Pražský hrad

Co kostel sv. Kříže v Sázavě, abychom nechodili tak daleko?
cosi o něm, GM.

Mimochodem byl údajně svěcen 1070 a má azimut 77.5°, v tom roce tomu odpovídá svátek Zmrtvýchvstání ;). Taky tam píšou, že se komise shodla, že jeho pravzorem byl kostel Anastasis v Jeruzalémě.

Kostel Santa Caterina v italském Conversanu je "čtyřlístková" stavba s nejasnou historií, svislý řez. Můžeme jen spřádat úvahy, co měl tvar čtyřlístku symbolizovat, kříž, znovuzrození, obnovu nebo měl svatyni a okolí chránit před démony? Rotunda sv.Víta byla trochu jiná. Měla 4 menší apsidy okolo velkého válce a tak nevím, jestli ji lze zařadit mezi "čtyřlístkové" svatyně.

No já už další argumenty přinést neumím, krom toho, že točit se v sobě mohou kruhy, ale ne podkovy. Od Hilberta už se důvod nedozvím, když jeho úhly pro to nesvědčí, tak jsem myslel, že aspoň vy přinesete argumenty a ne jen tvrzení ;).

Jižní apsidy na sobě "sedí", protože starší byla obezdívána novou. Tím byl střed kružnice nové apsidy totožný se středem kružnice apsidy první. Na tomto středu byla nová apsida pootočena proti směru hodinových ručiček. Jinak to při zohlednění zachovaných fragmentů nejde. Je zajímavé, že Hilbert také došel k odchylkám os severní a jižní apsidy, byť úplně jinak.

OK, vše sedí, jen se mi pořád zdá, že vnitřní apsida sedí v té vnější souose jako zadek v nočníku. A když v AA spojíme střed jižní apsidy (geometricky dle AA) s vrcholem severní apsidy - viz obr. 4/24 CP3, orientujeme se podle zubu bazilikální apsidy - dojdeme k 5° odchylce osy od SJ osy katedrály, tj. zase k těm 74.6°.

Taky si říkám, že v dokumentech, které mám k dispozici, nikdo nevěnoval přesným úhlům pozornost, s výjimkou Hilberta (ale nevím, jestli neměl vyžvejkaná pravítka na prkně ;)). Nejvíc mě dostala ta renesanční kaple sv. Vojtěcha, která je evidentně v AA výrazně blbě, a ač jsem na to včas upozornil před tiskem, zůstalo to tak...

Zdivo "L": Zde vycházím z toho, že určující je dochovaný jižní líc západního bloku. Nedochovaný severní líc a celý východní blok je pro mne pouze dokladem, že zde toto nějak existovalo. Kresebně je západní blok zachycen na Vlčkově vyobrazení v CP 3 - obr. 4/6. Šířku zdiva si vykládám tak, že bylo zároveň nutné zpevnit vrchol konchy apsidy po zbourání lodi rotundy. Nebyla to tedy jen příčka, ale zeď nahrazující zbouranou zeď lodi rotundy.

Frolíkovu formulaci chápu tak, že v porovnání s ostatními relikty jsou hroby "kolmé" na osu apsidy. To neznamená, že jsou úplně přesně kolmé, ostatně to také, mimo nás, dosud nikoho nezajímalo. Právě tak všude, kde se uvádí "osa apsidy", je míněna osa vnitřního prstence, protože nikdo neřešil, že by osa vnějšího prstence mohla být jiná. Orientaci dna románského hrobu sv. Václava Hilbert zjevně neřešil, protože možnost, že by bylo orientováno podle baziliky ho při rozebírání gotického náhrobku nemohla ještě napadnout. Vlastně to spoustu lidí nenapadlo do dneška. Je také otázka, zda po vytvoření gotického obložení byla původní orientace ještě zřetelná.

Nojo, ale východní část onoho zdiva "L" se nedochovala, jen zakreslená Hilbertem, západní je asi všelijaká. Dle Hilbertova tmavého náčrtu má azimut 74°, což koresponduje se spojnicí severní a jižní apsidy. Víte o tom zdivu něco víc? V CP3 je jen konstatováno a opakována Hibertova domněnka, že jde o příčku zakrývající apsidu během stavby baziliky, nenašel jsem však vyobrazení nebo aspoň do jaké výšky zdivo sahá, či jde jen o základ atd. Mimochodem, proč je zdivo tak široké, když by šlo pouze o příčku?

Taky mě zaujalo, že Frolík výslovně říká, že K1 a K2 jsou kolmé na osu apsidy a mají orientaci shodnou s hrobem sv. Václava. Což nemají, ledaže by byl nalezen románský hrob jinak natočený než gotický, ale to jsem nikde nenašel, že by se románský dochoval.

Myslím si, že postup je třeba rozdělit na tři fáze. První je stanovení odchylky mezi osami jižních apsid pomocí linie nesouhlasného zdiva a západního zbytku lodi. Druhou je nalezení středu nové rotundy při zohlednění zbytku severní apsidy. Teprve ve třetí fázi určit azimuty rotund ze vztahu rekonstruovaného půdorysu rotundy k azimutům baziliky a katedrály.

S nesouhlasným zdivem máte pravdu, omlouvám se...

K zalomené ose: vzal jsem nákres podzemí z AA a vrazil na něj oba Hilbertovy náčrtky kaple sv. Václava + ten redeformovaný. Ukazuje to na onen roh, podle kterého jsem určil střed severní apsidy (on to není roh základu sloupu, ale zdi, která sloup objímá). Tudíž to, vycházíme-li z jižní apsidy, ukazuje asi 25 cm víc vlevo, asi o půl stupně od středu severní apsidy. Přičemž když srovnám Hilbertovy plány podzemí, dotyčný roh je na nich asi o 30 cm jižněji a 20 východněji, dejme tomu dalšího půl stupně. Dle Hilbertova náčrtku z r. 1931 je zalomení 3°(i když jste říkal víc). Přitom všechny půdorysy jsou varchlaté, ať už z jakéhokoli důvodu, od měření a zakreslení po reprodukce.

Nejpravděpodobnější podle mě je, že ta dvě tři procenta odchylky jdou na vrub novodobým chybám měření a ne že udělali novou rotundu naschvál nepatrně křivou kvůli astronomickému zaměření. Když starou apsidu zbourali k základům, nebyl přece problém nasměrovat takto nepatrně novou apsidu podle potřeby, i když říkáte, že ctili hrob. Atd, musím končit.

Mimochodem Irfan Viev má taky nástroj na měření azimutů.

Píšeme o tom samém nesouhlasném zdivu. Ono to opticky mýlí, ale je přizděno na roh.

Já u toho tehdy nebyl, abych mohl jasně určit jak odchylka vznikla, mohla to být i kombinace více faktorů. Vycházím z toho, co se zachovalo, včetně výstřednosti zbytku lodi nové rotundy.

Já myslím, že se otevírají nové možnosti pro pokus nalézt relikty první baziliky mající vztah k východní kryptě. Jestliže v západní části nebyly nalezeny nesouhlasné fragmenty a základové vkopy, tak sem asi kostel nedosahoval a jeho půdorys byl původně jiný.

Ale na tom světlém Hilbertově půdorysu je očividně zdivo západní paty vítězného oblouku větší jižní apsidy nad oním nesouhlasným zdivem, ledaže mluvíme o něčem jiném.

Jestli uměli zaklenout třináctimetrovou rotundu bez sloupů, tak jim nic ujet nemohlo ;). Aspoň ne o tolik.

Jediné, kde je ta osa zalomená, je onen zažloutlý náčrt rotundy (Hilbert 1931), kde je ovšem nepochopitelně oblouk severní apsidy kratší, než je vidět dnes (třeba ho později odhalili více). Nemůžu si pomoct, vše ostatní nasvědčuje tomu, že osa zalomená není ;).

Tou devatenáctkou jsem chtěl žertem říct, že byly obě fáze orientovány stejně :).

Ale třeba je to ještě jinak. Chtěl bych zkonfrontovat onen cancour zdiva, která na zmíněném zažloutlém náčrtku Hilbert domalovává jako jakousi vnější zeď kolem lodi, s tím velikým obloukem zdiva, který je vidět na ortofotce tuším z r. 1928, který je myslím i v disertaci JMK.