Pražský hrad

Přiznám se, že ač mě lingvistika celkem baví, o duálu jsem věděl akorát to stále omílané oči, uši, dvěma atd.
Říká se prsa (nebo prsy), ovšem je otázka, jestli je prsa od prso, nebo od prs. Prsa, ramena (od prso, rameno) má stejný tvar jako třeba plurál od město - města. Může se ovšem říct na prsou nebo ramenou, což by nasvědčovalo duálu. Pak by ovšem bylo "mluvím o Prahou", "neobejdu se bez Prahou"..., to pochybuju, že by kdy bylo.

Dneska jsem jel mezi Štěchovicemi a Davlí, přehradní nádrž je polovypuštěná, byla tam spousta "prahů", resp. "čtverečků", jak jsme říkali obdobným útvarům v Podbabě, nevím jistě, k čemu sloužily, ale odhadl bych, že jako rybníky. Nádrže v řece ohrazené kamennými valy.

Bohužel nikdo nereagoval na mé pochybnosti, že by praha měl být duál.

Podle praslovanského tvaru vrža je zřejmé, že chytání ryb do pastí bylo pro Slovany běžnou a prastarou činností. Přiznám se, že už včera mi tato skutečnost vadila. Jěště k tomu duálu mě napadlo, že tady mohla být sádka vytvořená ze dvou hrází mezi ostrovem a břehem, ale takovou sádku by asi vyplavila každá povodeň.

Je to originální, ale moc tomu nevěřím. Nicméně, pokud by Prahu nazvali lodníci, jak už jsme jednou uvažovali, hodně by to měnilo pohled na věc, myslím jsme tu měli i hypotetické skalisko, třeba Pragáče, který se pak smrsknul na dnešního Bradáče ;).
Ale abych Jana podpořil, připomínám ony osady Rybáře (Klárov a Trója), tipnul bych si, že lovili vršemi v ramenech mezi ostrovy a břehem. Ryby pak prodávali na tržišti (Phragen).

Když uvážíme, že chytání ryb do vrší, tedy do specificky vytvořených košů zavěšovaných do proudu v řece byla běžná, odpravdávna známá a pravděpodobně byla velmi obyčejná činnost, pak by tento rybářský projekt na Vltavě musela být asi hodně mysteriózní záležitost když po ní bylo to místo pojmenováno.

Podle V.Machka je stč. slup a slupka asi druh proutěné vrše, stč. vršě, psl. vrža. Byly to proutěné pasti na ryby vsazené do plotů přehrazujících řeku. Zajímavé je, že lot. varza není past, ale plot v řece na zachycení ryb. Vrža a plot v řece (říční prag) spolu tvořily lapací zařízení a tak se mohlo v dialektu přenést -a do praga. Dokonce si myslím, že praga mohl být místní výraz pro celé zařízení na chytání ryb.

Slovo praha mohlo vzniknout jako synonymum ke slupa. Lapače ryb zvané slupi (jmenované v ženském rodě slup, někdy také slupa) byly velice stará zařízení, první zmínku o slupi najdeme již v Kosmově kronice k roku 1034. Stejně jako lososnice byly slupi zřizovány na jezech.

Několikrát jsem nadhazoval, že praha je pomnožné číslo (viz), ovšem, jak teď zjišťuji, mýlil jsem se, že by šlo o archaický plurál, např. jatky bylo původní, jatka až od druhé poloviny 19. století a to ne jako zvláštní tvar, ale pomnožné číslo od středního rodu.

Co se týče duálu, snažil jsem se to teď nastudovat, ale nenašel jsem, že by tvar praha mohl být duálem, tedy označovat dva prahy, vy o tom něco víte? Wiki aj. na www. Bohužel tištěné materiály si rozebralo potomstvo.

Osobně si myslím spíš, že český název byl přejat či upraven lidovou etymologií od staršího nečeského názvu, který z nějakého důvodu končil na -a.

Koukal jsem na fotky řezenského mostu, sem tam je tam nějaká kramle, evidentně druhotně aplikovaná. I kdyby tam byly od začátku obligátně, mohl Vladislav říct, tak tohle já tam vidět nechci ;). Pravda, že původní kramle by se asi nedochovaly, leda otvory po nich.

Protože po sobě nechci zanechávat chybné údaje, počítal jsem ještě oblouky řezenského mostu, na dnešní ortofoto jsem jich nakonec vypočítal 15, na rytině z mně neznámé doby (viz) taky 15. Na německé Wikipedii píšou napřed 14 oblouků, posléze "16 (15 dosud viditelných)" - jeden totiž zazdili kvůli stavbě solnice. Nechť je jich tedy 15.

Níže jsem napsal, že v Řezně byly nalezeny úpravy podloží dlátem. To bylo v Písku. Popletl jsem to, protože oba mosty byly postaveny "na suchu". To ta přemíra vyhledávaných rozporných i pravdivých informací, která popletla i mne.

Není role mostu v Řezně pro jeho bohatství opět nekriticky přeceňována? Vždyť tu nejdříve byl římský tábor, pokračující osídlení později i s mostem, pak středověké město a nakonec nový kamenný most. Řezno tedy zbohatlo díky umístění na v té době významné stezce, nikoliv existencí mostu. Řezenský most původně nespojoval dvě části města, byl "výpadovkou" obchodní trasy, čili vylepšením cestování. Z toho důvodu, mimo případné potíže s financováním, nemusel být velký tlak na dokončení mostu v celokamenné podobě. V Praze ale most spojoval dvě části města a tak byl jeho integrální součástí. Měl tedy trochu posunutou funkci.

Na Juditině mostě se používaly železné svorníky v ložné spáře, takže po položení další řady kvádrů nebyly vidět. V Řezně se svorníky používaly na vnější svislé straně. To je myslím velký technologický rozdíl, který odporuje tomu, že by se jednalo o stejnou, byť rozvětvenou stavební huť.