Pražský hrad

Zdá se mi, že z dostupných informací nelze dělat tak dalekosáhlé konstrukce.
Pro zajímavost: Juditin most měl 500 metrů a 22 oblouků, řezenský 300 metrů a zřejmě 15 (pův. 16) oblouků, Karlův most je na cca 380. km Vltavy, Řezno na 480. km Dunaje, průměrný průtok Dunaje v Řezně se mi nepodařilo zjistit, ale dle aktuálních dat je řádově srovnatelný s Vltavou, trochu větší. Pilíře řezenského mostu jsou na umělých ostrůvcích, nevím, zda od počátku, což je asi důvod, že nyní mohli základy pilířů dobře zkoumat, a patrně to napovídá technologii stavby. Řezno bylo největším a nejbohatším městem jižního Německa a ve 12.-13. století dosáhlo vrcholného rozkvětu, zejm. díky mostu. Nechce se mi věřit, že by stavěli nějaká provizoria, tu oblouk, tu lávka (ledaže čekali na zdroje z mýtného ;)).
Nicméně jádrem naší diskuse je, zda byl řezenský most vzorem pro pražský, resp, zda titíž stavitelé přešli z Řezna do Prahy, jak se někdy uvádí (10-letá pauza od dostavby řm k zahájení stavby pm). V Evropě bylo spolu s pm stavěno souběžně několik dalších podobných mostů, prvních ve středověku. Otázka taky je, kdo stavěl most v Řezně a kdo předchozí most ve Würzburgu (ev. Drážďanech). Dá se předpokládat, že vzorem pro ně byly antické mosty, známé asi zejména ze Říma.
Tipnul bych si, že mohlo jít o nějakou rozvětvenou rodinnou huť, jako byli později Parléřovci, každý člen měl něco společného a něco originálního. Dalo by se předpokládat, že nepřirozenějšími kandidáty byli opravdu Italové, kteří měli zkušenosti s údržbou antických mostů. Ve stavbě obloukových mostů byla přestávka jedno tisíciletí.

Většina oblouků - Chápu to tak, že je to opatrná nejistá formulace, protože se asi nic s jistotou neví. Řezenský most byl založen v době výjimečného sucha, neboť se zjistilo, že skalní podloží pilířů bylo upravováno dláty. Takže byly asi založeny snad všechny pilíře, ale oblouky mezi nimi až postupně. Jestliže byl most v provozu, tak místo chybějících oblouků musela být dřevěná vozovka. Oblouky z 13. století a pozdější tedy nejsou náhradou za stržené při povodni, protože o tom nejsou žádné zprávy. Dodělání mostu se podle toho protáhlo na několik století. Jaké a kolik oblouků je případně z prvních let výstavby se z dostupných informací (našich) zatím zjistit nedá. Hlavní je, že podoba nedodělaného mostu v Řezně nemohla být inspirací pro Juditin most a ani prováděna hutí přesunutou z Řezna. Tím vším vzniká otázka do jaké míry byl vlastně most v Řezně zamýšlen jako celokamenný.

To je dobrý odkaz. Ovšem ta věta má myslím jiný význam, že stavbu nelze dost docenit.

Ten drážďanský most je mi záhadou, (tady) je, že první zmínka o mostě je z r. 1275, kdy byl zničen a znovupostaven ve dřevě, tady je 1173 - 1222. Hlavně tam asi žádné větší město v té době nebylo.

V Itálii asi využívali staré římské mosty, nicméně na jejich opravy asi měli huťě. Otázka je, kdo dělal řezenský most, a starší würzburský..

Díky, že jste to našel. Přece jenom je tady věta: Die technische Leistung der von 1135 bis 1146 währenden Bauarbeiten kann gar nicht hoch genug eingeschätzt werden, denn es gab nicht viele vergleichbare Bauwerke in dieser Zeit. (Technické provedení v letech 1135 - 1146 probíhající výstavby nemůže být ještě zcela objasněno, jelikož není mnoho odpovídajících stavebních částí dochovováno do dnešní doby.) Také se tam píše, že za "Magdalénské" povodně roku 1342 byl stržen i most v Drážďanech (1119-1220), devět dní po Juditině mostu.

Tak nyní je ještě třeba zjistit hodnověrnost a původ údaje ze stránky Muzea KM. O něco se pokusím. Také mne napadlo důsledně prověřit předchozí italské mosty, ale není na to čas a je otázka jestli jsou dostupné údaje i o těch zaniklých.

Regensburg - Nemohu to zmíněné zpochybnění mostu najít, ale možná jsem převzal zavádějící informaci. Na webech o Kamenném mostě v Písku (i na Wikipedii) se uvádí, že regensburský most byl za povodně stržen a postaven znovu. Na webu pro děti "alik.cz" (skrytě zaměřeném na reklamy) se dokonce uvádí, "že byl stržen při nedávné povodni a postaven znovu"(!).

Na německých stránkách jsou tyto údaje. Byl zde sto metrů vedle most z doby Karla velikého a ten by stržen povodní. Potom byl postaven kamenný most a za velké povodně 1235/1236 bylo zničeno mnoho domů, ale o mostě žádná zmínka. Později byly poškozeny a posléze strženy mostní věže a na konci války byly vyhozeny dva oblouky mostu. Čili o stržení kamenného mostu žádná zmínka.

Buď za všechno může "Alík", ale je také možné, že i německé stránky ještě nezareagovaly na nové poznatky. Uvidíme. Král Vladislav se zhlédl za své italské cesty v tamnějších mostech a přivedl si sebou italského stavitele. Ten teoreticky nemusel regensburský most vůbec znát. Samotný nápad začít stavět kamenné mosty i severně od Alp ale opravdu bude mít jednu společnou myšlenkovou genezi.

Přiznám se, že z odkazu jsem četl jen dotyčný řádek a půl, kdysi jsem na článek ale již narazil, co se týče jeho věrohodnosti, máte pravdu.

Princip nápodoby je nevyvratitelný ;), v daném případě bylo Řezno odedávna branou do Evropy, k papeži atd., most znali všichni, těžko si představit, že by v zaostalých Čechách postavili o 3-4 desetiletí později originál výrazně pokročilejší, obdobné mosty byly stavěny ve jmenovaných městech prakticky ve stejném desetiletí, že by měli náhodou v různých částech Evropy ve stejné době stejné originální vnuknutí? Ale to je pochopitelně jen moje selská představa. Postavit most přes velkou řeku není práce pro začátečníky, musela na to být nějaká huť, která musela mít renomé, např. že její předchozí most už zvládl velké povodně, pořád mi to vychází, že ty mosty ze 70. let musely mít nějakého předchůdce.

Při čtení úryvku z Encyklopedie mostů od doc. Dušana Josefa, na který je zde odkaz, na mne šly mdloby. V prvních deseti řádkách skoro nic není pravda.
1 – Nejsou žádné dochované zprávy o „dřevěném“ mostě „ z 10. století“. Dětmar uvádí k roku 1004 Soběslavovu smrt „na mostě“ a Kosmas k roku 1118 „voda vystoupala 10 loktů nad most“.
2 – Kosmas „nevypravuje, že po mostě bylo přenášeno mrtvé tělo zavražděného knížete Václava“. To uvádí legenda tzv. Kristiána z počátku 14. století (alespoň podle seriozních badatelů).
3 – Ibn Jakúb se o žádném mostě nezmiňuje.
4 – Žádný archeologický výzkum nepotvrzuje existenci mostu před Juditiným mostem. Byly nalezeny zbytky pilot (2) pod základovým roštem pilíře Karlova mostu. Z hlavy nevím kdo a kde z toho udělal nepřijaté „možné zbytky dřevěného mostu“.
5 – Zbytky Juditina mostu se nenalézají „v nižší malostranské mostecké věži“.
6 – V „klášteře křižovníků“ na Starém Městě není „kostel s příznačným názvem Panny Marie pod řetězem na konci mostu“, který je na Malé Straně.
7 – „Druhá malostranská věž“ (dochovaná gotická) nebyla „dokončena až o pět let později“ po roce 1402, ale až v roce 1464 za vlády Jiřího z Poděbrad.
O další jsem se nezajímal. Já mám v knize sice také nějaké neopravené chyby a překlepy, ale tato „Encyklopedie“ pana docenta měla dvě vydání. Neuvěřitelné!

Regensburg - Až na to narazím, tak to sem dám. Pochopil jsem to tak, že tam mají asi podobný problém jako je s prvním pražským mostem. Jsou známy zmínky o mostě, ale ukazuje se, že to zřejmě nemusí být ten dodnes dochovaný. Také je rozdíl mezi "dřevěným mostem" a mostem s "dřevěnou vozovkou na zděných pilířích", o kterém se tam uvažuje. Podobně jako první kostely byly každý originálem, byly takové podobně i mosty. Vytváření návaznosti a jednoduchých vývojových linií (Regensburg - Praha) je již překonaná teoretická metodika :-).

Že byl řezenský most dřevěný a nebyl vzorem pro Prahu (a Avignon, Florencii, Londýn, Würzburg) - není to nějaký vlastenecký ressentiment? Je pro to nějaký doklad? Snažil jsem se pátrat na webu po románských mostech v Evropě tady se píše, že jich moc nebylo (ten drážďanský je navíc asi blbost), jinde jsem celkem nic nenašel.

Pro Jana Čiháka: hradiště "na Farkách" bylo osídleno od pozdní doby kamenné, nejvíce pak v době haltštatské, na začátku laténské skončilo (Enc. hradišť, Čtverák a kol.).

Dovolil jsem si takový drobný chyták. Geograficky skutečně patří do Čáši, to je dobře, ale hradiště vzniklo až nejdříve koncem 10. století. Potom vzniklo po sjednocení země Boleslavem I. a není už územně příslušné podle sídelních oblastí v předcházejících stoletích. Vzniklo na pradávné významné stezce, podobně jako v povodí Rokytky hradiště Královice. Ale proč obě tak blízko Prahy, když už byly hranice země/léna zhruba tam, kde dnes? Historici si se zdůvodněním moc nevědí rady. Snad je to reflexe rozvětvení přemyslovského rodu, nebo zóna obrany Prahy po ztrátě polských držav koncem 10. století?. Chtěl jsem jenom upozornit, jak je nutné posuzovat situaci v jednotlivých stoletích odděleně.