stupně. Půdorys jsem myslel tento. Naivní, ale nejstarší vyobrazení této rotundy je na Wolfenbütelských ilustracích. Já mám sice koupené kvalitní foto, ale je chráněno autorskými právy a tak ho sem nemohu dát. Je ale na zadní straně mé knihy.

Ještě ke kostelu Na baště - přečetl jsem si pořádně Borkovského text v PH v době př. knížat, knihu jsem sehnal teprve před měsícem. Starší kostel byl delší (857 oproti 815cm) a starší apsida byla o 41 cm předsunutá k východu oproti novější a byla lomená zaoblenými hranami, jedná se tedy zřejmě o onen světlý oblouk na našem nákresu. Nicméně jsem ani z popisu, ani z nákresu, ani z fotky nebyl schopen rozeznat půdorys starší lodě, ty vnitřní struktury (hrobka) jsou sice šikmo na nákresu, ne však na fotce.

Ještě, že máme tak vzorně nekomerční - vědecké, ba pavědecké pohnutky. Kdysi jsem stál na druhé straně bariéry a snažil se zabezpečit prodejní galerii proti stahování fotek, ale na print screen a snímače snapshotů jsem byl krátkej.

Jako každý den jsem jel kolem kostelíka na Zlíchově, který jsem považoval za barokizovaný románský, zaujal mě, že má severojižní osu (182°), před ním v té ose stojí sloup, je konečnou stanicí oné známé linie Petr-Jindřich-Longin-románský Petr-Pavel na Vyšehradě.
Ale chyba lávky, kostelík je dle kram zmiňován 1257 jako sv. Štěpán a údajně byl ještě v r. 1778 okrouhlý, tedy zřejmě rotunda. Odpadla mi tím jedna výjimka ;).

J.Cinert: já používám program pdf2html - ten převede pdf na html soubor, ve kterém jsou nalinkované jpg soubory extrahované z PDF. Je fakt, že v případě práce J. Mařikové extrahuje obrázky tak, že z jednoho obrázku vznikne více jpg souborů. V HTML souboru jsou ale zobrazeny tak, že tvoří jeden obrázek. Já bych ty kousky spojil v prohlížeči IrfanView, který používám, lze to tam docela snadno.

A nebo, pokud je k dispozici dostatečně velký monitor, je "vyfotím" na to používám program MWSnap