Pražský hrad

Odkazované mapy jsou dobré, založím si to. Jsou tam čísla parcel místo čísel domů, a tak č.p. 77, které jsem zde uvedl, odpovídá par. č. 173.

Ještě jsem si na něco vzpomněl. V naší zájmové sféře na Starém Městě byly nalezeny úseky dlažby z 10. - 13. století v Kaprově, Platnéřské (3x) a na nádvoří Klementina. V Klementinu je jen torzo bez okrajů, a tak se nedá určit jestli cesta vedla k Vltavě nebo podél toku. S Platnéřskou ale nesouvisí. Starobylost obou ulic je tím jasně doložena.

Trasa Platnéřskou sa měla zatočit zhruba na křižovatce s Křížovnickou (nedoloženo) a směřovat k Juditině mostu. Trochu jsem se divil, ale nejdříve vzniklo první osídlení jižně od Platnéřské a tudíž nová komunikace na nový Juditin most se mu tedy vyhýbala. Přesto mi ta zatáčka připadá ostrá. Pořád možná zůstává varianta, že se Platnéřská vidlicovitě rozdělila a jedna větev směřovala přes Klementinum rovnou na most. S datováním cest je potíž, byly čištěny a tak byly odstraňovány vrstvy, které by archeology pro datování zajímaly. Docela zajímavé je, že používání Platnéřské bylo na nějaký čas přerušeno, protože zde vznikl nějaký objekt, který byl později zase převrstven dlažbou. Přesně se to datovat nedá, ale podle mne to může mít souvislost s přestávkou v používání zničeného mostu. Kterého?!

Dík za poskytnutí originálního úryvku o malostranských mosteckých věžích, to je velmi zajímavé, shrnul jste to níže.

Abych to doplnil svojí polívčikou: Zkoušel jsem aplikovat svoji východozápadní linii Prašná brána - mostecké věže co nejpřesněji to jde a vychází mi do té jižní věže (není to jednoduché, na ortofotomapách jsou mostecké věže zabrány šikmo a navíc je nutno vzít v potaz ty čtyři metry převýšení, katastrální mapy (i tahle) jsou stále tereziánsaky natočeny. Tahle moje teorie ovšem patří k předchůdci Juditina mostu, tedy by jižní věž patřila k tomuhle a severní k Juditinu.
Mimochodem, znáte tohle?

Dalo mi dost práce "nivu" pochopit :-), ale je to stanovisko geologů a už jsem se s ním ztotožnil. Jiné je to s korytem Brusnice mezi "ostrovy". To mi také hlava odmítá přijmout. Podle mne to může být jedině další a pozdější rameno Vltavy po zaplavení většího a prvního, které si udělalo cestu přes nivu. Ostatně v tomto smyslu jsou i obrázky J. Čihákové. Napsala mi o zde diskutovaném zhruba, že: "dosud nebyl důvod, proč by do toho měla geologům šťourat, ale je vidět, že možnosti revize tady jsou".

Nejsem "necitelný necita" :-), už jsem tu myslím psal, že mne pouze velmi dojímají odborné výklady založené na odmítnutí výsledků antropologa E. Vlčka a jejich nekritické opakování.

Ten rozdíl výšky mostovek je velmi významný, přiznám se, že jsem si to neuvědomil.
Jinak jsem taky rozpačitý z toho, že informace o těchto věcech na webu nechávají odborníci nadšeným amatérům či diletantům, jako jsem já, takže se mi stává, že na Wikpedii někdy najdu odkaz na své stránky ;). Nevím, jestli je to z komerčních důvodů, nebo z konservatismu. Když už něco na web pustí, tak alespoň půlka první stránky je psána co možno nesrozumitelným vědeckým žargonem (když jsem občas publikoval v novinách, hlavní požadavek byl, "aby tomu naše čtenářky rozuměly"). Jinak doporučuji do toho zavedeným odborníkům vrtat co možno citlivě, aby se nevyplašili ;).

Jde mi o to, že (cituji z WP): "Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka přirozeně meandruje, pokud není regulována." Tak jsem to chápal i já. Dle níže uvedeného profilu je od dnešního koryta Vltavy až někam k Valdštejnskému náměstí skalní podklad a na něm ležící hrubé písčité štěrky ve stejné výšce (vodorovné), tedy se mi zdá, že před regulací Vltavy byly ostrovy a ramena fakultativní, podle velkých povodní, a nelze přesvědčivě rozlišovat mezi nivou a ostrovem, který byl její součástí.
Pořád váhám, zda potůček Brusnice mohl mít význam při modelování nivy, ve srovnání s rozvodněnou Vltavou, i když materiálu, který vyplavila ze své rokle, bylo asi po věky dost.

Pata Juditina mostu - Podle J. Čihákové v Mediaevalia archeologica 3 (2002), str. 51 - 52, směřuje nalezená dlážděná vozovka v Mostecké ulici do místa severní gotické věže, nikoliv do dochované gotické brány. Původně předpokládaná románská zdiva v č.p. 77, která měla určovat druhé zalomení mostu do brány, takovými nejsou. Dále je důležitý čtyřmetrový rozdíl mezi vozovkami Karlova a Juditina mostu.
Je to poměrně významné, protože i most na nivu by měl být zase severněji od této nové polohy paty Juditina mostu. Také představa o dvouvěžové bráně "římského typu" nemá v Praze analogii a stává se "romantickou představou" minulosti. Tzv. Juditina věž, čili menší románská mostní věž, nemá s mostem nic společného.
Mimochodem je zajímavé, jak tyto důležité poznatky se nedostávají mezi "lid" a všude je stále zobrazováno shodné ukončení obou mostů.

J. Čihák: Odkaz na mapy je výborný a bude se někdy hodit. Jak jsme to tu již probrali, tak pozdní mapy i veduty jsou pro 10. století bohužel pouze inspirativní. I rekonstrukce terénu pro toto období jsou závislé hlavně na sondách před výstavbou pražského metra a těch nebylo moc. Postupné nálezy ze záchranných výzkumů to upřesňují.

Z. Homola: Jako obvykle jsem ta zase asi vyjádřil nesrozumitelně. Vojanovy sady, čili ten větší ostrov, jsou původní pobřežní nivou s relativně malým zvednutím bahnitými náplavovými sedimenty a navážkami. Proto jsou i dnes níže. Na obr. 26 a i ostatních je původní pobřežní cesta mimo nivu, což musí být špatně a upozornil jsem na to i J. Čihákovou. Východní břeh nivy musel být o alespoň několik metrů východněji, aby cesta, dnes U Lužického semináře, vedla po břehu nivy. Tato cesta byla zvednuta oproti nivě (Vratislavský dřevořez) a posléze byly za touto cestou sypány navážky přímo do řeky. Tím vzniklo rozšíření původní nivy na východ a dnešní vyvýšení tohoto prostoru oproti zbytku nivy ve Vojanových sadech. Mimochodem, že je to původní niva mám od J. Čihákové a posléze i odsud.
Nevím teď z hlavy, kde jsem reorii J. Čihákové o Juditině mostě četl, ale něco je u obr. 33 (J. Č. 2009). Až na to zase narazím, tak dám vědět.

JC: Dík za info. Myslím, že jsou archeologové rádi, že se o jejich práce někdo zajímá, ostatně viz.
Ten argument, proč Juditin most nemohl vést k dnešní mostecké věži, mi přijde chabý, odhaduju, že to stavebně a organizačně nemohl být velký problém (mimochodem, kde že to Čiháková píše, nenašel jsem to). Přemýšlím spíš o tom, že mostecké věže jsou vně opevnění z 9. století, tudíž hypotetický most z té doby musel začínat severněji.

Zajímavé, že nejnižší místo, kde bylo 2002 přes 5 metrů vody, je dnes ve Vojanových sadech, zatímco Lužická byla nad vodou (Lužická to byla do r. 1947, dřív měla U Lužického semináře poetičtější názvy jako Dolejší mostecký plácek, Zbrojedomský plac ap. a údajně (dle Lašťovky a Ledvinky) tudy vedla pražská levobřežní cesta dávno před výstavbou i toho nejstaršího mostu). Říkám to proto, že dle obr. 26 Opevnění Malé Strany měl být právě ve Vojanových sadech ostrov a lužický plácek byl součástí hlavního koryta. Jak to tedy vidíte vy, jedna věc je holocénní koryto, pak fakultativní povodňová koryta, relativně trvalé změny po velkých povodních atd., vy mluvíte o nivě místo ostrova.

Oslovil jsem v záležitosti malostranského levobřeží Vltavy "hlavní archeoložku" Malé Strany Jarmilu Čihákovou. K mému překvapení byla její reakce okamžitá a vstřícná. Něco mi vysvětlila, něco poslala a zprostředkovala koupi stěžejní literatury.

Tady je, byť rozostřeně, zakreslena situace na levém břehu, která se nyní všude používá. Ten větší "ostrov" je ve skutečnosti původní pobřežní niva. Její východní břeh je vynesen podle zdi Vojanových sadů. To je podle mne nesprávné, protože vedle vedoucí ulice U Lužického semináře by jako původní trasa měla ještě vést po břehu nivy. Takže břeh nivy by měl být o 6 - 10 m východněji, přesné vymezení zřejmě není a je geology pouze odhadováno. Totéž se týká "průlivu" mezi oběma ostrovy. Má to být původní koryto Brusnice, což je ale kolizní s existencí zaniklého ramene Vltavy. Rovněž podle novějšího archeologického nálezu dláždění u Valdštejnské ulice byla hladina řeky v 10. století níže, nežli dosud geologové předpokládali. Takže půdorysné a výškové vynesení situace vyžaduje velkou opatrnost.

J. Čiháková upozorňuje na to, že není možné aby Juditin most vedl do stávající gotické brány stejně jako Karlův most. V době výstavby Karlova mostu totiž musel být vstup na provizorně opravený Juditin most nadále použitelný pro dopravu.
V Karmelitské ulici nebyly nalezeny stopy po středověké komunikaci, jejíž trasa zde byla dosud předpokládaná. Řekl bych, že byla severněji.
Trasa Letenská, Nerudova a Úvoz je skutečně až románská a starší cesta vedla Tržištěm podél zaniklého Malostranského potoka, tedy vně prvního opevnění.
Podle nálezů to vypadá na významné používání cesty ve středověku v místě dnešní Valdštejnské ulice. Ta vedla po břehu zaniklého ramene k "Myší díře" u Chotkovy ulice.