Pražský hrad

Mezi větší rotundy dosahující průměr téměř 10 m patří dvojapsidová rotunda u Mikulčic z 2.pol.9.století. Myslím, že její rekonstruovaná podoba napovídá, jak mohla vypadat rotunda sv.Víta, která měla snad 4 apsidy a průměr jenom o 3 m větší.

Rotunda sv. Víta: Myslím si, že když Boleslav stavěl rotundu se záměrem vytvoření biskupského chrámu, tak těžko mohl stavět malou rotundu. Zároveň nemělo smysl stavět velkou rotundu na jiných hradištích a dvorcích.
Rotunda na Budči: Stavebněhistorický výzkum, tuším v 80. letech min. stol., zjistil, že kupole je původní.
Karnery: Už jsem tu psal, že karnery pochází z jiné vývojové tradice, a jsou pozdější (12. stol.), proto jejich podoba není pro naše předrománské rotundy určující.

V Pocheho Uměleckých památkách Čech píšou o rotundě na Budči "... ve 2. polovině 17. stol. byla ubourána pův. apsida a postav. obdél. presbytář se čtverc. sakristií, v téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna; její nadezdívka je z r. 1837."

Objevují se tu velmi zajímavé příklady rotund. Podle mého názoru jsou ale pro podobu rotundy sv. Víta určující příklady od nás a zhruba ze stejné doby. Zcela dochovaná předrománská rotunda i s kupolí je pouze sv. Petr na Budči. Druhá v pořadí je sv. Kateřina ve Znojmě, rovněž s původní kupolí. Pak už jsou jenom románské rotundy, nejdříve z konce 11. století.
Vycházím z toho, že Boleslavova (tedy druhá) rotunda byla větší kopií předchozí Bořivojovy rotundy. Potom by měla být na principu našich ostatních rotund a s kupolí. Obě rotundy jistě stavěli cizí stavební hutě, protože v té době by pro trvalé působení nebylo dost práce. Tyto hutě stavěly podle svých schopností a zkušeností, ale ideově na přání knížecího zákazníka.

Zvažují se různé možnosti, jak byla uspořádaná druhá rotunda sv.Víta. Zhotovení báňové klenby o rozpětí 11 m nebylo snadné. Bez cizí stavební huti by to zřejmě nešlo. Ale představme si další možnost, kterou je rotunda s centrálním sloupem a prstencovou klenbou o rozpětí 4,5 m. Na to by stačily menší stavitelské dovednosti.

Tohle asi znáte.
Taky mám pořád pochybnosti, zda bylo možné zaklenout třináctimetrovou rotundu, byť byla pravděpodobně zpevněna opěrným systémem tvořeným apsidami. Sice Patheon má vnější průměr takřka 60 m, ale byl použit beton, tisíc let před Vítem, to ale byli jiní kabrňáci. U těch malých rotund to asi problém nebyl, nicméně - která z rotund má zachovanou původní klenbu? Já to bohužel nevím, co si tak maně vzpomínám, rotundy byly během věků různě přestavovány. Baziliky (Jiří) byly asi plochostropé.

Našel jsem ještě další typ centrálního sloupu rotundy.

Uvažuje se o dvou rotundách na pražském hradišti. O jejich zakrytí nic nevíme. Vznik starší rotundy můžeme datovat až do poloviny 9. století a též mohla mít velký průměr. Proto se mi zdá možné, že byla zakryta trámovým stropem a kuželovou střechou. Prostředky na postavení něčeho lepšího asi nebyly. Přesto pražský kníže chtěl mít ve svém sídle prostornou sakrální stavbu z kamene. Velká rotunda s apsidami budila v místních poměrech pozornost a tak si dopřejme další domněnku do sbírky, že svetyni (stsl.) s prahovým stropem začali říkat Praha.

Polský Prokop - zaujalo mě, jaké nečekané tvary může románský kostelík mít. Pozor, to čtvercové není loď, ale prý kněžiště, na polské Wikipedii tvrdí, že je to jediný románský kostel na světě s čtvercovým kněžištěm. Kostel byl ovšem přestavován. Vypadá to, že je opravdu tou zdánlivou lodí či portikem, ve skutečnosti kněžištěm, orientován k východu.

Zajímavý je půdorys věže a jejího napojení na rotundu, který mi právě připomněl apsidu sv. Václava, na jejíž neobvyklý tvar upozorňujete. Kdysi jsem kdesi i četl názor, že tento přístavek mohl být věžovitý.

Rotunda sv. Petra: Vůbec nechápu, proč se o rotundě stále někde píše, že byla plochostropá. Celá horní část se vůbec nedochovala a je nově vyzděná. Jak potom mohl někdo rozpoznat, že původní stavba neměla kupoli? Všechny rotundy měly kupoli, mimo sv. Donáta v Zadaru. Zde je otázka co to způsobilo, třeba došly finance na náročné zaklenutí. Tato výjimka není, zejména pro naše rotundy, vůbec určující. Na jeden sloup mohla být zaklenuta jen krypta a tribuna v kostele nebo světská místnost. U lodě rotundy to opravdu nepřichází v úvahu.
Sv. Prokop: Je to opravdu zvláštní "paskvil". Jako když se hádali, jestli má být kostel podélný nebo centrální.

Jinak to začíná být s rotundou sv. Víta docela zajímavé. Dosavadní předpoklady, včetně mých, jsou vedle jak ta jedle. Ukazuje to prostudování fotografií a pečlivé vynášení půdorysu na počítači. Napadlo by vás, že vnitřní prstenec je dodatečně dozděn tak, že je prodloužen k severu? Tím vznikl ten podivný tvar, který neodpovídá apsidě.