ZH (Úterý 8. března 2011)

No, myslel jsem, že se napřed původně uložená stránka zobrazí, protože tam už je řada dat nastavená, změní se, co je potřeba, uloží + uloží a pak se teprve ta původní stránka smaže. Měl by tam být i azimut, a to nejlépe i v názvu odkazu.

U malých obrazovek, resp. malých oken prohlížeče je problém, že ten pravý panel částečně zmizí, to jsem svého času popisoval Janu Čihákovi, buď se nahoře stiskne Svázat s tabulkou, nebo se obsah stránky zmenší (Ctrl s minusem zpravidla). Samozřejmě, pokud je dostatečně velká obrazovka, stačí zvětšit okno. Nemám zkušenost, co to dělá ve Firefoxu pro MacIntoshe.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)

Aha, tak teď jsem si všimnul, že při roztažení okna do šířky se dole objeví "Historie výpočtů" a níže je "Ulož stránku", ale to už není vidět. Po "šupnutí" se změní rozměr okna a tím je spodek nezobrazený. Takže stačí zadat command -.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)

Ještě jde o to, kdo "naznačuje". Jestli ti co prováděli výzkum, nebo až Šolle s Váňou, kteří opatrně interpretují výsledky výzkumu.

V uložených stránkách jsem rotundu sv. Víta vymazal a chtěl nahradit novým uložením, protože takový má (?) být postup. Také tomu nerozumím. Dříve jsem šupnul a stránku dal do uložených. Teď to nejde.

ZH (Pondělí 7. března 2011)

No od chtít k naznačit a pak k prokázat je někdy velmi blízko, jak od startu k cíli toboganu, zní mé podezření, leda by byl výzkum kupole ještě později revidován.

S tím uložením je to divné, nevidím důvod, proč by mělo tlačítko Ulož stránku zmizet. Chtěl jsem to otestovat, ale ten váš původní odkaz na tzv. Boleslavovu rotundu zmizel.

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)

K tomu vím jenom to, že revize A. Bartoškové se má týkat datování vybudování opevnění hradiště. Jedná se tedy o změnu datování archeologických nálezů, ne stavebně historického výzkumu rotundy. Jestli je v písemných pramenech záznam o zbourání východní apsidy nevím, ale spíše si myslím, že datování je umělecko historické. Takhle z hlavy nevím kde, ale někde jsem to četl ve smyslu, že je prokázána původnost kupole.

Systém změny uložené stránky na Azuru jsem si zapamatoval mylně. Teď jsem se již hodně snažil, ale po "šupnutí" se neobjeví tlačítko "ulož stránku". Bez "šupnutí" zase nedojde k uložení údajů.

ZH (Pondělí 7. března 2011)

Dostala se mi do rukou publikace M. Šolleho a Z. Váni Budeč - památník českého dávnověku z r. 1983, kde je psáno, že zdivo budečské rotundy je až po klenbu předrománské a stavebně technický průzkum provedený Dr. Dobr. Líbalem a Ing. j. Mukem ze SURPMO naznačuje dokonce, že i klenba je původní.
V UPČ, jak jsem psal, stojí "ve 2. polovině 17. stol. byla ubourána pův. apsida a postav. obdél. presbytář se čtverc. sakristií, v téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna", což je, předpokládám, dle písemných pramenů.
Ono "naznačuje" bylo pak bráno jako fakt.
Výzkumy Šolleho a Váni s ne zcela spolehlivými závěry revidovala Andrea Bartošková.
Víte o tom něco podrobněji?

ZH (Pondělí 7. března 2011)

Jak jsem již psal, nelze jednou uložený odkaz editovat, důvodem je, že se upravuje query string, který je pro laika nepřehledný až nesrozumitelný, musel by se pro to udělat extra formulář atd., který by vlastně kopíroval stránku Azoru. Tedy je to myšleno tak, že se stávající odkaz otevře v Azoru, přepíše se, co je potřeba, uloží (Šup nebo Spoj podle toho, co jsme editovali) a pak Ulož stránku. Pak se smaže ten původní odkaz. Asi by to šlo udělat praktičtěji, ale protože nelze očekávat, že by to někdy použilo víc lidí než my dva...

Jan Cinert (Pondělí 7. března 2011)

Tak už je to jasné. Boleslavova rotunda byla založena 5. 4. 969. Chtěl jsem změnu data dát do uložené stránky na Azoru, ale ať jsem "šupal" jak jsem "šupal", tak se mi to nepodařilo. Pořád v tom nejsem zběhlý. Snad později večer bude článek kompletní a zveřejněn.

ZH (Neděle 6. března 2011)

Franta: trochu přesněji: viz ;).

Jan Cinert (Neděle 6. března 2011)

Úplně stačí vědět, že příbuznost tzv. indoevropských jazyků tvoří vzájemné výpůjčky slovních kořenů majících původ v názvech "boha zatažené oblohy" (bůh ZO) různých samostatných jazykových skupin. Takže pátrání po původních významech je pohyb v uzavřeném kruhu. Bez pohnutí brvou je pak jasné, že brva má stejný základ jako barva, protože obě "zakrývají" a pochází z per-/par-.
Při jakýchkoliv hrátkách s etymologií je ovšem nutné dodržovat pravidla o přeměnách souhlásek. Nejsem lingvista, tak jenom základní skupiny: g,k,q,h,ch; p,v(w),b; r,l; t,th,d; g,dz,dž; p,pf,f; u Keltů a Řeků s,h.
U slov brim, Praga, braha a brawa je základ "per-" a tak všechna taková slova mají původní význam spojitelný s "bohem ZO": rychlý pohyb, dešťová a říční voda, velikost a oplodňování. Přeneseně pak zakrývání, srst, divokost atd.
Oproti názorům "renomovaných", kteří mají potřebu vytvářet umělé protoindoevropské kořeny a hlásky tak, aby vyhovovaly všem indoevropským jazykům, je možno říci, že např. kapat, kopat a kupole mají stejný původ. Původním významem je "oplodňování" (kopulace), přeneseně pak slov. kefka (kartáček). Přes zdánlivě různé významy je původní již ztracený "bůh ZO" jménem Kep/Kap (Gapa).
Etymologické hrátky jsou jistě zajímavé, ale hledání souvislostí podle posunutých významů v národních jazycích není určující, protože se stejně nakonec skončí u některého mezolitického nebo neolitického "boha ZO".

Franta (Neděle 6. března 2011)

ZH: a jak to můžete vědět?

ZH (Sobota 5. března 2011)

Četl jsem si o brawě, ale v té změti homonym napříč věky a národy se čím dál víc ujišťuji, že οἶδα ουδὲν εἰδώς ;). Líbila by se mi Praha jako brva nad lagunou Vltavy ;).

J. Čihák (Sobota 5. března 2011)

Staré slovo brawa používali v 8.-11.stol. i Frankové.

J. Čihák (Pátek 4. března 2011)

Slavníkovci byli příbuzní saských Liudolfovců, kteří střed Čech možná považovali za oblast Brawa, tedy okrajovou oblast svého mocenského působení.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)

Z. Homola: Děkuji za definici mé role v bádání :-). Určitě ale není rozhodující má osoba, ale dostupnost a množství informací v dnešní době. Kdybych žil před sto lety, tak bych/bychom na tom byl stejně jako ostatní. I tohle naše diskutování by ještě před deseti lety bylo nemožné.