Jan Cinert (Neděle 30. ledna 2011)
Teď už překlepy nejsou. Nesouhlasné zdivo jste pochopil dobře v Hilbertově náčrtku. V AA PH je to už jen blok zdiva vlevo od hrobu K1, který míří jižní stranou do výklenku v rohu apsidy a lodi. Totéž, podle mne, bylo i na opačné straně. Tím je určena osa jižní apsidy.

ZH (Neděle 30. ledna 2011)
Přiznám se, že pořád nerozumím. Leda by v 76.9° - 71.1° byl překlep. Pořád vlastně nevím, které je to nesouhlasné zdivo s azimutem 70.3 (který je blízký ose katedrály).
Nejsem si taky jist, zda se lze v Hilbertově náčrtu spolehnout na přesnost v desetinách stupně; a jediné, co jsem našel v AA - celkový půdorys katedrály - moc podrobností v kapli sv. Václava nezobrazuje.

Jan Cinert (Neděle 30. ledna 2011)
Z. Homola: Kdyby jste níže uvedenému nerozumněl, tak si z toho nic nedělejte. Napsal jsem to špatně, protože jsem velký nepořádník v poznámkách. Zakreslení "nesouhlasného zdiva" v AA PH umožňuje stanovit jeho azimut na 70,3°, podle toho je azimut osy větší apsidy 160,3°, zatímco menší je 163,9°. Jestliže se na osu 160,3° nasadí osy východní, severní a západní apsidy II. rotundy v pravých úhlech, vznikne mezi azimuty obou rotund rovněž rozdíl 3,3°. Zbytek zdiva lodi však říká, že by to mohlo být ještě o 0,2° stupně více.

Jan Cinert (Neděle 30. ledna 2011)
Z. Homola: Děkuji za doplnění. Podle mne byla jižní apsida tímto zdivem provizorně zazděna během výstavby baziliky. Takže je jím také určeno natočení apsidy. Podle AA PH lze z azimutu 74° ubrat ještě 0,2°. Rozdíl mezi azimutem I. rotundy 73,6° a 73,8° pak ve výsledku dělá i diferenci v azimutu II. rotundy 76.9° - 71.1°. Asi za týden snad bude samostatný článek o obou rotundách i s obrázky. Dříve jsem zde napsal, že Vaše Bořivojova rotunda by měla být větší. Bral jsem to rychle od oka. Došel jsem k obdobné velikosti, takže blahopřeji k prvenství! Spojení půlek Hilbertova půdorysu šlo ve PhotoShopu opravdu velmi snadno.

ZH (Neděle 30. ledna 2011)
Abych nebyl fouňa, doplnil jsem do stávajícího obrázku nesouhlasné zdivo (jestli chápu, které to je). Autorský zákon to opravdu umožňuje pro vědecké a odborné účely, pramen jsem uvedl do IPTC info. Ale neuvádějte mě.

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Zapomněl jsem, že jsem nalezený azimut ještě porovnával s uvedeným půdorysem s růžicí. Stanovení svátku sv. Hypolita již v 4. století jsem nalezl někde jinde, ale už nevím kde.

Tak já si s tím nějak poradím se spolužákovou pomocí ve PhotoShopu. Chápu Vás, je to těžké jen tak využít práce někoho jiného, byť to není pro komerční účely.

ZH (Sobota 29. ledna 2011)
Na těch znojemských stránkách je taky http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/planky/003.jpg, tam mi podle růžice vyšel azimut cca 111° (podle jižní zdi). Hypolit: http://catholica.cz/ hledat: Hippolyt, wiki.

Co se týče Hilbertova plánku, je nakonec opravdu z té dis. práce, naschvál jsem ho dal hodně rozmazaný a jenom pro potřeby naší diskuse. Hilbertovi sice již zanikla autorská práva, ale nerad bych v tom figuroval, myslím, že si historici považují, když v těch tunách neuspořádaného dokumentačního materiálu něco najdou. Mám asi dva programy pro Windows, kde lze měřit úhly, pod Macem vím jen o PhotoShopu.

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Pozór oprava: Azimut "nesouhlasného" zdiva je kolmý na vychýlenou osu jižní apsidy rotundy II.!

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Franta: Vlastně jste mě přivedl k tomu, o čem se níže píše. Měl bych se o výsledku L. E. Havlíka zmínit v článku, aby čtenář netápal. Nechci za každou cenu někoho shazovat, pokud notoricky totéž nečiní jiným (Třeštík a spol. proti Vlčkovi), tak jsem se zmínil jen v této diskuzi. Nějak diplomaticky to tam přidám.

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Franta: Na tohle jsem tady už poukazoval, snad jako součást prvního seznamu kostelů, s tím, jak se liší skutečnost od opakovaného názoru renomovaného historika. Azimut podélného znojemského kostela jsem odměřil takto. Na Google Earth jsem zjistil azimut stávající stodoly a k němu připočetl úhlový rozdíl mezi stodolou (to světle šedé) a kostelem podle uvedeného půdorysu. Podle mých informací je od 4. století svátek sv. Hypolita 13. 8., nikoliv 2. 12.

Z. Homola: Je to opravdu dilema. Já mám navíc potíž v tom, že ať řeším cokoliv, většinou je to pořád o těch samých nesrovnalostech. Proto ta preventivní snaha neopakovat obšírně pořád to samé. Jestli přesto bude komukoliv připadat něco nedostatečně vysvětlené, tak prosím o připomínku. Já za to budu jenom vděčný.

Budete-li souhlasit, použil bych Vaše doplnění azimutů v půdorysu K. Hilberta v zamýšleném článku o rotundách sv. Víta. Mohu v takovém případě ještě poprosit o doplnění azimutu "nesouhlasného zdiva"? Nechci do toho šahat, aby to bylo Vaše autorské dílo. Tento azimut je souhlasný s azimutem rotundy II.

Franta (Sobota 29. ledna 2011)
Jan Cinert:
všiml jste si tohoto textu:

Existují indicie, díky kterým je možné s velkou dávkou pravděpodobnosti určit také původní zasvěcení objevené církevní stavby. Raně středověké kostely byly totiž zakládány podle přesně stanoveného postupu. Ten určoval, že chrám má svou delší osou směřovat na místo, kde vychází slunce v den svátku toho svatého,
jemuž má být kostel zasvěcen. Podle zjištění historika L. E. Havlíka míří delší osa hradišťského kostelíku tam, kde slunce vychází 7. prosince. Po odečtení pětidenního rozdílu, který vznikl v 16. století přechodem na současný (gregoriánský) kalendář, získáme datum 2. prosince, což je svátek sv. Hypolita. Právě tomuto patronu je zasvěcen dodnes stojící chrám hradišťského proboštství.
Místní tradice napovídá, že původně stával kostel s tímto zasvěcením jinde na Hradišti. Je proto možné, že právě stavba, jejíž základy byly odkryty, může být oním původním chrámem sv. Hypolita.

pochází ze stránek, na které odkazujete:
http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/kostel1V.html

Wikipedia uvádí toto:

Na základě přesně změřené orientace podélné osy tzv. kostela č. I na Hradišti (která by měla směřovat k místu východu slunce v den založení kostela) dospěl moravský historik Lubomír E. Havlík k názoru, že kostel mohl být založen v den svátku sv. Hypolita (2. prosince) a tudíž byl dle něj zasvěcen sv. Hypolitovi. Tomuto světci je zasvěcen dodnes stojící chrám v centrální části Hradiště, na nějž bylo patrocinium podle Havlíka přeneseno po zániku tzv. kostela č. I.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_I_%28Znojmo-Hradi%C5%A1t%C4%9B%29

Obrázek, který jste převzal do článku není orientovaný podle světových stran. Jakési orientace se mu dostalo zakreslením osy kostela a uvedením jejího azimutu, tedy 111,2°
Podle Wikipedie byla orientace osy kostela přesně změřena. Zřejmě na základě tohoto měření dospěl L.E.Havlík k zjištění, že: "míří delší osa hradišťského kostelíku tam, kde slunce vychází 7. prosince". Azimut východu Slunce okolo 110 stupňů je notoricky :-) známá hodnota, která odpovídá Samainu (tedy Dušičkám).
Azor pro 7.12.2000 (což odpovídá asi tak publikaci Havlíkovy práce:

HAVLÍK, Lubomír, E.: Toto sole oriente. K identifikaci patrocínií zaniklých raněstředověkých kostelů. In: Slavia Antiqua XXXIX, Warszava, 1998, s. 20 - 66. (Práce vyšla také In: Moravský historický sborník - Ročenka Moravského národního kongresu 1996/98, Brno, 1998, s. 7 - 50.

vypočítá pro Znojmo azimut 125°. Řekl bych, že "mezi přesným změřením orientace osy kostela" a "111,2°" to vypadá na časový rozdíl jednoho měsíce.

ZH (Sobota 29. ledna 2011)
Opravil jsem doufám počítadla, kapacitu zvýšil. Možná je to zbytečná buzerace, guestbook jsem převzal z jiných svých stránek, kde by byly dlouhé příspěvky nežádoucí. Omlouvám se za komplikace.

Když jsem studoval, zjistil jsem, že tehdy platné učebnice jsou vlastně jen stručným výtahem ze starších obsáhlých, kupodivu jsem se snáze naučil tu třikrát obsáhlejší, kde byly vypsány kontexty, takže se to dalo logicky uchopit. Pravda, že spolužačkám, které se učily nazpaměť, se asi lépe učily ty stručné verze.
Zejména, když se jedná o revoluční (nechci zas dráždit komunisty zneužitým slovem ;)) text, a to, co si člověk má domyslet, je taky z toho ranku, se přimlouvám, aby to bylo psáno polopatě. I když to zas může čtenáře svým objemem odradit, no, je to dilema.

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
P. s. Počítadlo znaků určujících velikost textu není přesné. Už se mi stalo podruhé, že mi zbýval ještě jeden znak, ale text nebyl přijat. Musel jsem ještě ubrat jedno slovo.

Jan Cinert (Sobota 29. ledna 2011)
Přátelé nezlobte se, ale takovou literaturu já již vyloženě nesnáším. Její podstatou je přimíchání trochu záhadologična s "novými odhaleními" že Kosmas od někud opisoval, do oficiálního výkladu a datace. To jenom zamotává hlavu.
Už dávno si historici všimli, že postavení rotundy Václavem nemá logiku, protože tak měl učinit hned po dostavění kostela sv. Jiří. Nelze pak nalézt přijatelné vysvětlení proč by to měl činit. Zůstává tedy zdůvodněním pouze "rámě sv. Víta" přijaté od Jindřicha I. v roce 929. O relikvii je zmínka až, tuším, ze 13. století a pak v Kristiánově legendě z poč. 14. století. Celé je to pak nesmyslné. Není jednoduší se na to vykašlat a vycházet ze skutečně jasných informací a logického uvažování?

Kostel Na baště: Vždycky mám problém jak něco napsat tak, abych se někoho nedotkl uváděním známých a tím přebytečných informací a zároveň aby text byl dostatečně srozumitelný. Včera jsem se například podíval na článek "Kněžna Drahomíra, Stodorany a Drahůš". V době vzniku mi připadal celkem jasný, nyní jsem viděl, že je to docela slušný zmatek a je dobré ho celkově upravit. Proto jsem vděčný za jakoukoliv připomínku k doladění výstižnosti textu. Nějak poznatky o kostelu Na baště doplním.
Jestliže Bořivoj postavil první rotundu P. Marie, tak nemohl zároveň postavit první podélný kostel, snad také P. Marie. Tím je dáno, že tak mohl učinit pouze jeho předchůdce, jestliže druhou fázi postavil jeho syn Spytihněv. Z revizního výzkumu vyplývá, že dosavadní fáze I. je vlastně dvěmi fázemi. Tím se pouze mění přiřazení stavebníků k jednotlivým fázím (nyní třem), nikoliv jejich posloupnost. Ve své knize jsem ještě vycházel z uváděného přiřazení poslední fáze ke Spytihněvovi. V tom jsem se mýlil, ale na celkové teorii to nic nemění. Proto není rozpor mezi mojí teorií a novým stanovením jednotlivých fází.
Řez základy západní zdi nemám. Klasové zdivo se zpravidla používalo jako nejnižší základová vrstva. To proto, aby neklouzalo po povrchu, jako by to dělalo vodorovné položení kamenů. Nedělali to však všichni, takže se jednalo osobní zkušenost, pouze někdy dále předávanou a uplatňovanou. Potom by zmíněné klasové zdivo mělo být nejnižší vrstvou kostela z 11. století, čili původní fáze II., nyní posledního kostela, který s námi sledovaným obdobím nemá nic společného. To je stejné jako závěr J. Frolíka. Jenže on k tomu přidává, že pak není jisté, jestli ostatky Spytihněva jsou skutečně jeho. Jak ze všeho vyplývá, není k pochybnostem důvod, jestliže se vzdáme víry v postavení kostela Na baště Bořivojem.
Rotunda II.: Už je dáno, že udělám o rotundách samostatný článek, aby vysvětlení bylo dostatečné. Azimut 76.9°-71.1° je výsledkem zohlednění detailů. Ten který zřejmě ovlivnil již K. Hilberta, je zbytek vnější stěny lodi vlevo od jižní apsidy. Je vychýlený od rekonstruované lodi vycházející z uvažované souměrnosti obou rotund. Druhým je průběh "nesuhlasného zdiva" pod Vaším doplněným azimutem maltové kry 76,2°. Vpravo mělo také končit v koutě zdi.

ZH (Sobota 29. ledna 2011)
Dovolil jsem si vyhledat text a neuvedeného autora (asi Radek Míka) na http://www.e-vsudybyl.cz/pocatky-nasi-statnosti/ č. 12, abchom příliš nehřešili proti autorskému zákonu. Je to pěkně napsáno.