Pražský hrad

Narazil jsem na stránky s množstvím obrazového materiálu (viz), při troše šikovnosti lze záměnou čísel v adrese přejít na jiná období.
Tady je ona fotka z Borkovského výzkumu kostelíku na baště, kdo ji nemá k dispozici, a povídání jmk.

Můžu se zeptat, odkud čerpáte? Znám ještě toto. Podzemí kaple je pod zámkem, kdyby se mi ale podařilo se tam dostat, abych měl podklady a věděl co dokumentovat.

Mimochodem, kdyby byla rotunda od počátku čtyřapsidová a centrální, proč by ji stavěli tak divně ve svahu nad studánkou, když tam měli lepší místa, v čele s akrem, kde pak byla kaple sv. Mořice. Někde jsem četl, že kvůli lepší viditelnosti z města, skrze svatováclavskou rokli, to ale není přesvědčivé, naopak to místo s Mořicem by bylo vidět lépe.

Zkrátka by bylo úplně nejlepší tam vlézt a osobně vše prověřit. Zatím nezbývá, nežli vycházet z toho, co je k dispozici. Ještě jsem zapomněl na jednu nesrovnalost v Hilbertově náčrtku. Na pravém ukončení vnitřního prstence byl samostatný tzv. základ oltáře 12 apoštolů. Jeho severní hrana byla trochu pootočená oproti ukončení vlastního vnitřního prstence, který vyčuhoval ještě trochu severněji. Na náčrtku je zdivo prstence ukončeno tak, jako by se jednalo o ukončení základu oltáře, čili kus zdiva zde chybí. Jestliže Hilbert zakreslil nesouhlasné zdivo omylem podle základu oltáře namísto skutečného konce zdi vnitřního prstence, tak se mu to celé posunulo k jihu. Obě hrany jsou vidět i v AA PH.

Nedůvěřoval jsem spíše geodetické firmě, která pracovala pro AA, našel jsem už více nepřesností a bojím se, zda pro ně to podzemí kaple nebyla jen hromada kamení. Jako doklad jsem uvedl ten nedbale zakreslený sloup.

Hilbert asi napůl archeologicky myslel, u něj je zas nebezpečí, že mohl vidět trávu růst.
Pravda, že ten kus oblouku zdiva lodi rotundy, který zakreslil, nasvědčuje většímu poloměru (ten mimochodem odpovídá té mé spekulativní největší rotundě, které jsem mezitím přestal věřit ;)). Ale nevíme, jak to zdivo v praxi vypadá, jestli jsou to neomítnuté polozborcené kvádry, tak se z toho asi nic moc o azimutu a poloměru usuzovat nedá.

Vím, že je to pohyb po velmi tenkém ledě. Je také jasné, že archeolog by při zaměřování asi postupoval trochu jinak. Jenže, jakkoliv je Hilbertův náčrtek hodně pracovní, musel musel být vytvořen po vynesení kót ze zaměření. To se zase při pohledu s lešení na vykopávky nedělá. Navíc je tady ten zachovaný kousek zdi lodi. Kdyby se podle něj vynesl půdorys lodi, tak vyjde její průměr příliš velký, aby se k němu mohla přiřadit severní apsida. Jediné řešení pak je, že střed lodi byl posunut k západu.

No nevím, Hilbert to měl jako na talíři, pokud ty betonové pilíře a strop pak dělal on. Koukal jsem na svoji fotku podzemí, ten severovýchodní betonový pilíř nepodpírá pochopitelně betonový trám excentricky, ale je normálně v ose, na rozdíl od AA nákresu. Tak kdoví, jestli dnešní geodeti přikládali význam azimutu nějakého nepravidelného zdiva, když je nenapadlo zakreslit jeho protějšek. Vycítil jsem, že ta týmová spolupráce geodetické firmy a archeologů možná úplně kongeniální nebyla.

Tady jsem začal povšimnutím si, že Hilbert má hroby posunuté blíže k jižní apsidě. Přitom maltovou kru s oblázky má umístěnou správně, rovná hrana byla okrajem hrobu K1. Zároveň má kru natočenou oproti hraně hrobu. Navíc jižní hrana hrobu K1 je nakreslena duplicitně a opět šikměji, ale na druhou stranu. Z toho jsem usoudil, že právě zde si Hilbert nebyl jistý a nepasovaly mu míry s ůhlama dohromady. Právě ten jeho posun hrobů je obdobou posunu pravého bloku nesouhlasného zdiva více k jihu. Zde asi je původ jeho chyby, tedy rozdíl v měření z pravé a levé strany.

Aha. Ten blok v AA je podle mého měření přesně shodný se severní vnější stěnou kaple sv. Václava, ale dejme tomu má 70.3°. V Hilbertovi má ale cca 74°, je pravda trochu prohnutý, ale zase je zakreslen i ten symetrický protilehlý blok. Srovnání. Čemu věřit, ale podle fotek, které mám z podzemí kaple, je snad ten blok dostupný, takže je asi nově zaměřen (?). Pokud je ale diference 4°, dá se něčemu věřit?

Teď už překlepy nejsou. Nesouhlasné zdivo jste pochopil dobře v Hilbertově náčrtku. V AA PH je to už jen blok zdiva vlevo od hrobu K1, který míří jižní stranou do výklenku v rohu apsidy a lodi. Totéž, podle mne, bylo i na opačné straně. Tím je určena osa jižní apsidy.

Přiznám se, že pořád nerozumím. Leda by v 76.9° - 71.1° byl překlep. Pořád vlastně nevím, které je to nesouhlasné zdivo s azimutem 70.3 (který je blízký ose katedrály).
Nejsem si taky jist, zda se lze v Hilbertově náčrtu spolehnout na přesnost v desetinách stupně; a jediné, co jsem našel v AA - celkový půdorys katedrály - moc podrobností v kapli sv. Václava nezobrazuje.

Z. Homola: Kdyby jste níže uvedenému nerozumněl, tak si z toho nic nedělejte. Napsal jsem to špatně, protože jsem velký nepořádník v poznámkách. Zakreslení "nesouhlasného zdiva" v AA PH umožňuje stanovit jeho azimut na 70,3°, podle toho je azimut osy větší apsidy 160,3°, zatímco menší je 163,9°. Jestliže se na osu 160,3° nasadí osy východní, severní a západní apsidy II. rotundy v pravých úhlech, vznikne mezi azimuty obou rotund rovněž rozdíl 3,3°. Zbytek zdiva lodi však říká, že by to mohlo být ještě o 0,2° stupně více.

Z. Homola: Děkuji za doplnění. Podle mne byla jižní apsida tímto zdivem provizorně zazděna během výstavby baziliky. Takže je jím také určeno natočení apsidy. Podle AA PH lze z azimutu 74° ubrat ještě 0,2°. Rozdíl mezi azimutem I. rotundy 73,6° a 73,8° pak ve výsledku dělá i diferenci v azimutu II. rotundy 76.9° - 71.1°. Asi za týden snad bude samostatný článek o obou rotundách i s obrázky. Dříve jsem zde napsal, že Vaše Bořivojova rotunda by měla být větší. Bral jsem to rychle od oka. Došel jsem k obdobné velikosti, takže blahopřeji k prvenství! Spojení půlek Hilbertova půdorysu šlo ve PhotoShopu opravdu velmi snadno.

Abych nebyl fouňa, doplnil jsem do stávajícího obrázku nesouhlasné zdivo (jestli chápu, které to je). Autorský zákon to opravdu umožňuje pro vědecké a odborné účely, pramen jsem uvedl do IPTC info. Ale neuvádějte mě.

Zapomněl jsem, že jsem nalezený azimut ještě porovnával s uvedeným půdorysem s růžicí. Stanovení svátku sv. Hypolita již v 4. století jsem nalezl někde jinde, ale už nevím kde.

Tak já si s tím nějak poradím se spolužákovou pomocí ve PhotoShopu. Chápu Vás, je to těžké jen tak využít práce někoho jiného, byť to není pro komerční účely.

Na těch znojemských stránkách je taky http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/planky/003.jpg, tam mi podle růžice vyšel azimut cca 111° (podle jižní zdi). Hypolit: http://catholica.cz/ hledat: Hippolyt, wiki.

Co se týče Hilbertova plánku, je nakonec opravdu z té dis. práce, naschvál jsem ho dal hodně rozmazaný a jenom pro potřeby naší diskuse. Hilbertovi sice již zanikla autorská práva, ale nerad bych v tom figuroval, myslím, že si historici považují, když v těch tunách neuspořádaného dokumentačního materiálu něco najdou. Mám asi dva programy pro Windows, kde lze měřit úhly, pod Macem vím jen o PhotoShopu.