Pražský hrad

Díky za posudek. Také jsem si myslel, že pro 10. století Kosmas moc informací neměl, byť bylo podezřelé, že odkazuje na legendy a nějak se vyvléká ze zodpovědnosti, obzvláště u významné vlády Boleslava I. Nicméně teď to vidím tak, že pro 10. století nemusel mít zas tak podrobné zprávy, ale 11. století záměrně falšoval, protože údaje musel znát.

Obrázek je určený zároveň pro knihu, tak proslavenou sliby o jejím dokončení. Proto patkové písmo, ale ještě ho trochu vylepšuji pro web a znovu nahraji. Problémy jsou s jeho rozměrem. Na mé stránky lze vkládat jen Jpg a Png.

Dík za avízo. Je to velké a důmyslné dílo, které však já absolutně nedovedu pojmout a posoudit.
Měl jsem zato, že Kosmas sestavil rodokmen jak uměl, protože zkrátka našinec těžko analyzuje starší rodové vztahy; a proto je prostor pro revizi. Že to mohl úmyslně falšovat, to mě nenapadlo.

Jen technická poznámka: i když obrázek lupou zvětším, je na mé obrazovce s velkým rozlišením písmo moc droboučké. Samozřejmě, když zobrazím samotný obrázek a zvětším na maximum, je dostatečně velký, možná až zbytečně. To ale málokoho nezkušeného napadne.
Můžou se vymyslet nebo vygooglit různé krkolomné programátorské finty, ale nejjednodušší je možnost navíc zobrazení v pdf. Anebo navíc přímý odkaz na originál. Typografové uvádějí, že pro obrazovky je výhodnější bezpatkové písmo, i když možná v době vysokých rozlišení obrazovek toto už důležitost ztrácí.
Ale fandím vám, aby to bez předpojatosti diskutoval někdo povolaný.

No most přes celou řeku tam pochopitelně přinejmenším za Kosmy byl, akorát teď nemohu najít dobové románské ortofoto. Ale o tom jsme už polemizovali a nechci Vás dráždit, protože chci drobnou službu, jestli byste nezkontroloval tyto tři odstavce. ;-)

Vycházím z Borkovského monografie Svatojiřská baizlika a z Frolíkovy stati o Anně-Marii v CP3. Hlavně že Borkovský s jistotou píše o románském a předrománském zdivu kaple P. Marie, a Frolík tam skoro žádné předrománské prvky nenašel, i když to nijak podrobněji nediskutuje, jen píše, že se Borkovský nechal strhnout představou, že Mladin (ostatně není dle E. Vlčka Mlady) hrob musel být obestavěn zděnou kaplí. Na Borkovského nákresu v CP3 je předrománské zdivo, resp. z 10.-11. st., jasně nadepsáno.

Ten Heidenwall je obvyklé opevnění severních Slovanů a odolnost proti povodním je až druhotná, protože se jedná o blatný typ opevnění. U nás Slované stavěli jen výšinná opevnění na kopcích.

Přislíbil jsem před časem vložení doplněného rodokmenu Přemyslovců na web. Omlouvám se, ale vzpoměl jsem si ještě na jednu skutečnost a pak mi do toho vlétlo něco jiného, takže později.

Potápěči zase zkoumají Juditin most s naivní představou, že najdou i zbytky "dřevěné lávky", která prý byla tím vymyšleným dřevěným mostem přes řeku podle tzv. Kristánovy legendy ze 14. století. Určitým posunem k lepšímu, je zakreslení malostranského konce tohoto dřevěného mostu podle mého obrázku na webu a není zakreslení zcela libovolné a nesmyslné, jako v minulosti. Snad dojde také konečně na změření pilíře úseku přes řeku Juditina mostu a přestane se opakovat nemožné tvrzení o šířce Juditina mostu kolem sedmi metrů namísto správně kolem 10 metrů. Tady.

No já tak bájil.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.

Dík za hypotézu.

Už jsme mluvili o tom, že když se (za Keltů?) na Petříně vyčerpaly zásoby uhlí, plavily se sem vory, aby se v milířích dělalo dřevěné uhlí, na kterém se pak pražila petřínská železná ruda (z toho obřího lomu, který vykusuje kopec jakožto dnešní Semninářská zahrada), a ty klády, tedy prahy, byly charakteristické pro to místo, stejně jako struska, tedy řekněme výpraha či praha? ;-)

Loni jsem zmínil o zaniklých pražských ostrovech, které skončily pod navážkami. Ve středověké Praze bývalo více povodňových naplavenin různého tvaru a velikosti. Mohly být osídleny, chráněny protipovodňovými valy a pospojovány můstky a hrázkami. Ve městě Oldenburg byl nalezen val středověké pobřežní pevnosti, která asi sloužila ke kontrole brodu. Třeba takové středověké opevnění bylo i v Praze a pak ho odnesly velké povodně.

Deichatlas 1625-6
Článek
Wikipedia

Dík, že jste se tomu věnoval.
Co se týče mercedinia, teď jsem se dočetl, že s jeho vkládáním manipuloval pontifex maximus proto, aby jeho přátelé zůstali v úřadu déle, anebo aby byli (jeho?) nepřátelé dříve (z úřadu) vytlačeni. Tak Římané nežijící v Římě často nevěděli, jaké je datum.
Chápu to to tak, že se onen měsíc dlouhodobě vkládal každé dva nebo tři roky pravidelně, třeba třikrát ne, tak se za Caesara nashromáždilo těch 90 dnů. Ale přesně to nikdo neví, viz.

Na rodokmen jsem zvědavý.

Přídavky jsou pěkně zpracované. S "narozením" Krista vám to vychází. Ale nějak mi tam chybí zohlednění skutečnosti, že pontifikové přece jen někdy vkládali měsíc na vyrovnání. Nebo jsem to třeba nepochopil.

Já jsem trochu pohnul s aktualizací Rodokmenu Přemyslovců, ale nemám ještě dokončený komentář. Takže na webu bude až v některý následující den.