Pražský hrad

Dík za poskytnutí originálního úryvku o malostranských mosteckých věžích, to je velmi zajímavé, shrnul jste to níže.

Abych to doplnil svojí polívčikou: Zkoušel jsem aplikovat svoji východozápadní linii Prašná brána - mostecké věže co nejpřesněji to jde a vychází mi do té jižní věže (není to jednoduché, na ortofotomapách jsou mostecké věže zabrány šikmo a navíc je nutno vzít v potaz ty čtyři metry převýšení, katastrální mapy (i tahle) jsou stále tereziánsaky natočeny. Tahle moje teorie ovšem patří k předchůdci Juditina mostu, tedy by jižní věž patřila k tomuhle a severní k Juditinu.
Mimochodem, znáte tohle?

Dalo mi dost práce "nivu" pochopit :-), ale je to stanovisko geologů a už jsem se s ním ztotožnil. Jiné je to s korytem Brusnice mezi "ostrovy". To mi také hlava odmítá přijmout. Podle mne to může být jedině další a pozdější rameno Vltavy po zaplavení většího a prvního, které si udělalo cestu přes nivu. Ostatně v tomto smyslu jsou i obrázky J. Čihákové. Napsala mi o zde diskutovaném zhruba, že: "dosud nebyl důvod, proč by do toho měla geologům šťourat, ale je vidět, že možnosti revize tady jsou".

Nejsem "necitelný necita" :-), už jsem tu myslím psal, že mne pouze velmi dojímají odborné výklady založené na odmítnutí výsledků antropologa E. Vlčka a jejich nekritické opakování.

Ten rozdíl výšky mostovek je velmi významný, přiznám se, že jsem si to neuvědomil.
Jinak jsem taky rozpačitý z toho, že informace o těchto věcech na webu nechávají odborníci nadšeným amatérům či diletantům, jako jsem já, takže se mi stává, že na Wikpedii někdy najdu odkaz na své stránky ;). Nevím, jestli je to z komerčních důvodů, nebo z konservatismu. Když už něco na web pustí, tak alespoň půlka první stránky je psána co možno nesrozumitelným vědeckým žargonem (když jsem občas publikoval v novinách, hlavní požadavek byl, "aby tomu naše čtenářky rozuměly"). Jinak doporučuji do toho zavedeným odborníkům vrtat co možno citlivě, aby se nevyplašili ;).

Jde mi o to, že (cituji z WP): "Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka přirozeně meandruje, pokud není regulována." Tak jsem to chápal i já. Dle níže uvedeného profilu je od dnešního koryta Vltavy až někam k Valdštejnskému náměstí skalní podklad a na něm ležící hrubé písčité štěrky ve stejné výšce (vodorovné), tedy se mi zdá, že před regulací Vltavy byly ostrovy a ramena fakultativní, podle velkých povodní, a nelze přesvědčivě rozlišovat mezi nivou a ostrovem, který byl její součástí.
Pořád váhám, zda potůček Brusnice mohl mít význam při modelování nivy, ve srovnání s rozvodněnou Vltavou, i když materiálu, který vyplavila ze své rokle, bylo asi po věky dost.

Pata Juditina mostu - Podle J. Čihákové v Mediaevalia archeologica 3 (2002), str. 51 - 52, směřuje nalezená dlážděná vozovka v Mostecké ulici do místa severní gotické věže, nikoliv do dochované gotické brány. Původně předpokládaná románská zdiva v č.p. 77, která měla určovat druhé zalomení mostu do brány, takovými nejsou. Dále je důležitý čtyřmetrový rozdíl mezi vozovkami Karlova a Juditina mostu.
Je to poměrně významné, protože i most na nivu by měl být zase severněji od této nové polohy paty Juditina mostu. Také představa o dvouvěžové bráně "římského typu" nemá v Praze analogii a stává se "romantickou představou" minulosti. Tzv. Juditina věž, čili menší románská mostní věž, nemá s mostem nic společného.
Mimochodem je zajímavé, jak tyto důležité poznatky se nedostávají mezi "lid" a všude je stále zobrazováno shodné ukončení obou mostů.

J. Čihák: Odkaz na mapy je výborný a bude se někdy hodit. Jak jsme to tu již probrali, tak pozdní mapy i veduty jsou pro 10. století bohužel pouze inspirativní. I rekonstrukce terénu pro toto období jsou závislé hlavně na sondách před výstavbou pražského metra a těch nebylo moc. Postupné nálezy ze záchranných výzkumů to upřesňují.

Z. Homola: Jako obvykle jsem ta zase asi vyjádřil nesrozumitelně. Vojanovy sady, čili ten větší ostrov, jsou původní pobřežní nivou s relativně malým zvednutím bahnitými náplavovými sedimenty a navážkami. Proto jsou i dnes níže. Na obr. 26 a i ostatních je původní pobřežní cesta mimo nivu, což musí být špatně a upozornil jsem na to i J. Čihákovou. Východní břeh nivy musel být o alespoň několik metrů východněji, aby cesta, dnes U Lužického semináře, vedla po břehu nivy. Tato cesta byla zvednuta oproti nivě (Vratislavský dřevořez) a posléze byly za touto cestou sypány navážky přímo do řeky. Tím vzniklo rozšíření původní nivy na východ a dnešní vyvýšení tohoto prostoru oproti zbytku nivy ve Vojanových sadech. Mimochodem, že je to původní niva mám od J. Čihákové a posléze i odsud.
Nevím teď z hlavy, kde jsem reorii J. Čihákové o Juditině mostě četl, ale něco je u obr. 33 (J. Č. 2009). Až na to zase narazím, tak dám vědět.

JC: Dík za info. Myslím, že jsou archeologové rádi, že se o jejich práce někdo zajímá, ostatně viz.
Ten argument, proč Juditin most nemohl vést k dnešní mostecké věži, mi přijde chabý, odhaduju, že to stavebně a organizačně nemohl být velký problém (mimochodem, kde že to Čiháková píše, nenašel jsem to). Přemýšlím spíš o tom, že mostecké věže jsou vně opevnění z 9. století, tudíž hypotetický most z té doby musel začínat severněji.

Zajímavé, že nejnižší místo, kde bylo 2002 přes 5 metrů vody, je dnes ve Vojanových sadech, zatímco Lužická byla nad vodou (Lužická to byla do r. 1947, dřív měla U Lužického semináře poetičtější názvy jako Dolejší mostecký plácek, Zbrojedomský plac ap. a údajně (dle Lašťovky a Ledvinky) tudy vedla pražská levobřežní cesta dávno před výstavbou i toho nejstaršího mostu). Říkám to proto, že dle obr. 26 Opevnění Malé Strany měl být právě ve Vojanových sadech ostrov a lužický plácek byl součástí hlavního koryta. Jak to tedy vidíte vy, jedna věc je holocénní koryto, pak fakultativní povodňová koryta, relativně trvalé změny po velkých povodních atd., vy mluvíte o nivě místo ostrova.

Oslovil jsem v záležitosti malostranského levobřeží Vltavy "hlavní archeoložku" Malé Strany Jarmilu Čihákovou. K mému překvapení byla její reakce okamžitá a vstřícná. Něco mi vysvětlila, něco poslala a zprostředkovala koupi stěžejní literatury.

Tady je, byť rozostřeně, zakreslena situace na levém břehu, která se nyní všude používá. Ten větší "ostrov" je ve skutečnosti původní pobřežní niva. Její východní břeh je vynesen podle zdi Vojanových sadů. To je podle mne nesprávné, protože vedle vedoucí ulice U Lužického semináře by jako původní trasa měla ještě vést po břehu nivy. Takže břeh nivy by měl být o 6 - 10 m východněji, přesné vymezení zřejmě není a je geology pouze odhadováno. Totéž se týká "průlivu" mezi oběma ostrovy. Má to být původní koryto Brusnice, což je ale kolizní s existencí zaniklého ramene Vltavy. Rovněž podle novějšího archeologického nálezu dláždění u Valdštejnské ulice byla hladina řeky v 10. století níže, nežli dosud geologové předpokládali. Takže půdorysné a výškové vynesení situace vyžaduje velkou opatrnost.

J. Čiháková upozorňuje na to, že není možné aby Juditin most vedl do stávající gotické brány stejně jako Karlův most. V době výstavby Karlova mostu totiž musel být vstup na provizorně opravený Juditin most nadále použitelný pro dopravu.
V Karmelitské ulici nebyly nalezeny stopy po středověké komunikaci, jejíž trasa zde byla dosud předpokládaná. Řekl bych, že byla severněji.
Trasa Letenská, Nerudova a Úvoz je skutečně až románská a starší cesta vedla Tržištěm podél zaniklého Malostranského potoka, tedy vně prvního opevnění.
Podle nálezů to vypadá na významné používání cesty ve středověku v místě dnešní Valdštejnské ulice. Ta vedla po břehu zaniklého ramene k "Myší díře" u Chotkovy ulice.

Bohnice a Kopanina jsou jistě obdobou Chaber, co by původně dvorce. Jsou ale přece jenom trochu pozdější a nejsou v takové blízkosti hradiště. Prostor Chaber byl také dávno využíván předslovanskými kulturami, u nichž hradištní ostroh měl minimálně funkci útočiště. Zrovna včera jsem se zamyslel nad jednou knihou s tím, jak je v ní málo zohledněn rozdíl mezi 11. a 12. stoletím ohledně umístění kostelů. Teprve na sklonku 11. století se začíná s výstavbou malých kamenných hradů, zatím co dříve byla hradiště s dřevohlinitými valy. To je obrovský rozdíl v urbanizaci. Myslím si, že i u dvorců a umístění kostelů je třeba vidět rozdíl mezi 11. a 12. stoletím.

Úplně jsme zapomněli na Gabréta (Šumava) a gabro (kozorožec). Vypadá to na dávný střet dvou původních názvů boha ZO a sice *gap/kap (kapat/kopat, hovor, havran, Gabréta atd.) a *grp/krv (hlava/kalva, krev, chrpa, hrabat, Carpinus/grabr/habr atd.). Pozdě středověká změna Craber na Chaber je pak až výslovnostní.

Variantní spekulací může být přenesení původního sakrálního názvu s kořenem *Grap/Krab/Chrab hradiště Zámky na zemanskou ves, což by ale spíše mělo dát Zachabry. Obec Chraberce u Loun, by mohla být přesídleneckou osadou lidí z Chabrů, podobně jako nedaleké Charvátce lidí z Charvát. Pořád to ale nevyjasňuje, jestli jsou Chabry původně názvem území nebo sídla.

Já osobně hru na schovávanou zvanou "dřevěné kostely v Čechách" nehraji. Pouze když je nějaká nejasnost, tak se učiní výrok, že to může mít souvislost s nedochovaným dřevěným kostelem, nebo když se nějaký kostel nemůže najít, tak se řekne, že asi byl dřevěný a nic po něm nezůstalo. Pro existenci dřevěných kostelů není žádný pravdivý doklad a ani důvod.

Já bych možná věděl, čím byly Chabry výjimečné. Zřejmě navázaly na osídlení hradiště Zámky. Také se nacházejí na úzkém pruhu terasy patřící do povodí Vltavy a tím do sídelní oblasti Praga. Není totiž jasné, jestli polabské Boleslavsko patřilo původně k pražské oblasti. Díky rozvodí zřejmě ne. Potom i hradiště Zámky mohlo být útočištěm a správním hradištěm pro toto pražské pravobřeží. Tím i údělem pro členy vládnoucího rodu nebo vedlejší větve. Chabry mohly být "střediskovou" obcí nahrazující hradiště.

Pokusil jsem se přelouskat odkazovaný článek o Haberské stezce. Byla to náročná činnost. Je to hodně rozvláčné a založené na polemice o detailech s předchůdcem, většinou podle vlastních hypotéz. Chyběly mi tam konkrétní nálezy starých úvozů, které by něco dokládaly. Autor má však jistě pravdu v tom, že po překonání hůře schůdných úseků na Vysočině se stezka větvila směrem do více míst v sídelních oblastech, čili samostatně k Malínu i Čáslavi. Rovněž směřování Haberské stezky do Znojma a dále do Vídně je opravdu nemožné. Ve svém řešení al-Masúdího Zmínky o Slovanech jsem položil moravskou část do povodí Jihlavy, takže stezka vedla od tradičního komunikačního uzlu u dnešních Pohořelic a Novomlýnských nádrží (již Věstonická Venuše).

Dnes jsem se zúčastnil prohlídky kostela v Chabrech. Byla otevřená celá zadní i přední část podzemí, k tomu odborný komentář, ale příliš moudrý z toho nejsem. Pochopil jsem, že se řeší dilema, jestli v 1. kostele byla hrobka nebo se jedná o základ oltáře a podezdívku ještě staršího dřevěného kostela z počátku 11.století nebo dokonce z 10. století. Přesto byla prohlídka zajímavá, poučná a možná už poslední před zásypem zbytků různých zdiv. Chabry byly nepochybně významná osada, avšak dosud se nepodařilo zjistit čím.