Pražský hrad

Ale nevím, proč by kvůli tomu měla být rotunda nakřivo, když se mi ostatně zdá, že nakřivo nebyla.

Mimochodem, ty hroby K1 a K2 jsou v půdorysech různých autorů kresleny různě orientované. Jsou pod tím tzv. nesouhlasným zdivem, které je pod lodí rotundy spojené s větší apsidou, předpokládám tedy, že patří k fázi té menší starší apsidy. V těch Hilbertových náčrtcích mají hroby azimut cca 74,7°, Osa větší a menší apsidy se zdá být společná, na jednom náčrtku 74,6, na druhém 73,7, ale viděli jsme, jak je to vachrlaté, zkrátka se K1 a K2 zdají být kolmé na osu obou apsid.
Po obligátní východní a hypotetické západní apsidě nezbylo prakticky nic, snad zlomek zdiva na západě, který je dnes nedostupný, každopádně nedovoluje upřesnit umístění té západní apsidy.
Jediným vodítkem je, zda osa jižních apsid míří do osy severní apsidy, nebo ne. Mě vychází, že ano, přičemž se mi nezdá, že by kdekoli byl zachovaný severní oblouk apsidy vykreslen nějak pečlivě, jediným vodítkem je se postavit, jak jsem to udělal, do myšleného středu oblouku, měl jsem subjektivní pocit, že se ten střed dá určit s přesností na decimetr - stopu úhlopříčně od rohu základu sloupu katedrály. Potíž je, kde ten roh správně je, pokud je správně v AA, vychází mi, že ta osa (mezi jižní a severní apsidou rotundy) zalomená není.

Kupole tak velká být mohla. Stavbu jistě prováděla cizí stavební huť se zkušenostmi.

Na rekonstrukci rotundy v AA PH bych už moc nekoukal. Doba se mění a my se musíme měnit s ní. K vychýlení jižní apsidy byl řádný důvod. Před původní jižní apsidou se nacházel hrob prvního zakladatele Bořivoje, na jehož politickou a liturgickou orientaci Boleslav navazoval.

Je reálné, aby tehdy udělali 13 m širokou klenbu?

Koukal jsem do AA, tam je taky spojnice středů apsid rotundy odkloněná o 5° proti katedrále. Mimochodem jejich nákres není severojižně orientovaný, jak by se v dnešní době dalo čekat, ale je natočen o těch 7,2° dle tereziánských katastrálních map.

Moc se mi nezdá, že kdyby stavěli centrální rotundu do kříže, že by mírnixtýrnix jednu apsidu uhnuli, když k tomu nebyl pořádný důvod.

J. Čihák: Možnost, že by rotunda měla vnitřní ochoz podle J. Cibulky byla již tehdy vyvrácena. Jenže on nakreslil hezký idealizovaný obrázek hodící se do publikací, a tak byl hojně používán. Dokonce ještě zcela nekriticky D. Třeštíkem v roce 1997. Druhý příklad je v zásadě správný. Jenom tam nemohla být lucerna, protože ty se používaly až koncem 11. století, a už vůbec ne oculus (kruhový otvor mezi kupolí a lucernou), odpovídající až 12. století.

Mrknul jsem na schématický příčný řez bazilikou v AA PH. Východní chór je opravdu vychýlen oproti kryptě k severu. Pak by celá horní část baziliky mohla mít stejnou osu a azimut stanovený až v roce 1092. To se jeví jako úžasné překvapení, protože z výstavby roce 1060 by zbyla pouze východní krypta a téměř celý kostel by byl znovu postaven v letech 1092 až 1096. Podrobnější prověření AA PH neumožňuje. Dosud jsem v zájmu uplatnění archeoastronomické metody zamlčel, že je obtížně vysvětlitelné, jak by byla vytyčena osa západní části, když ve směru východu Slunce stála východní část. Byla zbořena mezi požárem 17. 4. 1091 a znovu založením 9. 5. 1092. Takže jsme zase u toho, co já tvrdím a nikdy tvrdit nepřestanu. Objektivní závěry se s výsledky exaktních metod nutně musejí sejít a stanovit pravdivou verzi o historických událostech.

Změna azimutů by pro archeoastronomické datování byla katastrofa :-). Na Hilbertově náčrtku, do kterého jste dříve přidal azimuty, je odchylka od čtverce minimální. V CP 3 je vyobrazení i s jeho kótami. Pokud by se je podařilo přečíst, tak by to mohlo vše vysvětlit.

Já jsem došel k tomu, že pro vychýlení severní apsidy nebyl důvod, protože vychýlena musela být jižní, neboť respektovala předchozí jižní apsidu. Nikoliv, že nebylo žádné vychýlení os. Mně to vychází tak, že osa nové apsidy byla vychýlena o -3,3° a ostatní nové apsidy byly do pravého úhlu. Střed druhé rotundy se tak posouvá k západu.

Ten Hilbertův půdorys nálezů zdiv v kapli sv. Víta jsem redeformoval, aby vnitřek kaple byl čtverec, pak vychází ony Hilbertovy osy apsidy o 5° po směru hod. ručiček natočeny proti ose katedrály, tedy z-v osa 74.6°. Obrázek je datován 1911-12, tedy 16 let před objevením severní apsidy. viz

Nezávisle na tom jsem tehdy v podzemí určil (od oka, jinak to kvůli sklu nešlo) geometrický střed severní apsidy a zakreslil podle něj apsidu do toho obrázku. Spojnice středů jižní a severní apsidy je také cca o 5° odkloněná proti katedrále.

To by podporovalo, co jste myslím taky uvažoval, že tohle zalomení není odůvodněné.

Deformace je do kosočtverce, tak se mi chyba při kopírování nezdála, ale když se líp zamyslím, tak to možné je. Ostatní půdorysy, kterých mám spoustu, to zobrazují, jak jinak u takové stavby, jako čtverec. Takže ty azimuty jsou nejisté, zkusím to někdy redeformovat.

Mě na tu myšlenku o starší kryptě a chóru, který není přesně nad ní, pomohla náhoda - když jsem prodloužil západní chór, resp. kryptu, aby do její osy zapadl chór východní, sedlo mi to na ony kusance zdiva, se kterými si nikdo neví rady, což ve mě vyvolalo heuréka fenomen ;). Ale ten jeden kusanec asi není in situ. Východní chór má také menší poloměr a menší jsou i konchy. Mě tehdy napadlo, že by to mohla být apsida obří rotundy z doby Šebířovy, ala Zadar nebo Jeruzalém (22 m), k čemuž mě přivedl zaniklý velký oblouk zdiva v severní apsidě baziliky, který nikdo (co vím) nediskutoval, je vidět na orotofotce. Vy jste měl nápad, že by mohlo jít o fázi baziliky před požárem, což je pravděpodobnější.

Co se týká čtverce gotické kaple, nejsem si jistý jestli nedošlo ke zdeformování obrázku při pořizování kopie pro publikaci. Je to staré více než deset let. Východní část nesouhlasného zdiva bych nebral jako určující. Bylo torzální a dnes už neexistuje. Právě tak Hilbert považoval za severní konec východní části vnitřního prstence základ oltáře 12 apoštolů, který je trochu více na jih. S tímhle problémem já si ještě pohraji, takže jeho osu apsidy zatím neřešte.

Ovšem zjištění, že východní chór nesedí přesně na východní kryptě by byla bomba. Podle J. Maříkové výtvarná stylizace fragmentů východní krypty pochází z rakousko bavorské oblasti, zatímco západní ze severu Itálie až Panonie. Horní zbytky kostela nejspíše skončily v Jelením příkopu, takže stylizace nadzemní části kostela se v tomto směru posoudit nedá.

Trochu jsem v tom obrázku odstranil bordel...

Smyslem Hilbertova obrázku zřejmě bylo právě zaznamenat osu rotundy, jeho osa apsidy je kolmá na onu nic nekopírující linku, je tam i příčná osa katedrály a podélná jižních zdí baziliky, které jsou od katedrály odkloněny o 9.7 a 9.9°.

No, čet jsem si, přemýšlím jen v autě... Mj. jsem si dal práci a změřil linie, které sám Hilbert vynesl tentokrát na prkně, je tam trochu zmatek, jak jsem dodatečně zjistil, že pravítko je o půl stupně natočené proti papíru. Osa rotundy by vycházela 73.9°. Zdi baziliky jsou o cca 10.5° natočeny proti katedrále - jako je západní krypta, což je v tom východním místě zajímavé, východní krypta je o 3.4° natočena méně. Pokud je to zaměřeno autenticky, podporovalo by to teorii, že východní krypta je ze starší starší fáze baziliky a východní chór dvouapsidové baziliky nad ní byl excentricky.
Jestli se tomu ovšem dá věřit, ten vnitřní čtverec gotické kaple sv. Václava je šejdrem, přičemž v AA je šejdrem zase jinak. Ale čtverec snad Hilbert narýsovat dovedl, tak je to zřejmě správně.
Viz.

Zdá se, že si všichni čtou, když nediskutují. To je dobře, já činím totéž. Tak chci alespoň potěšit zastánce teorie o dvou rotundách a odpůrce teorie o přístavbách apsid k jedné rotundě. Je to na dobré cestě, jenom dá trochu více práce vše řádně zargumentovat a utřídit do zveřejnitelné podoby. Určitě to bude zajímavé čtení.

Dosud jsem vycházel z vyjádření E. Vlčka (1997), že hranička kostí K3 by se dosud měla nalézat pod kaplí sv. Václava ve sv. Vítu. Tu považuji s velkou pravděpodobností za ostatky Boleslava I. Za "mediální tichosti" byly ostatky již před více než deseti lety vyzdviženy a uloženy v depozitáři. Tato informace z Castrum Pragense 3 se vůbec nedostala do jakýchkoliv jiných dostupných písemných zdrojů. Pro mě je to poněkud tristní situace, protože musím v tomto smyslu upravit některé své dřívější texty.