Pražský hrad

Nyní mám také pocit, že nesplavné mělčině by říkali spíše pražina. Z toho mohla vzniknout osada Praža, pak se zapomnělo na smysl názvu a časem ho zkomolili na Praga. Myslím, že je lepší uvažovat o posunutí významu spojeném se změnou rodu, než vycházet z předpokladu, že se v Praze něco pražilo nebo bylo vyprahlé.

S "ježděním po Vltavě" je to problematické. Hradištní vrch Plešivec určuje, že stezka doby bronzové vedla kolem něj skrz Brdy, protože se právě vyhýbala neschůdnému a nesjízdnému kaňonu střední Vltavy. Potom by měla asi pokračovat kolem Únětic, které daly jméno této kultuře, byť by bylo lepší pokračovat podél říčky Loděnice. Tady se to dá hůře rozhodnout, ale plavby po Vltavě jsou nepravděpodobné.
Průběžně pracuji na zde již avizovaném článku o prvním pražském mostu. Jeho součástí je informace, že před příchodem Slovanů byl prostor Malé Strany zarostlý, takže tu byla mezera v osídlení po předchozích kulturách. Tím se nechci vymezovat proti novým nápadům, jenom upozorňuji, že jsou určité doložené mantinely, do kterých je nutné se vejít.

Když Mykéňané jezdili po Vltavě a Labi do Cínovce pro rudu a založili maně únětickou kulturu, která se té jejich podobá, nazvali při tom i Prahu. Mám několik nápadů podle čeho, bohužel neumím mínojsky. Zkusím rozluštit LP I.

S "pískem" a "měl" je to zajímavé. "Měl" by mělo pocházet z "mar" a "písek" souviset s "pisen". Obojí by pak mělo mít primární význam "oplodňovat vodou". Jenže "sand" zjevně pochází ze "*sad", čili sedat, usazovat. Je to asi dáno tím, že písek lidi dříve nezajímal a tak vznikla nejednotnost původu slov.
Nejsem k tomu povolán, ale mám pocit, že pozdější posunutí významu spojené se změnou rodu by asi dalo "pražina", jako je i v "mělč-ina".

Fjordy bývají uprostřed hlubší než při svém ústí. Mělkost při ústí bývá způsobena příčným podmořským valem, jehož přítomnost, skládá-li se ze štěrku a balvanů, lze vysvětlit příbojem vln, které ukládají štěrk na dno. Mělké zóně při ústí fjordu se někdy říká práh. Štěrkopískové mělčině v řece se také mohlo říkat práh. Dosud se předpokládalo, že říční prahy byly skalnaté stupně v řece jako u Záporoží. Říční mělčiny vhodné k brodění sice nejsou překážkou, ale též zhoršují splavnost řeky, zejména v suchém období. Pojmy brod a mělčina spolu úzce souvisí. Pokud byla říční mělčina zvána prahem, pak se také sbližují pojmy brod a práh.

Psl.slovo měl znamená písek. Podle V.Machka se význam přenesl na ložisko usazeného písku v řece. Slovo získalo ž.rod a znamenalo mělčinu. Podobně mohl vzniknout výraz praga z prag, což by vysvětlovalo záhadnou koncovku -a.

Je velmi zajímavé hledat cizí názvy obcí, které jsou jakýmkoli způsobem odvozené od prahu, avšak překážkou jsou jazykové neznalosti. Lze se jenom přehrabovat ve slovnících, což je polovičatá práce. Chybí znalost frází a tvarů, cit pro cizí jazyk a slovníky starých slov.

Čínské město Taiyuan bylo odpradávna důležitým dopravním uzlem.

čínsky kǎn-práh, vchod, začátek

čínsky yuán-břitkost, hrana, hraničit, hřeben (horský), kraj, krajní mez, lem, lemovat, nabrousit, naostřit, okraj, ořízka, ořízka (knihy), oříznout, ostří, práh, přiblížit se (po straně), vrchol

tai čínsky znamená největší

Slovo Tai ve spojení s yuan může znamenat “nejzazší pomezí“. Čínsky neumím a proto se názvem nebudu dále zabývat. Přesto si myslím, že by mohl mít něco společného s Prahou, samozřejmě čistě etymologicky.

Název Dillí má nejasnou etymologii, ale může mít stejný původ jako Praha. Jedno vysvětlení praví, že vznikl z perského slova Dahleez (jazyk Urdu), které znamená práh. Pozice města u řeky Yamuna umožnila ovládat staré obchodní cesty vedoucí od severozápadu Indie k rovinám Gangy.

Řekl bych, že ve významech slova "prahva" se ještě odráží rituál pokorného prosení boha ZO o déšť. Ve slově "prahata" pozdější rituál obětování boha ZO (např. v Lučanské válce osla).
Prach smísený s vodou je bahno, které se usazuje, z toho název řeky Sázavy. Potom výklad rumunského "Prahova", že se jedná významově o splavovaný prach mi připadá nemožný. Je přijatelnější, že cesta údolím překonávala "práh" mezi dvěma zeměmi, nebo se jednalo o využívané území které bylo kopcovité, čili "pragové". Přeměna prag - prah v pomístním názvu není nemožná. Bylo to časté, protože lidé ztráceli pojem o původním smyslu názvu a tvar přizpůsobovali hovorové podobě a vzápětí vznikaly naivní etymologie. Například Stochov - sto chův knížete Václava, který se tím pádam zcela jistě musel narodit ve Stochově :-). Již Kosmas: Vojtěch - voje útěcha. Kořeny -toch- a -těch znamenají "světlo" (*taig), proto název Stochov, protože je to místo umístěné na kopci, čili osvětlené, oproti většině vsí založených v údolí u vodoteče. Podobně u Tachova, který byl ještě na osvětleném místě, oproti navazujícím hraničním hvozdům.

Původ názvu Prahova není znám. Podle jednoho rumunského vysvětlení je Prahova prašné údolí a zakalená řeka (prachem splaveným dešti). Stejně jako u Prahy se bere v úvahu podobnost mezi slovy prag-prah-prak-prach.

Prahové údolí tvoří průchod mezi Sedmihradskem a Valašskem. Je to tedy pragová-hraniční oblast, ale to se mi nezdá pravděpodobné, protože prý ve staré rumunštině je prag=hranice a prah=prach.