J. Čihák (Pondělí 25. července 2011)
Tohle nevypadá jako vtip.
J. Čihák (Neděle 24. července 2011)
Nápady 2010
ZH A což takhle Pra-grad, Starý hrad? No nic, fakt je to jen vtip.
JČ A což takhle Pra-gora, Stará hora, též Starý les? (Myslel jsem tím vrch Vítkov.)
ZH (Pátek 22. července 2011)
Vždycky jsem příjemně překvapen, jaký (jací) jsem byl chytrý, a nepříjemně, že si to ani nepamatuju ;).
Dneska jsem utekl před špatným počasím do Řezna, mj. koupil monografii o mostu, ale v létě mám tolik jiných aktivit, že ji asi v němčině přelouskám až někdy v zimě.
Co mě překvapilo, že po stržení mostu německými vojsky v r. 1945 byl (přinejmenším na dnes zvětralých místech, kde je to vidět) most v 60. létech opraven tím stylem, že pilíře byly obaleny síťovou železnou armaturou a oplácány kašírovanými maltovými pseudokvádříky (
viz). Zábradlí je betonové, stejně jako chodníky...
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Psl. dorga-dráha,cesta a psl. stgá-stezka. Obojí obsahuje kořen ga a předpona rozlišuje charakter cesty. Podobně mohli rozlišovat praga a novga.
J. Čihák (Pátek 22. července 2011)
Poslední téma se diskutovalo už v roce 2009.
JČ (20.11.) Machek: psl. gať rovné ind. gá-tu-, cesta, od ide. gá-, jíti. Takže předslovanským významem slova praga může být místo kudy se dá odpradávna jíti, tedy starou cestou.
ZH (20.11.) Ještě doplním dle Holuba&Kopečného (nejlepší ethym. slovník, co znám): z indoevropského gua (guen) vzniklo lat. venio, německé kommen, ang. come a asi i české choditi. On zapisuje ono gua s hláskou gu, které má pod u stříšku, je to čistě zadopatrové g, takže i zápis ga je správný, ale toto g se vyslovuje víc vzadu.
ZH (20.11.) No pokud vedla stará cesta přes temeno Opyše a nová úbočím..., ostatně se to tak dodnes jmenuje - Staré a Nové zámecké schody...
JČ (22.11.) Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).
J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)
Předpokládám, že podle slovesa terigať mohlo analogicky existovat sloveso pragať. Znamenalo dopravovat se po cestě, kterou vyšlapali dávní předkové.
ZH (Čtvrtek 21. července 2011)
Máte zjištěno, jestli se v nějakém jazyce a době překrývá používání předpony pra a kořenu ga?
J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)
Pokud by přes pražské území vedla stará cesta, potom by také musela existovat nová cesta a musel by se rozlišovat brod na staré cestě a brod na nové cestě. Název Prahy tedy může mít původ v potřebě rozlišit dvě cesty a dva brody, které se nacházely blízko sebe. Pra Ga je doslova “postaru chodit“ a z toho podle mého názoru mohl vzniknout název návrší, přes které se chodilo jako zastara. Nemyslím si, že starou cestu pojmenovali Praga. Ta byla stále jen starou cestou, které se mohlo obecně říkat starocesta. Pojmenování se týkalo vrchu Opyše nebo dokonce celých Hradčan a Malé Strany.
Název Volga mohl vzniknout z volské stezky, která vedla podél řeky. Vol Ga – volové jdou. Ovšem taková stezka, která by vedla po březích řeky Volhy, není známa.
ZH (Úterý 19. července 2011)
Dobrý nápad. Mohlo by to být taky per-ga - přechod (řeky).
J. Čihák (Úterý 19. července 2011)
Našel jsem několik informací, které mě znovu přivedly k úvahám, že Prahu je možná správnější dělit na Pra-ga a nikoliv na Prag-a.
“Slovo hora vzniklo z Ga Ra - jít ke Slunci.“
“Slovo sága vzniklo ze Sa Ga - bílí jdou, název staroskandinávské pověsti o životě a stěhování bílých národů.“
“Slovo ga ve staroslovanštině a staroárijštině znamená pouť, cestu a pohyb, proto je noga/noha orgán realizující pohyb. Starý výraz terigať původně znamenal dopravovat se na dlouhé cestě.“
Už dříve jsem zde napsal, že slovo praga mohlo znamenat stará cesta, starocesta. Nyní si myslím, že postaru jíti nebo stará cesta se řeklo Pra Ga a osídlení u této cesty pak mohlo dostat název Praga. Došlo by tedy ke spojení slov.
ZH (Sobota 16. července 2011)
Také vítám Petra Krále a ten rozbor se mi líbí.
Jak si zde může každý všimnout, jsem starej šťoura, a tak zkusím namítnout, že basilika v architektonickém smyslu slova (hranatý kostel atd.) je možná až relativně novodobý termín (pro církevní budovu), s jistotou to nevím. Nicméně v raném středověku se to myslím chápalo jako významný kostel nadaný zvláštními právy, nejčastěji sídlo biskupa. Těžko říct, jaké označení se v Praze pro Víta, jakožto biskupský kostel, používalo, třeba pro odlišení od méně významných kostelů.
Jan Cinert (Sobota 16. července 2011)
V předchozím příspěvku jsem to popletl. "Byl a je" se týká kostela sv. Petra na Budči, který stále existuje.
Jan Cinert (Pátek 15. července 2011)
Petr Král: Váš souhrn výrazů pro kostel v Kristiánově legendě je výborný počin. Před lety jsem si všiml, že se tam používá "basilica" pro rotundu sv. Víta, ale neviděl jsem v tom zřetelný důvod pro mé přiklonění se k dřívějším datacím legendy do počátku 14. století. Stejné je to i s "byl a je" u zmínky o kostelu sv. Klimenta na Levém Hradci. Ať žil Kristián v jakékoliv době, "byla a je" i rotunda sv. Petra na Budči, takže se podle toho jeho doba určit nedá.
Otázkou je i to, zda Kristiánovy různé výrazy pro kostel nejsou důsledkem toho, že kompiloval z více zdrojů a rovněž pro stylizaci textu je výhodné výrazy obměňovat. Nicméně je jeho používání obměn opravdu podezřelé a Váš souhrn přínosem.
Vím, že nemohu své výklady někomu vnucovat, ale přesto je např. vyloučené, aby Bořivoj postavil kostel sv. Klimenta na Levém Hradci a aby byl ve Staré Boleslavi kostel sv. Kosmy a Damiána. Zkáza hradiště Stará Kouřim je archeologicky doložena kolem roku 950, následně byla opevněna Libice a na ní dosazen údělník Slavník. Stará Kouřim potom nemohla být součástí přemyslovské domény již v letech 930 - 940.
V každém případě je Váš vstup do této diskuze vítaný, pokud si dovolím takto za ostatní a zejména ctěného majitele webu Z. H. :-) a je vidět, že datace Kristiánovy legendy je stále živou záležitostí.
Petr Král (Pátek 15. července 2011)
Dovolil bych si upozornit na můj text na www.kristian.webzdarma.cz. Týká se datování legendy Kristián v souvislosti s chrámem (rotundou) sv.Víta.
J. Čihák (Pátek 15. července 2011)
Znovu jsem našel názor, že “praga“ je všeobecné označení vyvýšeniny blízko brodu. Myslím, že Slované tak mohli odlišovat prag v řece od pragu-terasy na břehu.