Pražský hrad

Také jsem došel k tomu, že věž musela být průjezdná, tedy s bránou v přízemí. Analogie tomu nasvědčují a naznačují to i písemné prameny. Nad původní bránou měla být obytná místnost a z toho se odvodilo, že brána v místě dnešní gotické brány měla nahoře místnost, takže by to mělo být opravdu mohutné opevnění směrem k mostu, kde se masívní útok nedal očekávat. Zřejmě si ten nesmysl nikdo prostorově nepředstavil. Je ale trochu otázka, kde byla umístěna v trase vozovky. Možná mohla být i trochu západněji.

Upouští se od teorie, že most v Řezně byl vzorem pro Juditin most. Tamnější snad mohl být původně jen dřevěný na zděných pilířích a Juditin postavil nezávisle stavitel z Itálie.

Ehm, v oblasti Nových schodů, omlouvám se.
Vížka v Platnéřské: přikládal jsem polínko ke své teorii, že Platnéřská pokračovala mostem, tedy by v ní mohla být mostecká věž, která by mohla přetrvat až do 18. století, vím však, že je to chatrné...
Tuhle jsem si udělal virtuální prohlídku Řezna, osobně jsem tam nebyl, a koukal na zakončení mostu, který prý byl vzorem Juditinu např, mapa. Taky výběr přemostění v oblasti ostrovů, podobně jako v Paříži, Bamberku, Avignonu atd., stojí za poznámku.
Pokud by opravdu dnešní severní malostranská mostecká věž patřila původně Juditinu mostu a měla (v dnešním podzemí) v sobě bránu, pak by asi nebyl problém při stavbě Karlova mostu.

J. Čihák: Mimo odpověď na mém webu, jsem také dříve přejímal neodůvodnělou starou domněnku, že v Hostivaři bylo slovanské hradiště. Zjevně jím nebylo, ale je zároveň přehlíženo hradiště ve Vinoři. Kontrolní otázka: Do které územní oblasti patřilo? :-).

Z. Homola: Přiznám se, že tam "arkádovitý výběžek" nevidím. Dříve jste upozorňoval na "věžovitou stavbu" u Platnéřské ulice. Nemůžu to posoudit, ke Starému městu teď nic podrobného nemám, ale věžovitá stavení, byla v románském a gotickém období častá.

Jan Cinert ve svém výkladu začíná názvem země Praga, která je protikladem “polabské mísy“. Mě napadlo, že by název země mohl vzniknout podle soustavy hradišť. Ovšem není to čím podložit, leda bych dosadil hypotetický výraz praho a mn.č. praha. Slovo praho však ve slovanštině není známo a tak nezbývá, než spekulovat o zániku slova v místním dialektu a to zase k ničemu nevede.

Myslím, že Jan Cinert taky odvozoval název podle pražských hřbetů, já jsem psal, že ně napadly hřbety-prahy sbíhající se jeden za druhým k Vltavě, ale zavrhl jsem to. Zato mi teď, když jsem studoval archeologické nálezy na Malé Straně, přišly sugestivní cesty z prahů, předpokládám, že v bažinatém terénu byly hatě vždycky, o tom je tuším zde ve stati o vzniku Prahy již psáno.

Mimochodem, na té Witově mapě 1694, viz kousek níže, je v oblasti Starých zámeckých schodů jakýsi arkádový útvar, vypadající jako mostek, marně si lámu hlavu, co by to mělo být, v tom místě je sice dnes přechod ze schodů do domu, ale tak či onak dům stojí ve srázu.

Minulý víkend jsem se procházel po pražských slovanských hradištích a přitom mě napadlo, že praha mohla být soustava hradišť na prazích, čili soustava výšinných opevněných sídlišť. Soustavu tvořila slovanská hradiště Zámka, Šárka a Butovice, která zanikala v 9.-10. století po založení Pražského hradu. Do soustavy patří hradiště Levý Hradec a Budeč, která zanikla později.

Pěkný server. Na třetím obrázku od konce je opět přemostění přes Střelecký ostrov předcházející řetězovému mostu, jen nevím, jestli je reálné, nebo plánované armádní. Lze to klikáním do obrázku zoomovat. Na těch raremaps je nejkvalitnější reprodukce Hartman-Schedela, co znám (viz).

Odkud jsou ty info o Platnéřské? Mimochodem, Platnéřskou jezdila oním klikihákem na Karlův most někdy před sto lety tramvaj.

Narazil jsem na plán Pražska a vedutu (viz), které jsem neznal, plán je dobrý, je tam např. i Císařská strouha, veduta je jedna Chebu, ta pražská nevypadá moc věrně. Bohužel je to mrňavý. £250.00 by to spravilo ;).

Odkazované mapy jsou dobré, založím si to. Jsou tam čísla parcel místo čísel domů, a tak č.p. 77, které jsem zde uvedl, odpovídá par. č. 173.

Ještě jsem si na něco vzpomněl. V naší zájmové sféře na Starém Městě byly nalezeny úseky dlažby z 10. - 13. století v Kaprově, Platnéřské (3x) a na nádvoří Klementina. V Klementinu je jen torzo bez okrajů, a tak se nedá určit jestli cesta vedla k Vltavě nebo podél toku. S Platnéřskou ale nesouvisí. Starobylost obou ulic je tím jasně doložena.

Trasa Platnéřskou sa měla zatočit zhruba na křižovatce s Křížovnickou (nedoloženo) a směřovat k Juditině mostu. Trochu jsem se divil, ale nejdříve vzniklo první osídlení jižně od Platnéřské a tudíž nová komunikace na nový Juditin most se mu tedy vyhýbala. Přesto mi ta zatáčka připadá ostrá. Pořád možná zůstává varianta, že se Platnéřská vidlicovitě rozdělila a jedna větev směřovala přes Klementinum rovnou na most. S datováním cest je potíž, byly čištěny a tak byly odstraňovány vrstvy, které by archeology pro datování zajímaly. Docela zajímavé je, že používání Platnéřské bylo na nějaký čas přerušeno, protože zde vznikl nějaký objekt, který byl později zase převrstven dlažbou. Přesně se to datovat nedá, ale podle mne to může mít souvislost s přestávkou v používání zničeného mostu. Kterého?!