Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)
Koncovku -a jako pozůstatek duálu nemůžeme hned zatracovat, vždyť je to "exaktní" poznatek. Jestliže v Praze není nic nezaměnitelně dvojného jako jsou oka nebo ucha, tak "Praga" není název vzniklý jako duální číslo.
ZH (Pátek 20. května 2011)
Dneska jsem jel mezi Štěchovicemi a Davlí, přehradní nádrž je polovypuštěná, byla tam spousta "prahů", resp. "čtverečků", jak jsme říkali obdobným útvarům v Podbabě, nevím jistě, k čemu sloužily, ale odhadl bych, že jako rybníky. Nádrže v řece ohrazené kamennými valy.
Bohužel nikdo nereagoval na mé pochybnosti, že by praha měl být duál.
J. Čihák (Pátek 20. května 2011)
Poslední co mě napadá je, že v Praze byly dva protipovodňové valy (pobřežní praha). V Nizozemí je stavěli už v (9.?)10.století.
J. Čihák (Čtvrtek 19. května 2011)
Podle praslovanského tvaru vrža je zřejmé, že chytání ryb do pastí bylo pro Slovany běžnou a prastarou činností. Přiznám se, že už včera mi tato skutečnost vadila. Jěště k tomu duálu mě napadlo, že tady mohla být sádka vytvořená ze dvou hrází mezi ostrovem a břehem, ale takovou sádku by asi vyplavila každá povodeň.
ZH (Středa 18. května 2011)
Je to originální, ale moc tomu nevěřím. Nicméně, pokud by Prahu nazvali lodníci, jak už jsme jednou uvažovali, hodně by to měnilo pohled na věc, myslím jsme tu měli i hypotetické skalisko, třeba Pragáče, který se pak smrsknul na dnešního Bradáče ;).
Ale abych Jana podpořil, připomínám ony osady Rybáře (Klárov a Trója), tipnul bych si, že lovili vršemi v ramenech mezi ostrovy a břehem. Ryby pak prodávali na tržišti (Phragen).
Franta (Středa 18. května 2011)
Když uvážíme, že chytání ryb do vrší, tedy do specificky vytvořených košů zavěšovaných do proudu v řece byla běžná, odpravdávna známá a pravděpodobně byla velmi obyčejná činnost, pak by tento rybářský projekt na Vltavě musela být asi hodně mysteriózní záležitost když po ní bylo to místo pojmenováno.
J. Čihák (Středa 18. května 2011)
Podle V.Machka je stč. slup a slupka asi druh proutěné vrše, stč. vršě, psl. vrža. Byly to proutěné pasti na ryby vsazené do plotů přehrazujících řeku. Zajímavé je, že lot. varza není past, ale plot v řece na zachycení ryb. Vrža a plot v řece (říční prag) spolu tvořily lapací zařízení a tak se mohlo v dialektu přenést -a do praga. Dokonce si myslím, že praga mohl být místní výraz pro celé zařízení na chytání ryb.
J. Čihák (Úterý 17. května 2011)
Slovo praha mohlo vzniknout jako synonymum ke slupa. Lapače ryb zvané slupi (jmenované v ženském rodě slup, někdy také slupa) byly velice stará zařízení, první zmínku o slupi najdeme již v Kosmově kronice k roku 1034. Stejně jako lososnice byly slupi zřizovány na jezech.
ZH (Neděle 15. května 2011)
Několikrát jsem nadhazoval, že praha je pomnožné číslo (
viz), ovšem, jak teď zjišťuji, mýlil jsem se, že by šlo o archaický plurál, např. jatky bylo původní, jatka až od druhé poloviny 19. století a to ne jako zvláštní tvar, ale pomnožné číslo od středního rodu.
Co se týče duálu, snažil jsem se to teď nastudovat, ale nenašel jsem, že by tvar praha mohl být duálem, tedy označovat dva prahy, vy o tom něco víte?
Wiki aj. na www. Bohužel tištěné materiály si rozebralo potomstvo.
Osobně si myslím spíš, že český název byl přejat či upraven lidovou etymologií od staršího nečeského názvu, který z nějakého důvodu končil na -a.
J. Čihák (Sobota 14. května 2011)
ZH: Koncovka -a v názvu Praha může vyjadřovat podvojné číslo kdysi často používané, viz
diskuze.
Jan Cinert (Čtvrtek 12. května 2011)
Možná že se pletou pilíře a oblouky. Původním 15 pilířům náleží 16 oblouků. Dnes tedy 14 pilířů a 15 oblouků.
Také je rozdíl v zakládání pilířů. Juditin most byl na roštech, ale Řezenský na nasypaném kamení.
ZH (Středa 11. května 2011)
PS: možná 16.
viz,
viz, kde je totéž a vlevo odkazy na další věci.
ZH (Středa 11. května 2011)
Koukal jsem na fotky řezenského mostu, sem tam je tam nějaká kramle, evidentně druhotně aplikovaná. I kdyby tam byly od začátku obligátně, mohl Vladislav říct, tak tohle já tam vidět nechci ;). Pravda, že původní kramle by se asi nedochovaly, leda otvory po nich.
Protože po sobě nechci zanechávat chybné údaje, počítal jsem ještě oblouky řezenského mostu, na dnešní ortofoto jsem jich nakonec vypočítal 15, na rytině z mně neznámé doby (
viz) taky 15. Na německé Wikipedii píšou napřed 14 oblouků, posléze "16 (15 dosud viditelných)" - jeden totiž zazdili kvůli stavbě solnice. Nechť je jich tedy 15.
Jan Cinert (Středa 11. května 2011)
Níže jsem napsal, že v Řezně byly nalezeny úpravy podloží dlátem. To bylo v Písku. Popletl jsem to, protože oba mosty byly postaveny "na suchu". To ta přemíra vyhledávaných rozporných i pravdivých informací, která popletla i mne.
Není role mostu v Řezně pro jeho bohatství opět nekriticky přeceňována? Vždyť tu nejdříve byl římský tábor, pokračující osídlení později i s mostem, pak středověké město a nakonec nový kamenný most. Řezno tedy zbohatlo díky umístění na v té době významné stezce, nikoliv existencí mostu. Řezenský most původně nespojoval dvě části města, byl "výpadovkou" obchodní trasy, čili vylepšením cestování. Z toho důvodu, mimo případné potíže s financováním, nemusel být velký tlak na dokončení mostu v celokamenné podobě. V Praze ale most spojoval dvě části města a tak byl jeho integrální součástí. Měl tedy trochu posunutou funkci.
Na Juditině mostě se používaly železné svorníky v ložné spáře, takže po položení další řady kvádrů nebyly vidět. V Řezně se svorníky používaly na vnější svislé straně. To je myslím velký technologický rozdíl, který odporuje tomu, že by se jednalo o stejnou, byť rozvětvenou stavební huť.
ZH (Středa 11. května 2011)
Zdá se mi, že z dostupných informací nelze dělat tak dalekosáhlé konstrukce.
Pro zajímavost: Juditin most měl 500 metrů a 22 oblouků, řezenský 300 metrů a zřejmě 15 (pův. 16) oblouků, Karlův most je na cca 380. km Vltavy, Řezno na 480. km Dunaje, průměrný průtok Dunaje v Řezně se mi nepodařilo zjistit, ale dle aktuálních dat je řádově srovnatelný s Vltavou, trochu větší. Pilíře řezenského mostu jsou na umělých ostrůvcích, nevím, zda od počátku, což je asi důvod, že nyní mohli základy pilířů dobře zkoumat, a patrně to napovídá technologii stavby. Řezno bylo největším a nejbohatším městem jižního Německa a ve 12.-13. století dosáhlo vrcholného rozkvětu, zejm. díky mostu. Nechce se mi věřit, že by stavěli nějaká provizoria, tu oblouk, tu lávka (ledaže čekali na zdroje z mýtného ;)).
Nicméně jádrem naší diskuse je, zda byl řezenský most vzorem pro pražský, resp, zda titíž stavitelé přešli z Řezna do Prahy, jak se někdy uvádí (10-letá pauza od dostavby řm k zahájení stavby pm). V Evropě bylo spolu s pm stavěno souběžně několik dalších podobných mostů, prvních ve středověku. Otázka taky je, kdo stavěl most v Řezně a kdo předchozí most ve Würzburgu (ev. Drážďanech). Dá se předpokládat, že vzorem pro ně byly antické mosty, známé asi zejména ze Říma.
Tipnul bych si, že mohlo jít o nějakou rozvětvenou rodinnou huť, jako byli později Parléřovci, každý člen měl něco společného a něco originálního. Dalo by se předpokládat, že nepřirozenějšími kandidáty byli opravdu Italové, kteří měli zkušenosti s údržbou antických mostů. Ve stavbě obloukových mostů byla přestávka jedno tisíciletí.