ZH (Pondělí 28. března 2011)
Zajímavé je, že osa dvojice Malostranských mosteckých věží směřuje místo do Juditina či Karlova mostu přesně západovýchodně do Platnéřské a Celetné ulice a Pražské brány, jak už jsem tu párkrát psal - (
viz).
Myslel jsem archeologické lokality v Čechách vůbec, no asi to maj někde v Arch. ústavu.
Jan Cinert (Neděle 27. března 2011)
Archeologicky prozkoumat okolí brodů v podstatě nejde a ani o něčem takovém nevím i z jiných míst. Toky řek se měnily v průběhu věků samovolně nánosy a záplavami, v pozdější době regulacemi. Tím jsou archeologické situace zničené. Ale není nutné se dívat na brod jako něco samostatného, co muselo být samostatně hlídáno. Tak jako se nedalo vyhnout brodu, tak i celým úsekům cesty k němu vedoucím. Navazující udržované a přehledné cesty pak vedly k hradištím umístěným na strategicky výhodné poloze, třeba i trochu od brodu vzdálených.
U mě na str. 276 je nález J. Čihákové plošné dřevěné konstrukce v Mostecké ulici. Je interpretován jako nástupiště karavan před mostem přes Vltavu. S tím já nesouhlasím, podle mne zde byl pouze most přes zaniklé rameno Vltavy (str.273) a zhruba dnešní ulicí U lužického semináře se pokračovalo k brodu v místě Mánesova mostu. Někdo uvažuje i o původním brodu v místě Juditina mostu, ale to je spíše pouhé přání při "hledání kontinuity" přechodu přes řeku. Jinak za nejstarší pražský brod je celkem odůvodněle považován přechod v Libni, což je také právě křížení trasy v povodí Rokytky a na druhé straně byla "Bubenečsko-dejvická osada" prvních Slovanů a předtím zde bylo výrazné germánské osídlení. Tady tedy byla původní Praha. Domnívám se, že i v době používání brodu v místě Mánesova mostu byl při zvýšené hladině řeky používán brod libeňský, protože zde se řeka nejvíce rozlévala do šířky.
Padla tu zmínka o návrší Havlín nad Zbraslaví. Zdejší hradiště nebylo zkoumáno, což je velká škoda. Mohl by to velmi pravděpodobně být krádkodobě existující chybějící Kazín založený ve stejné době jako Tetín a Libušín. Hlídal "keltské" křížení východ - západ u hradiště na Závisti a po vzrůstu významu pražského křížení přestalo mít hradiště smysl. Kosmas už pak jenom napsal o Kazině mohyle na hoře Oseka.
ZH (Sobota 26. března 2011)
Pokud se správně domnívám, že brodit se bylo lze mezi Střeleckým ostrovem a Mánesovým mostem, u Štvanice, v Libni a v Tróji, z Hradu je na všechna tato místa vidět z relativně nejbližší vzdálenosti z možných míst, do Tróji
viz, je vidět též, i když by se to přes Královskou zahradu nezdálo, no nejvýš by postavili nějaké vyvýšené místo uprostřed hradu, odkud by se zíralo ;).
Existuje nějaká mapa archeologicky prozkoumaných lokalit?
J. Čihák (Sobota 26. března 2011)
Autoři knihy se ptají, proč nebylo u brodů žádné hradiště a nabízejí svérázné vysvětlení. Myslím, že jediným vhodným místem pro založení hradiště byl uctívaný vrch Opyš a proto tam v pohanských dobách hradiště nemohlo být. Brody nebyly hlídány zpovzdálí. Jejich součástí bylo zřejmě pobřežní opevnění.
J. Čihák (Pátek 25. března 2011)
J. Čihák (Pátek 25. března 2011)
J. Čihák (Středa 23. března 2011)
Článek o výrobě železa v Praze, hodí se k starším diskusním tématům. Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze. Výskyt železných rud v Praze a nejbližším okolí. Soupis archeologických dokladů.
J. Čihák (Úterý 22. března 2011)
Autoři knihy připomínají velký význam geomancie v pohanské mytologii. Je možné, že tehdejší mágové určili v oblasti Peřína, Strahova a Hradčan energetická centra a linie (prahy), které měly umožňovat kontakt s nadpřirozeným světem.
J. Čihák (Úterý 22. března 2011)
Autoři knihy uvádějí, co napsal Hájek a vysvětlují si to po svém. "...nalezli nějaká jámu hluboká, dřívím tlustým a kamenem hrubým přikrytu. Okryvše ji, všichni se divili; žádný z těch lidí neuměl pověděti ani domysliti, od koho ani kdy udělána byla. Někteří píší, že v ní tajný oheň nalezen byl, kterýž žádný nemohl uhasiti."
Na Petříně byly uhelné sloje. Podle mého názoru občas docházelo k jejich samovznícení a k úniku spalin terénními puklinami.
J. Čihák (Úterý 22. března 2011)
J. Čihák (Úterý 22. března 2011)
Takových míst je několik. Na prvním místě bych uvedl Petřín, kde byly rozpukané pískovcové skály. Už jsme o nich diskutovali, když jsem našel slovo spraga. Napadlo vás ještě něco jiného?
www: "Petřín byl jedním z prvních míst v Praze, která křesťané spojovali s výskytem ďáblů. Pekelné propasti, rozevírající se skalní průrvy, děsivé hlasy z hlubiny. Do podivné propadliny se na Petříně (údajně v roce 1841) propadl zvídavý muž, protože se nakláněl nad otvorem s rudými záblesky. Nikdy víc se již nevrátil. Puklina se prý po bouřce sama uzavřela."
ENVIS: "Obecným znakem svrchnokřídových pískovců na okrajích plošin např. na Proseku, Vidouli, Strahově aj. je sjíždění pískovcových bloků po svazích (tzv. cambering) do údolí po zvodnělé vrstvě podložních jílovců. Na všech těchto místech do vzdálenosti 50 i více metrů od okraje plošiny se můžeme setkat s úzkými kolmými, otevřenými puklinami (zv. gulls) o šířce 5-30 cm a délce i přes 10 m. Např. 29. 3. 1961 vznikl u Hladové zdi na Petříně u Malé rozhledny propad, který přecházel v 9 m hlubokou komínovitou propast, na jejímž dně vznikla asi 10 m dlouhá a až 1,5 m široká puklinovitá jeskynní chodba na obou koncích ucpaná zvětralinami. Jednalo se o propad terénu nad zející puklinou vzniklou v souvislosti s rozsáhlými svahovými pohyby petřínské stráně, které v dalších létech nabyly katastrofických rozměrů při nichž zlikvidovaly lanovou dráhu.
Okraje křídových plošin jsou postiženy kernými sesuvy. Při nich vznikají puklinové dutiny o šířce 20-60 cm a délce několika metrů. U Hladové zdi na Petříně se otevřela po velkých deštích 29.3. 1961 přes 10m hluboká propast s kratší chodbou zahlcenou sedimenty. O podobné propasti, ale na Loretánském náměstí se zmiňuje již kronikář Karla IV., Přibík z Radenína. Další úzké a vysoké rozevřené pukliny jsou známy ze Střešovic a Proseckých skal. Z hlediska ochrany přírody se nejedná o významné jevy, ale jejich dopad na život města může být značný - nestabilní asi 60m široká zóna podél okrajů křídových plošin by neměla být zatěžována stavbami, jinak hrozí jejich poškození a někdy i zřícení.
Nejstarší zprávou o sesuvu je pravděpodobně záznam o pověsti, jak se na Loretánském náměstí propadla kněžna Drahomíra. Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zaházet. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína řečeného Pulkavy z doby Karla IV."
zh (Sobota 19. března 2011)
Tuhle jsem byl v Tisé, kde psali, jak se lidi fatalne bali jit nahoru do skalniho mesta, kde sidlil dabel.. Kde asi bylo takove misto v Praze?
J. Čihák (Sobota 19. března 2011)
Vrch Vítkov je také protáhlý a úzký (praggový), viz
1 a
2. Název se mohl přenést na hradčanské návrší.
J. Čihák (Sobota 19. března 2011)
Nacházím názory, že ostrožna a opyš připomínaly hřbet a ocas draka. Vyvýšené místo působilo tajemně a magicky. Proto přitahovalo pozornost a vznikl zde kultovní areál, kde byly často zapalovány obětní ohně. Jsou to jenom spekulativní názory, ale nelze vyloučit možnost, že kopec byl důležitým kultovním místem pro místní kmen Keltů, pak Germánů a nakonec Slovanů, kteří se smísili se zbytkem germánských obyvatel. Slované tedy mohli převzít některé původní názvy a přizpůsobit si výslovnost.
(anonymní) (Sobota 19. března 2011)
Jeďte do Prahy ,je to město které je krásné,chrám sv Víta!!!!!!