ZH (Úterý 22. února 2011)
Zajímavý kousek -
viz, sice až z roku 1133,
wiki.
J. Čihák (Úterý 22. února 2011)
Jan Cinert (Pátek 18. února 2011)
Je to opravdu trochu složitější, ale pokusím se to zjednodušeně vysvětlit. Již antika znala dva základní stavební typy, a to světskou podélnou baziliku a funerální centrálu. Na západě se jako sakrální stavba začala používat bazilika, vedle řidčího použití centrály pro mauzolea a baptisteria. Na východě se to spojilo do jedné stavby a vznikl kostel s kupolí na křížení dvou krátkých podélných lodí. Byzantský císař Justinián získal území v Itálii a postavil zde centrálu San Vitale, ve které se později shlédl Karel veliký a podle ní postavil korunovační kapli v Cáchách. Z té se dále vyvinul typ dvoupatrové kaple, nejen centrální, a dále ve 12. století tzv. karner.
Naše rotundy jsou redukcí byzantského kostela s kupolí a přišly k nám s Cyrilem a Metodějem. Pouze u nás byl střet mezi západní a východní liturgií, a tudíž pouze u nás se dá spojit latinská liturgie s podélnými kostely a staroslověnská s rotundami. S iroskotskou misií se dají spojit první kostely s pravoúhlým kněžištěm (Modrá, Znojmo), ale už ne pozdější (Kopčany). Rotunda v Grojči zase vznikla pod vlivem našich rotund, zřejmě kvůli tomu, že kulatý půdorys zvyšoval spiritualitu místa. Vedle toho existoval, již diskutovaný, typ tetrakonchy.
Obecné zjednodušení s přiřazením typů kostelů se tedy učinit nedá, pouze u nás se rotundy dají přiřadit ke staroslověnské liturgii. Legendárnímu vyhánění kněží bych moc nevěřil. Spíše se jednalo o osobní ambice konkrétních lidí při obsazování biskupských stolců spojených s důchody.
ZH (Pátek 18. února 2011)
Mé historické znalosti jsou tak chabé, že se ostýchám zeptat podrobněji, abych se nedemaskoval ;). O českých a krakovských rotundách předpokládám, že vznikly pod vlivem Velké Moravy, potažmo Cyrila a Metoděje, kteří pocházeli z Byzance a byli pod vlivem cařihradského patriarchátu, později ovšem (po 4 letech od příchodu na VM) se přiklonili k římskému patriarchátu, když jejich byzantští příznivci byli rozprášeni státním převratem (v té době ještě katolická (všeobecná) církev nebyla rozkolena na římsko-katolickou a ortodoxní). Svěcení na arcibiskupa získal tedy Metoděj od papeže. Mimo to byli z VM těsně před příchodem C&M vyhnáni franští kněží a brzy po něm povoláni zpět. Před tím tam působila ještě irsko-skotská misie. Nevím, jak se to vše odrazilo v církevní architektuře na VM a jaký byl její vliv na českou kotlinu, předpokládal jsem, že co je kulaté, pochází od C&M a co hranaté, je otónské, když to zjednoduším. Nicméně kopie Chrámu Svatého hrobu je i v Cambridgi, jak ukázal JČ, byť z pozdější doby.
Přemýšlel jsem tedy, která knížata-stavebníci, podporovala byzantskou/staroslověnskou tradici (rotundy), a naopak, a narážela zároveň na vliv římského patriarchátu, ale tušil, že to je složitější, proto ten dotaz.
Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)
"se praly otónský a byzantský styl?": Nerozumím přesně dotazu. Ota II. měl za manželku byzantskou princeznu Theofanu. Tím se zprostředkoval byzantský kulturní vliv do středoseverní Evropy.
ZH (Čtvrtek 17. února 2011)
Já si tak (Guasarda, Krakov) představuju ecclesiolu sv. Vojtěcha.
Nevím, jestli jsme diskutovali tohle
tohle a Libici. Jak je to, v té době se praly otónský a byzantský styl?
Vandal byl asi zvědavec, ale moc se nesnažil...
J. Čihák (Čtvrtek 17. února 2011)
Gurasada, stavební fáze. Myslím, že bylo lepší, když na Hradě rotundu zbořili a postavili novou hezčí baziliku.
Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)
Začínáme být slavní jako Wikipedie. Seznam uložených stránek na Azoru byl napaden vandalem! To je docela pozitivní.
Jan Cinert (Středa 16. února 2011)
Vyvrácení teorie o přístavbách apsid právě sepisuji. Musí to ale být všeobsažné, aby to bylo rovnocené Frolíkově argumentaci. Takže ještě vydržte.
ZH (Středa 16. února 2011)
Mezitím se objevily další dva příspěvky. Vymazal jsem starou Sázavu, ostatně jsem taky udělal chybu v nadpisu, dopisuju do nadpisů azimut, což mi přijde praktické, aby byl celkový přehled.
Není tam možnost opravy, která by byla problematická, takže opravu dělám tak, že kliknu na odkaz, aby se zobrazil Azor, tam provedu příslušné korekce, stránku znovu uložím a původní smažu. Heslo dám na známé místo.
ZH (Středa 16. února 2011)
Nojo, ale tetrakonchální rotunda na Wawelu byla miniaturní (
viz), asi 7 m průměr lodi, menší než ostatní rotundy tam - severní a jižní wawelská rotunda mají loď 11 metrů.
To, co se oficiálně předpokládá na Pražském hradě, mělo loď 13 metrů velkou. Ten vnitřní prstenec jižní apsidy se dlouho kupodivu pokládal za mladší vestavbu, Frolík prokázal, že je starší, ale pokládá ji za přístavbu oné 13-metrové rotundy, o starší menší rotundě, pokud vím, nespekuluje. Jelikož bylo dno základů vnitřního prstence výše než vnějšího (kvůli hloubce základů či úrovni terénu), o kryptě baziliky nemluvě, případné zbytky starší menší rotundy se nemohly dochovat a těžko najdeme nějaký důkaz. Původně mimochodem nebylo nalezeno základové zdivo lodi v místě vítězného oblouku jižní apsidy, které by prokazovalo, že jde o dodatečnou přístavbu, Frolík ale fragment našel.
Jan Cinert (Středa 16. února 2011)
Z. Homola: Chtěl jsem chybnou Sázavu vymazat, ale chce to po mě nějaké heslo. Snad by bylo lepší, kdyby jste výmaz udělal Vy, aby nám heslo nelítalo v éteru. Já si příště zkusím dát pozor.
Jan Cinert (Středa 16. února 2011)
Rekonstrukce P. Marie na Wawelu vypadá opravdu věrně. Je vidět, že když se zachovala větší část zdiva, tak to jde. Snad by tam ještě mohla být okna na jihovýchod a jihozápad jako na sv. Kateřině ve Znojmě. Pomáhala při orientaci v času během dne.
U Bořivojovy rotundy vycházím z toho, že když byla jižní apsida, tak musely být čtyři, protože centrály se stavěly symetricky. Totéž platí i pro rotundu Boleslava I.
Druhá polovina 11. století je obdobím, které už tolik neřeším. Ale mám za to, že se pouze ví o návratu mnichů po nastolení Vratislava II. roku 1061. Díky za opravu uložené stránky se Sázavou.
J. Čihák (Středa 16. února 2011)
Rekonstrukce rotundy Panny Marie na Wawelu. Je to skromnější typ rotundy a stejně tak si představuji rotundu sv.Víta.
J. Čihák (Středa 16. února 2011)
Tetrakonchální
rotunda v Trenčíně. Podobná byla také v Mikulčicích.